Slovensko a Maďarsko zůstávají spojenci, ale nechovají se tak, shodují se diplomaté

73 minut
90′ ČT24: Diplomatická válka o Ukrajinu
Zdroj: ČT24

Slovenský a maďarský zástupce na středečním setkání ministrů zahraničí Visegrádské čtyřky v Praze potvrdili, že nepřispějí na českou iniciativu ohledně dodávek munice pro Ukrajinu. Ruskem napadené zemi už nehodlají poskytovat ani žádnou jinou vojenskou pomoc. Výrazně se tak odchylují od postojů zbytku členských zemí EU, ale i spojenců v NATO. Jak moc je v této chvíli důležitá diplomacie, je třeba jednat a přesvědčovat, nebo už situace překročila mez a je nutno přistoupit k jiným krokům, například odebrání práva veta? O tom diskutovali hosté pořadu 90' ČT24.

Podle bývalého ministra zahraničí Cyrila Svobody nezpůsobí rozhodnutí Maďarska a Slovenska nepodpořit českou iniciativu krizi mezi těmito zeměmi a Českem. „Je mezi námi víc rozdílů. Řada témat nás spojuje, některá nás rozdělují, ale že bych tady viděl nějaké příkopy mezi zeměmi, nevidím je,“ poznamenal.

Bývalý velvyslanec v Izraeli, Velké Británii a Spojených státech Michael Žantovský připomněl středeční usnesení Poslanecké sněmovny, které jednoznačně jako největší bezpečnostní hrozbu pro Česko označuje ruskou agresi a politiku vůči Ukrajině a ruskou expanzivní politiku. „A pokud některé státy, se kterými jsme ve V4, mají na to ostře rozdílné názory, je pochopitelné, že při společných setkáních se tyto rozdíly projeví. Ale neměly by se dramatizovat. Měli bychom k nim přistupovat věcně,“ nabádá někdejší diplomat a současný poradce prezidenta Petra Pavla.

Nezávislý publicista a bývalý diplomat a velvyslanec Petr Janyška v diskusi zdůraznil, že celá Evropa jednoznačně vidí, že Ukrajina byla napadena, Rusko je agresor a porušilo všechny mezinárodní dohody. „To je názor prakticky všech států v Evropě a všech rozumných lidí. Od toho se distancoval maďarský premiér (Viktor) Orbán, protože se už léta distancuje od všeho, co se říká v EU. Má takovou zvláštní politiku vyděračství – blokuje, ale protože potřebujeme jednotu, dostane vždy nějaké peníze. Dnes se k tomu připojuje i vláda (slovenského premiéra Roberta) Fica,“ řekl.

Janyška upozornil, že pro každý stát je důležité mít dobré vztahy se svými sousedy. „Na druhou stranu ale nemůžeme mít stoprocentně dobré vztahy s režimy, které jsou úplně jiné. Politické síly, které jsou ve vládě v Polsku a v Praze, jsou dnes úplně jiné než autokrat Orbán. A Fico jde velmi rychle touto cestou,“ poznamenal.

Cyril Svoboda však zdůrazňuje, že jak Maďarsko, tak Slovensko zůstávají našimi spojenci. „Teď beru rétoriku stranou. Ale v rozhodovacím procesu neudělaly Maďarsko a Slovensko jediný krok, aby drolily společné rozhodnutí EU a NATO,“ míní.

Analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul Vladimír Votápek (Piráti) uznává, že Maďaři a Slováci zůstávají našimi spojenci, ale v poslední době se tak nechovají. „To, že zatím neudělali velký průšvih, je pravda. Ale možná si to schovávají na nějaký okamžik, který bude rozhodující.“

Žádná ochrana národních zájmů, ale soukromé podnikání

Připomněl, že oba státy mají potenciál blokovat jednohlasné rozhodnutí EU nebo NATO, což je podle něj obrovským rizikem. „Proto bychom s nimi měli mluvit, dávat jim najevo náš zájem. A proto bychom měli pracovat i s veřejností v obou zemích. Aby pochopila, že to, co provádí Fico nebo Orbán, není ochrana národních zájmů Maďarska nebo Slovenska, ale soukromé podnikání, kdy reprezentují nějaké skupiny podnikatelsko-finančně-korupční. A bohužel národní zájem těch zemí si vzali jako rukojmí. Tomu se musíme bránit. Neměla by nám v tom bránit ani pravidla diplomacie,“ nabádá Votápek.

