Maďarský parlament v pondělí schválil vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Maďarsko je poslední zemí z 31 členských států NATO, která přistoupení Švédů dosud neratifikovala. Podle švédského premiéra Ulfa Kristerssona jde o historický krok, informovala agentura Reuters. Aby byla ratifikace vstupu do Aliance platná, musí ji ještě podepsat maďarský prezident.
Šéf poslaneckého klubu vládnoucí strany Fidesz Máté Kocsis již během minulého týdne uvedl, že poslanci jeho strany členství Švédska v NATO podpoří. Podporu dříve potvrdil i předseda Fideszu a maďarský premiér Viktor Orbán, který během pátečního setkání se svým švédským protějškem Ulfem Kristerssonem mimo jiné řekl, že svou stranu přesvědčil, aby byla členství severské země při hlasování nakloněna.
Schůzka obou premiérů přitom podle zahraničního zpravodaje ČT Jana Šilhana mohla při vyjednávání o maďarském souhlasu hrát stěžejní roli. Došlo totiž k uzavření dohody o prodloužení pronájmu švédských stíhacích letounů Gripen Maďarsku. K dosavadním čtrnácti pronajatým letadlům navíc Stockholm přidá další čtyři stroje.
Švédsko i Maďarsko se zároveň zavázaly k další spolupráci na vojenských, civilních a logistických projektech. „Velmi dlouho se spekulovalo o tom, že Maďarsko bude za ratifikaci žádat významnou obrannou dohodu, k čemuž nakonec došlo. Většině strojů Gripen smlouva o maďarském pronájmu vyprší v roce 2026, a Budapešť si tak vyjednala její prodloužení,“ vysvětlil Šilhan.
Kristersson označil den maďarského schválení švédského vstupu do NATO za „historický den“ a uvedl, že jeho země je připravena převzít v NATO „svůj díl odpovědnosti za euroatlantickou bezpečnost“. Rozhodnutí parlamentu přivítal také generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg, který prohlásil, že přistoupení Švédska „nás všechny posílí a zvýší naši bezpečnost“.
„Rádi bychom Švédsko spolu s Finskem velmi brzy přivítali v NATO,“ uvedla mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierreová. Zároveň vyzvala Maďarsko, aby ratifikaci urychleně dokončilo.
Ratifikace by mohla být dokončena už tento týden
Aby byla ratifikace švédského vstupu do Aliance platná, musí ji podepsat nový maďarský prezident Tamás Sulyok, kterého v pondělí do funkce zvolil parlament. Do úřadu nastoupí 5. března.
Web britského listu The Guardian ale uvedl, že dokument dostane na stůl prozatímní prezident, předseda parlamentu László Kövér, který pak bude mít pět dní na to, aby jej podepsal a zaslal americkému ministerstvu zahraničí ve Washingtonu, které spravuje depozitář NATO.
„Americké ministerstvo zahraničí se stará o všechny dokumenty související se Severoatlantickou smlouvou. Právě uložením příslušného ratifikačního protokolu do tohoto depozitáře se Švédsko oficiálně stane 32. členem Severoatlantické aliance,“ popsal zpravodaj ČT v Bruselu Petr Obrovský.
„Ještě pak zbývá jedna příjemná povinnost, a to je ceremoniál vztyčení vlajky v centrále NATO v Bruselu po boku 31 vlajek dalších aliančních států. Bruselský web Politico napsal, že tato akce by se mohla odehrát už v pátek, podle mých informací z diplomatických zdrojů je ale pravděpodobnější spíš příští týden. Podrobnosti bychom mohli znát už v úterý,“ dodal Obrovský v pořadu Horizont ČT24 .
Budapešť pobouřila kritika Stockholmu
V postoji Maďarska ke vstupu severské země do NATO se jedná o obrat. Orbán totiž ohledně švédského členství dříve vysílal smíšené signály. Poslance Fideszu na jedné straně vyzýval ke schválení švédského členství, na druhé straně ale vinil Stockholm ze šíření lží o stavu demokracie a právního státu v Maďarsku.
Instituce Evropské unie dlouhodobě kritizují přístup Orbánovy vlády k justici, její omezování plurality médií, práv menšin či činnosti nevládních organizací a akademických svobod. Brusel v minulosti například zablokoval Budapešti kvůli pochybám o stavu demokracie právního státu desítky miliard eur z fondů Evropské unie.
