Jiří Koželouh

Vládní zmocněnec pro Green Deal a poslanec Filip Turek (za Motoristy) pohrozil na facebooku ekologické organizaci Hnutí Duha zásahem do dotací, o které sdružení žádá ministerstvo životního prostředí. Mluvčí resortu Veronika Krejčí sdělila iRozhlasu, že organizace s žádostí uspěla a peníze jí už byly přiděleny. Podporu má Turek u stranického předsedy a ministra zahraničí Petra Macinky. Ten napsal, že Hnutí Duha považuje bez nějaké větší nadsázky „za teroristickou organizaci“. Kdyby měla být daňovými poplatníky nadále dotována, byl by prý Macinka značně zklamán.

Zavedení emisních povolenek ETS 2 se odkládá na rok 2028. Počítá s tím právně závazný text Evropské unie o klimatických cílech, shodu členských zemí oznámil Evropský parlament. Změnu v návrhu unijní ministři životního prostředí dojednali už minulý měsíc. Do roku 2040 pak mají členské země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Změny ještě musí formálně potvrdit Evropský parlament i členské státy.

Zástupci nevládních ekologických organizací v pátek ráno jednali s předsedou ANO Andrejem Babišem, který po vítězství svého hnutí ve sněmovních volbách sestavuje vládu s SPD a Motoristy. Právě předseda Motoristů Petr Macinka by mohl usednout v čele ministerstva pro životní prostředí (MŽP). Ekologové i po jednání trvají na tom, že by resort neměl připadnout Motoristům. Macinka jejich obavy odmítá. Ochrana životního prostředí je podle něj jednou z nejdůležitějších priorit strany.

Od příštího roku bude možné čerpat podporu na všechny dílčí zateplení a renovace pouze z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) Light a na komplexní renovace z programu Oprav dům po babičce. Podpora ze standardní podoby NZÚ skončí a sjednotí se pod program Light, předeslal ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Za největšího znečišťovatele roku 2023 označily ekologické organizace Arnika, Hnutí Duha a Greenpeace uhelné elektrárny, stejně jako v předešlém roce. Loni nicméně podle ekologů kleslo množství nebezpečných látek vypouštěných do životního prostředí, například rtuti, což vysvětlují mimo jiné evropskou snahou nahrazovat elektřinu z uhlí obnovitelnými zdroji. Mezi nejvýznamnější firmy, které se podílely na znečištění, patří Spolana Neratovice nebo elektrárny Počerady a Chvaletice. Naopak na nižší příčky žebříčků spadla huť Liberty Ostrava, která v roce 2023 omezovala výrobu. Ekologové v pátek představili žebříčky, které čerpají z dat Integrovaného registru znečišťování (IRZ).

Se zpožděním vzniká národní klimaticko-energetický plán. Evropská komise ho měla dostat do konce června, ale resorty průmyslu a životního prostředí pokračují v přípravách. Plán má nastínit proměnu energetiky bez uhlí. Jde o reálnost návrhů i jejich ekonomiku a první z trojice zásadních dokumentů, ke kterým patří ještě státní energetická koncepce a politika ochrany klimatu.

Ekologické organizace Arnika a Hnutí Duha loni v Česku zaznamenaly meziroční nárůst vypouštění rakovinotvorných a mutagenních látek. Vzrostly i emise skleníkových plynů a rtuti, naopak pokleslo množství látek nebezpečných pro vodní organismy nebo emise plynů způsobujících kyselé srážky. Největším znečišťovatelem, pokud jde o vypouštění látek poškozujících lidské zdraví, je už poosmé neratovická Spolana.