Česká televize před volbami nabízí tematické debaty zástupců osmi uskupení. V úterý 30. září přijali pozvání k debatě moderované Martinem Řezníčkem na téma obrany a bezpečnosti Jana Černochová (SPOLU), Zdeněk Hřib (Piráti), Petr Letocha (STAN), Petr Macinka (Motoristé), Pavel Růžička (ANO), Róbert Šlachta (Přísaha), Jaroslav Štefec (Stačilo!) a Radovan Vích (SPD).
V úvodu diskuse se hosté věnovali aktuálnímu projevu prezidenta Petra Pavla před sněmovními volbami, v němž mimo jiné řekl, že Česko potřebuje vládu, která ochrání naši suverenitu ve společenství demokratických zemí a nenechá nás napospas Rusku a jeho snaze o obnovení sféry vlivu ve střední a východní Evropě.
Černochová (SPOLU) je ráda, že prezident před volbami promluvil. Jeho slova jsou podle ní vážná a ona s nimi souhlasí. „Ve veřejném prostoru přibylo několik různých názorů, z jakých různých mezinárodních uskupení budou chtít jednotlivé strany vystupovat, a to považuji za velmi nebezpečný hazard s naší bezpečností i prozápadním směřováním,“ uvedla Černochová.
Hřib (Piráti) by slova prezidenta podepsal. Zmínil, že volby jsou o tom, „jestli zůstaneme pevně zakotveni v mezinárodních organizacích, jako je EU a NATO“. „Chtěl bych prezidentovi poděkovat i za to, že zmínil, že dohled nad volbami je skutečně nezávislý,“ doplnil Hřib s tím, že děkuje lidem, kteří dohlíží nad demokratickým průběhem voleb ve svém volném čase.
Letocha (STAN) je rád, že Pavel apeloval na občany, aby „šli k volbám a využili občanského práva se těchto důležitých voleb zúčastnit“. Dále ocenil, že prezident upozornil na bezpečnost. Letocha se domnívá, že toto téma bude tím, podle kterého se mnoho voličů bude rozhodovat, a to jestli „budeme nadále bezpečnou zemí, anebo budeme hazardovat s opuštěním bezpečnostních záruk“.
Macinka (Motoristé) připomněl, že Pavel se v roli, kdy je prezidentem před parlamentními volbami, ocitl poprvé. „Je jeho povinností, aby apeloval na veřejnost, aby volby nepodcenili, aby k nim došli,“ řekl. Macinka ocenil, že prezident naznačil, že po volbách „nebude hrát žádnou aktivistickou roli“ a že se bude držet ústavy. „Prezident vyjádřil svoje osobní politické obavy, které, věřím, s ním řada lidí sdílí,“ dodal.
Růžička (ANO) je rád za to, co prezident řekl. Ocenil, že vyzval voliče, aby šli k volbám. „Také bych na ně apeloval, aby přišli vyjádřit svůj názor a dali hlas tomu, o kom si myslí, že Česko dobře povede,“ řekl s tím, že nemá, co by hlavě státu v projevu vytkl. „Bezpečnostní situace je už více jak dva roky známá, takže on to pouze zopakoval a souhlasím s tím, co řekl,“ doplnil Růžička.
Pro Šlachtu (Přísaha) je důležitým poselstvím projevu, že „pan prezident bude dodržovat ústavu“, což podle něj jasně zaznělo. Kladně hodnotil také poděkování občanům, kteří při volbách pomohou. „Osobně jsem rád, že prezident nehledá 101 demokratů jako některé strany, jak v mediálním prostoru zaznívá, což bylo to očekávání, co mohlo zaznít, a je jen dobře, že to nezaznělo,“ řekl Šlachta.
Štefec (Stačilo!) v podstatě souhlasil s tím, co uvedl Šlachta. „Pan prezident se vyjádřil neutrálně, více méně jasně,“ zmínil. Podle Štefce bylo důležité, že Pavel pozval občany k volbám a upozornil je na to, že mohou svým hlasem rozhodnout o orientaci naší země v budoucnosti. V tom vidí zástupce hnutí aspekt bezpečnosti, který prezident zdůraznil jako velmi důležitý.
Vích (SPD) projev hlavy státu ocenil. „Myslím si, že je to zvykové právo všech prezidentů. Já bych na tom ocenil to, že prezident byl nestranický, vyzval k účasti u voleb a potvrdil to, že bude dodržovat ústavu,“ prohlásil Vích. Pevně věří tomu, že prezident Petr Pavel pověří sestavením vlády toho, kdo o víkendu ve sněmovních volbách zvítězí.
