Senát se neshodl na zrušení žádné ze sporných úprav novely prodlužování ochrany uprchlíků z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. Normu tak prezident Pavel dostane k podpisu jako přijatou. Senátoři navrhovali zrušit doplňky o občanství nebo o činnosti pro cizí moc. Horní komora již kývla na novelu, dle které stát bude moci kvůli své obraně získat soukromé pozemky pod vojenskými objekty.
Důvodem neschválení novely byly doplňky předlohy o zpřísnění podmínek pro získání českého občanství ruskými občany nebo zavedení nového trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc, za který by mělo v základní sazbě hrozit až pětileté vězení.
Senátoři se neshodli na zrušení žádné ze sporných úprav. Normu tak dostane k podpisu prezident jako přijatou po uplynutí měsíční lhůty, kterou Senát na schvalování zákonů má. V případě takzvaného lex Ukrajina lhůta skončí 29. ledna.
Na neschválení úprav reagoval v sále senátor ANO Martin Bednář, když požádal o slovo a místo toho na mikrofon z řečniště pustil ze svého mobilního telefonu filmovou hlášku: „Je to marný, je to marný, je to marný.“ Předseda senátorského klubu Starostů Jan Sobotka pak označil tento projev za „trošku trapný“.
Senát pouze v doprovodném usnesení doporučil vládě, aby vzdělávání dětí ukrajinských uprchlíků upravila jiným způsobem než možností zvláštních zápisů a nevyužívala je pokud možno ani letos. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) senátorům řekl, že ministerstvo školství už takové doporučení pro školy má.
Senát se neshodl na zrušení žádné z úprav
Pro zrušení možnosti zvláštních zápisů se vyslovilo 34 ze 75 přítomných senátorů, proti trestnosti neoprávněné činnosti pro cizí moc bylo 31 senátorů a proti zpřísnění podmínek pro ruské žadatele o české občanství byly tři desítky senátorů.
České občanství tak podle novely budou moci získat žadatelé z Ruska jen tehdy, pokud by se vzdali ruského a doložili to. Podle odpůrců je pro některé žadatele z řad odpůrců současného ruského režimu nemožné takovýto doklad získat. Podle ministerstva vnitra ale zákon umožňuje výjimky například pro žadatele o azyl.
Za neoprávněnou činnost pro cizí moc má v základní sazbě hrozit až pětileté vězení, v případě válečného stavu až patnáctileté. Vztahovat se má na ty, kdo by pracovali pro cizí zemi nebo organizaci „v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky“.
Podle kritiků je formulace příliš vágní a obecná a mohla by být zneužita. Odpůrci ji navíc považují za ústavně nepřípustný přílepek a chtějí ji napadnout u Ústavního soudu. Zastánci změny namítali, že nový trestný čin je součástí řádně připravené reformy trestního zákoníku, který sněmovna teprve projedná, a jeho dikce odpovídá formulacím jiných trestných činů.
Možnost zvláštních zápisů v období od 1. června do 15. července označovali jeho kritici za diskriminační a pro školy administrativně náročnou. Proti úpravě se postavilo rovněž ministerstvo vnitra, podle něhož by to mohlo vést k vytváření segregovaných tříd.
Ochrana pro uprchlíky zatím platí do konce března
V Česku zatím dočasná ochrana pro uprchlíky z Ukrajiny platí do konce letošního března, EU se ale loni dohodla na ročním prodloužení. Dočasná ochrana umožňuje lidem, kteří uprchli před ruskou agresí, přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh.
Zvláštní dlouhodobý pobyt, který má novela zavést, budou moci využít ti ukrajinští uprchlíci, kteří v Česku pobývají déle než dva roky. Vedle platného cestovního dokladu, bezúhonnosti a zajištěného bydlení jsou základními podmínkami rovněž ekonomická soběstačnost a nezávislost na dávkovém systému. V případě dětí je předpokladem plnění povinné školní docházky.
Novela má zpřísnit podmínky trvání dočasné ochrany, azylového řízení a vydávání cestovních průkazů totožnosti. Stát by nově mohl snadněji vyhošťovat i ty cizince, o jejichž návratu do země původu rozhodlo například Švýcarsko. Vyhoštění by čekalo občany Ruska a Běloruska, kteří byli zapsáni na sankční seznam.
Pozemky pod vojenskými objekty bude moci získat stát
Senát ve středu zatím schválil novelu o zajišťování obrany České republiky. Má umožnit, aby vlastníkům pozemků, na kterých objekty stojí, mohlo ministerstvo obrany nově nabídnout vyšší odkupní ceny než dosud. K vyvlastnění by mohlo přistoupit až v krajním případě.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) senátory ujišťovala o tom, že její úřad nemá ambici ke krajnímu řešení přistupovat. Novelu její úřad připravil kvůli tomu, že některé pozemky pod vojenskými objekty vlastní například v důsledku restitucí soukromé osoby. Resortu se dlouhodobě nedaří dohodnout se s nimi na směně pozemku nebo odprodeji za maximální možnou částku podle zákona o majetku státu. Norma má podle ministerstva zabránit tomu, aby pozemky získaly „nepřátelsky naladěné osoby“.
Senát schválil pravidla pro sociálně-zdravotní služby
Sociálně-zdravotní služby budou moci poskytovat například domovy pro seniory, centra duševního zdraví a stacionáře. Pobyt v léčebnách dlouhodobě nemocných se bude v budoucnu hradit ze zdravotního pojištění až na výjimky jen omezenou dobu.
Sociální služby podporují soběstačnost. Hradí se z dotací, příspěvků na péči, plateb od klientů i z darů. Zdravotní služby a léčba se platí ze zdravotního pojištění. „Umíme zabezpečit buď komplexní péči v sociální oblasti, nebo komplexní péči ve zdravotní oblasti,“ charakterizoval nynější stav ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Skloubení je složitější, klient se podle něj často musí přemisťovat mezi sociálním a zdravotním zařízením. Novela podle Jurečky není dokonalá, do budoucna se může upravovat.
Integrace bank a pravidla pro kryptoaktiva
Senát schválil integraci Národní rozvojové banky (NRB) s Českou exportní bankou. Podle nových pravidel bude mít NRB za úkol financování strategických projektů. Cílem banky bude podle zákona podporovat hospodářský, sociální a environmentální rozvoj republiky a projekty obcí a krajů. Do budoucna se propojí s ČEB.
Trh s kryptoaktivy, z nichž nejznámější je digitální měna bitcoin, zřejmě získá zákonná pravidla. Nad trhem bude dohlížet Česká národní banka. Počítá s tím zákon o digitalizaci finančního trhu, který Senát schválil. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, má zlepšit ochranu spotřebitelů.
Podíl pokročilých biopaliv v pohonných hmotách se zřejmě bude zvyšovat tak, aby v souladu se směrnicí EU v roce 2030 dosáhl 5,5 procenta. Počítá s tím novela o ochraně ovzduší, kterou Senát schválil v závěru středečního jednání.
Smlouvu Česka s Vatikánem má horní komora parlamentu schvalovat ve čtvrtek, stejně jako novelu vysokoškolského zákona. Před koncem ledna senátoři projednají také novelu o navýšení platů ústavních činitelů. Sejít by se nad ní měli v úterý odpoledne po projednání v senátních výborech.
