Řadu unijních představitelů znepokojilo rozhodnutí Budapešti, která potichu zmírnila Rusům a Bělorusům podmínky pro vstup do země, a tedy i do schengenského prostoru. Pomocí takzvané národní karty mohou bez větší prověrky přicestovat i s rodinami. V Unii i mezi experty panují obavy, že Moskva rozšíří svou evropskou síť špionů a propašuje do EU teroristy. Budapešť kritiku odmítá a tvrdí, že Rusové budou pracovat hlavně na výstavbě jaderného bloku. Podle webu Politico by sporný krok v krajním případě mohl stát Maďarsko členství v Schengenu.
Maďarsko rozvolnilo imigrační podmínky pro občany celkem osmi zemí. Dříve tyto karty získávali jen občané Severní Makedonie, Bosny a Hercegoviny a Černé Hory, nyní k nim přibyli i Ukrajinci, Srbové a Moldavané. Největší obavy nicméně budí otevřené dveře pro Rusy a Bělorusy.
Ti se mohou od července v zemi registrovat jako takzvaní gastarbeiteři a získat tak „národní kartu“. „Mohou vstupovat bez nutnosti předkládat potvrzení o práci či potvrzení o uchazečství o práci,“ upřesnil zpravodaj ČT Jan Šilhan.
Platnost povolení činí dva roky, lze ho ale prodloužit. Po třech letech mají držitelé karet nárok na trvalý pobyt, píše Politico. Po dalších osmi letech strávených v Maďarsku mohou osoby s trvalým pobytem požádat o občanství.
Takzvanou národní kartu může dostat neomezený počet lidí a jejich majitelé mohou být zaměstnáni v jakémkoli oboru. Budapešť na jaře oznámila, že očekává příchod 65 tisíc pracovníků, přičemž tvrdí, že mnozí z těchto legálních imigrantů budou stavět jadernou elektrárnu s ruskou technologií.
Maďarsko a Rusko podepsaly harmonogram týkající se výstavby Jaderné elektrárny Paks II loni v listopadu. Jedná se o projekt rozšíření nukleárního zařízení Paks v hodnotě dvanácti miliard eur, vedený ruským Rosatomem a financovaný převážně z ruské vládní půjčky. Maďarsko také podepsalo dohodu s Běloruskem o pomoci při výstavbě jaderného reaktoru, připomíná Ukrajinska pravda.
„Nebezpečný krok,“ reagují experti
Tito pracovníci z Ruska či Běloruska přitom mají na základě „národní karty“ právo na takzvané sjednocení rodiny, tedy přivést si bez jakéhokoli prověřování své nejbližší příbuzné. A bez překážek pak pokračovat do dalších států EU.
Končící velvyslanec Česka v NATO Jakub Landovský to považuje za „nesmírně citlivý a nebezpečný krok“. „Maďarsko by mělo více než jiné země chápat, že špatně kontrolovatelný pohyb nebezpečných lidí po Evropě je věc, kterou nechceme, když během migrační krize vystupovalo, jak vystupovalo,“ podotkl v úterním Interview ČT24.
Analytik Roman Máca z Institutu pro politiku a bezpečnost upozornil, že Budapešť otevírá brány do Evropy ruským tajným službám, a to za podmínek, které jsou „v podstatě nulové“. „Je to bianco šek a ti Rusové, respektive Putinův režim, by byli hlupáci, kdyby téhle otevřené brány nevyužili. Je to riziko i v tom kontextu, že Rusové tu kromě špionáže provádějí i různé sabotáže a teroristické útoky. Takže je to podle mě šílená věc a nechápu to,“ konstatoval expert.
Krok Budapešti vzbudil vlnu nevole mezi unijními činiteli. „Bylo nesprávné označit všechny ruské občany za špiony režimu. (Orbán) ale podkopává evropský migrační systém a zároveň slouží Kremlu,“ řekl mediálnímu domu RND expert na unijní zahraniční politiku a německý europoslanec Sergey Lagodinsky.
Apel na urychlenou ochranu Schengenu
Podle předsedy lidovecké frakce (EPP) v europarlamentu Manfreda Webera by rozvolnění pravidel mohlo „vytvořit skuliny pro špionážní aktivity, (…) a představovat tak vážné riziko pro národní bezpečnost“. „Opatření by také Rusům mohlo usnadnit pohyb v schengenském prostoru a obejít omezení vyžadovaná unijním právem,“ napsal Weber v dopise předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi, ve kterém žádá, aby se téma otevřelo na říjnovém summitu.
