Kyjev zčásti odřízl Slováky a Maďary od ruské ropy. Konejte, vyzvaly země Brusel

Budapešť a Bratislava narychlo hledají alternativní dodavatele „černého zlata“ poté, co Ukrajina zpřísnila sankce vůči ruskému Lukoilu a zakázala tranzit ropy přes své území. Podle expertů hrozí problémy zejména v Maďarsku, kde může v příštích týdnech dojít k rychlému růstu cen i blackoutům. Obě země se obrátily na Evropskou komisi, podle maďarské diplomacie má tři dny na to, aby konala, poté se Budapešť obrátí na soud. Slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár tvrdí, že Kyjev porušil asociační dohodu mezi Ukrajinou a EU.

„Spolu s maďarským ministrem zahraničí jsme dnes (v pondělí) v této věci podali Evropské komisi urgentní výzvu, aby konala. Evropská komise má plnit funkci strážkyně smluv a dodržování práva EU, kterými má povinnost se řídit i Ukrajina jako asociovaný stát. Považujeme proto za nevyhnutelné, aby v tomto případě Komise okamžitě konala,“ napsal na Facebooku Blanár. „Slovensko má výjimku na dovoz ropy do konce roku. Ukrajinská strana nám uplatnění této výjimky znemožnila,“ dodal.

Kyjev chce nepřátelskou zemi připravit o zdroj příjmů, v červnu proto zpřísnil sankce proti ruské společnosti Lukoil, které jí fakticky zakazují používat Ukrajinu jako tranzitní zemi pro své produkty. Opatření do značné míry popírá výjimku z unijních sankcí pro země závislé na ruské ropě, jež dostaly od Bruselu více času na to najít náhradní dodavatele, všímá si agentura Bloomberg.

Ta nejprve minulou středu informovala o přerušení dodávek ropy od ruské firmy přes Ukrajinu do Maďarska. Ve čtvrtek pak agentura TASR napsala, že z ropovodu Družba už neproudí „černé zlato“ od Lukoilu ani na Slovensko.

Ukrajině došla trpělivost

Jižní větev Družby vede přes Ukrajinu do Maďarska, na Slovensko a do České republiky. Hlavními ruskými vývozci touto cestou jsou firmy Rosněfť, Lukoil a Tatněfť. Ukrajinská expertka na energetickou bezpečnost z think-tanku DiXi Group Olena Lapenková řekla serveru Politico, že Kyjev chystá sankce i proti dalším společnostem obchodujícím s ruskou naftou.

„Čekali jsme více než dva roky, než EU, G7, zavedou skutečné sankce proti ruské (ropě),“ zdůraznila v komentáři pro server Politico ukrajinská poslankyně Inna Sovsunová z opoziční proevropské strany Holos (Hlas), která zasedá ve výboru pro energetiku. Ropovod podle ní stále přepravuje 200 tisíc barelů ropy denně.

Politička poukázala na fakt, že Moskva loni vydělala vývozem „černého zlata“ 180 miliard dolarů. „Je vlastně absurdní dovolit jim vydělávat peníze přepravou ropy přes ukrajinské území, pokud jsou poté použity k tomu, že nás zabíjejí,“ poznamenala Sovsunová.

Cílem zastavení tranzitu ropy je podle ní i tlak na Maďarsko, aby změnilo postoj vůči dodávkám zbraní na Ukrajinu a vstupu Ukrajiny do EU.

Kyjev uvalil omezené restrikce na Lukoil už v roce 2018, ale ty se týkaly pouze stažení ukrajinského kapitálu, omezení obchodu a zákazu účasti na privatizaci nebo pronájmu státního majetku na Ukrajině. Rada národní bezpečnosti a obrany minulý měsíc sankce rozšířila, když přidala mimo jiné právě zákaz tranzitu jeho nafty přes Ukrajinu, píše server Ukrajinska pravda.

Rafinerie Lukoilu v ruském Volgogradu
Zdroj: Reuters

Ficova kritika

Slovenský premiér Robert Fico v sobotním telefonátu šéfovi ukrajinské vlády Denysu Šmyhalovi hovořil o „nesmyslné sankci“, která nepoškozuje Rusko, ale hlavně některé členské státy Evropské unie. „Slovensko nemíní být rukojmím ukrajinsko-ruských vztahů,“ zdůraznil premiér.

