Slovensko a Maďarsko zůstávají spojenci, ale nechovají se tak, shodují se diplomaté

73 minut
90′ ČT24: Diplomatická válka o Ukrajinu
Zdroj: ČT24

Slovenský a maďarský zástupce na středečním setkání ministrů zahraničí Visegrádské čtyřky v Praze potvrdili, že nepřispějí na českou iniciativu ohledně dodávek munice pro Ukrajinu. Ruskem napadené zemi už nehodlají poskytovat ani žádnou jinou vojenskou pomoc. Výrazně se tak odchylují od postojů zbytku členských zemí EU, ale i spojenců v NATO. Jak moc je v této chvíli důležitá diplomacie, je třeba jednat a přesvědčovat, nebo už situace překročila mez a je nutno přistoupit k jiným krokům, například odebrání práva veta? O tom diskutovali hosté pořadu 90' ČT24.

Podle bývalého ministra zahraničí Cyrila Svobody nezpůsobí rozhodnutí Maďarska a Slovenska nepodpořit českou iniciativu krizi mezi těmito zeměmi a Českem. „Je mezi námi víc rozdílů. Řada témat nás spojuje, některá nás rozdělují, ale že bych tady viděl nějaké příkopy mezi zeměmi, nevidím je,“ poznamenal.

Bývalý velvyslanec v Izraeli, Velké Británii a Spojených státech Michael Žantovský připomněl středeční usnesení Poslanecké sněmovny, které jednoznačně jako největší bezpečnostní hrozbu pro Česko označuje ruskou agresi a politiku vůči Ukrajině a ruskou expanzivní politiku. „A pokud některé státy, se kterými jsme ve V4, mají na to ostře rozdílné názory, je pochopitelné, že při společných setkáních se tyto rozdíly projeví. Ale neměly by se dramatizovat. Měli bychom k nim přistupovat věcně,“ nabádá někdejší diplomat a současný poradce prezidenta Petra Pavla.

Nezávislý publicista a bývalý diplomat a velvyslanec Petr Janyška v diskusi zdůraznil, že celá Evropa jednoznačně vidí, že Ukrajina byla napadena, Rusko je agresor a porušilo všechny mezinárodní dohody. „To je názor prakticky všech států v Evropě a všech rozumných lidí. Od toho se distancoval maďarský premiér (Viktor) Orbán, protože se už léta distancuje od všeho, co se říká v EU. Má takovou zvláštní politiku vyděračství – blokuje, ale protože potřebujeme jednotu, dostane vždy nějaké peníze. Dnes se k tomu připojuje i vláda (slovenského premiéra Roberta) Fica,“ řekl.

Janyška upozornil, že pro každý stát je důležité mít dobré vztahy se svými sousedy. „Na druhou stranu ale nemůžeme mít stoprocentně dobré vztahy s režimy, které jsou úplně jiné. Politické síly, které jsou ve vládě v Polsku a v Praze, jsou dnes úplně jiné než autokrat Orbán. A Fico jde velmi rychle touto cestou,“ poznamenal.

Cyril Svoboda však zdůrazňuje, že jak Maďarsko, tak Slovensko zůstávají našimi spojenci. „Teď beru rétoriku stranou. Ale v rozhodovacím procesu neudělaly Maďarsko a Slovensko jediný krok, aby drolily společné rozhodnutí EU a NATO,“ míní.

Analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul Vladimír Votápek (Piráti) uznává, že Maďaři a Slováci zůstávají našimi spojenci, ale v poslední době se tak nechovají. „To, že zatím neudělali velký průšvih, je pravda. Ale možná si to schovávají na nějaký okamžik, který bude rozhodující.“

Žádná ochrana národních zájmů, ale soukromé podnikání

Připomněl, že oba státy mají potenciál blokovat jednohlasné rozhodnutí EU nebo NATO, což je podle něj obrovským rizikem. „Proto bychom s nimi měli mluvit, dávat jim najevo náš zájem. A proto bychom měli pracovat i s veřejností v obou zemích. Aby pochopila, že to, co provádí Fico nebo Orbán, není ochrana národních zájmů Maďarska nebo Slovenska, ale soukromé podnikání, kdy reprezentují nějaké skupiny podnikatelsko-finančně-korupční. A bohužel národní zájem těch zemí si vzali jako rukojmí. Tomu se musíme bránit. Neměla by nám v tom bránit ani pravidla diplomacie,“ nabádá Votápek.

