Ropa může proudit do Maďarska jen z Ruska a pouze přes území Ukrajiny, alternativní řešení kvůli chybějící infrastruktuře neexistuje, prohlásil maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Později uvedl, že ochotu dodávat ropné produkty vyjádřilo Bulharsko. Maďarsko a Slovensko už asi týden nedostávají naftu od ruské firmy Lukoil poté, co Kyjev firmu přidal na svůj sankční seznam. Slovenský prezident Peter Pellegrini Ukrajině pohrozil odvetou, pokud dodávky neobnoví.
„Abychom si mohli obstarat ropu z jiných zdrojů, potřebovali bychom novou vlastní infrastrukturu. A pokud ji nemáme a nikdo nám ji nemůže poskytnout, pak si nemůžeme užít svobodu, kterou nám poskytuje diverzifikace,“ řekl podle agentury Reuters maďarský ministr.
Szijjártó později uvedl, že „ropné produkty“ do Maďarska by bylo patrně ochotné dodávat Bulharsko. „Ačkoli mezi našimi zeměmi neexistuje přímý tranzit formou ropovodu, naznačili (bulharské ministerstvo zahraničí), že kdybychom potřebovali doplnit zásoby ropných produktů, byli by nám je schopni dodat,“ řekl.
Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings upozornila, že rozhodnutí Ukrajiny zařadit Lukoil na sankční seznam a neumožnit tranzit ropy od Lukoilu do Maďarska a na Slovensko představuje významné úvěrové riziko pro rafinerie, které v obou těchto zemích vlastní maďarská petrochemická společnost MOL.
Krok Ukrajiny může mít podle Fitche ve střednědobém výhledu značné dopady na dodávky energií do obou států. Podle analytiků oslovených serverem Politico hrozí zejména v Maďarsku prudký nárůst cen a výpadky. Země totiž pokrývá sedmdesát procent své spotřeby ropy dovozem z Ruska. Zhruba polovinu tvoří právě nákupy od Lukoilu.
Česko se od Ruska brzy odpoutá
Ropovod Družba začíná v Rusku na východním břehu řeky Volhy a v Bělorusku se dělí do dvou větví – severní vede do Polska a do Německa, jižní přes Ukrajinu pak do Maďarska, na Slovensko a do České republiky. Touto cestou vyvážejí ropu i další ruské firmy Rosněfť a Tatněfť.
Dodávky do Česka podle pondělního prohlášení provozovatele ropovodů Mero pokračují normálně. „V Česku je situace trochu jiná. Nebyli jsme schopni zcela nahradit ruskou ropu, ale tím, jak probíhá napojení západní větve na ropovod TAL, tak by v horizontu několika měsíců nemělo být už závislé na ruské ropě a mělo by ji být schopno plně nahradit,“ uvedl portfolio manažer společnosti Amundi Asset Management Petr Zajíc.
V případě Maďarska a Slovenska nejsou ale alternativy žádné nebo jsou minimální, konstatoval Zajíc. Společnost MOL, jež vlastní slovenský Slovnaft, odhaduje, že bude schopná „černé zlato“ z Ruska plně nahradit až od roku 2025. Budapešť by časem mohla posílit kupříkladu dodávky ropy z ropovodu Adria, který vede z Chorvatska.
„Společnost MOL je v Maďarsku poměrně významným způsobem zdaněná a je výrazným zdrojem daňových příjmů státu, který v současné době funguje s hodně deficitním rozpočtem,“ upozornil Zajíc, jenž poukázal na výrazný rozdíl v ceně mezi ruskou ropou a standardní ropou Brent, jelikož ruská surovina je prodávána se slevou kolem dvaceti až pětadvaceti procent. „A právě ten rozdíl v cenách je maďarskou vládou zdaněn,“ vysvětluje expert.
Varovné dopisy
Szijjártó spolu se šéfem slovenské diplomacie Jurajem Blanárem poslal Kyjevu v souvislosti s pozastavenými dodávkami ropy minulý týden dopis. Ukrajinská strana ho podle Evropské komise obdržela o víkendu a nyní jej zkoumá, než přijme konkrétní kroky.
Šéf maďarské diplomacie v týdnu zopakoval, že dokud se záležitost s ropou od společnosti Lukoil nevyřeší, Maďarsko bude nadále blokovat vyplacení tranše z Evropského mírového nástroje, z nějž EU vyplácí podporu Ukrajině. Szijjártó také hrozí, že pokud Komise nezasáhne, obrátí se na soud.
Blanár tvrdí, že Kyjev porušil asociační dohodu mezi Ukrajinou a EU. „Spolu s maďarským ministrem zahraničí jsme (v pondělí) v této věci podali Evropské komisi urgentní výzvu, aby konala. Evropská komise má plnit funkci strážkyně smluv a dodržování práva EU, kterými má povinnost se řídit i Ukrajina jako asociovaný stát. Považujeme proto za nevyhnutelné, aby v tomto případě Komise okamžitě konala,“ napsal na Facebooku Blanár.