Maďarští zákonodárci kvůli kritice od některých švédských politiků na adresu zhoršujícího se stavu demokracie v zemi se souhlasem pro vstup do Aliance otáleli. „Maďarsko opakovaně kritizovalo Švédsko a mluvilo o tom, že to může být zásadní otázkou, kterou je potřeba vyřešit. Byl to problém, jenž řešily vzájemné delegace v Budapešti i Stockholmu,“ uvedl Šilhan.
Švédsko společně s Finskem podaly žádost o vstup do Aliance v květnu 2022. Obě země tím reagovaly na spuštění plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Zatímco většina států NATO jejich členství stvrdila v relativně krátké době, podstatně déle otálelo Turecko s Maďarskem.
„Maďarská strana nejdříve tvrdila, že celý proces musí projít národní konzultací, tedy zjednodušenou formou referenda. Posléze zmiňovala také zaneprázdněnost parlamentu. Tím nejzásadnějším krokem bylo zřejmě ale napětí ve švédsko-maďarských vztazích,“ podotkl Šilhan. Někteří maďarští opoziční zákonodárci a analytici se domnívali, že tahanice měly přimět Švédsko, aby podpořilo uvolnění miliard eur z fondů EU pro Budapešť.
Švédsko vůči Turecku muselo učinit ústupky
Finskou i švédskou žádost o členství v NATO dlouhodobě blokovalo také Turecko. Ankara však vstup do Aliance Finsku potvrdila 30. března 2023, v případě Švédska jeho členství schválila minulý měsíc.
Předtím mělo Turecko výhrady vůči tomu, že Stockholm údajně dostatečně neplnil jeho požadavky ohledně financování teroristických organizací, propagandy či náboru členů teroristických organizací na švédském území. Finsku Ankara vyčítala malou aktivitu ve vydávání lidí podezřelých z teroristických aktivit.
Jednalo se například o kurdské milice YPG či militantní Stranu kurdských pracujících (PKK), vůči nimž Turecko vystupuje dlouhodobě. Kurdové tvoří patnáct až dvacet procent turecké populace a tamní úřady je po generace pronásledují, napsal zpravodajský web BBC. Za teroristickou organizaci Ankara považuje také hnutí Fethullaha Gülena, které viní z pokusu o puč v roce 2016.
Švédsko kvůli kritice Ankary zpřísnilo své protiteroristické zákony a oznámilo, že turecké požadavky splnilo. Změnu uznali v turecké parlamentní debatě i zástupci AKP, strany tamního prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.
„Kruhy spojené s PKK mají ve Švédsku menší manévrovací prostor než v minulosti,“ prohlásil poslanec za Erdoganovu stranu Fuat Oktay. Vedle zpřísnění zákona proti terorismu Švédsko také odvolalo zákaz vývozu zbraní do Turecka. Podobný krok udělalo podle agentur i Nizozemsko a Finsko. Kanada dříve slíbila, že bude jednat o zrušení či uvolnění zákazu prodeje součástek pro bezpilotní prostředky tureckým firmám.
S ratifikací souvisí také souhlas Spojených států k prodeji amerických stíhaček F-16 Turecku. Z informací britského listu The Guardian vyplývá, že Ankara schválení členství Švédska v NATO podmínila souhlasem Spojených států k prodeji letounů v hodnotě 23 miliard dolarů. Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena dohodu o prodeji schválila poté, co Ankara ratifikovala členství Švédska v NATO, uvedlo podle britského deníku ministerstvo zahraničí Spojených států.
„Americký ministr zahraničí Antony Blinken vedl intenzivní diplomatické úsilí o zprostředkování dohody a během cesty do Ankary v roce 2023 třikrát řekl tureckému prezidentovi, že pokud jeho země zablokuje nabídku Švédska do NATO, nebudou žádná letadla,“ napsal The Guardian s odkazem na tvrzení amerického předsedy senátního výboru pro zahraniční vztahy Bena Cardina.
Přijetí Švédska jako signál pro Rusko
Po schválení švédského přijetí do NATO by měl generální tajemník Aliance Stoltenberg formálně pověřit Stockholm, aby přijal veškeré alianční procedury. Novým členem se země stane ve chvíli, kdy po ratifikaci posledního členského státu bude přístupový protokol uložen v depozitáři ve Washingtonu. Podle Šilhana by se Severoatlantická aliance mohla rozšířit v řádu několika dní. „Formálně by Švédsko mohlo být přivítáno dalšími členskými státy na červencovém summitu ve Washingtonu,“ dodal zpravodaj ČT.
