V Česku loni vzrostlo množství vypouštěných rakovinotvorných látek nebo těch, které poškozují hormonální systém. Naopak klesly emise skleníkových plynů a rtuti. Vyplývá to z dat, která zveřejnila ekologická organizace Arnika. Největší podíl na znečištění má podle zveřejněných žebříčků opět neratovická chemická továrna Spolana.
Žebříčky sestavila organizace na základě dat Integrovaného registru znečišťování (IRZ). Data za loňský rok poskytlo více než dvanáct stovek provozů.
Spolana v Neratovicích žebříček nejvíc znečišťujících podniků vede už posedmé v řadě. Hlavním důvodem je podle zprávy ekologické organizace vypouštění karcinogenů při výrobě PVC a dalších surovin během výroby plastů. „Šlo o druhé nejvyšší množství zaznamenané v sedmnáctileté historii IRZ,“ uvedla Arnika.
Podle Pavla Kaidla, mluvčího skupiny Orlen Unipetrol, do níž Spolana spadá, ale výroba podléhá přísné kontrole a splňuje veškeré normy. „Spolana je jediným výrobcem kaprolaktamu v České republice, což se logicky vzhledem k charakteru používaných surovin a chemických látek odráží na jejím postavení v daném žebříčku,“ tvrdí.
Mezi celkově největší znečišťovatele v Česku patří hlavně průmyslové firmy z Vysočiny a Moravskoslezského, Středočeského a Ústeckého kraje. Arnika ale vyzývá i k přísnější kontrole v dalších krajích – ve firmě MEA Metal Applications z Plzně dokonce vzrostly emise styrenu a formaldehydu o dvanáct tun.
Vzrostlo vodní znečištění
Zveřejněná data také ukazují, že během loňska se zvedlo množství látek nebezpečných pro vodní organismy. Může za to nárůst zinku a jeho sloučenin z čistíren odpadních vod v Praze a Otrokovicích. Organizace upozorňuje i na znečištění kvůli těžkým kovům z huti Liberty v Ostravě.
Na znečištění vod se ale podle Arniky významně podílejí i kyanidy, které loni způsobily ekologickou katastrofu na řece Bečvě. Nejvíce jich vypustila čistírna odpadních vod v Ostravě, Deza z koncernu Agrofert je na čtvrtém místě.
V souvislosti s havárií na Bečvě policie obvinila společnost Energoaqua a jejího jednatele Oldřicha Havelku. Podnik je v žebříčku šestý. K havarijnímu úniku do Bečvy se však v hlášení do IRZ nikdo nepřiznal a není tedy započten.
Trvale pak podle dat klesají emise skleníkových plynů i těch způsobujících kyselé srážky, do ovzduší je nejvíce vypouštějí severočeské hnědouhelné elektrárny a hutní provozy v Moravskoslezském kraji. Meziročně se množství oxidu uhličitého snížilo o více než deset milionů tun na třiapadesát milionů.
