Turecký parlament schválil vstup Švédska do NATO

Turecký parlament po více než čtyřhodinové debatě schválil vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Přístupový dokument nyní dostane k podpisu turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ankara blokovala vstup severské země do vojenského paktu přes rok. Švédský premiér Ulf Kristersson uvedl, že Švédsko je nyní plnému členství v NATO o krok blíž. Pro rozšíření Severoatlantické aliance chybí ještě souhlas Maďarska.

Ratifikaci projednal a schválil na konci prosince zahraniční výbor turecké sněmovny. Záležitostí se tedy už zabývalo jen plénum jednokomorového parlamentu.

Pro vstup Švédska do NATO hlasovali Erdoganova strana AKP, její spojenci z nacionalistické strany MHP a největší opoziční strana CHP. Islamistické, další nacionalistické a levicové strany byly z různých důvodů proti. Skoro polovina poslanců se hlasování vůbec nezúčastnila.

Nyní dostane dokument k podpisu prezident Recep Tayyip Erdogan, který parlamentu ratifikaci předložil v říjnu. Očekává se, že Erdogan dokument podepíše během několika dní.

Stoltenberg rozhodnutí Turecka vítá, stejné čeká i od Maďarska

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg rozhodnutí tureckého parlamentu uvítal a vyzval Maďarsko, aby následovalo jeho příkladu. „Počítám s tím, že Maďarsko dokončí svou národní ratifikaci co nejdříve,“ uvedl v úterý pozdě večer. Německá vláda považuje rozhodnutí tureckých poslanců za „správné a důležité“.

„Švédové jsou rádi, zároveň tady ale ještě nebouchá šampaňské. Posledních dvacet měsíců, které uběhly (od podání přihlášky do NATO), bylo dramatických. Cesta nebyla tak hladká, jak si Švédové představovali. Podle tureckých zákonů má prezident Erdogan nyní patnáct dní na to, aby ratifikaci podepsal, ale zároveň není vyřešeno Maďarsko,“ podotkla v Událostech, komentářích česká velvyslankyně ve Švédsku Anita Grmelová.

13 minut
Události, komentáře: Švédsko se přiblížilo vstupu do Severoatlantické aliance
Zdroj: ČT24

Ratifikace za americké F-16?

V uplynulých týdnech prezident Erdogan vyzval americké vládní představitele, aby v Kongresu zajistili schválení prodeje bojových letounů F-16 Turecku a aby tak učinili souběžně se schválením švédské žádosti v tureckém parlamentu. Podle agentury AP mnoho členů Kongresu uvedlo, že obchod neschválí, dokud Turecko švédský vstup do NATO neratifikuje.

Přihlášku do NATO Švédsko podalo v květnu roku 2022 spolu s Finskem. Obě země tak učinily v reakci na plnohodnotnou ruskou invazi na Ukrajině.

Turecko od té doby vyjadřovalo své výhrady proti členství obou zemí v NATO. Finskou žádost však nakonec Ankara ratifikovala loni na jaře a severská země vstoupila do Aliance v dubnu.

Vůči Stockholmu mezi tureckými představiteli přetrvávaly výhrady, že Švédsko nepostupuje dostatečně tvrdě proti organizacím, které Ankara považuje za teroristické. Jedná se například o kurdské milice YPG či Stranu kurdských pracujících. Švédsko kvůli tomu zpřísnilo své protiteroristické zákony a tvrdí, že turecké požadavky splnilo.

Změnu uznali v parlamentní debatě i zástupci AKP. „Kruhy spojené s PKK mají ve Švédsku menší manévrovací prostor než v minulosti,“ prohlásil poslanec za Erdoganovu stranu Fuat Oktay.

Vedle zpřísnění zákona proti terorismu Finsko a Švédsko odvolaly zákaz vývozu zbraní do Turecka. Podobný krok udělalo podle agentur i Nizozemsko. Kanada slíbila, že bude jednat o zrušení či uvolnění zákazu prodeje součástek pro bezpilotní prostředky tureckým firmám.

Turečtí politici také kritizovali švédské úřady, že umožňují veřejné pálení koránu, který je pro muslimy posvátnou knihou.

Čeká se na rozhodnutí Budapešti

Aby se Švédsko stalo 32. členem NATO, bude po turecké ratifikaci zapotřebí ještě souhlas Maďarska. Zbývající země Aliance už švédskou žádost schválily.

