Evropská komise zřejmě posoudí revizi zákazu spalovacích motorů o rok dříve

Nahrávám video

Evropská komise přesune revizi záměru zakázat v roce 2035 výrobu aut se spalovacími motory již na konec letošního roku, napsala agentura Reuters s odvoláním na unijní zdroje. Revize byla původně plánována až na rok 2026.

Právě v pátek proběhlo v Bruselu již třetí jednání v rámci strategického dialogu o budoucnosti evropského automobilového průmyslu, kterého se zúčastnila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová a vedoucí představitelé automobilek. Podle bruselského serveru Politico byl ústředním tématem tohoto setkání právě osud sporného zákazu spalovacích motorů. Uspíšení revize žádaly již dříve některé členské státy, včetně České republiky.

Podle představitelů automobilek cíle EU pro snižování automobilových emisí oxidu uhličitého, včetně plánu na dosažení nulových emisí u osobních a dodávkových vozů do roku 2035, už nejsou splnitelné a je zapotřebí je přehodnotit.

„Evropský plán transformace automobilového průmyslu musí překročit hranice idealismu a připustit současnou průmyslovou a geopolitickou realitu. Splnění přísných cílů pro emise osobních a dodávkových automobilů pro roky 2030 a 2035 zkrátka není v dnešním světě proveditelné,“ uvedli letos v srpnu v dopise adresovaném von der Leyenové šéf Evropského sdružení výrobců automobilů (ACEA) Ola Källenius a šéf Evropského sdružení dodavatelů automobilového průmyslu (CLEPA) Matthias Zink.

Mluvčí Evropské komise Anna-Kaisa Itkonenová v pátek uvedla, že v souvislosti s revizí začaly již v červenci veřejné konzultace. „Potrvají do 10. října,“ dodala s tím, že poté budou následovat další kroky, jako například hodnocení dopadů legislativy.

Nahrávám video

Problémy s elektromobily

Výrobci automobilů i jejich dodavatelé se na Evropskou komisi obrátili před dvěma týdny. Současné plány na snižování emisí podle nich ohrozí celý sektor, který je pro českou ekonomiku klíčový.

Firmy upozorňují, že nebude možné spoléhat se za deset let pouze na prodej elektroaut. Evropě podle nich chybí nabíječky, ve výrobě baterií je závislá na Asii, čelí vysokým cenám energií, americkým clům a levné čínské konkurenci.

„My jsme si sami žádný konec spalovacích motorů nestanovovali, vždycky jsme říkali, že chceme spalovací motory vyrábět tak dlouho, jak to bude legislativně možné. Věříme, že přechod na jiné typy mobility by měl být řízen přáním trhu,“ uvedl člen představenstva Škody Auto Martin Jahn.

Elektromobily se v Česku letos na celkových prodejích podílejí jen necelými šesti procenty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda při střelbě na Západním břehu zabila kojence

Izraelští vojáci v sobotu zahájili palbu na osobní automobil v Hebronu na okupovaném Západním břehu Jordánu a zabili při tom sedmiměsíční dítě a způsobili lehká zranění jeho rodičům. Oznámilo to palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel incident potvrdila a vyjádřila nad ním „hlubokou lítost“.
08:22Aktualizovánopřed 8 mminutami

Do Kodaně, Bruselu i k Jadranu. Přímých vlakových spojů přibývá

Zájem o mezinárodní železniční dopravu z Česka do zahraničí roste. Přibývá spoluprací mezi jednotlivými dopravci napříč Evropou a novinky přímých spojů rozšiřují dosavadní nabídku. Zájemci se z tuzemska přímými vlaky dostanou třeba do všech sousedních států, Dánska, Belgie, Nizozemska nebo Chorvatska.
před 31 mminutami

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 2 hhodinami

Armáda USA sestřelila íránské drony a zaútočila na íránská radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na radarová stanoviště v Íránu. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
01:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 9 hhodinami

Trumpova vláda nezákonně zastavila zpracování žádostí migrantů, rozhodl soudce

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni nezákonně zastavila zpracování žádostí o azyl, o pracovní povolení, povolení k trvalému pobytu a o občanství, které podali migranti z 39 zemí, na něž Washington uvalil cestovní omezení. V neprospěch opatření cílících na migranty z afrických, asijských, latinskoamerických a blízkovýchodních zemí v pátek rozhodl federální soudce, píše agentura Reuters.
před 10 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

CNN: Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard korun). V rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.
před 11 hhodinami
Načítání...