Od příštího roku bude možné čerpat podporu na všechny dílčí zateplení a renovace pouze z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) Light a na komplexní renovace z programu Oprav dům po babičce. Podpora ze standardní podoby NZÚ skončí a sjednotí se pod program Light, předeslal ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Standardní verze programu Nová zelená úsporám skončí, zůstane jen Light
Žadatelé o podporu na renovace rodinných domů budou mít možnost v obou programech také získat zálohy předem a zažádat o zvýhodněný úvěr u bank a spořitelen. U bytů se podmínky čerpání dotací nezmění a stejně tomu bude u výměny zdrojů tepla u rodinných domů. Nové podmínky začnou platit od 1. února 2025 a nově definované výzvy budou vypsány v lednu.
Program Nová zelená úsporám funguje patnáct let a za tu dobu se podle Hladíka celkem schválilo zhruba 480 tisíc žádostí a proinvestovalo 109 miliard korun.
Hladík uvedl, že změny pravidel mají lidi více motivovat spíše ke komplexnějším renovacím nemovitostí. Sjednocení některých parametrů má pak podávání žádostí zjednodušit. Nyní existují tři možnosti podpory na renovaci domů, tedy standardní NZÚ, verze Light a Oprav dům po babičce. Vedle těch následně existují další tři na opravu bytů. Například získávat zálohy předem je nyní možné pouze v programu NZÚ Light, který vznikl podle ministerstva životního prostředí (MŽP) jako rychlá pomoc pro ohrožené skupiny obyvatel.
Naopak zvýhodněné úvěry mohli získat jen žadatelé z Oprav dům po babičce, který je oproti standardním NZÚ a NZÚ Light finančně náročnější. Žadatelé z programů Light a Oprav dům po babičce budou moci také vlastnit jednu další nemovitost – tato podmínka platila po letošní změně pouze pro lidi čerpající z druhého jmenovaného programu.
Hladík: Podpora má mířit hlavně na středně příjmové domácnosti
Podpora má pak od příštího roku podle Hladíka mířit primárně na středně příjmové domácnosti. Ty totiž často odkládají nutné renovace z důvodu nedostatku prostředků na předfinancování svých projektů. Žadatelé budou moci být také pouze fyzické osoby, podle ministra životního prostředí ale právnické osoby dříve stejně o podporu téměř nežádaly.
„Zároveň také všichni žadatelé budou moci získat zvýhodněný úvěr k zateplení, případně i opatření s ním kombinovaná. Získat i více než milion korun předem na komplexní rekonstrukci bude možné v programu Oprav dům po babičce a nově v programu NZÚ Light budou moci žádat všechny domácnosti o podporu na celou škálu dílčích opatření, samostatně nebo v kombinaci. V NZÚ Light se tedy nově budou moci ucházet o příspěvek na úsporná opatření jak běžné domácnosti, tak i jako doposud nízkopříjmové skupiny obyvatel,“ uvedl Hladík.
Žadatele o dotaci na dílčí zateplení v základu získají třicet procent celkových výdajů a žadatelé o komplexní renovace polovinu nákladů. K tomu ale bude moci připočítávat podobně jako v současné podobě programů další podpůrné finanční bonusy. Například ohrožené domácnosti, tedy senioři, lidé pobírající příspěvky či invalidé třetího stupně, mohou na dílčí renovace do 250 tisíc korun získat až osmdesát procent z celé částky. Pokud by výdaje byly vyšší, tak by podpora nad tuto sumu činila už jen třicet procent výdajů.
Výrazný nárůst zájmu program Nová zelená úsporám zaznamenal až v posledních letech. Podle dat ministerstva životního prostředí se za současné vlády ze 480 tisíc schválených žádostí zpracovalo 350 tisíc žádostí za téměř 75 miliard korun. V končící standardní verzi NZÚ to bylo zhruba 88,5 tisíce žádostí za sedmnáct miliard korun a ve verzi Light 95 tisíc žádostí za jedenáct miliard korun.
O komplexní renovace z programu Oprav dům po babičce spuštěného v roce 2023 byl menší zájem. V programu se schválilo přes šest tisíc žádostí za 6,1 miliardy korun.
Nové podmínky odborníci vítají s výhradami
Nově nastavené podmínky MŽP jsou podle odborníků v zásadě správným rozhodnutím. Díky možnosti dostat na zateplení a opravy zálohy předem a čerpat peníze přes zvýhodněný úvěr dosáhnou na dotace také lidé s nižšími příjmy. Problematická ale podle odborníků naopak může být podpora instalace fotovoltaiky do maximálního výkonu pět kilowattpeaků, která nemusí vytvořit dostatek elektřiny na sdílení či provoz tepelných čerpadel. Je podle nich také chybou, že se nové podmínky podpory netýkají renovací bytů, ale jen rodinných domů.
„Představené změny v programu Nová zelená úsporám jsou krok správným směrem, protože díky zálohovým platbám a výhodným úvěrům zase o něco více zpřístupňují energetické renovace nízkopříjmovým domácnostem. Tyto domácnosti jsou nejvíce ohroženy vysokými cenami fosilních paliv a logicky si nemohou renovovat obydlí za své,“ uvedl Jiří Koželouh, vedoucí programu Klima, energetika a odpady v Hnutí Duha.
Chybou podle něj je, že se změna týká pouze rodinných domů, nikoliv bytů. „Přitom nejvíce lidí v energetické chudobě žije v nájmu v nezateplených bytových domech,“ dodal.
Aktuální počty žádostí v NZÚ podle ředitele asociace Centrum pasivního domu Vítězslava Malého dokazují enormní nárůst zájmu o čerpání podpory na renovace v posledních třech letech.
„Zvýhodněný úvěr a zálohová dotace pro všechny nebo snížení administrativy spojené s vyřízením žádosti by měly být dalšími kroky, které umožní realizaci úsporných opatření většímu množství nízko a středně příjmových domácností. Zároveň považuji za správné, že program vede žadatele k zateplování a celkovým renovacím domů, které jediné dokážou snížit spotřebu energie domu o šedesát až osmdesát pět procent, a to trvale,“ uvedl Malý. Dodal, že po komplexním zateplení se domácnostem vyplatí využít solární kolektory na ohřev teplé vody nebo zapojit menší fotovoltaiku.
Podle předsedy Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpána Chalupy je ale potřeba, aby do roku 2030 z očekávaných zhruba pěti gigawattů fotovoltaiky alespoň polovinu tvořily instalace s vlastní spotřebou v domácnostech, ve veřejných budovách či v podnicích, nikoliv velké fotovoltaiky stavěné především na volné ploše. Podobně jako fotovoltaiky je podle něj potřeba také tepelných čerpadel.
„Předpokládám, že stejně jako dosud by Nová zelená úsporám měla být stěžejní nástroj státu pro sociálně citlivou a veřejností akceptovatelnou transformaci energetiky. A přesně proto také potřebujeme, aby fosilní zemní plyn nebyl oproti elektřině zvýhodňován osvobozením od povolenek či plateb na podporované zdroje,“ sdělil Chalupa.