Ratifikace švédského vstupu ovšem čeká na schválení maďarským parlamentem už déle než rok. Vládnoucí nacionalisté premiéra Viktora Orbána tvrdí, že bezpečnost Švédska není ohrožena, a odvolávají se na podle nich neoprávněné švédské obvinění, že v Maďarsku podkopali demokracii, napsala před několika dny agentura Reuters.

V úterý pozval Orbán předsedu švédské vlády Ulfa Kristerssona do Budapešti, aby spolu o vstupu této severské země do Aliance jednali. Mluvčí švédského ministerského předsedy ale agentuře Reuters řekl, že Stockholm se ještě nerozhodl, jak na pozvání reaguje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet mrtvých po zemětřesení v Myanmaru překročil tisíc

Počet obětí ničivého pátečního zemětřesení o síle 7,7 stupně v Myanmaru překročil tisíc mrtvých s tím, jak jsou ze sutin zřícených budov ve druhém největším městě v zemi vyprošťována další těla, informují světové agentury s odkazem na státní média. Páteční bilance uváděla nejméně 144 mrtvých a 730 zraněných, vůdce vládnoucí vojenské junty Min Aun Hlain připustil, že se počet obětí ještě zvýší.
06:53Aktualizovánopřed 23 mminutami

Po ruském útoku na Dnipro jsou nejméně čtyři mrtví

Ruské vzdušné útoky na ukrajinské průmyslové město Dnipro si vyžádaly nejméně čtyři mrtvé a 21 raněných. Informoval o tom v noci na sobotu šéf oblastní správy Serhij Lysak, podle něhož je stav tří raněných kritický.
před 38 mminutami

Soudce dočasně zablokoval zrušení Hlasu Ameriky

Federální soudce ve Spojených státech v pátek večer (v noci na sobotu SEČ) nařídil administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby pozastavila své úsilí o zrušení Hlasu Ameriky. Prozatím tak vládě zabránil propustit 1300 novinářů a dalších zaměstnanců rozhlasové stanice s osmdesátiletou tradicí, kteří v polovině března dostali ze dne na den nařízenou dovolenou.
před 2 hhodinami

Rusy sankce pálí, ale jejich ekonomiku to nepoloží, zaznělo v 90' ČT24

Evropští lídři zatím nebudou rušit sankce proti Rusku. Právě to přitom Moskva požaduje výměnou za to, že přistoupí na klid zbraní v Černém moři. Hosté 90' ČT24 se shodli na tom, že sankce sice Rusy pálí více, než přiznávají, ale ekonomiku to nepoloží. „Rusové toho vydrží hodně, nějaká nespokojenost se projeví mnohem pomaleji, než bychom čekali,“ řekla redaktorka Deníku N Petra Procházková.
před 3 hhodinami

Litva chce odstrašit Rusko a Bělorusko, na základně v Rukle slouží i Češi

Litva rozmístí na hranicích s Ruskem a Běloruskem protipěchotní miny, oznámilo tamní ministerstvo obrany s tím, že jde o součást strategie na odstrašení před napadením. Vilnius zároveň očekává příchod německé brigády, která posílí alianční základnu v Rukle, kde jsou momentálně i čeští chemici. Kromě nich už zde působily také mechanizované jednotky nebo dělostřelci. Posílení čeká všech osm základen na východním křídle NATO, Češi slouží na třech z nich.
před 4 hhodinami

Čína v obavě z Trumpa láká zahraniční investice

Čína se snaží přilákat zahraniční investice. Prezident Si Ťin-pching pozval do Pekingu představitele nejvýznamnějších světových firem včetně těch amerických. Atraktivitu druhé největší ekonomiky světa snižuje zpomalující hospodářství a geopolitické napětí.
před 5 hhodinami

Muskův rozklad agentury USAID dostal u odvolacího soudu zelenou

Federální odvolací soud v USA rozhodl, že úřad pro efektivitu vlády (DOGE) miliardáře Elona Muska může pokračovat ve škrtech v agentuře pro mezinárodní rozvoj (USAID), Informují o tom agentury.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

USA ruší víza kvůli protestům proti válce v Gaze

Americký ministr zahraničí Marco Rubio potvrdil, že Spojené státy zrušily vízum nejméně třem stovkám studentských aktivistů ze zahraničí, kteří se měli podílet na organizaci radikálních protestů proti válce v Gaze. Úřady tvrdí, že podporou extremistické ideologie islamismu a protižidovskými hesly porušili pravidla pro udělení práva studovat na univerzitách v USA.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...