Bratislavská rafinerie Slovnaft, patřící maďarské skupině MOL, bude podle něj v důsledku dostávat o čtyřicet procent méně ropy, než potřebuje. „Bude to mít dopady nejen na slovenský trh, ale může to vést i k zastavení dodávek nafty vyráběné Slovnaftem na Ukrajinu,“ varoval předseda vlády podle webu Denníku N.

Fico dále upozornil, že dodávky ze Slovenska pokrývají téměř desetinu ukrajinských potřeb. Slovenský premiér dlouhodobě kritizuje západní sankce proti Rusku. Poté, co se po loňských volbách stal počtvrté předsedou vlády, zastavil přímou vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob.

Zdroj z prostředí ukrajinského průmyslu ve čtvrtek řekl agentuře Reuters, že ropa z Ukrajiny putuje do evropských zemí „podle plánu“. Slovnaft, která zásobuje také Česko, i nadále zpracovává dvě třetiny ropy z Ruska, přestože postupně přechází na alternativní dodavatele, sdělila ten samý den slovenská agentura TASR.

Zdroje agentury Reuters nicméně koncem minulého týdne uvedly, že dodávky ruské nafty Urals na Slovensko prostřednictvím Družby výrazně zaostávají za plánovanými objemy. Dodávky do České republiky podle těchto zdrojů pokračují normálně, zatímco ty do Maďarska jsou mírně pod plánovanými úrovněmi.

Hrozba energetické krize v Maďarsku

Ukrajinský zákaz může mít podle serveru Politico výrazný dopad právě na Maďarsko, jež pokrývá sedmdesát procent své spotřeby ropy dovozem z Ruska. Zhruba polovinu tvoří právě nákupy od firmy Lukoil. „Ukrajinská opatření mohou vytvořit závažnou situaci (v Maďarsku),“ uvedla polská analytička Ilona Gizińská z varšavského Střediska pro východní studia.

Podle ní v zemi hrozí výrazný nárůst cen pohonných hmot i nedostatek ropy pro některé provozy. Problémy by se podle ní mohly projevit v řádu týdnů.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó v pátek řekl, že postup Kyjeva by mohl v dlouhodobé perspektivě ohrozit maďarskou energetickou bezpečnost. „Zákonné řešení“ s ukrajinskými úřady se zatím nepodařilo nalézt. „Jsme schopni situaci stabilizovat dočasnými řešeními, ale to nebude stačit ani v blízké budoucnosti,“ uvedl podle Reuters Szijjártó.

Hledání náhradních zdrojů

Budapešť nyní musí hledat alternativní dodávky. V krátkodobé perspektivě se může spolehnout na své strategické rezervy. Szijjártó již jednal se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem o možnosti, že by Maďarsko kupovalo ropu od jiných ruských společností, na které Ukrajina neuplatňuje svůj zákaz.

Budapešť by mohla posílit také dodávky ropy z ropovodu Adria, který vede z Chorvatska. Společnost MOL odhaduje, že bude schopná „černé zlato“ z Ruska plně nahradit od roku 2025, uvedla agentura Fitch Ratings na začátku tohoto roku.

Szijjártó označil rozhodnutí Kyjeva za „nepochopitelné a nepřijatelné“ a hodlá se tímto problémem zabývat na zasedání Rady EU. „Je zvláštní, že země aspirující na členství v EU ohrožuje energetické dodávky pro dvě členské země EU, zejména v létě, kdy spotřeba energií vrcholí,“ stěžoval si Szijjártó podle serveru Ukrajinska pravda.

Ruská firma Lukoil
Zdroj: Reuters/Dado Ruvic

Sbližování s Moskvou

Maďarsko zintenzivnilo své vazby na Moskvu i po začátku plnohodnotné ruské války na Ukrajině a podepsalo od té doby s Ruskem několik nových dohod týkajících se zemního plynu poté, co premiér Viktor Orbán zajistil zemi výjimku z energetických restrikcí Evropské unie.

Napětí mezi Budapeští a Kyjevem vzrostlo v posledních týdnech poté, co Orbán v době maďarského předsednictví v EU bez mandátu ukrajinského vedení a zbytku Unie navštívil Vladimira Putina a jednal s ním o cestě k míru.

