Zavedení emisních povolenek ETS 2 se odkládá na rok 2028. Počítá s tím právně závazný text Evropské unie o klimatických cílech, shodu členských zemí oznámil Evropský parlament. Změnu v návrhu unijní ministři životního prostředí dojednali už minulý měsíc. Do roku 2040 pak mají členské země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Změny ještě musí formálně potvrdit Evropský parlament i členské státy.
Systém ETS 2 se vztahuje na emise oxidu uhličitého ze spalování paliv v budovách a silniční dopravě. Cíl s emisemi skleníkových plynů bude v praxi vyžadovat 85procentní snížení emisí evropského průmyslu. Umožní také zemím platit zahraničním státům za snížení emisí jménem Evropy, aby se od roku 2036 pokryla zbývající část. Vyplývá to z prohlášení Evropského parlamentu.
Změny musí ještě schválit EP a země EU, aby se staly zákonem, což je podle Reuters obvykle formalita potvrzující předem dohodnuté podmínky. Dohoda vstoupí v platnost dvacet dní po jejím zveřejnění v Úředním věstníku EU, nejspíš nejdříve v únoru 2026. Text nyní řeší právníci a lingvisté.
Komise pak bude každé dva roky hodnotit pokrok s přihlédnutím k nejnovějším vědeckým údajům, technologickému vývoji a mezinárodní konkurenceschopnosti EU, píše se v prohlášení.
„Evropa se sjednotila kolem našeho jasného směřování ohledně klimatické politiky – založené na vědě a chránící naši bezpečnost a konkurenceschopnost,“ uvedl dánský ministr pro klima a energetiku Lars Aagaard, jehož země do konce roku Unii předsedá.
Dobrá zpráva, míní vláda v demisi
Zástupci vlády v demisi odklad vítají. Premiér v demisi Petr Fiala (ODS) uvedl, že cílem musí být systém emisních povolenek dále změkčit, případně úplně zrušit.
Za dobrou zprávu odklad označil ministr životního prostředí v demisi Petr Hladík (KDU-ČSL). „Protože dopad zavedení emisních povolenek nebude znamenat žádné razantní negativní dopady do peněženek českých občanů,“ míní.
Fialova vláda začala podle Hladíka s aktivními kroky v tomto smyslu hned po ustavení nové Evropské komise loni v prosinci. „Chtěli jsme stabilizaci ceny emisní povolenky, odklad zavedení účinnosti, to, aby finanční prostředky mohly být použity na to, aby se domácnosti mohly připravit,“ poznamenal.
Podle Hladíka se podařilo přesvědčit osmnáct dalších zemí, například Německo, Francii, Itálii či Polsko. Naopak Maďarsko podle něj změnu neprosazovalo.
„Bude záležet na budoucí vládě, jestli naplní svoje řeči o tom, jak odvrátí povolenky ETS 2,“ podotkl k dalším krokům ministr dopravy v demisi Martin Kupka (ODS). „Máme v tuhle chvíli jasný odklad povolenek, ale zároveň další mechanismy, které zabrání tomu, aby se cena povolenek vyšplhala do nepřijatelné výše,“ dodal.
Chceme úplný konec, zopakoval Babiš
Naopak pro nastupující vládu Andreje Babiše (ANO) není odklad emisních povolenek ETS 2 o rok dostatečný. Evropská unie se podle Babiše rozhodla pokračovat v dalším navyšování zelených ambici místo toho, aby se nejprve vypořádala s negativními dopady Green Dealu.
„Jako nová vláda přijmeme usnesení, ve kterém budeme požadovat úplné odstoupení od povolenek v ETS 2, které by nám zdražily benzin i vytápění. Máme připraveny příslušné pozměňovací návrhy. Budeme chtít posunout zemní plyn a jádro v taxonomii, zrušit zbytečné reportovací povinnosti,“ poznamenal designovaný premiér Babiš.
Pravděpodobný budoucí ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) řekl, že se jedná o potvrzení, že EU nechápe rozměr problému současné Evropy. „Cíl devadesát procent fakticky zpřísňuje evropskou klimatickou politiku a urychluje proces ekonomického rozkladu Unie. Zdroj příjmů, kterým je privátní sektor, postupně oslabuje a EU se postupně stává nekonkurenceschopným regionem,“ uvedl.
Posun ETS 2 považuje za kosmetickou změnu. „Šidítko, které v konečném dopadu nic neřeší. Naopak, devadesátiprocentní závazek znamená tlak na vyšší cenu jak ETS 2, tak ETS 1. Nevítězí ekologové, ale lobbisté a prohrává byznys a zdravý rozum,“ dodal Havlíček.
Ekologové: Česko se musí připravit
Stát by měl zajistit pomoc s energetickými úsporami, elektrifikací průmyslu nebo s rozvojem čistých zdrojů energie, vyplývá z reakcí ekologů a odborníků na cíle pro rok 2040.
Pozitivně hodnotí shodu hnutí Duha. „Je třeba zdůraznit, že EU se potřebuje zbavit závislosti na fosilních palivech, která musí dovážet, a vystavovat se tak odtoku peněz i nejistotě dodávek. Milník mezi rokem 2030 a 2050, kdy má být EU bez fosilních paliv, je prakticky důležitý,“ uvedl vedoucí energetického programu hnutí Jiří Koželouh.