Ředitelka pro výzkum Asociace pro mezinárodní otázky Pavlína Janebová uvedla, že přijetí Švédska do NATO je signálem pro Rusko, že země geopolitického Západu jsou schopny se sjednotit a postavit se mu. „Dojde k posílení NATO,“ myslí si Janebová.
Podle ní však Rusko může signál interpretovat dvěma směry, Aliance se mu může zdát jako nejednotná, jelikož členským státům trvá delší dobu, než se dohodnou. „Na druhou stranu NATO svou jednotu ukazuje tím, že Finsko i Švédsko do svých řad přijme. Aliance je schopna dosáhnout jednotného rozhodnutí a řešení,“ doplnila Janebová.
Finsko: Početná armáda a nejsilnější západní dělostřelectvo
Švédsko společně s Finskem zachovávalo v rámci Evropy po dlouhá desetiletí vojenskou neutralitu, což se po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu změnilo. Podle agentury Reuters mají obě země „poměrně silné“ armády, které mohou být pro Severoatlantickou alianci přínosem.
Členství těchto severských států v NATO by ze strategického hlediska zacelilo díru v přední linii NATO vůči Rusku a umožnilo by aliančním silám zesílit přítomnost v oblasti Baltského moře, napsala také Reuters.
Finsko ani s pádem Sovětského impéria nezrušilo povinnou vojenskou službu. Podle informací BBC je tamní armáda velmi dobře vycvičená a početná. Severská země s 5,5 milionu obyvatel ročně vycvičí nejméně 21 tisíc branců do armády a její zálohy čítají zhruba devět set tisíc příslušníků. Helsinky jsou schopny mobilizovat 650 tanků a na 280 tisíc vojáků, které je pak podle potřeby možné doplňovat dalšími záložníky.
Finové dlouhodobě investují do dělostřelectva a jsou v tomto ohledu považováni za vůbec nejsilnější mezi západními spojenci. K dispozici mají sedm set houfnic a děl, sedm set minometů a zhruba stovku těžkých i lehkých raketometů.
Švédsko: Největší severoevropská letka a vyspělé námořnictvo
Švédská vojenská kapacita je oproti finské mnohem menší, činí 57 tisíc osob. Skandinávská země od devadesátých let 20. století postupně snižovala početní stavy své armády a změnila vojenské priority, místo teritoriální obrany vysílala vojáky na mírové mise po celém světě, napsal web BBC. Nyní Švédsko plánuje v blízkých letech znovu posílit rozvoj armády.
Švédsko disponuje největší vojenskou letkou na severu Evropy. Vlastní nejméně stovku stíhacích a víceúčelových strojů, které mohou v regionu výrazně kompenzovat jinak nezbytnou přítomnost válečného letectva nejsilnějších členských zemí Aliance. Viditelnou posilou obrany na severním křídle NATO bude vyspělé švédské válečné námořnictvo. Spojenci oceňují jeho ponorky, ale i unikátní zkušenosti z baltského námořního regionu, včetně výjimečných navigačních schopností švédských velitelů.
Švédsko během prosince navíc podepsalo se Spojenými státy obrannou dohodu, která silám USA umožní přístup na všechny vojenské základny v zemi, včetně tamního skladování armádní výzbroje. Švédský ministr obrany Paal Jonson tehdy oznámil, že smlouva „vytvoří lepší podmínky pro americkou podporu Švédska pro případ války či krize“.
Švédská armáda rovněž posílila svou přítomnost na strategicky významném ostrově Gotland v Baltském moři, který se nachází zhruba tři sta kilometrů od ruské enklávy Kaliningrad. Stockholm v roce 2005 své tamní pozice demilitarizoval, zhruba deset let poté ale Švédové na ostrov stálou posádku vrátili. Rozhodnutí tehdy zdůvodnili změnami bezpečnostní situace v Evropě po ruské anexi Krymu.
Podle informací webu Deutsche Welle by se s přijetím Švédska do NATO stalo celé pobřeží Baltského moře územím Aliance, a to s výjimkou Kaliningradu. „V případě ruského útoku by to usnadnilo obranu pobaltských států. Jednotky a vybavení by se mohly snadněji přepravovat lodí přes Švédsko do Estonska, Lotyšska nebo Litvy,“ informoval server.