Narušení vzdušného prostoru NATO
Debata se dále věnovala hlavnímu tématu, a to možným způsobům obrany Evropy před narušováním vzdušného prostoru. Různé incidenty řešila v posledních týdnech řada států. V Polsku to byly ruské bezpilotní letouny, Estonsko mělo ve svém vzdušném prostoru ruské stíhačky a Dánsko se potýkalo s drony neznámého původu, jež zkomplikovaly leteckou dopravu.
Podle Černochové (SPOLU) není pozdě na to, zřídit meziresortní skupinu, která vypracuje vládní přístup k obraně před drony. „Již někdy před rokem jsme požádali zástupce generálního štábu, aby vypracovali komplexní materiál, který se bude týkat protivzdušné obrany,“ podotkla Černochová. Resort podle ní jede dle plánů Koncepce výstavby Armády ČR, kde „nemohou některé akvizice přeskakovat jiné“.
Podle Růžičky (ANO) je nepřípustné, aby kdokoli nebo cokoli narušovalo vzdušný prostor suverénního státu. Otázka, jak si to nechat líbit, je věcí toho, kdo na tom území v té době velí v rámci NATO. „Samozřejmě dvanáct minut tam nechat létat letouny, to si myslím, že je velice dlouhá doba,“ komentoval incident s ruskými stíhačkami nad Estonskem. U dronů v Dánsku je podle Růžičky nutné zjistit, odkud startovaly.
Případná aktivace článku 5 smlouvy NATO se podle Hřiba (Piráti) bude odvíjet od konkrétního kontextu. Pokud se objeví znovu ruské stíhačky ve vzdušném prostoru země Aliance, bude ale podle něj už namístě zasáhnout, protože Moskvě je třeba vymezit hranice. „To, že se tu objevily roje dronů z Ruska, bylo překvapení zjevně i pro Polsko, které investuje poměrně velké částky do své obrany,“ upozornil Hřib.
Vích (SPD) míní, že času na aktivaci článku 5 je ještě dost. Podle něj je třeba zjistit, zda narušení bylo cílené, nebo byl incident neúmyslný. „To je potřeba zásadním způsobem prověřit,“ míní. „Je to skutečně velmi citlivá věc a opravdu bych byl velmi zdrženlivý. Je důležité zjistit, jestli byly identifikovány letouny, jestli měly vypnuté odpovídače, co měly za nosné rakety,“ konstatoval Vích.
S tím souhlasí i Macinka (Motoristé). „Musíme k tomu přistupovat s chladnou hlavou a s jasnou myslí. Na otevřený konflikt, třeba s Ruskem, je vždycky dost času,“ uvedl. Reakce Varšavy a NATO na incidenty v Polsku byla podle něj „velmi dobrá, sebevědomá a nehysterická“. „Bylo namístě aktivovat článek 4,“ soudí Macinka. Pokud jde o případ Estonska, Rusko si podle něj testuje reakci NATO a ta měla být více sebevědomá.
Podle Letochy (STAN) nelze zpochybňovat, že jde o bezprecedentní agresi vůči NATO. „Pokud v tuto chvíli Rusko útočí na Ukrajině, my víme, jakým způsobem se vyjadřují přední představitelé Ruska. Některé státy se shodnou, že se jedná o provokaci,“ upozornil. I podle Letochy si Moskva testuje reakci Aliance. „Pokud bude takto chabá a budeme sami obhajovat Rusko, tak to, co si z toho Moskva vezme, je, že může jít dál.“
Štefec (Stačilo!) si myslí, že je třeba se připravit na to, co se nyní děje, na druhou stranu ale nelze zapomínat na diplomacii. „Koneckonců i sestřelení Su-24 nad Tureckem vyřešila diplomacie, došlo tam k velmi dobrým kontaktům, nakonec i to Rusko pomohlo Turecku odvrátit puč, ke kterému tam došlo ze strany tehdejších proamerických generálů. Dnes mají Rusko a Turecko velmi nadstandardní vztahy,“ tvrdí Štefec.
Šlachta (Přísaha) si myslí, že incidenty ukázaly, že je dobře, že Česká republika je součástí Aliance. „Na druhou stranu bych čekal, že budeme připraveni za 3,5 roku víc, protože Ukrajině velmi pomáháme. Dronové útoky jsou něco, co si asi z této války odneseme, protože to naprosto mění způsob boje,“ uvedl s tím, že potřeba je i chladná hlava. Aktivaci článku 4 tak považuje za dobrou cestu.