Rusko v únoru 2022 zahájilo plnohodnotnou vojenskou invazi na Ukrajinu, na což západní státy zareagovaly přijetím ekonomických a politických sankcí. Ty doléhají i na ruské ropné a plynárenské firmy. Evropská unie se nicméně bez ruského plynu zatím zcela neobejde, a tak ho i nadále v menších objemech odebírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda zabila šéfa teroristického hnutí Hamás Sinvára, řekl Netanjahu

Premiér Židovského státu Benjamin Netanjahu uvedl, že byl zlikvidován Mohammad Sinvár, šéf teroristického hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Informovali o tom agentury Reuters, AFP i deník Ha'arec. O zabití Sinvára psala některá média už dříve tento měsíc, izraelská vláda ale zabití oficiálně potvrdila až ve středu.
15:47Aktualizovánopřed 35 mminutami

Exchirurgovi uložil soud ve Francii za zneužití stovek dětí dvacet let

Dvacetiletý trest uložil francouzský soud bývalému chirurgovi Joëlovi Le Scouarnecovi za sexuální napadení a zneužití téměř tří set převážně nezletilých pacientů, uvedly zpravodajské agentury. Ve Francii jde o nejvyšší možný trest. Lékař se proti verdiktu neodvolá, oznámil jeden z jeho právníků. Jde patrně o největší soudní proces v zemi, který se týká zneužívání dětí.
15:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael dle OSN pálil do Palestinců v humanitárním centru. Armáda mluví o varovných výstřelech

Nejméně jeden Palestinec v úterý zemřel a 48 dalších bylo zraněno, když izraelská armáda začala střílet na dav v Pásmu Gazy, který vtrhl do střediska rozdělujícího humanitární pomoc. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) pro Pásmo Gazy a Západní břeh Jordánu uvedl, že většina Palestinců utrpěla zranění při izraelské palbě. Izraelská armáda tento výrok OSN, že pálila do Palestinců, odmítla. Tvrdí, že šlo o varovné výstřely.
11:14Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čína je dle české vlády odpovědná za kyberkampaň proti resortu zahraničí

Česká vláda označila Čínu za zodpovědnou za škodlivou kybernetickou kampaň proti jedné z komunikačních sítí ministerstva zahraničí, oznámil úřad. Čína mohla získat přístup k tisícům e-mailů, a to i z doby, kdy Česko předsedalo EU, píše Politico. Šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.) na síti X dodal, že nechal kvůli kyberútokům předvolat čínského velvyslance v Praze. Na ministerstvu šéf resortu zavedl nový a podle něj bezpečnější komunikační systém. Čínské velvyslanectví v Česku se ohradilo proti obviněním vůči Číně v souvislosti s kyberšpionáží.
10:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Německo bude financovat ukrajinskou výrobu zbraní dlouhého doletu

Německo bude financovat ukrajinskou výrobu zbraní dlouhého dosahu. Příslušné memorandum, ve kterém se k tomu Berlín zavazuje, podepsali ministři obrany obou zemí Boris Pistorius a Rustem Umerov. Spolupráci předtím na tiskové konferenci po jednání s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským avizoval německý kancléř Friedrich Merz.
14:21Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gazu zásobuje nová tajemná firma, může jít o izraelský projekt

V palestinské enklávě začala působit nová Humanitární nadace pro Pásmo Gazy (GHF) podporovaná Izraelem a USA. Soukromá organizace s nejasným původem a financováním rozdává jídlo hladovějícím civilistům, OSN s ní ale odmítá spolupracovat. Podle listu The New York Times jde ve skutečnosti o izraelský projekt.
před 3 hhodinami

EU zrušila hospodářské sankce vůči Sýrii, platí ale výjimky

Evropská unie schválila zrušení všech hospodářských sankcí vůči Sýrii s výjimkou těch, které jsou založeny na bezpečnostních důvodech. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Na zrušení omezujících opatření se již minulý týden shodli unijní ministři zahraničí, ještě ale bylo potřeba přijmout potřebné právní akty.
před 3 hhodinami

Jednou ze čtyř světových stran je stále i západ, připomněl Pellegrini Ficovi

Slovenský prezident Peter Pellegrini vyzval vládu premiéra Roberta Fica (Smer), aby se nevzdalovala od partnerů v Evropské unii a NATO a varoval před vážnými následky případné konfrontace. Pellegrini to uvedl v Národní radě, kde poprvé od loňského zvolení hlavou státu přednesl zprávu o stavu země. Rovněž řekl, že slovenští politici neřeší skutečné problémy, ale nabízejí zástupná témata, která vyvolávají emoce a nenávist.
12:15Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...