Podle Webera není jasný důvod, který vede Budapešť k zavedení takto „širokého a neregulovaného mechanismu vstupu pro ruské a běloruské pracovníky“, což „vyvolává otázky ohledně důsledků pro Maďarsko a širší schengenský prostor“. Weber vyzval vedoucí představitele EU, aby „přijali co nejpřísnější opatření k okamžité ochraně integrity“ Schengenu a zároveň „zabránili členským státům v přijímání podobných iniciativ“.
Evropská komise má pravomoc pozastavit zemi schengenský status, ale pokud by tak učinila, vytvořilo by to precedens, upozorňuje Politico. Brusel hrozil pozastavením statusu například Řecku v roce 2016 v reakci na migrační krizi, nicméně se tak nakonec nestalo a od roku 1985, kdy byl systém zaveden, se Unie k podobnému rozhodnutí neuchýlila. Některé země nicméně zavedly dočasná omezení na hranicích kvůli uprchlické vlně i pandemii covidu, doplňuje server.
Ztížené ruské cestování
Evropská komise v úterý uvedla, že se obrátí na Budapešť, „aby objasnila rozsah tohoto systému a zda spadá do působnosti pravidel EU, či nikoli“. Mluvčí Komise dodal, že Rusko je „bezpečnostní hrozbou pro EU“ a že všechny nástroje přijaté na národní úrovni musí „zajistit bezpečnost Unie a také zohlednit bezpečnost schengenského prostoru“.
Podle unijních pravidel mají národní vlády pravomoc rozhodovat o legální migraci a pracovních povoleních. Lidé ze zemí mimo EU, kteří mají vízum, se smí volně pohybovat v rámci Schengenu. Ten čítá 29 zemí, včetně Norska a Švýcarska.
Rusům není obecně zakázáno cestovat do EU, třeba Finsko už jim ale vstup do země nedovoluje. Podle Helsinek se Moskva snaží destabilizovat rusko-finskou hranici a země EU, uvádí Ukrajinska pravda.
Do zemí bloku také nesmějí létat aerolinie se sídlem v Rusku. Zákaz vycestování do Unie se pak přímo týká rovněž stovek lidí napojených na Kreml, kteří se ocitli na sankčním seznamu a byl jim zmrazen majetek, píše Financial Times.
Kontroly budou, zní z Budapešti
Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó v reakci na nejnovější vlnu kritiky kvůli změnám v imigračním programu zdůraznil, že „ruští a běloruští občané nadále potřebují ke vstupu do Maďarska, a tedy i schengenského prostoru, víza“. Dodal, že povolení k pobytu pro Rusy a Bělorusy musejí schvalovat příslušné úřady.
Mluvčí maďarské vlády Zoltan Kovács odmítl „Weberovy lži“ jako „absurdní a pokrytecké“, protože jsou to právě bruselské instituce, které podle něj dělají vše, co je v jejich silách, aby zajistily, že Budapešť bude muset zrušit svá přísná opatření na hranicích, jež chrání EU před přílivem imigrantů.
„Maďarský imigrační režim je nejpřísnější v EU,“ napsal Kovács na síti X. „Hostujícím pracovníkům je povolen vstup pouze na základě regulovaného rámce, který zahrnuje národní bezpečnostní kontrolu, a mohou zůstat po omezenou dobu pouze za účelem zaměstnání,“ tvrdí Kovács, jehož citoval list Financial Times.
Maďarsko pozměnilo svůj imigrační systém rok poté, co Spojené státy začaly na zemi vyvíjet nátlak, aby vystoupila z Mezinárodní investiční banky, což je finanční instituce kontrolovaná Ruskem, připomíná Politico.
Washington tehdy varoval, že banka představuje riziko pro národní bezpečnost, protože do Maďarska směla pozvat neomezený počet hostů a odborníků, kterým byla Budapešť povinna vydávat víza bez prověrky. Tito úředníci pak mohli cestovat po celé Unii. V tomto případě Budapešť i přes značné výhrady nakonec americkému tlaku ustoupila.
Kritizované maďarské předsednictví
V poslední době ale citelně roste napětí mezi Budapeští a Bruselem. Maďarsko, která tento půlrok předsedá EU, udržuje na rozdíl od ostatních zemí sedmadvacítky dobré vztahy s Moskvou. Země zintenzivnila své vazby na Kreml i po začátku plnohodnotné ruské války na Ukrajině a podepsala od té doby s agresorem několik nových dohod týkajících se zemního plynu poté, co premiér Viktor Orbán zajistil zemi výjimku z energetických restrikcí EU.
Orbánova strana Fidesz byla až do roku 2021 členem frakce EPP, tu ale musela opustit kvůli obavám Bruselu z autokratického způsobu vlády a kritice nedodržování principů právního státu. Fidesz se po letošních eurovolbách spojil s českým ANO, rakouskými svobodnými (FPÖ), Národním sdružením francouzské političky Marine Le Penové a dalšími krajně pravicovými stranami, jež vytvořily novou frakci Patrioti pro Evropu.
