Za největšího znečišťovatele roku 2023 označily ekologické organizace Arnika, Hnutí Duha a Greenpeace uhelné elektrárny, stejně jako v předešlém roce. Loni nicméně podle ekologů kleslo množství nebezpečných látek vypouštěných do životního prostředí, například rtuti, což vysvětlují mimo jiné evropskou snahou nahrazovat elektřinu z uhlí obnovitelnými zdroji. Mezi nejvýznamnější firmy, které se podílely na znečištění, patří Spolana Neratovice nebo elektrárny Počerady a Chvaletice. Naopak na nižší příčky žebříčků spadla huť Liberty Ostrava, která v roce 2023 omezovala výrobu. Ekologové v pátek představili žebříčky, které čerpají z dat Integrovaného registru znečišťování (IRZ).
Ekologové: V Česku stále nejvíce znečišťují uhelné elektrárny
Události: Největší znečišťovatelé (zdroj: ČT24)
Mezi největší znečišťovatele patří podle prezentovaných dat hlavně provozy z Ústeckého, Moravskoslezského a Pardubického kraje. Lukáš Hrábek za Greenpeace Česká republika uvedl, že emise skleníkových plynů i nebezpečných toxických látek nejvýrazněji klesly u uhelných elektráren. „Nestalo se to však kvůli nějaké snaze či dobré vůli jejich provozovatelů, ale hlavně kvůli tomu, že byly v loňském roce méně často v provozu,“ dodal.
Ekologové nicméně upozorňují na to, že uhelné elektrárny Počerady a Chvaletice jsou stále největší znečišťovatelé toxickou rtutí, protože mají rozsáhlé výjimky z emisního limitu. Elektrárna Počerady vypustila v emisích do ovzduší, vody a půdy 306 kilogramů rtuti a jejích sloučenin. Oproti předchozímu roku jde o pokles o dvacet tři procent. Elektrárna Chvaletice vypustila v porovnání s rokem 2022 téměř o polovinu méně rtuti.
Znečištění rtutí kleslo
Celkové množství vypuštěné rtuti meziročně kleslo z 2231 kilogramů na 1593 kilogramů, což ekologové považují za dobrou zprávu. Přesto je Česko podle nich významným znečišťovatelem rtutí. Vedoucí energetického programu Hnutí Duha Jiří Koželouh tvrdí, že by pomohlo odstavení největších zdrojů. Podle jejich analýzy by emise oxidu uhličitého klesly o více než šest milionů tun a neohrozilo by to dodávky elektřiny ani tepla.
Největším zdrojem emisí skleníkových plynů je podle žebříčků Elektrárna Počerady, která vypustí více než čtyři miliony tun. Meziroční snížení činí dvacet procent. Na druhém místě jsou s 3,5 milionu tun Elektrárny Tušimice. Ty vypustily o pět procent více skleníkových plynů. Nejvíce rakovinotvorných látek vypouští chemička Spolana Neratovice, a to 34 811 kilogramů, což je meziročně o téměř deset procent méně. Ekologové tvrdí, že Spolana zlepšila svou výrobní technologii, díky čemuž znečišťuje méně.
Společnost Deza Valašské Meziříčí patřící do holdingu Agrofert množství rakovinotvorných látek prý navýšila víc než o polovinu, a umístila se tak na druhém místě v žebříčku. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský oponoval, že množství karcinogenních látek vypouštěných Dezou do ovzduší splňuje všechny zákonné limity a za posledních dvacet let kleslo o více než 85 procent. Společnost podle něj používá nejlepší dostupné technologie a dbá na ochranu životního prostředí. „I při loňském nárůstu daném výkyvy ve výrobě jsme celkově na poloviční hodnotě oproti situaci před pěti lety,“ uvedl Heřmanský.
Podle Petra Duška, který mediálně zastupuje elektrárny Chvaletice a Počerady patřící do skupiny Sev.en, „bývají veškeré žebříčky sestavované aktivisty silně zavádějící, protože většinou nerespektují výši výroby za dané období, čímž poněkud zkreslují jakákoliv meziroční srovnání“. Uhelné elektrárny jsou podle Sev.en stále nenahraditelné kvůli vyrovnávání výkyvů, které způsobují obnovitelné zdroje energie.
„Aktivity neziskových organizací v oblasti životního prostředí jsou jistě chvályhodné, na druhou stranu však paradoxně směřují přímo proti ochraně ovzduší. Podle posledních informací provozovatele soustavy ČEPS se totiž v návaznosti na útlum uhlí do zmíněných služeb výkonové rovnováhy zapojují provozovatelé dieselagregátů,“ konstatoval Dušek. Poukázal také na to, že do elektráren Chvaletice a Počerady vlastník investoval miliardy korun na ekologizaci jejich provozu a snaží se i o snížení emisí rtuti.
Podle mluvčího skupiny Orlen Unipetrol, do níž Spolana patří, Pavla Kaidla, je v první řadě nezbytné zdůraznit, že výrobní procesy v neratovickém podniku podléhají přísné kontrole a splňují veškeré normy a emisní limity. „Spolaně se také daří dopady výrobní činnosti na životní prostředí dlouhodobě snižovat. V Česku je ale jediným výrobcem důležité chemické látky zvané kaprolaktam, což se vzhledem k charakteru používaných surovin a chemických látek logicky odráží na jejím postavení v daném žebříčku,“ vysvětlil Kaidl. Kaprolaktam je biologicky snadno odbouratelný a je základní surovinou pro výrobu polyamidu 6, který se dále používá v textilním nebo v plastikářském průmyslu.
Spolana v minulých letech ukončila výrobu chloru pomocí amalgámové elektrolýzy a z areálu odvezla zbytkovou rtuť k ekologickému zpracování. Zprovoznila rovněž teplárnu na zemní plyn, která nahradila teplárnu spalující hnědé uhlí. Klesly tím emise oxidu siřičitého o 99 procent, emise prachu a oxidů dusíku o devadesát procent a emise oxidu uhelnatého o šedesát procent.
Nejnižší množství vypuštěného formaldehydu od roku 2004
Na meziročním snížení emisí se podle Jindřicha Petrlíka ze spolku Arnika významně podílí formaldehyd. Zatímco v roce 2022 provozy vypustily přes třicet tisíc kilogramů formaldehydu, loni to bylo osm tisíc. Jde o nejnižší množství od roku 2004. „Přes osm tun za rok odpovídá tomu, co minulý rok ohlásil jediný znečišťovatel,“ uvedl Petrlík.
Za takzvaného skokana roku označili ekologové největšího výrobce polystyrenu v ČR Synthos Kralupy. Za loňský rok zvýšil množství vypuštěného styrenu o více než sto procent.
Provozy ze zákona hlásí úniky a přenosy nebezpečných látek samy. Arnika sestavuje žebříčky dvacet let a vychází z veřejně dostupných údajů v Integrovaném registru znečišťování, který vede ministerstvo životního prostředí. Za ohlašovací rok 2023 data poskytlo 1218 provozů.
