O gigafactory u Plzně se musí rozhodnout do konce roku. Vyrůst může i v Polsku a Maďarsku

Nahrávám video

Stát se snaží přesvědčit odpůrce o výhodách továrny na baterie do elektromobilů, kterou chce vybudovat na letišti Líně u Plzně. Podle vlády přinese do rozpočtu miliardy korun a zajistí konkurenceschopnost českého autoprůmyslu. Plzeňský kraj, okolní obce a aerokluby ale se záměrem nesouhlasí. Koncern Volkswagen chce rozhodnutí do konce roku. Zvažuje totiž i lokality v Polsku a Maďarsku.

Vláda tento týden schválila záměr vybudovat gigafactory na záložním armádním letišti v Líních u Plzně. Práci by tam mohly najít zhruba čtyři tisíce lidí, vedle toho si kabinet od projektu slibuje příjmy do státního rozpočtu. Podle ministerstva průmyslu by to mohlo být víc než sedmdesát miliard.

„Jsou to přínosy vyjádřené v sociálních odvodech a v daních, je to v několikanásobcích toho, co by do projektu měl vložit stát. Dnes se bavíme o nákladech na zónu maximálně v objemu devíti miliard,“ vypočítává náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Očko.

Vláda i experti z průmyslu vznik areálu pokládají za nutnou investici, aby tuzemský automobilový sektor zůstal konkurenceschopným. V roce 2030 by podle společnosti Škoda Auto mělo sedm z deseti prodaných aut jezdit na elektřinu, ostatní značky to vidí podobně, a baterie jsou potom nezbytnost.

Zachování konkurenceschopnosti

Od roku 2035 bude navíc v Evropské unii platit zákaz prodeje nových vozů se spalovacími motory. Návrh je součástí klimatického balíčku, který má snížit produkci skleníkových plynů a v polovině století zajistit uhlíkovou neutralitu. Detaily Unie zatím ladí, automobilky už s ní ale počítají.

„Takovýto projekt by mohl přinést nejšpičkovější technologii do České republiky a také nabídnout pracovní místa zaměstnancům v autoprůmyslu, kteří o ně přijdou kvůli této transformaci,“ je přesvědčen člen představenstva Škoda Auto Martin Jahn.

„Konkurenceschopnost je nepochybně jeden z faktorů a určitě je to i zachování potenciálu, který v automobilovém průmyslu je. Kdyby k investici nedošlo, bude postupně ochabovat,“ předpokládá odborník na automobilový průmysl z KPNG Jan Linhart.

Autoprůmysl je přitom tahounem českého hospodářství. Skoro ze čtvrtiny se podílí na tuzemském exportu, zaměstnává téměř dvě stě tisíc lidí a tvoří zhruba deset procent HDP.

Obce si stěžují na špatnou komunikaci

O tom, zda továrna na baterie skutečně u Plzně vyroste, ovšem zatím není jasno. Ve hře jsou i další lokality v Polsku a Maďarsku. Koncern Volkswagen se chce rozhodnout do konce roku. „Z jiných zemí také žádají o to, aby tato velká investice proběhla v jejich zemi,“ připomíná předseda představenstva Škoda Auto Klaus Zellmer.

Kraj, město Plzeň, další okolní obce i letecké školy navíc se záměrem nesouhlasí. Stěžovaly si hlavně na nedostatek informací a špatnou komunikaci. „Věc, která nás vyloženě šokovala, je, že aby kraj obešel obce, tak navrhl, že postaví krajské sídliště pro všechny, kteří budou v gigafactory pracovat. Neřekl to ani obci, na jejímž katastru to má být,“ stěžoval si v červenci starosta Dobřan Martin Sobotka (Aktivní Dobřany).

Firmy v kraji se zase bojí, že jim nová továrna přeplatí zaměstnance. „Sledují to s velkými obavami, protože v Plzeňském kraji je nízká nezaměstnanost,“ vysvětluje ředitelka Krajské hospodářské komory v Plzeňském kraji Radka Trylčová.

Aerokluby protestují

Místní odborníci také poukazovali na to, že ekologicky projekt může region zatížit. „Jak ukazuje dokumentace, spotřeba vody pro výrobu baterií je docela vysoká a je otázkou, jakým způsobem se voda na letiště Líně dostane,“ zvažuje geograf Jan Kopp ze Západočeské univerzity.

„Máme výhodu, že patnáct procent dotčeného území v severovýchodní části patří městu Plzeň a máme výhodu, že (společnost) Vodárna je městská vodárna, proto se k tomu bude rada města v pozici valné hromady vždy vyjadřovat,“ říká primátor Plzně Roman Zarzycký (ANO).

V srpnu plochu letiště na protest dokonce zaplnila více než padesátka letadel, vrtulníků a větroňů. Aeroklubům vadilo prohlášení ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) o tom, že aerodrom je využíván jen minimálně. „Dráha tady má 1450 metrů, což vyhovuje pro letadla střední kategorie, já osobně si myslím, že letiště je tady nepostradatelné,“ domnívá se pilot a kapitán Vladimír Flégr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Transformační plán Volkswagenu nemá na Škodu Auto přímý dopad, uvádí česká firma

Nový transformační plán koncernu Volkswagen (VW) nemá žádný přímý dopad na aktivity Škoda Auto, uvedl mluvčí mladoboleslavské automobilky za výrobu a personalistiku Martin Vejdělek. Firma tak zopakovala své stanovisko z července, kdy uvedla, že se jí restrukturalizační plán koncernu přímo netýká.
16:54Aktualizovánopřed 37 mminutami

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 4 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 6 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 10 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.