Janyška připomněl, že Maďarsko dlouho blokovalo další balík pomoci pro Ukrajinu. „Nakonec za to (podpoření) dostalo nějaké peníze od Evropské komise. Podobně to bylo se Švédskem, které usilovalo o vstup do NATO. Že to brzdilo Turecko, to člověka nepřekvapí. Ale Maďaři, tady uprostřed Evropy, najednou Orbán řekl, že ne. A v podstatě nikdy nepředložil argument, proč by to byl problém. Takže víme, že je to v podstatě vyděračství.“

Slova Cyrila Svobody o tom, že Maďarsko nebo Slovensko ještě neudělaly žádné faktické kroky, které by společný postup spojenců znemožnily, rozporuje i Žantovský: „Maďarsko a Slovensko se na rozdíl od ostatních spojenců a států EU rozhodly nepodporovat naše úsilí o podporu a pomoc Ukrajině v boji proti ruské ozbrojené agresi. Maďarští a slovenští představitelé jasně prohlásili, že žádné zbraně a vojenský materiál Ukrajině dodávat nebudou. A to je už čin, ne jen verbální prohlášení.“

Žantovský uznává, že i jednání s protivníky je někdy v diplomacii užitečné a může pomoct předejít konfliktu. „Ale pokud už dva roky zuří agrese jednoho členského státu OSN proti jinému, tak o čem s nimi chcete jednat?“ táže se.

Maďarské blokování pomoci Ukrajině podle Votápka nepochybně zkomplikovalo ukrajinskou obranu. „Maďarský postoj se dá vyjádřit ve stovkách a možná i tisících mrtvých ukrajinských vojácích. A to už není jenom nějaký rozdíl v názorech,“ upozornil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrský prozatímní prezident Šará jmenoval členy nové přechodné vlády

Syrský prozatímní prezident Ahmad Šará v sobotu večer jmenoval členy nové přechodné vlády, píší světové agentury. Bude mezi nimi i jedna žena, která patřila k odpůrkyním předchozího režimu Bašára Asada. Vytvoření kabinetu je klíčovým milníkem v procesu přechodu po desetiletí trvající vládě rodiny Asadů. Země se také snaží zlepšit vztahy se Západem, připomíná agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Zóna ČT24: Chrudimští výsadkáři jsou elita, ale museli slevit v požadavcích na nové kolegy

Elitní chrudimský výsadkový pluk si stěžuje na nedostatek zájemců o službu v jeho řadách. Musel proto kvůli tomu slevit při výběrovém řízení. Zkrátil ho, zmírnil některé požadavky. Budoucí kolegy a spolubojovníky navíc pluk hledá například na středních školách v regionu. Snaží se také být vidět na veřejnosti. Spolupracuje i s městem Chrudim. Tématu se věnoval pořad Zóna ČT24.
před 7 hhodinami

České firmy s neklidem sledují přízrak obchodní války mezi USA a Unií

Obchodní válka mezi Spojenými státy a Evropskou unií je rizikem pro celé české hospodářství. Oznámená americká cla ve výši 25 procent na vozy a autodíly ho podle profesních organizací mohou zpomalit.
před 9 hhodinami

Počet mrtvých po zemětřesení v Myanmaru překročil 1600

Počet obětí pátečního mohutného zemětřesení v Myanmaru stoupl na 1644, uvedla podle agentury AFP v sobotu odpoledne vládnoucí vojenská junta s tím, že dalších 3408 lidí utrpělo zranění. Předchozí sobotní bilance čítala 1002 mrtvých a přes 2,3 tisíce zraněných. Vůdce vládnoucí vojenské junty Min Aun Hlain už v pátek připustil, že se počet obětí bude ještě zvyšovat. Agentura AP v sobotu napsala, že hlavní opoziční hnutí v zemi vyhlásilo částečné příměří s vojenskou juntou, aby tak usnadnilo přístup k humanitární pomoci.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V římské bazilice svatého Petra se konala mše v češtině

V nejslavnějším katolickém chrámu na světě, bazilice svatého Petra, se uskutečnila mše v češtině. Šlo o vrchol Národní pouti v Římě. Zúčastnilo se jí více než dva tisíce lidí. A dočkali se i náhrady za neuskutečněnou audienci u papeže Františka. Pontifik, který se zotavuje po pobytu v nemocnici, jim adresoval osobní poselství. „Ze srdce žehnám vám i vašemu národu a prosím, modlete se za mě,“ napsal v něm.
před 9 hhodinami

Z jejich domovů jsou sutiny. ČT natáčela v palestinském uprchlickém táboře

Izraelská armáda dál útočí na infrastrukturu Hamásu a jeho bojovníky v Pásmu Gazy. Organizace Lékaři bez hranic upozorňuje na zhoršenou humanitární situaci Palestinců vysídlených rozsáhlou izraelskou operací na severu okupovaného Západního břehu. O situaci palestinských uprchlických táborů v Dženínu nebo Tulkarmu informoval zpravodaj ČT Václav Černohorský.
před 9 hhodinami

Istanbul zažil další velkou demonstraci proti zadržení exstarosty

Nejméně desetitisíce lidí se v sobotu v Istanbulu zúčastnily demonstrace, kterou svolala turecká opozice proti zadržení bývalého starosty tohoto největšího tureckého města a významné osobnosti opozice Ekrema Imamoglua. Pokračují tak největší demonstrace v Turecku za posledních více než deset let, píše agentura Reuters.
před 15 hhodinami

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
před 15 hhodinami
Načítání...