V zemích Evropské unie má být prakticky nemožné si od roku 2035 pořídit nový automobil na benzín či naftu. Státy EU vedené českým předsednictvím ve čtvrtek dohodly s Evropským parlamentem podrobnosti nových pravidel, která od zmíněného roku výrazně prodraží jakékoli emise z nových vozů. Do roku 2030 se mají emise omezit o 55 procent proti loňským hodnotám. Ojetých automobilů vyrobených před rokem 2035 se požadavky týkat nebudou. Dohodu ještě musí schválit europarlament i Rada EU zastupující státy.
Nová auta už nebudou smět mít po roce 2035 spalovací motor, shodla se Evropská unie
Události (zdroj: ČT24)
Evropský blok se v současnosti snaží dohodnout podobu bezprecedentního klimatického balíčku známého jako FitFor 55, který má zajistit zpřísnění emisních cílů unie k roku 2030. Mezi více než desítkou norem je i zásadní omezení emisí z automobilové dopravy, která by měla v příštím desetiletí začít daleko výrazněji k pohonu využívat elektřinu, vodík či jiné bezemisní prostředky.
Čtvrteční dohoda zásadně prodraží jakékoli množství oxidu uhličitého, které budou nové vozy vypouštět do ovzduší. Cílem normy, kvůli které již přizpůsobila své budoucí plány většina automobilek, je zvýhodnit pořízení aut poháněných ekologickými palivy.
Některé státy původně usilovaly o odklad zpoplatnění emisí, neboť se obávaly hospodářských dopadů tohoto kroku. Unijní instituce se shodly na tom, že Evropská komise v roce 2026 zhodnotí, zda je v silách EU tohoto cíle opravdu dosáhnout či zda jej například odložit. Možností bude také využívat ve spalovacích motorech syntetická paliva.
U dopravy došlo k nárůstu emisí
Dopravě se na emisním poli zatím nedaří. „Z hlediska celkových evropských emisí skleníkových plynů je trend poměrně dobrý, je tam snížení o dvaatřicet procent, ale když se podíváme specificky na emise z dopravy, tak tam naopak došlo k nárůstu o sedm procent,“ říká náměstek ministra životního prostředí Jan Dusík.
Už v červnu se ministři shodli, že změna bude technologicky neutrální. Auta budou smět jezdit na elektřinu, vodík nebo nízkoemisní syntetická paliva. Evropská komise nicméně ještě posoudí, jestli jsou takové cíle splnitelné.
„Samozřejmě parlament tlačí, má větší ambici v tom předpise, takže zejména Evropský parlament budeme přesvědčovat,“ tvrdí ředitelka odboru sektorové expertízy a průmyslové politiky z ministerstva průmyslu a obchodu Lucie Krčmářová. České předsednictví by totiž chtělo normu zmírnit a vyjednat výjimky.
Kdo to zaplatí, ptá se Havlíček
Podle opozice unijní plán není reálný a čeští vyjednavači by měli vystupovat s rozumem. „V době, kdy se zdražuje prakticky vše, tak Evropská komise urychluje dekarbonizaci. Tak se tedy logicky ptám, kdo je schopen toto všechno zaplatit,“ tázal se před zveřejněním dohody místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO).
„Evropská komise by měla přijít s vyhodnocením, jakým způsobem se daří směřovat k těm cílům, a případně ty cíle revidovat, pokud bychom viděli, že to nejde správným směrem,“ myslí si Dusík.
Elektrický, hybridní nebo jiný alternativní pohon má v Česku dvaadvacet procent v tomto roce nově registrovaných osobních aut. Unijní průměr je přitom dvojnásobný. České automobilky letos do konce září vyrobily 913 tisíc osobních vozidel a skoro každé jedenácté bylo poháněno elektromotorem.
Emise se regulují již nyní
Současný limit předepisuje automobilkám emise pětadevadesáti gramů CO2 na kilometr. Skutečnost se tomu podle posledních známých dat blíží, i když nedávno emise, třeba kvůli oblibě vozidel SUV, dokonce rostly.
„Spálením litru benzinu vznikne 2,3 až 2,4 kilogramu CO2. Litr nafty má o něco více, zhruba 830 gramů, takže vznikne 2,64 kilogramu CO2,“ vypočítává Michal Vojtíšek z Centra vozidel udržitelné mobility ČVUT.
Právě nafta a benzin podle něj umožnily nebývalý rozvoj, ale mají i nevýhody. „Zhruba pět šestin hmoty tvoří uhlík, spálením uhlíku vznikne CO2. Ten zachytávat z automobilů neumíme,“ dodává profesor Vojtíšek.