Výdaje na obranu
Diskuse se stočila také ke stavu české armády a výdajům na obranu.
Na otázku, kolik by Česko mělo vydávat na obranu, Štefec (Stačilo!) odpověděl, že je dotaz špatně položený. „Mělo by být jasné, co Česko potřebuje k tomu, aby byla zajištěná schopnost armády bránit zemi podle zákona,“ řekl s tím, že neví, kolik by to bylo, jelikož to vyžaduje „jednoznačnou analýzu“. Podle něj je v tuzemsku pouze 4,5 tisíce vojáků schopných bojovat, pro které „nakupujeme za ty obrovské miliardy“.
SPD podle Vícha dlouhodobě kritizuje neefektivitu ve výdajích na obranu. „Za poslední čtyři roky byl rozpočet zvýšen o 235 procent. Když se na to podíváme, tak zakázky byly všechny bez výběrového řízení,“ poznamenal. Hnutí je dle něj přesvědčeno o tom, že za stávajících podmínek lze zabezpečit armádu do výše dvou procent. „Může to být i 2,2 procenta, ale měly by to být transparentně vysoutěžené projekty,“ dodal.
Šlachta (Přísaha) nemá problém se zvýšením rozpočtu armády, zmínil ale, že hrozí, že „peníze půjdou jinam“. „Chtěl bych, abychom věděli, za co to bude, kam to půjde, a aby se polovina z výběrových řízení neukradla,“ prohlásil. Vedle toho pochválil novelu zákona o vojácích z povolání, domnívá se, že je velmi moderní. Vyčítá ale vládě to, že „rozpojuje vnější a vnitřní bezpečnost“.
Černochová (SPOLU) poznamenala, že pokud by resort na všechno vypisoval výběrové řízení, tak „nepořídí vůbec nic“. Stejným způsobem se podle ní chovají všechny země. Dále zmínila, že Česko má velmi neutěšený demografický vývoj a musí se z něčeho polevit. „Změnili jsme zdravotní vyhlášku, což pomůže lépe naplňovat náborové cíle,“ uvedla. V náborech je dle ní potřeba zaměřit se nejen na mladé lidi, ale hlavně na ženy.
Letocha (STAN) připomněl, že pracovní trh je velmi napjatý a „nejen státní správa a záchranné složky a policie a armáda mají problém sehnat pracovníky“. Nejzajímavější pobídka pro ně je dle něj ta finanční. „Pakliže se budeme bavit o tom, že budeme nadále platy zvyšovat, tak je to motivace pro lidi, abychom je do služby dostali,“ zmínil s tím, že přidat by se mělo i státním zaměstnancům, kteří pracují u policie.
ANO chce podle Růžičky zlepšit životní úroveň vojáků a jejich rodin. „Pokud voják dojíždí z Ostravy do Bechyně, manželka je s dětmi sama doma, tak chceme udělat to, abychom jim tuto práci zpříjemnili a rodina byla spokojená,“ uvedl. To podle něj povede k tomu, že se najdou lidé, kteří budou chtít vstoupit do armády. „Pokud budou mít garantované podmínky a nebudou se jim měnit každý půlrok, tak proč by se nehlásili,“ zmínil.
Hřib z Pirátů uvedl, že chce investovat do moderní armády a posílit aktivní zálohy. „Vnímám je jako něco, co může do budoucna i přitáhnout další lidi, kteří doteď neuvažují o tom, že by vstoupili do profesionální armády,“ řekl. Chtějí také řešit bydlení vojáků. „Jsme rádi, že příplatky začaly sloužit k motivaci pracovat v konkrétní jednotce. Chtělo by to i reformu v odměňování v aktivních zálohách,“ dodal.
Dle Macinky (Motoristé) je třeba se na výdaje na obranu dívat komplexně. „Na jedné straně jsou to nákupy techniky, na druhé výstavby a opravy infrastruktury,“ vyjmenoval. Důležitý je dle něj také fakt, proč vojáci odchází a co dělat s tím, „abychom je motivovali k tomu, aby neodcházeli“. Jeho strana chce jít cestou investic do českého zbrojního průmyslu a prosadit zavedení dobrovolného plošného vojenského výcviku pro mladé.
Šíření dezinformací a kyberbezpečnost
Debata se v závěru stočila k plánům jednotlivých stran, jak posílit kyberbezpečnost v době, kdy přibývá sabotáží, hackerských útoků a dochází k hojnému šíření dezinformací, zejména na sociálních sítích.
