Budapešť a Bratislava narychlo hledají alternativní dodavatele „černého zlata“ poté, co Ukrajina zpřísnila sankce vůči ruskému Lukoilu a zakázala tranzit ropy přes své území. Podle expertů hrozí problémy zejména v Maďarsku, kde může v příštích týdnech dojít k rychlému růstu cen i blackoutům. Obě země se obrátily na Evropskou komisi, podle maďarské diplomacie má tři dny na to, aby konala, poté se Budapešť obrátí na soud. Slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár tvrdí, že Kyjev porušil asociační dohodu mezi Ukrajinou a EU.
„Spolu s maďarským ministrem zahraničí jsme dnes (v pondělí) v této věci podali Evropské komisi urgentní výzvu, aby konala. Evropská komise má plnit funkci strážkyně smluv a dodržování práva EU, kterými má povinnost se řídit i Ukrajina jako asociovaný stát. Považujeme proto za nevyhnutelné, aby v tomto případě Komise okamžitě konala,“ napsal na Facebooku Blanár. „Slovensko má výjimku na dovoz ropy do konce roku. Ukrajinská strana nám uplatnění této výjimky znemožnila,“ dodal.
Kyjev chce nepřátelskou zemi připravit o zdroj příjmů, v červnu proto zpřísnil sankce proti ruské společnosti Lukoil, které jí fakticky zakazují používat Ukrajinu jako tranzitní zemi pro své produkty. Opatření do značné míry popírá výjimku z unijních sankcí pro země závislé na ruské ropě, jež dostaly od Bruselu více času na to najít náhradní dodavatele, všímá si agentura Bloomberg.
Ta nejprve minulou středu informovala o přerušení dodávek ropy od ruské firmy přes Ukrajinu do Maďarska. Ve čtvrtek pak agentura TASR napsala, že z ropovodu Družba už neproudí „černé zlato“ od Lukoilu ani na Slovensko.
Ukrajině došla trpělivost
Jižní větev Družby vede přes Ukrajinu do Maďarska, na Slovensko a do České republiky. Hlavními ruskými vývozci touto cestou jsou firmy Rosněfť, Lukoil a Tatněfť. Ukrajinská expertka na energetickou bezpečnost z think-tanku DiXi Group Olena Lapenková řekla serveru Politico, že Kyjev chystá sankce i proti dalším společnostem obchodujícím s ruskou naftou.
„Čekali jsme více než dva roky, než EU, G7, zavedou skutečné sankce proti ruské (ropě),“ zdůraznila v komentáři pro server Politico ukrajinská poslankyně Inna Sovsunová z opoziční proevropské strany Holos (Hlas), která zasedá ve výboru pro energetiku. Ropovod podle ní stále přepravuje 200 tisíc barelů ropy denně.
Politička poukázala na fakt, že Moskva loni vydělala vývozem „černého zlata“ 180 miliard dolarů. „Je vlastně absurdní dovolit jim vydělávat peníze přepravou ropy přes ukrajinské území, pokud jsou poté použity k tomu, že nás zabíjejí,“ poznamenala Sovsunová.
Cílem zastavení tranzitu ropy je podle ní i tlak na Maďarsko, aby změnilo postoj vůči dodávkám zbraní na Ukrajinu a vstupu Ukrajiny do EU.
Kyjev uvalil omezené restrikce na Lukoil už v roce 2018, ale ty se týkaly pouze stažení ukrajinského kapitálu, omezení obchodu a zákazu účasti na privatizaci nebo pronájmu státního majetku na Ukrajině. Rada národní bezpečnosti a obrany minulý měsíc sankce rozšířila, když přidala mimo jiné právě zákaz tranzitu jeho nafty přes Ukrajinu, píše server Ukrajinska pravda.
Ficova kritika
Slovenský premiér Robert Fico v sobotním telefonátu šéfovi ukrajinské vlády Denysu Šmyhalovi hovořil o „nesmyslné sankci“, která nepoškozuje Rusko, ale hlavně některé členské státy Evropské unie. „Slovensko nemíní být rukojmím ukrajinsko-ruských vztahů,“ zdůraznil premiér.
Bratislavská rafinerie Slovnaft, patřící maďarské skupině MOL, bude podle něj v důsledku dostávat o čtyřicet procent méně ropy, než potřebuje. „Bude to mít dopady nejen na slovenský trh, ale může to vést i k zastavení dodávek nafty vyráběné Slovnaftem na Ukrajinu,“ varoval předseda vlády podle webu Denníku N.
