Turecký parlament schválil vstup Švédska do NATO

Turecký parlament po více než čtyřhodinové debatě schválil vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Přístupový dokument nyní dostane k podpisu turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ankara blokovala vstup severské země do vojenského paktu přes rok. Švédský premiér Ulf Kristersson uvedl, že Švédsko je nyní plnému členství v NATO o krok blíž. Pro rozšíření Severoatlantické aliance chybí ještě souhlas Maďarska.

Ratifikaci projednal a schválil na konci prosince zahraniční výbor turecké sněmovny. Záležitostí se tedy už zabývalo jen plénum jednokomorového parlamentu.

Pro vstup Švédska do NATO hlasovali Erdoganova strana AKP, její spojenci z nacionalistické strany MHP a největší opoziční strana CHP. Islamistické, další nacionalistické a levicové strany byly z různých důvodů proti. Skoro polovina poslanců se hlasování vůbec nezúčastnila.

Nyní dostane dokument k podpisu prezident Recep Tayyip Erdogan, který parlamentu ratifikaci předložil v říjnu. Očekává se, že Erdogan dokument podepíše během několika dní.

Stoltenberg rozhodnutí Turecka vítá, stejné čeká i od Maďarska

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg rozhodnutí tureckého parlamentu uvítal a vyzval Maďarsko, aby následovalo jeho příkladu. „Počítám s tím, že Maďarsko dokončí svou národní ratifikaci co nejdříve,“ uvedl v úterý pozdě večer. Německá vláda považuje rozhodnutí tureckých poslanců za „správné a důležité“.

„Švédové jsou rádi, zároveň tady ale ještě nebouchá šampaňské. Posledních dvacet měsíců, které uběhly (od podání přihlášky do NATO), bylo dramatických. Cesta nebyla tak hladká, jak si Švédové představovali. Podle tureckých zákonů má prezident Erdogan nyní patnáct dní na to, aby ratifikaci podepsal, ale zároveň není vyřešeno Maďarsko,“ podotkla v Událostech, komentářích česká velvyslankyně ve Švédsku Anita Grmelová.

Nahrávám video
Události, komentáře: Švédsko se přiblížilo vstupu do Severoatlantické aliance
Zdroj: ČT24

Ratifikace za americké F-16?

V uplynulých týdnech prezident Erdogan vyzval americké vládní představitele, aby v Kongresu zajistili schválení prodeje bojových letounů F-16 Turecku a aby tak učinili souběžně se schválením švédské žádosti v tureckém parlamentu. Podle agentury AP mnoho členů Kongresu uvedlo, že obchod neschválí, dokud Turecko švédský vstup do NATO neratifikuje.

Přihlášku do NATO Švédsko podalo v květnu roku 2022 spolu s Finskem. Obě země tak učinily v reakci na plnohodnotnou ruskou invazi na Ukrajině.

Turecko od té doby vyjadřovalo své výhrady proti členství obou zemí v NATO. Finskou žádost však nakonec Ankara ratifikovala loni na jaře a severská země vstoupila do Aliance v dubnu.

Vůči Stockholmu mezi tureckými představiteli přetrvávaly výhrady, že Švédsko nepostupuje dostatečně tvrdě proti organizacím, které Ankara považuje za teroristické. Jedná se například o kurdské milice YPG či Stranu kurdských pracujících. Švédsko kvůli tomu zpřísnilo své protiteroristické zákony a tvrdí, že turecké požadavky splnilo.

Změnu uznali v parlamentní debatě i zástupci AKP. „Kruhy spojené s PKK mají ve Švédsku menší manévrovací prostor než v minulosti,“ prohlásil poslanec za Erdoganovu stranu Fuat Oktay.

Vedle zpřísnění zákona proti terorismu Finsko a Švédsko odvolaly zákaz vývozu zbraní do Turecka. Podobný krok udělalo podle agentur i Nizozemsko. Kanada slíbila, že bude jednat o zrušení či uvolnění zákazu prodeje součástek pro bezpilotní prostředky tureckým firmám.

Turečtí politici také kritizovali švédské úřady, že umožňují veřejné pálení koránu, který je pro muslimy posvátnou knihou.

Čeká se na rozhodnutí Budapešti

Aby se Švédsko stalo 32. členem NATO, bude po turecké ratifikaci zapotřebí ještě souhlas Maďarska. Zbývající země Aliance už švédskou žádost schválily.

Ratifikace švédského vstupu ovšem čeká na schválení maďarským parlamentem už déle než rok. Vládnoucí nacionalisté premiéra Viktora Orbána tvrdí, že bezpečnost Švédska není ohrožena, a odvolávají se na podle nich neoprávněné švédské obvinění, že v Maďarsku podkopali demokracii, napsala před několika dny agentura Reuters.