Orbán tento měsíc rozlítil své partnery v Unii návštěvou Moskvy, kde jednal s ruským vládcem Vladimirem Putinem o možné mírové dohodě ohledně invaze na Ukrajinu. Unijní představitelé i Kyjev Orbánovu cestu odsoudili a zdůraznili, že jednal bez mandátu EU. Řada států poté odmítla vyslat své ministry na schůzky konané v Maďarsku, což vedlo k jejich přesunu do Bruselu.
Orbánova schůzka s Putinem zesílila výzvy ke zbavení Maďarska předsednictví a hlasovacích práv spuštěním článku 7 smlouvy o EU, uvedl server Euronews. Šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell prohlásil, že „mírová mise“ maďarského premiéra byla v rozporu se zákony EU, a označil jeho jednání za „nedostatek loajální spolupráce“.
Szijjártó viní kvůli ruské ropě Komisi z nečinnosti
Zhoršují se také vztahy mezi Budapeští a Kyjevem poté, co Ukrajina nedávno zastavila tranzit ropy od ruské společnosti Lukoil ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska, protože v červnu tuto firmu zařadila na svůj sankční seznam.
Ministr zahraničí Szijjártó si stěžoval, že Evropská komise ani týden po žádosti Slovenska a Maďarska nic nepodnikla. „Navzdory ohrožení energetické bezpečnosti dvou členských států EU... Brusel mlčí,“ napsal s tím, že buď je Komise příliš slabá na to, aby chránila zájmy Slovenska a Maďarska, nebo „to byl Brusel, nikoliv Kyjev, kdo celou věc vymyslel“.
Šéf maďarské diplomacie zopakoval dřívější tvrzení Budapešti, že zablokování tranzitu ropy od Lukoilu přes Ukrajinu je vydíráním kvůli tomu, že Maďarsko prosazuje okamžitý klid zbraní a mírové rozhovory mezi Moskvou a Kyjevem.
Prohloubení krize maďarsko-polských vztahů
K napětí v Evropské unii se navíc přidala i diplomatická roztržka mezi Maďarskem a Polskem, kdy se politici navzájem obviňují z pokrytectví a podlézání Putinovi. „Poláci provádějí nejvíce svatouškovskou a nejvíce pokryteckou politiku v celé Evropě. Morálně nás poučují, kritizují nás za naše ekonomické vztahy s Ruskem, a přitom s Rusy obchodují a nepřímo nakupují ropu a řídí s ní polskou ekonomiku,“ prohlásil o víkendu Orbán.
Náměstek polského ministra zahraničí Wladyslaw Teofil Bartoszewski v reakci prohlásil, že Varšava s Ruskem neobchoduje, „na rozdíl od premiéra Orbána, který je na okraji mezinárodního společenství – jak v Evropské unii, tak v NATO“.
„Ve skutečnosti nechápu, proč chce Maďarsko zůstat členem organizací, které se mu tolik nelíbí a které s ním údajně tak špatně zacházejí. Proč nevytvoří unii s Putinem a některými autoritářskými státy tohoto typu? Je to tak, že pokud nechcete být členem klubu, můžete kdykoliv odejít,“ vyjádřil názor mnoha unijních představitelů Bartoszewski.
Vztahy mezi Maďarskem a Polskem se zhoršují od února 2022, kdy se tehdejší konzervativní polská vláda jasně postavila na stranu Kyjeva a začala ho vyzbrojovat, což Budapešť odmítá. Po loňském nástupu prounijního kabinetu liberála Donalda Tuska se rozkol ještě prohloubil.
„Poslední slovo v ostrém diplomatickém sporu měl sám šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski, který řekl, že Orbán se chová jako sobec a že maďarská vláda je pokrytecká,“ komentoval nejnovější roztržku zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos s tím, že na potřebě diplomatické izolace Maďarska se shodují hlavní polské strany napříč politickým spektrem.
Také Landovský považuje Budapešť za složitého spojence. „Často postupuje i proti vlastnímu zájmu. Třeba roztržka s Polskem, které vždycky na Maďarsko, jak se říká lidově, drželo už od druhé světové války, je vlastně ukázkou, že se sami vhánějí do určité izolace,“ míní končící velvyslanec v NATO.
Maďarsko ale není jediná země, odkud ruská hrozba může přijít, obává se diplomat. „Jsou to neutrální země, jako je Rakousko, jsou země s velmi zvláštním statusem, jako je San Marino, jsou země, kde Rusko hodně investuje, jako je třeba Kypr,“ zmínil v Interview Landovský.