ANO slibuje vybudování národního centra hybridní obrany. „Chceme, aby boj s dezinformacemi byl účelný. Postaví se k tomu úplně jiná koncepce. Chceme se vyvarovat Foltýnů, komunikačních kartiček, chceme to svěřit profesionálům,“ uvedl Růžička v narážce na koordinátora strategické komunikace Otakara Foltýna.
Foltýn už avizoval, že po volbách v této pozici skončí. Podle Černochové (SPOLU) není jasné, zda bude funkce zachována. „Nebavila jsem se o tom s panem premiérem. Až ta situace nastane, tak ji pan premiér bude řešit a předloží vládě nějaký návrh,“ sdělila.
STAN chce posílit pravomoci NÚKIB a dalších úřadů. „Chceme pracovat na systému BIVOJ, což je vlastní autonomní systém pro komunikaci státu. Způsobů, jak jít do posílení kybernetické obrany, je tu víc, ale musíme na tom velmi silně zapracovat,“ konstatoval Letocha.
Podle Macinky (Motoristé) boj české vlády s dezinformacemi nabral „až komických rozměrů“. „Myslím, že pan Foltýn je takovou vlajkovou lodí toho, kdo je částí veřejnosti zesměšňován, čili tímhle způsobem se k tomu dál stavět není možné,“ prohlásil. Souhlasil by s posílením pravomocí NÚKIB.
Štefec (Stačilo!) se domnívá, že k efektivní ochraně před kyberútoky je nutné, aby fungoval centrální úřad, který bude definovat, jakým způsobem se mají instituce chovat. „Musí tam fungovat analýza, která nám dokáže říct, jaké útoky nám hrozí,“ podotkl s tím, že nutná je i ochrana kritické infrastruktury.
Vích slíbil, že SPD by prosazovala zrušení Foltýnova postu jako jeden z prvních kroků. Souhlasí s posílením pravomocí NÚKIB. „Odmítáme skutečnost, že by byly bez opory v zákoně vypínány některé weby tak, jak se tomu stalo. Pro nás je svoboda slova velmi jasným nástrojem prosazování i našeho programu,“ uvedl.
Podle Hřiba (Piráti) je nutné víc zabrat v boji proti dezinformacím. „Existuje jasný plán. Jediná část, která se zvládla realizovat, ale bylo to, co udělal Ivan Bartoš, který zařídil, že dezinformační weby nebudou dostávat peníze z reklamy,“ uvedl. Upozornil na ruské iniciativy, které se snažily manipulovat volby v jiných zemích EU.
Obavy ze zneužívání sítě TikTok před sněmovními volbami lehce mírnil Šlachta (Přísaha), který by ještě s hodnocením počkal na vyjádření zpravodajských služeb. „Já si myslím, že legislativně jsme na tom velmi dobře, vymahatelnost je trošku horší, na tom bych zapracoval. Nevytvářel bych žádné nové úřady,“ uvedl.
Jana Černochová z ODS vede kandidátku SPOLU v Praze. V současnosti je ministryní obrany. Členkou Poslanecké sněmovny je od roku 2010, zasedala ve výborech pro obranu a pro bezpečnost.
Zdeněk Hřib je lídrem Pirátů a také pražské kandidátky strany. Je prvním náměstkem primátora hlavního města a na starosti má dopravu. Čtyři roky byl sám pražským primátorem.
Petr Letocha obhajuje mandát v Moravskoslezském kraji z druhého místa na kandidátce hnutí STAN. Ve sněmovně je členem výborů pro bezpečnost a mediální záležitosti.
Petr Macinka je předsedou strany Motoristé sobě a jejím volebním lídrem v Jihomoravském kraji. Je také manažerem v Institutu Václava Klause.
Pavel Růžička kandiduje do sněmovny v Ústeckém kraji ze čtvrtého místa kandidátky hnutí ANO. Poslancem je druhé funkční období. Zasedá ve výborech pro obranu a pro bezpečnost.
Róbert Šlachta také usiluje o poslanecký mandát v Ústeckém kraji, a to z prvního místa kandidátky hnutí Přísaha. Jeden rok je senátorem. V minulosti stál v čele policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu.
Jaroslav Štefec je nestraníkem, do sněmovny kandiduje za hnutí Stačilo! z třetího místa ve Středočeském kraji. Působí jako publicista a vojenský analytik.
Radovan Vích vede kandidátku SPD v Libereckém kraji. Poslancem je od roku 2017, je členem sněmovního výboru pro obranu a předsedou kontrolního výboru.
