Automobilky se obávají „zadřených kol“. Po stropu na ceny energií v ČT volali šéfové Škody, Hyundai i Toyoty

Byznys ČT24: Rozhovor s šéfy Škody Auto, Hyundai a Toyoty (zdroj: ČT24)

Tuzemští výrobci automobilů s obavami sledují růst cen elektřiny i zemního plynu, které se mohou zásadně propsat do výroby jich samotných i jejich dodavatelů, a závažně tak ovlivnit i českou ekonomiku. Předseda představenstva Škoda Auto Klaus Zellmer i generální ředitel české Hyundai Martin Saitz ve vysílání ČT24 vyzvali vládu, aby energie pro velké podniky zastropovala.

Automobilový průmysl je tahounem českého hospodářství, skoro ze čtvrtiny se podílí na tuzemském exportu, zaměstnává bezmála dvě stě tisíc lidí a tvoří zhruba deset procent českého HDP. Jeho nejčerstvější bilance navíc není špatná; z tuzemských automobilek v září vyjelo přes 111 tisíc vozů, což je dvakrát více než v loňském roce.

Za relativně vysokou výrobu v meziročním srovnání ovšem může hlavně nízká srovnávací základna; před rokem totiž chyběly kvůli covidu čipy i další součástky. „Opticky vypadá, že autoprůmysl jede, funguje a čísla jsou pozitivní. Je to ovšem dáno tím, že se spíše dokončuje řada vozidel, které nebyly hotové,“ poznamenává ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl. „Měsíce, které jsou před námi, rozhodně nejsou pozitivní.“

Stejně jako další ekonomická odvětví totiž i automobilky zatěžuje růst cen energií způsobený ruskou válkou proti Ukrajině. „Energeticky náročných firem máme více nežli kdokoliv jiný a zároveň platíme za elektřinu a plyn téměř nejvíc z celé Evropské unie,“ vysvětluje vicepremiér Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar a dodává, že dohromady jde o „smrtonosný koktejl“ nejen pro automobilový průmysl, ale s ohledem na jeho význam i celou ekonomiku.

Podle generálního ředitele Toyota a Lexus ČR Martina Pelešky totiž velké závody nesledují zdražování energií o deset nebo dvacet procent, ale o pěti- až šestinásobky, a navíc se nestabilizují.

Volání po cenových stropech

Nošovická Huyndai, která patří k největším závodům v zemi, má sice podle generálního ředitele Martina Saitze ze sedmdesáti procent na letošní i příští rok cenu energií fixovanou, v dlouhodobém pohledu ale můžou náklady výrazně zasáhnout do ziskovosti automobilky. Podobně mluví i předseda představenstva Škoda Auto Klaus Zellmer.

„Trh je volatilní, situace složitá,“ podotkl v rozhovoru pro ČT24. „Zvyšování cen snižuje naše potenciální zisky do budoucna. Máme trochu rezervu, a co se týče nákladů, jsme velmi efektivní. Pokud se ale ceny nezmění nebo pokud nás vláda nepodpoří, zisky zmizí a naše situace bude těžká.“ Ani chystané snižování teplot ve výrobních halách a kancelářích podle něj nepomůže.

V silách vlády je podle Zellmera zajistit Škodovce dodávky plynu tak, aby byla bez omezení schopná vytápět i lakýrny aut, kde jsou potřeba fixní teploty. „Zadruhé musí být zastropované náklady a ceny plynu,“ dodává Zellmer a stejnou výzvu ke kabinetu adresuje i Hyundai.

„Měli bychom být ve střednědobém horizontu schopni vytvořit schéma, jak podpořit střední a velké výrobce tím, že na určité úrovni zastropujeme ceny elektřiny a zemního plynu. Podle mého názoru je to nezbytně nutný předpoklad k tomu, abychom v odvětví vytvořili stabilitu,“ říká její generální ředitel Saitz.

Myslet na dodavatele

Stávající energetická krize je pro automobilky nebezpečná i proto, že se ceny energií promítají také do práce jejich dodavatelů, a jedna chybějící komponenta – v případě eventuálního konce výroby – může odstavit práci na celém voze. Pokud nechtějí výrobci součástek zavřít provoz, musejí zdražovat.

„Vícenáklady pro nás budou přes dvě stě milionů korun,“ uvádí ředitel divize automotive JTEKT Evropa Petr Novák. „Pokud dneska vidíte 400 euro za megawatthodinu a uvidíme to i příští rok, tak to je něco neslýchaného. Jako Evropa ztrácíme konkurenceschopnost proti Asii proti Severní Americe a může to mít dopad nejen pro Česko, ale pro celou Evropu.“

Šéf české Hyundai i Škody Auto proto žádají podporu i pro ně. „Jednáme s úřady. Potřebujeme nějakou pomoc a potřebujeme zastropovat ceny tak, aby se všechna navýšení ceny nepřesouvala na zákazníka, což by mělo za důsledek ztrátu zákazníků,“ poznamenává Zellmer. Podle Saitze se to ale už děje.

Zákazník v úsporném režimu

V Česku se za první tři čtvrtletí tohoto roku podle statistik Svazu dovozců automobilů prodalo bezmála 144 tisíc nových aut, přičemž nejoblíbenějšími značkami zůstává Škoda Octavia, Fabia a Hyundai i30. V loňském roce šlo ve stejném roce o dvacet tisíc vozů víc, před covidovou pandemii v roce 2019 to bylo dokonce 191 tisíc vozů a tři čtvrtiny z letošních prodejů navíc podle Svazu tvoří firemní nákupy.

Podobný trend je pozorovatelný i na celounijní úrovni. Před třemi lety se za první tři kvartály prodávalo 11,8 milionu vozů, loni to bylo 7,5 milionu, letos už jen 6,8 milionu prodaných aut a klesly všechny hlavní trhy včetně Francie, Německa a Španělska. Šéfredaktor Autotablet Vladimír Rybecký trend vysvětluje inflací a tím, jak energie zatěžují rodinné kasy.

„Na chybějících objednávkách se ukazuje, že krize dopadá na zákazníky, a to jak na soukromé kupující, tak na malé firmy. Takže poptávka po autech v následujících měsících prudce poklesne a automobilky se dostanou do problémů i z tohoto důvodu,“ uvádí.

Trend potvrzuje i šéf Hyundai, podle kterého se dosud lépe prodávají vybavenější a dražší vozy, které kupují lidé s dostatečným kapitálem v obavě, aby napřesrok nebyly ještě dražší. Zájem o nižší řady aut ale zastavil. „V privátním sektoru jde poptávka výrazně dolů,“ potvrzuje šéf české Toyoty Peleška, který současně očekává růst cen kvůli vysokým výrobním nákladům.

V energetické tísni a poklesu poptávky, kterým tuzemský automobilový průmysl čelí, nicméně spatřuje i pozitivum. V době nedostatku polovodičových čipů totiž podle něj zákazníci nevybírali vůz podle cenové nabídky nebo technických parametrů, ale zkrátka podle toho, jestli auto je, nebo není. „Vrátíme se do standardního tržního prostředí, kdy budeme znovu sázet na konkurenceschopnost,“ předvídá. „Tím se zlepší prostředí i pro zákazníky.“