EU potřebuje hlubší integraci, jinak hrozí, že se „rozpadne na sedmadvacet nevýznamných dílků“, míní exministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) naopak varoval, že další federalizace by oslabila národní státy. Exministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) zdůraznila, že by se EU měla vrátit k posilování konkurenceschopnosti. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) připustil potřebu většinového hlasování v zásadních otázkách. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
Exministr pro evropské záležitosti míní, že Evropa potřebuje více integrace, má-li si zachovat vliv ve světě globálních mocností. Připomněl, že myšlenku evropského sjednocení prosazovali už Jiří z Poděbrad, Tomáš Garrigue Masaryk či Winston Churchill. „Jestli Evropa nemá zmizet jako sedmadvacet malých dílků, tak má poslední šanci se sjednotit,“ míní.
Podle Dvořáka by Unie měla aspirovat ke „Spojeným státům evropským“. Důraz na národní hodnoty v evropské politice považuje zejména za snahu jednotlivých států „utrhnout si něco pro sebe“ namísto zastávání společného postupu. Doplnil, že právo veta bylo v minulosti zneužíváno například Maďarskem za vlády premiéra Viktora Orbána. Odkázal také na zprávu Maria Draghiho, kterou spojil s potřebou hlubšího evropského propojení, má-li Unie obstát v globální konkurenci.
„Evropa nebude o to silnější, že se zbaví národních států,“ oponoval Červený. Podle něj by předání dalších pravomocí na unijní úroveň neznamenalo rovnocennější postavení členských zemí, ale naopak by posílilo rozhodování nejsilnějších států, zejména Německa, Francie a zemí Beneluxu, které podle něj mají dominantní vliv na většinu rozhodnutí.
Ministr životního prostředí zároveň odmítl, že by odpovědí na slabší konkurenceschopnost Evropy měla být další centralizace. V souvislosti s Draghiho zprávou upozornil zejména na přebujelou byrokracii, která podle něj vzniká právě v Bruselu.
S tím, že Evropská unie musí v zásadních otázkách rozhodovat akceschopněji, souhlasil Šlachta. Podle něj si Evropa naplno uvědomila své oslabení až po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu. „Zjistili jsme, že hrajeme druhé housle,“ řekl. Za cestu k větší konkurenceschopnosti považuje i rozšíření většinového hlasování v klíčových oblastech.
Senátor zároveň podpořil, aby Česko patřilo do užšího integračního jádra případné „dvourychlostní Evropy“. Upozornil přitom, že tuzemsko v některých oblastech ztratilo tempo i vůči státům, na které se dříve dívalo s odstupem. Jako příklad uvedl Polsko, které podle něj Česku „uteklo“ nejen v infrastruktuře. Část problémů přitom podle senátora nevzniká v Bruselu, ale v domácí politice, kdy si Česko evropská pravidla někdy zpřísňuje nad rámec unijních požadavků. „Jsme papežštější než papež,“ dodal.
Decroix prohlásila, že hlubší integrace nemusí sama o sobě znamenat ztrátu suverenity. Připomněla, že Evropská unie vznikala především jako ekonomický projekt, v posledních letech se však podle ní začala příliš soustředit na regulace a méně podstatné spory, například kulturní války. „Měli bychom se vrátit ke konkurenceschopnosti,“ uvedla. Současný systém podle poslankyně místo odstraňování překážek nové bariéry často vytváří.
„Musíme odpustit, nesmíme zapomenout,“ říká Šlachta
Debata se posléze vrátila také ke sporu kolem sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který se má konat od 22. do 25. května. Sněmovna se na mimořádné schůzi ve čtvrtek 14. května hlasy vládní koalice ANO, SPD a Motoristů postavila proti konání akce. Přijaté usnesení vyzvalo organizátory, aby od sjezdu ustoupili. Opoziční strany – ODS, STAN, Piráti, KDU-ČSL a TOP 09 – se jednání na protest nezúčastnily.
Sudetské Němce do Brna pozvala organizace Meeting Brno, která na jižní Moravě pořádá mimo jiné Pochod smíření připomínající poválečný odsun německých obyvatel města. Samotný sjezd organizuje SdL, jež zastupuje zájmy Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků.
Ministr životního prostředí zdůraznil, že podle něj je třeba odlišovat reálnou politiku Česka vůči Německu od aktivit „amatérského spolku“. Otevírat staré historické rány podle něj není vhodné, zároveň dodal, že česko-německé vztahy považuje za zdravé. „Naše generace by se do toho neměla plést,“ uvedl s tím, že vhodnost podobných gest, jako je konání akce v Brně, by měli posuzovat především lidé, kteří poválečné události sami zažili.
Konání sjezdu označil i Šlachta za nevhodné. Smíření podle něj musí přicházet z obou stran a česká společnost na podobný krok ještě není připravená, míní. „Musíme odpustit, nesmíme zapomenout,“ prohlásil. Zároveň však uvedl, že si nemyslí, že je namístě vyjadřovat se k podobné akci prostřednictvím usnesení Poslanecké sněmovny či Senátu.
Dvořák považuje přijetí usnesení proti akci za negativní signál směrem k Německu. Upozornil, že jde o akci soukromé organizace, s jejímž konáním souhlasila brněnská samospráva. Zároveň připomněl, že od podpisu česko-německé deklarace uplynulo 29 let, a podle něj proto nedává smysl znovu „vyhrabávat válečnou sekeru“.
Postup vlády zkritizovala také Decroix. Premiér Andrej Babiš (ANO) podle ní ještě před dvěma měsíci v Mnichově prohlašoval, že česká strana do akce zasahovat nebude. Následně však kabinet podle poslankyně naskočil na „nejhloupější linku“. Varovala také před návratem nacionalistických nálad a odmítla postoj, podle něhož by se Češi a Němci měli „usmiřovat někde jinde, ale ne u nás“.
