Aktivní zálohy strana 2 z 2

Česko zřejmě poslalo na Ukrajinu bojová vozidla pěchoty a několik starších tanků T-72. Na sociálních sítích to uvedl lidovecký poslanec Ondřej Benešík. Vlak s takovým nákladem zaznamenal i štáb České televize na nádraží Jihlava město. Armáda ani ministryně obrany Jana Černochová (ODS) nepotvrdily, že by takovou techniku česká armáda Ukrajině darovala. Tvrdí, že z bezpečnostních důvodů nelze dodávky specifikovat. Česko už válčící zemi darovalo vojenský materiál v hodnotě skoro jedné miliardy korun.

Měsíc trvající válka na Ukrajině vyvolala u Čechů až trojnásobný zájem o službu v aktivní záloze, stejně jako o pozice vojáků z povolání. Ještě na konci loňského roku Armáda České republiky sháněla nové rekruty téměř v každém regionu, teď se jich jen za poslední čtyři týdny přihlásilo do aktivních záloh na dva a půl tisíce – to je dvakrát víc, než plánovala armáda letos přijmout.

Do Pobaltí už dorazily první stovky vojáků pod velením NATO, které mají posílit přítomnost Aliance v regionu. Litva, Estonsko i Lotyšsko oznámily také razantní navýšení výdajů na obranu. Riga, ve které žije i početná ruská menšina, mimo jiné hlásí velký zájem o vstup do aktivních záloh.

Zájem o aktivní zálohy české armády a o dobrovolné vojenské cvičení v posledním měsíci stoupl desetinásobně. O vstup do aktivní zálohy (AZ) od poloviny února požádalo téměř čtrnáct set lidí, na dobrovolné cvičení se jich nahlásilo přes pět set. Armáda proto navyšuje například kapacity vstupních kurzů nebo zdravotních prohlídek, uvedl poradce náčelníka generálního štábu Ludvík Cimburek. Lidé se o dobrovolnou formu služby u české armády začali více zajímat po ruské agresi vůči Ukrajině.

Počet Čechů, kteří chtějí vstoupit do aktivních záloh, se od invaze Ruska na Ukrajinu zvýšil až desetinásobně. Ke cvičení, jaké tento týden absolvují takzvaní záložáci na Libavé, ale vede dlouhá cesta. Výcvik je náročný hlavně po fyzické stránce.