Turecký parlament schválil vstup Švédska do NATO

Turecký parlament po více než čtyřhodinové debatě schválil vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Přístupový dokument nyní dostane k podpisu turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ankara blokovala vstup severské země do vojenského paktu přes rok. Švédský premiér Ulf Kristersson uvedl, že Švédsko je nyní plnému členství v NATO o krok blíž. Pro rozšíření Severoatlantické aliance chybí ještě souhlas Maďarska.

Ratifikaci projednal a schválil na konci prosince zahraniční výbor turecké sněmovny. Záležitostí se tedy už zabývalo jen plénum jednokomorového parlamentu.

Pro vstup Švédska do NATO hlasovali Erdoganova strana AKP, její spojenci z nacionalistické strany MHP a největší opoziční strana CHP. Islamistické, další nacionalistické a levicové strany byly z různých důvodů proti. Skoro polovina poslanců se hlasování vůbec nezúčastnila.

Nyní dostane dokument k podpisu prezident Recep Tayyip Erdogan, který parlamentu ratifikaci předložil v říjnu. Očekává se, že Erdogan dokument podepíše během několika dní.

Stoltenberg rozhodnutí Turecka vítá, stejné čeká i od Maďarska

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg rozhodnutí tureckého parlamentu uvítal a vyzval Maďarsko, aby následovalo jeho příkladu. „Počítám s tím, že Maďarsko dokončí svou národní ratifikaci co nejdříve,“ uvedl v úterý pozdě večer. Německá vláda považuje rozhodnutí tureckých poslanců za „správné a důležité“.

„Švédové jsou rádi, zároveň tady ale ještě nebouchá šampaňské. Posledních dvacet měsíců, které uběhly (od podání přihlášky do NATO), bylo dramatických. Cesta nebyla tak hladká, jak si Švédové představovali. Podle tureckých zákonů má prezident Erdogan nyní patnáct dní na to, aby ratifikaci podepsal, ale zároveň není vyřešeno Maďarsko,“ podotkla v Událostech, komentářích česká velvyslankyně ve Švédsku Anita Grmelová.

Nahrávám video

Ratifikace za americké F-16?

V uplynulých týdnech prezident Erdogan vyzval americké vládní představitele, aby v Kongresu zajistili schválení prodeje bojových letounů F-16 Turecku a aby tak učinili souběžně se schválením švédské žádosti v tureckém parlamentu. Podle agentury AP mnoho členů Kongresu uvedlo, že obchod neschválí, dokud Turecko švédský vstup do NATO neratifikuje.

Přihlášku do NATO Švédsko podalo v květnu roku 2022 spolu s Finskem. Obě země tak učinily v reakci na plnohodnotnou ruskou invazi na Ukrajině.

Turecko od té doby vyjadřovalo své výhrady proti členství obou zemí v NATO. Finskou žádost však nakonec Ankara ratifikovala loni na jaře a severská země vstoupila do Aliance v dubnu.

Vůči Stockholmu mezi tureckými představiteli přetrvávaly výhrady, že Švédsko nepostupuje dostatečně tvrdě proti organizacím, které Ankara považuje za teroristické. Jedná se například o kurdské milice YPG či Stranu kurdských pracujících. Švédsko kvůli tomu zpřísnilo své protiteroristické zákony a tvrdí, že turecké požadavky splnilo.

Změnu uznali v parlamentní debatě i zástupci AKP. „Kruhy spojené s PKK mají ve Švédsku menší manévrovací prostor než v minulosti,“ prohlásil poslanec za Erdoganovu stranu Fuat Oktay.

Vedle zpřísnění zákona proti terorismu Finsko a Švédsko odvolaly zákaz vývozu zbraní do Turecka. Podobný krok udělalo podle agentur i Nizozemsko. Kanada slíbila, že bude jednat o zrušení či uvolnění zákazu prodeje součástek pro bezpilotní prostředky tureckým firmám.

Turečtí politici také kritizovali švédské úřady, že umožňují veřejné pálení koránu, který je pro muslimy posvátnou knihou.

Čeká se na rozhodnutí Budapešti

Aby se Švédsko stalo 32. členem NATO, bude po turecké ratifikaci zapotřebí ještě souhlas Maďarska. Zbývající země Aliance už švédskou žádost schválily.

Ratifikace švédského vstupu ovšem čeká na schválení maďarským parlamentem už déle než rok. Vládnoucí nacionalisté premiéra Viktora Orbána tvrdí, že bezpečnost Švédska není ohrožena, a odvolávají se na podle nich neoprávněné švédské obvinění, že v Maďarsku podkopali demokracii, napsala před několika dny agentura Reuters.

V úterý pozval Orbán předsedu švédské vlády Ulfa Kristerssona do Budapešti, aby spolu o vstupu této severské země do Aliance jednali. Mluvčí švédského ministerského předsedy ale agentuře Reuters řekl, že Stockholm se ještě nerozhodl, jak na pozvání reaguje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu útočí na Írán, zásahy hlásí města na jihu země

Spojené státy zahájily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM), útok začal ve středu v 17:30 východoamerického času (23:30 SELČ). Íránská státní média hlásí výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Kuvajt mezitím sdělil, že čelí íránskému dronovému útoku.
před 1 hhodinou

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 3 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 5 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 5 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 7 hhodinami

Ukrajinské údery likvidují sklady „ruského Amazonu“

Ukrajina v noci na středu zasáhla další logistická centra ruské společnosti Wildberries. Už víkendové útoky na dva sklady této firmy způsobily dle odhadů škody za desítky miliard rublů, prodejci zřejmě zůstanou bez odškodnění a mnozí mluví o bankrotu. Podle Kyjeva se přes Wildberries dodávají komponenty pro ruskou armádu. Moskva mluví o „terorismu,“ i když sama opakovaně cílí na překladiště ukrajinské pošty. Někteří pracovníci skladů Wildberries po sobotních útocích, které si dle oficiálních údajů vyžádaly mrtvé a raněné, vypověděli, že je při úderech nadřízení nechtěli pustit ven.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.