Arnika

V Česku ubývá stromů podél silnic. Za každé tři pokácené nepřibydou ani dva nové. Vyplývá to z analýzy společnosti Arnika, která monitorovala kácení i sázení alejí ve všech krajích za posledních dvacet let. Nejhůř z průzkumu vyšel Královéhradecký kraj a jihozápad Čech.

Za největšího znečišťovatele roku 2023 označily ekologické organizace Arnika, Hnutí Duha a Greenpeace uhelné elektrárny, stejně jako v předešlém roce. Loni nicméně podle ekologů kleslo množství nebezpečných látek vypouštěných do životního prostředí, například rtuti, což vysvětlují mimo jiné evropskou snahou nahrazovat elektřinu z uhlí obnovitelnými zdroji. Mezi nejvýznamnější firmy, které se podílely na znečištění, patří Spolana Neratovice nebo elektrárny Počerady a Chvaletice. Naopak na nižší příčky žebříčků spadla huť Liberty Ostrava, která v roce 2023 omezovala výrobu. Ekologové v pátek představili žebříčky, které čerpají z dat Integrovaného registru znečišťování (IRZ).

Již první den po nástupu do funkce obměnil nový prezident Petr Pavel vládu. Jmenoval ministrem životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL), což bývalý prezident Miloš Zeman odmítl. Skončilo tak čtyřměsíční mezivládí, které začalo rezignací Anny Hubáčkové (za KDU-ČSL), po níž byl řízením resortu pověřen lidovecký předseda Marian Jurečka, který je ale zároveň i ministrem práce a sociálních věcí. Sám Petr Hladík po uvedení do funkce hovořil o zásadních úkolech svého resortu, které budou podle něj hrát hlavní roli na přechodu k bezemisní energetice. Zmínil se také o ochraně půdy, zatímco premiér Petr Fiala (ODS) zdůrazňoval potřebu chránit vodu.

Ekologické organizace Arnika a Hnutí Duha loni v Česku zaznamenaly meziroční nárůst vypouštění rakovinotvorných a mutagenních látek. Vzrostly i emise skleníkových plynů a rtuti, naopak pokleslo množství látek nebezpečných pro vodní organismy nebo emise plynů způsobujících kyselé srážky. Největším znečišťovatelem, pokud jde o vypouštění látek poškozujících lidské zdraví, je už poosmé neratovická Spolana.

V Česku loni vzrostlo množství vypouštěných rakovinotvorných látek nebo těch, které poškozují hormonální systém. Naopak klesly emise skleníkových plynů a rtuti. Vyplývá to z dat, která zveřejnila ekologická organizace Arnika. Největší podíl na znečištění má podle zveřejněných žebříčků opět neratovická chemická továrna Spolana.

Vítězem devátého ročníku ankety Alej roku se stalo stromořadí lip, jilmů a javorů, které roste ve středočeském Rakovníku podél místního potoka. V lidovém hlasování organizovaném neziskovou organizací Arnika uspěly také aleje v Prostějově a Dolním Benešově na Hlučínsku.

Chemička v Rouenu, která na konci září vyhořela, je jedním z více než 1300 podniků, ve kterých se ve Francii nacházejí nebezpečné chemické látky. Všechny tyto továrny spadají do takzvané sítě Seveso. Název odkazuje na italské městečko ležící asi dvacet kilometrů severně od Milána, kde v roce 1976 při havárii unikl do ovzduší mrak jedovatých dioxinů. Továrna o tom informovala až po sedmnácti dnech. Havárie v Sevesu do budoucna nastavila nová pravidla po celé Evropě.

Spolana se už čtvrtým rokem drží na špici žebříčku největších znečišťovatelů životního prostředí, který sestavuje ekologická organizace Arnika. Neratovická chemička „vyhrála“ kvůli emisím rakovinotvorných a mutagenních látek. Data za loňský rok pocházejí z Integrovaného registru znečišťování (IRZ). Arnika hodnotí množství vypouštěných látek podle vlivů na lidské zdraví nebo životní prostředí.