Prezident Miloš Zeman podepsal balík zákonů ze sociální oblasti. Svým podpisem potvrdil mimo jiné to, že důchody od ledna dodatečně vzrostou o 300 korun nad zákonnou valorizaci a že chudším lidem bude hrozit odebrání části dávek v hmotné nouzi, pokud opakovaně neplatí pokuty za vybrané závažné přestupky.
Důchody vzrostou, dávky půjde krátit kvůli přestupkům. Prezident podepsal příslušné normy
Na základě současných odhadů ministerstva práce a sociálních věcí by podle zákonných pravidel penze příští rok vzrostly v průměru o 497 korun, tedy o 3,2 procenta. Při odsouhlaseném dodatečném zvýšení o 300 korun stoupnou o 5,2 procenta, konkrétně o 797 korun. Průměrná penze by v lednu podle předpokladů činila 16 275 korun.
Díky prezidentskému podpisu se zmírňují také podmínky nároku na dlouhodobé ošetřovatelské volno. Volno na péči o příbuzné může trvat až 90 dnů, členové rodiny se na něm mohou střídat. Z nemocenského pojištění dostávají 60 procent základu svého příjmu. Nyní si mohou o volno požádat lidé s nemocenským pojištěním na péči o člověka, který strávil aspoň týden v nemocnici, nově to budou aspoň čtyři dny – lhůta se tedy zkracuje. Podmínka hospitalizace se navíc nebude uplatňovat u péče o lidi v konečném stadiu nevyléčitelné nemoci.
Podepsaná penzijní novela počítá i s tím, že od roku 2023 bude jeden z rodičů dostávat příspěvek 500 korun za vychované dítě. O příspěvek se bude zvyšovat zásluhová část penze a bude se valorizovat podle inflace. Nárok na příspěvek bude mít rodič, který o dítě převážně pečoval. Změna tak má zvýšit důchody většinou ženám, které část produktivního věku strávily péčí o dítě a měly nižší příjmy.
Otcovská dovolená a ošetřovatelské volno
Na rodiče cílí i podepsaná novela o nemocenském pojištění, která prodlužuje otcovskou dovolenou. Otcové si nyní mohou po narození potomka v šestinedělí vybrat sedm dní, pokud pojištění odvádějí. Z něj pak dostávají 70 procent základu svého příjmu, tedy stejně jako ženy na mateřské. Prodloužení otcovské dovolené na čtrnáct dnů prosadila ve sněmovně skupina poslanců Pirátů, STAN, ANO, KDU-ČSL, SPD a TOP 09, jde podle nich o začlenění části evropské směrnice do českého právního řádu.
Předškolákům má s platností od října pomoct novela, která upravuje pravidla pro provoz dětských skupin. Ty původně vznikaly v reakci na nedostatek míst v mateřských školách a kvůli blížícímu se konci jejich financování z evropských fondů kabinet navrhoval přeměnu těchto zařízení na jesle, tedy zařízení pro nejmenší děti. Ve sněmovně ale s plánem narazil, část opozice varovala před likvidací dětských skupin.
Podle normy, kterou podepsal prezident, se zařízení budou muset dál jmenovat dětská skupina. Jejich financování bude vycházet z normativu pro soukromé mateřské školy. Na děti do tří let by stát v současnosti dával asi 9600 korun měsíčně a na starší děti zhruba 5600 korun měsíčně. Úhrada rodičů na dítě do tří let bude činit nejvýše 4000 korun měsíčně, předloha předpokládá pravidelnou valorizaci. Hranice platby na starší dítě určená nebude.
Zákon o strhávání dávek
Hlava státu svým podpisem schválila i předlohu od poslanců občanské demokracie. Od ledna umožní úřadům práce, aby odebíraly chudším lidem část doplatku na bydlení i příspěvku na živobytí, pokud opakovaně neplatí pokuty za přestupky proti veřejnému pořádku, proti občanskému soužití a proti majetku.
Stejně budou postupovat v případě nepřihlášení dítěte k zápisu k povinné školní docházce a v případě zanedbávání péče o povinnou školní docházku žáka. O část dávek budou moci přijít také lidé, kteří nezaplatili pokutu za porušení obecní vyhlášky, jež stanoví podmínky pro pořádání sportovních a kulturních akcí.
U tolerování a podpory záškoláctví bude podle předlohy platit pro strhávání pokut z dávek princip „jednou a dost“. U ostatních přestupků úřady mohly strhávat nezaplacené postihy při třetím a dalším prohřešku. Obce ale budou moci požádat o srážku již při prvním nebo druhém přestupku, pokud by vyvstala obava, že postih jiným způsobem nevymohou a zároveň jde o pachatele s minimální snahou se napravit.
Spory se o novelu v hmotné nouzi vedly v dolní i v horní parlamentní komoře. Kritici mluvili o dopadech na rodiny pachatelů přestupků i o možné protiústavnosti. Podporovatelé zase poukazovali na vymahatelnost práva. Hrozba odebrání dávek by podle nich mohla od páchání přestupků odrazovat.
Příspěvek handicapovaným a odškodné za Vrbětice
Sociální oblasti se týká i změna příspěvků na péči pro handicapované, kteří využívají pobytové sociální služby. Částky budou mít od ledna 2022 stejné, jaké dostávají postižení lidé, kteří žijí doma. Cílem návrhu je podle předkladatelů z řad poslanců ANO, ČSSD, SPD, KSČM a KDU-ČSL v čele s Janou Pastuchovou (ANO) odstranění prvků diskriminace.
Lidé mladší 18 let ve třetím stupni závislosti, kteří využívají pobytová zařízení, by dostávali podle novely 13 900 korun měsíčně, o 4000 korun víc než teď. Při úplné závislosti, tedy čtvrtém stupni, by příspěvek vzrostl o 6000 korun na 19 200 korun za měsíc. O stejné částky by se zvýšily i příspěvky na péči dospělým postiženým ve třetím a čtvrtém stupni závislosti na pomoci druhých v sociálních zařízeních, a to na 12 800 korun a na 19 200 korun měsíčně.
K normám s prezidentským podpisem patří i zákon o odškodnění za následky výbuchů v muničním skladu ve Vrběticích v roce 2014. V platnost vstoupí s Novým rokem, kvůli omezením po výbuchu dvou muničních skladů počítá s odškodněním až ve výši sedmi set milionů korun, které by bylo rozděleno mezi Zlínský kraj, Bohuslavice nad Vláří, Haluzice, Lipovou, Vlachovice a Slavičín a jeho obyvatele.