Fico dále upozornil, že dodávky ze Slovenska pokrývají téměř desetinu ukrajinských potřeb. Slovenský premiér dlouhodobě kritizuje západní sankce proti Rusku. Poté, co se po loňských volbách stal počtvrté předsedou vlády, zastavil přímou vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob.
Zdroj z prostředí ukrajinského průmyslu ve čtvrtek řekl agentuře Reuters, že ropa z Ukrajiny putuje do evropských zemí „podle plánu“. Slovnaft, která zásobuje také Česko, i nadále zpracovává dvě třetiny ropy z Ruska, přestože postupně přechází na alternativní dodavatele, sdělila ten samý den slovenská agentura TASR.
Zdroje agentury Reuters nicméně koncem minulého týdne uvedly, že dodávky ruské nafty Urals na Slovensko prostřednictvím Družby výrazně zaostávají za plánovanými objemy. Dodávky do České republiky podle těchto zdrojů pokračují normálně, zatímco ty do Maďarska jsou mírně pod plánovanými úrovněmi.
Hrozba energetické krize v Maďarsku
Ukrajinský zákaz může mít podle serveru Politico výrazný dopad právě na Maďarsko, jež pokrývá sedmdesát procent své spotřeby ropy dovozem z Ruska. Zhruba polovinu tvoří právě nákupy od firmy Lukoil. „Ukrajinská opatření mohou vytvořit závažnou situaci (v Maďarsku),“ uvedla polská analytička Ilona Gizińská z varšavského Střediska pro východní studia.
Podle ní v zemi hrozí výrazný nárůst cen pohonných hmot i nedostatek ropy pro některé provozy. Problémy by se podle ní mohly projevit v řádu týdnů.
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó v pátek řekl, že postup Kyjeva by mohl v dlouhodobé perspektivě ohrozit maďarskou energetickou bezpečnost. „Zákonné řešení“ s ukrajinskými úřady se zatím nepodařilo nalézt. „Jsme schopni situaci stabilizovat dočasnými řešeními, ale to nebude stačit ani v blízké budoucnosti,“ uvedl podle Reuters Szijjártó.
Hledání náhradních zdrojů
Budapešť nyní musí hledat alternativní dodávky. V krátkodobé perspektivě se může spolehnout na své strategické rezervy. Szijjártó již jednal se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem o možnosti, že by Maďarsko kupovalo ropu od jiných ruských společností, na které Ukrajina neuplatňuje svůj zákaz.
Budapešť by mohla posílit také dodávky ropy z ropovodu Adria, který vede z Chorvatska. Společnost MOL odhaduje, že bude schopná „černé zlato“ z Ruska plně nahradit od roku 2025, uvedla agentura Fitch Ratings na začátku tohoto roku.
Szijjártó označil rozhodnutí Kyjeva za „nepochopitelné a nepřijatelné“ a hodlá se tímto problémem zabývat na zasedání Rady EU. „Je zvláštní, že země aspirující na členství v EU ohrožuje energetické dodávky pro dvě členské země EU, zejména v létě, kdy spotřeba energií vrcholí,“ stěžoval si Szijjártó podle serveru Ukrajinska pravda.
Sbližování s Moskvou
Maďarsko zintenzivnilo své vazby na Moskvu i po začátku plnohodnotné ruské války na Ukrajině a podepsalo od té doby s Ruskem několik nových dohod týkajících se zemního plynu poté, co premiér Viktor Orbán zajistil zemi výjimku z energetických restrikcí Evropské unie.
Napětí mezi Budapeští a Kyjevem vzrostlo v posledních týdnech poté, co Orbán v době maďarského předsednictví v EU bez mandátu ukrajinského vedení a zbytku Unie navštívil Vladimira Putina a jednal s ním o cestě k míru.
Rusko v únoru 2022 zahájilo plnohodnotnou vojenskou invazi na Ukrajinu, na což západní státy zareagovaly přijetím ekonomických a politických sankcí. Ty doléhají i na ruské ropné a plynárenské firmy. Evropská unie se nicméně bez ruského plynu zatím zcela neobejde, a tak ho i nadále v menších objemech odebírá.
