Slovenský a maďarský zástupce na středečním setkání ministrů zahraničí Visegrádské čtyřky v Praze potvrdili, že nepřispějí na českou iniciativu ohledně dodávek munice pro Ukrajinu. Ruskem napadené zemi už nehodlají poskytovat ani žádnou jinou vojenskou pomoc. Výrazně se tak odchylují od postojů zbytku členských zemí EU, ale i spojenců v NATO. Jak moc je v této chvíli důležitá diplomacie, je třeba jednat a přesvědčovat, nebo už situace překročila mez a je nutno přistoupit k jiným krokům, například odebrání práva veta? O tom diskutovali hosté pořadu 90' ČT24.
Podle bývalého ministra zahraničí Cyrila Svobody nezpůsobí rozhodnutí Maďarska a Slovenska nepodpořit českou iniciativu krizi mezi těmito zeměmi a Českem. „Je mezi námi víc rozdílů. Řada témat nás spojuje, některá nás rozdělují, ale že bych tady viděl nějaké příkopy mezi zeměmi, nevidím je,“ poznamenal.
Bývalý velvyslanec v Izraeli, Velké Británii a Spojených státech Michael Žantovský připomněl středeční usnesení Poslanecké sněmovny, které jednoznačně jako největší bezpečnostní hrozbu pro Česko označuje ruskou agresi a politiku vůči Ukrajině a ruskou expanzivní politiku. „A pokud některé státy, se kterými jsme ve V4, mají na to ostře rozdílné názory, je pochopitelné, že při společných setkáních se tyto rozdíly projeví. Ale neměly by se dramatizovat. Měli bychom k nim přistupovat věcně,“ nabádá někdejší diplomat a současný poradce prezidenta Petra Pavla.
Nezávislý publicista a bývalý diplomat a velvyslanec Petr Janyška v diskusi zdůraznil, že celá Evropa jednoznačně vidí, že Ukrajina byla napadena, Rusko je agresor a porušilo všechny mezinárodní dohody. „To je názor prakticky všech států v Evropě a všech rozumných lidí. Od toho se distancoval maďarský premiér (Viktor) Orbán, protože se už léta distancuje od všeho, co se říká v EU. Má takovou zvláštní politiku vyděračství – blokuje, ale protože potřebujeme jednotu, dostane vždy nějaké peníze. Dnes se k tomu připojuje i vláda (slovenského premiéra Roberta) Fica,“ řekl.
Janyška upozornil, že pro každý stát je důležité mít dobré vztahy se svými sousedy. „Na druhou stranu ale nemůžeme mít stoprocentně dobré vztahy s režimy, které jsou úplně jiné. Politické síly, které jsou ve vládě v Polsku a v Praze, jsou dnes úplně jiné než autokrat Orbán. A Fico jde velmi rychle touto cestou,“ poznamenal.
Cyril Svoboda však zdůrazňuje, že jak Maďarsko, tak Slovensko zůstávají našimi spojenci. „Teď beru rétoriku stranou. Ale v rozhodovacím procesu neudělaly Maďarsko a Slovensko jediný krok, aby drolily společné rozhodnutí EU a NATO,“ míní.
Analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul Vladimír Votápek (Piráti) uznává, že Maďaři a Slováci zůstávají našimi spojenci, ale v poslední době se tak nechovají. „To, že zatím neudělali velký průšvih, je pravda. Ale možná si to schovávají na nějaký okamžik, který bude rozhodující.“
Žádná ochrana národních zájmů, ale soukromé podnikání
Připomněl, že oba státy mají potenciál blokovat jednohlasné rozhodnutí EU nebo NATO, což je podle něj obrovským rizikem. „Proto bychom s nimi měli mluvit, dávat jim najevo náš zájem. A proto bychom měli pracovat i s veřejností v obou zemích. Aby pochopila, že to, co provádí Fico nebo Orbán, není ochrana národních zájmů Maďarska nebo Slovenska, ale soukromé podnikání, kdy reprezentují nějaké skupiny podnikatelsko-finančně-korupční. A bohužel národní zájem těch zemí si vzali jako rukojmí. Tomu se musíme bránit. Neměla by nám v tom bránit ani pravidla diplomacie,“ nabádá Votápek.
Janyška připomněl, že Maďarsko dlouho blokovalo další balík pomoci pro Ukrajinu. „Nakonec za to (podpoření) dostalo nějaké peníze od Evropské komise. Podobně to bylo se Švédskem, které usilovalo o vstup do NATO. Že to brzdilo Turecko, to člověka nepřekvapí. Ale Maďaři, tady uprostřed Evropy, najednou Orbán řekl, že ne. A v podstatě nikdy nepředložil argument, proč by to byl problém. Takže víme, že je to v podstatě vyděračství.“
Slova Cyrila Svobody o tom, že Maďarsko nebo Slovensko ještě neudělaly žádné faktické kroky, které by společný postup spojenců znemožnily, rozporuje i Žantovský: „Maďarsko a Slovensko se na rozdíl od ostatních spojenců a států EU rozhodly nepodporovat naše úsilí o podporu a pomoc Ukrajině v boji proti ruské ozbrojené agresi. Maďarští a slovenští představitelé jasně prohlásili, že žádné zbraně a vojenský materiál Ukrajině dodávat nebudou. A to je už čin, ne jen verbální prohlášení.“
Žantovský uznává, že i jednání s protivníky je někdy v diplomacii užitečné a může pomoct předejít konfliktu. „Ale pokud už dva roky zuří agrese jednoho členského státu OSN proti jinému, tak o čem s nimi chcete jednat?“ táže se.
Maďarské blokování pomoci Ukrajině podle Votápka nepochybně zkomplikovalo ukrajinskou obranu. „Maďarský postoj se dá vyjádřit ve stovkách a možná i tisících mrtvých ukrajinských vojácích. A to už není jenom nějaký rozdíl v názorech,“ upozornil.