V souvislosti s posunem spuštění systému ETS 2 je podle Koželouha důležité, aby Česko využilo prodloužený čas na přípravu. „Je nutné zrychlit pomoc se zateplováním domů a zpřístupnit ji i nájemníkům a stejně tak zlepšovat přístup k efektivní veřejné dopravě. Varujeme proto před nápady na zrušení či omezení programů jako Nová zelená úsporám či kotlíkové dotace. To by zásadně poškodilo domácnosti, zejména na venkově,“ podotkl Koželouh.
Záměr rodící se nové vlády ANO, Motoristů a SPD zrušit celý systém ETS 2 by podle Koželouha jen poškodil reputaci Česka v Evropě. „A hlavně ohrozí obyvatele Česka, kteří by mohli přijít o pomoc ze Sociálního klimatického fondu, který má mít peníze právě ze zpoplatnění fosilních paliv v lokálním vytápění a v dopravě,“ dodal.
Podle Tomáše Jungwirtha Březovského z Asociace pro mezinárodní otázky zachovává schválený cíl i přes mírné snížení původně navrhované ambice směr, tedy pokračování dekarbonizace unijních ekonomik. „V praxi můžeme čekat podporu energetických úspor, čistých zdrojů energie, elektrifikace dopravy i průmyslu. Součástí balíčku je zpoplatnění emisí z paliv v sektorech dopravy a budov,“ řekl.
Pro nastupující vládu jde podle něj navíc o jasný závazek, aby řešila situaci lidí, kterým hrozí energetická a dopravní chudoba. „A to jednak podporou investic, jednak skrze sociální opatření,“ dodal Jungwirth Březovský.
Analytici: Zdražování stejně přijde
Odklad nového systému emisních povolenek ETS 2 sice poskytne domácnostem i státu více času na přípravu, na následném zdražování energií to ale nic nemění, míní analytici. Podle nich budou zapotřebí další investice a také nastavení cílených podpor a kompenzací od státu. Klimatické cíle EU jsou podle nich velmi ambiciózní.
Analytik XTB Jiří Tyleček vidí odklad jako spíše kosmetickou úpravu než zásadní ústupek proti původnímu plánu. „Pro domácnosti i firmy to znamená rok navíc bez dodatečné uhlíkové přirážky v cenách benzinu, nafty či plynu. Ale samotný princip, že tyto sektory budou do systému povolenek zahrnuty, zůstává beze změny,“ vysvětlil Tyleček. Zpomalení je podle něj sice krok dobrým směrem, ale pochybuje o zachování sociálního smíru a uspokojivého ekonomického růstu v Evropě.
„Je dobře, že EU vyslyšela volání jednotlivých států po odložení zavedení emisních povolenek o jeden rok. Je to důvod k určité úlevě, protože to znamená, že se domácnostem v roce 2027 citelně nezdraží plyn, uhlí, benzin ani nafta – minimálně ne kvůli emisním povolenkám,“ řekl Lukáš Kaňok z Kalkulátor.cz.
Zároveň ale upozornil, že na vyřešení přechodu od uhlí bude jen rok navíc, další posun se podle Kaňoka už očekávat nedá. „Zateplení domu, přechod na plyn nebo instalace tepelného čerpadla nejsou kroky, které lze vyřídit během několika týdnů. Lidé by tedy měli tento dodatečný čas využít co nejlépe a začít vše řešit ideálně hned,“ zdůraznil Kaňok.
Ruben Marada ze společnosti Electree odklad systému emisních povolenek uvítal, podle něj dává domácnostem více času na přípravu a zmírňuje riziko okamžitého zdražení. „Posun může pomoci zavést systém citlivěji a férověji,“ řekl. Zároveň ale doufá, že se tím celý proces nezastaví. „Je klíčový pro modernizaci energetiky a integraci technologií, kterým se dlouhodobě věnujeme,“ dodal Marada.
Závazný klimatický cíl pro rok 2040
Evropská komise navrhla závazný klimatický cíl pro rok 2040 na začátku července. Stalo se to navzdory výhradám některých států včetně Česka, které chtěly krok odložit. Návrh poprvé počítal s tím, že země EU budou moci využívat takzvané uhlíkové kredity z rozvojových států k dosažení cíle v oblasti emisí.
Mezinárodní uhlíkové kredity umožňují státům, firmám nebo organizacím kompenzovat část svých emisí tím, že finančně podpoří projekty snižující nebo zachycující emise jinde ve světě. Jde například o výsadbu lesa, ochranu deštných pralesů či investice do obnovitelných zdrojů.
Evropský zákon o klimatu stanoví cíl klimatické neutrality do roku 2050 jako právně závaznou povinnost pro všechny členské státy EU. Stanoví také právně závazný cíl EU snížit čisté emise skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55 procent ve srovnání s úrovněmi z roku 1990.
Teplárenské sdružení: Klimatický cíl EU není realistický
Schválený cíl na snížení emisí do roku 2040 povede k masivní deindustrializaci Unie a poklesu životní úrovně obyvatel, cíl není realistický a Česko bude navíc jako průmyslová země více zasažena, obává se Teplárenské sdružení.
Do roku 2030 zajistí většinu snižování emisí ještě energetika, v následující dekádě už ale bude podle sdružení další potenciál snižování emisí v energetice velmi omezený. Přispět tak budou muset i další obory, včetně například sektoru budov a dalších, upozornili zástupci teplárenství.
Odklad ETS 2 o rok pak podle sdružení pomůže obchodníkům s plynem se na jeho zavedení lépe připravit. „Česká republika by měla také tento čas využít k podpoře opatření u zranitelných domácností, zejména těch, které stále topí uhlím,“ podotklo sdružení.