Podle Zajíce Brusel nejspíš nezasáhne a export Lukoilu nebude obnoven. Komise nejspíš uvede, že jde o rozhodnutí Kyjeva a pouze ho může varovat, že by kupříkladu situaci řešil, pokud by se zákaz začal týkat i dalších ruských společností, tipuje odborník. Výpadek podle něj nejspíš převezmou právě ostatní ruské firmy.
Pellegrini zmínil možnost odvetných opatření
„Pokud se ta situace nevyřeší, Slovensko bude muset nějak reagovat,“ řekl slovenský prezident Peter Pellegrini. Uvedl nicméně, že by byl nerad, kdyby Slovensko muselo k odvetným opatřením přistoupit. Ministr obrany Robert Kaliňák řekl, že mu současná situace připomíná rok 2009, kdy si Ukrajina brala pro svou potřebu ruský zemní plyn určený Slovensku. Ukrajina a Rusko tehdy vedly spor o tranzit ruského plynu do EU, Kyjev odmítal akceptovat obchodní podmínky a cenu suroviny.
„To, co udělala Ukrajina ve vztahu ke Slovensku, považuji za velmi vážné. Za velmi nepříjemný zásah do našich dobrých vztahů. Pevně věřím, že se to ze strany Ukrajiny co nejrychleji podaří dát do pořádku,“ řekl Pellegrini. Připomněl, že Slovensko dodává Ukrajině značné objemy elektrické energie a i jinak jí pomáhá v době, kdy se brání ruské vojenské invazi.
„Slovensko má výjimku na dovoz ropy do konce roku. Ukrajinská strana nám uplatnění této výjimky znemožnila,“ podotkl Blanár. Slovenský premiér Robert Fico označil opatření za „nesmyslnou sankci“, která Moskvě nijak neuškodí, a volal kvůli záležitosti ukrajinskému premiérovi Denysu Šmyhalovi.
Unijní výjimka
Ředitel ukrajinské energetické společnosti Naftogaz Oleksij Černyšov výpadek „černého zlata“ od Lukoilu potvrdil. Objem přepravované ropy je však podle něj stejný jako v předchozích obdobích i bez těchto dodávek.
Kyjev chce nepřátelskou zemi připravit o zdroj příjmů. Odříznutí Lukoilu do značné míry popírá výjimku z unijních sankcí pro země závislé na ruské naftě, jež dostaly od Bruselu více času na to najít náhradní dodavatele. Výjimka se týká kromě Budapešti a Bratislavy také Prahy.
Kyjev přitvrzuje
Ukrajina a západní státy sankcemi trestají Rusko za jeho plnohodnotnou vojenskou invazi na Ukrajinu z února 2022. Ukrajinská expertka na energetickou bezpečnost z think-tanku DiXi Group Olena Lapenková řekla serveru Politico, že Kyjev chystá sankce i proti dalším společnostem obchodujícím s ruskou naftou.
„Čekali jsme více než dva roky, než EU, G7, zavedou skutečné sankce proti ruské (ropě),“ zdůraznila v komentáři pro server Politico ukrajinská poslankyně Inna Sovsunová z opoziční proevropské strany Holos (Hlas), která zasedá ve výboru pro energetiku. Ropovod podle ní stále přepravuje 200 tisíc barelů ropy denně.
Politička poukázala na fakt, že Moskva loni vydělala vývozem „černého zlata“ 180 miliard dolarů. „Je vlastně absurdní dovolit jim vydělávat peníze přepravou ropy přes ukrajinské území, pokud jsou poté použity k tomu, že nás zabíjejí,“ poznamenala Sovsunová.
Cílem zastavení tranzitu ropy je podle ní i tlak na Budapešť, aby změnila postoj vůči dodávkám zbraní na Ukrajinu a vstupu země do EU.
Maďarsko-ruské vazby
Maďarsko zintenzivnilo své vazby na Moskvu i po začátku plnohodnotné ruské války na Ukrajině a podepsalo od té doby s Ruskem několik nových dohod týkajících se zemního plynu poté, co premiér Viktor Orbán zajistil zemi výjimku z energetických restrikcí Evropské unie.
Napětí mezi Budapeští a Kyjevem vzrostlo v posledních týdnech poté, co Orbán v době maďarského předsednictví v EU bez mandátu ukrajinského vedení a zbytku Unie navštívil Vladimira Putina a jednal s ním o cestě k míru.
Evropě jako celku se podařilo v posledních letech zbavit závislosti na ruském „černém zlatu“ poměrně zásadním způsobem, hodnotí Zajíc. „Většina západní Evropy ruskou ropu odebírala prostřednictvím tankerů, takže mají vybudovanou námořní infrastrukturu, kde je relativně jednoduché změnit dodavatele,“ vysvětluje expert.
V případě východního bloku, kde byly země napojené na ruské ropovody, je situace složitější, poznamenal Zajíc. Například Polsko využilo přístup přes moře, vnitrozemské země to ale měly horší a právě Slovensko a Maďarsko významně „zaspaly“, i proto, že chtěly levnou ruskou naftu – což s sebou ovšem nese geopolitická rizika, dodal odborník.