Janyška připomněl, že Maďarsko dlouho blokovalo další balík pomoci pro Ukrajinu. „Nakonec za to (podpoření) dostalo nějaké peníze od Evropské komise. Podobně to bylo se Švédskem, které usilovalo o vstup do NATO. Že to brzdilo Turecko, to člověka nepřekvapí. Ale Maďaři, tady uprostřed Evropy, najednou Orbán řekl, že ne. A v podstatě nikdy nepředložil argument, proč by to byl problém. Takže víme, že je to v podstatě vyděračství.“

Slova Cyrila Svobody o tom, že Maďarsko nebo Slovensko ještě neudělaly žádné faktické kroky, které by společný postup spojenců znemožnily, rozporuje i Žantovský: „Maďarsko a Slovensko se na rozdíl od ostatních spojenců a států EU rozhodly nepodporovat naše úsilí o podporu a pomoc Ukrajině v boji proti ruské ozbrojené agresi. Maďarští a slovenští představitelé jasně prohlásili, že žádné zbraně a vojenský materiál Ukrajině dodávat nebudou. A to je už čin, ne jen verbální prohlášení.“

Žantovský uznává, že i jednání s protivníky je někdy v diplomacii užitečné a může pomoct předejít konfliktu. „Ale pokud už dva roky zuří agrese jednoho členského státu OSN proti jinému, tak o čem s nimi chcete jednat?“ táže se.

Maďarské blokování pomoci Ukrajině podle Votápka nepochybně zkomplikovalo ukrajinskou obranu. „Maďarský postoj se dá vyjádřit ve stovkách a možná i tisících mrtvých ukrajinských vojácích. A to už není jenom nějaký rozdíl v názorech,“ upozornil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko si minutou ticha připomnělo oběti střelby ve Štýrském Hradci

Rakousko si ve středu v deset hodin minutou ticha připomnělo oběti úterní střelby na škole ve Štýrském Hradci, kde útočník zabil deset lidí a sám sebe. V alpské republice začal třídenní státní smutek. Vlajky vlají na půl žerdi a řada veřejných akcí po celé zemi je zrušena. Rakousko je den po jednom z nejhorších útoků tohoto typu v zemi stále v šoku, píše agentura DPA. Minutu ticha a třídenní státní smutek vyhlásil spolkový kancléř Christian Stocker.
14:36Aktualizovánopřed 29 mminutami

USA posílají protidronové zbraně určené Ukrajině na Blízký východ

Spojené státy přesměrovávají protidronovou technologii určenou pro Ukrajinu americkým silám na Blízkém východě. Informaci, se kterou nejprve přišla americká média, už potvrdil i Kyjev. Rusové přitom v poslední době neustále navyšují počet dronů, kterými na Ukrajinu útočí. Za jednu noc se jejich počet blíží už pěti stům.
před 35 mminutami

Trump plánuje poslat stovky Evropanů na Guantánamo, píše WP

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se chystá poslat do detenčního zařízení na námořní základně Guantánamo na Kubě tisíce lidí včetně stovek Evropanů, kteří v USA pobývají nelegálně. Americká vláda by jejich přesun mohla zahájit už tento týden a neplánuje o něm informovat vlády domovských zemí zadržených, napsal deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké činitele s informacemi o plánech.
před 3 hhodinami

Počet migrantů mířících nelegálně do EU klesl o pětinu

Počet migrantů mířících nelegálně do Evropské unie klesl v prvních pěti měsících letošního roku o pětinu. Od ledna jich vnější hranice Unie podle předběžných dat překročilo 63 700, uvedla Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex).
před 4 hhodinami

Izraelské údery u centra pomoci v Gaze zabily desítky lidí, píše Reuters

Izraelské údery v Pásmu Gazy zabily desítky lidí, většinu poblíž jednoho z center pomoci Humanitární nadace pro Pásmo Gazy (GHF), uvedla s odvoláním na místní zdravotníky agentura Reuters. Obětí je podle ní nejméně 35 a další desítky lidí byly zraněny. Izrael se k informaci zatím nevyjádřil.
10:15Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Musk napsal, že lituje svých výroků o Trumpovi

Miliardář Elon Musk na své sociální síti X napsal, že lituje některých ze svých příspěvků o americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi z minulého týdne. Zašly podle něj příliš daleko. Ve čtvrtek svět sledoval ostrou slovní přestřelku mezi Muskem a Trumpem na sociálních sítích. Musk následně některé ze svých příspěvků smazal.
před 6 hhodinami

Charkov hlásí mrtvé po nočních ruských úderech

Tři lidé zahynuli a nejméně šest desítek jich bylo v noci na středu zraněno při ruských vzdušných úderech na druhé největší ukrajinské město Charkov. Rusové na město útočili den poté, co podobné letecké útoky na Kyjev a Oděsu, jedny z největších od začátku plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022, připravily o život tři lidi.
05:59Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Policie v L. A. hromadně zatýká kvůli porušování zákazu vycházení

Losangeleská policie oznámila hromadné zatýkání protestujících, kteří porušují zákaz nočního vycházení. Ten začal platit v noci na středu (SELČ) po pěti dnech protestů, původně namířených proti imigračním raziím administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Cílem zákazu je zastavit rabování a vandalismus. Na situaci dohlíží Národní garda. Kalifornský guvernér Gavin Newsom prezidentovi vyčetl, že zneužívá své pravomoci, a prohlásil, že demokracie čelí útoku. Národní garda má být nasazena i v Texasu, kam se protesty rozšířily.
06:20Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...