V úterý pozval Orbán předsedu švédské vlády Ulfa Kristerssona do Budapešti, aby spolu o vstupu této severské země do Aliance jednali. Mluvčí švédského ministerského předsedy ale agentuře Reuters řekl, že Stockholm se ještě nerozhodl, jak na pozvání reaguje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán zahájil odvetný útok na Izrael, v zemi platí varování

Írán v reakci na útoky na své území vypálil na Izrael balistické rakety, oznámila izraelská armáda. Po celé zemi se rozezněly sirény. Obyvatelé v židovském státě dostali varování do mobilních telefonů s instrukcí, aby se uchýlili do krytů, píší izraelská média. Revoluční gardy uvedly, že jde o začátek odvety za ranní útoky Spojených států a Izraele na Írán.
09:40Aktualizovánopřed 10 mminutami

Prezident Trump potvrdil vojenský zásah USA proti Íránu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že americká armáda zahájila „velkou bojovou operaci v Íránu“. USA podle něj zajistí, aby Teherán nezískal jadernou zbraň. Ještě předtím údery oznámil izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. V Teheránu bylo slyšet několik výbuchů, z míst v centru města stoupá dým, uvádí agentury. Izraelská média uvedla, že jde o společnou izraelsko-americkou operaci. Írán v odvetě vypálil rakety na Izrael. Tamní revoluční gardy uvedly, že zahájily vlnu útoků s využitím raket a dronů, píší agentury.
07:35Aktualizovánopřed 22 mminutami

VideoDěláme to pro budoucnost, řekl Trump k úderu na Írán

„Toto prohlášení nečiním lehkomyslně. Íránský režim se snaží zabíjet,“ uvedl americký prezident Donald Trump poté, co USA společně s Izraelem zaútočily na Írán. „Po 47 let íránský režim skandoval ,Smrt Americe‘ a vedl nekonečnou kampaň krveprolití a vraždění, cílící na USA, americké vojáky a nevinné osoby v mnoha zemích,“ řekl Trump. Dodal, že Írán je státním sponzorem terorismu číslo jedna. „Možná přijdeme o životy statečných amerických hrdinů a možná budeme mít oběti, jak se to ve válce často stává, ale neděláme to pro současnost. Děláme to pro naši budoucnost, je to vznešená mise,“ dodal ve vystoupení americký prezident. Trump dále vyzval členy Islámské revoluční gardy, íránských ozbrojených sil, aby složili zbraně za což jim slíbil udělení imunity. Druhou možností je jistá smrt, řekl.
před 47 mminutami

V afghánském Dželálábádu zněly exploze po průletu letadla, píše AFP

Dvě silné exploze byly v sobotu slyšet v Dželálábádu na východě Afghánistánu, napsala ráno agentura AFP s odvoláním na svého reportéra na místě. Stalo se tak den poté, co pákistánská letadla bombardovala několik afghánských měst. Agentura Reuters píše, že přestřelky přes afghánsko-pákistánskou hranici pokračovaly i přes noc, zatímco mezinárodní společenství vyjádřilo rostoucí znepokojení a vyzvalo strany k naléhavým jednáním.
před 1 hhodinou

Pád letadla s penězi v Bolívii nepřežilo nejméně dvacet lidí

Nejméně dvacet lidí zemřelo po pádu vojenského nákladního letadla, zřítilo se na silnici u bolivijské metropole La Paza. Dalších 28 osob utrpělo zranění. Letoun, který převážel peníze, poničil asi desítku aut, uvedla místní policie. Podle agentury AFP byl stroj těžce poškozen a do okolí z něj létaly bankovky. Příčina nehody zatím není známa. Policisté podle webu El Deber museli použít slzný plyn proti lidem, kteří si chtěli z místa nehody odnášet peníze.
02:55Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Německo chce posílit pravomoci zpravodajských služeb

Tři dny po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu vyhlásil tehdejší německý kancléř Olaf Scholz novou éru obranné a bezpečnostní politiky své země. Pojem Zeitenwende se vžil i mimo Německo. Největší stát Evropy začal zbrojit a zvětšovat armádu. Vláda současného kancléře Friedricha Merze v reformách pokračuje. Na řadě jsou zpravodajské služby.
před 4 hhodinami

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
před 5 hhodinami

Pentagon označil Anthropic za bezpečnostní riziko, firma se obrátí na soud

Společnost Anthropic se obrátí na soud. Reaguje tím na rozhodnutí ministerstva obrany USA, které ji označilo za bezpečnostní riziko dodavatelského řetězce. Firma v pátek nevyhověla jeho požadavkům týkajícím se používání umělé inteligence (AI). Americký prezident Donald Trump krátce před tím uvedl, že nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání jejích AI technologií.
před 6 hhodinami
Načítání...