Turecký parlament schválil vstup Švédska do NATO

Turecký parlament po více než čtyřhodinové debatě schválil vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Přístupový dokument nyní dostane k podpisu turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ankara blokovala vstup severské země do vojenského paktu přes rok. Švédský premiér Ulf Kristersson uvedl, že Švédsko je nyní plnému členství v NATO o krok blíž. Pro rozšíření Severoatlantické aliance chybí ještě souhlas Maďarska.

Ratifikaci projednal a schválil na konci prosince zahraniční výbor turecké sněmovny. Záležitostí se tedy už zabývalo jen plénum jednokomorového parlamentu.

Pro vstup Švédska do NATO hlasovali Erdoganova strana AKP, její spojenci z nacionalistické strany MHP a největší opoziční strana CHP. Islamistické, další nacionalistické a levicové strany byly z různých důvodů proti. Skoro polovina poslanců se hlasování vůbec nezúčastnila.

Nyní dostane dokument k podpisu prezident Recep Tayyip Erdogan, který parlamentu ratifikaci předložil v říjnu. Očekává se, že Erdogan dokument podepíše během několika dní.

Stoltenberg rozhodnutí Turecka vítá, stejné čeká i od Maďarska

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg rozhodnutí tureckého parlamentu uvítal a vyzval Maďarsko, aby následovalo jeho příkladu. „Počítám s tím, že Maďarsko dokončí svou národní ratifikaci co nejdříve,“ uvedl v úterý pozdě večer. Německá vláda považuje rozhodnutí tureckých poslanců za „správné a důležité“.

„Švédové jsou rádi, zároveň tady ale ještě nebouchá šampaňské. Posledních dvacet měsíců, které uběhly (od podání přihlášky do NATO), bylo dramatických. Cesta nebyla tak hladká, jak si Švédové představovali. Podle tureckých zákonů má prezident Erdogan nyní patnáct dní na to, aby ratifikaci podepsal, ale zároveň není vyřešeno Maďarsko,“ podotkla v Událostech, komentářích česká velvyslankyně ve Švédsku Anita Grmelová.

Nahrávám video

Ratifikace za americké F-16?

V uplynulých týdnech prezident Erdogan vyzval americké vládní představitele, aby v Kongresu zajistili schválení prodeje bojových letounů F-16 Turecku a aby tak učinili souběžně se schválením švédské žádosti v tureckém parlamentu. Podle agentury AP mnoho členů Kongresu uvedlo, že obchod neschválí, dokud Turecko švédský vstup do NATO neratifikuje.

Přihlášku do NATO Švédsko podalo v květnu roku 2022 spolu s Finskem. Obě země tak učinily v reakci na plnohodnotnou ruskou invazi na Ukrajině.

Turecko od té doby vyjadřovalo své výhrady proti členství obou zemí v NATO. Finskou žádost však nakonec Ankara ratifikovala loni na jaře a severská země vstoupila do Aliance v dubnu.

Vůči Stockholmu mezi tureckými představiteli přetrvávaly výhrady, že Švédsko nepostupuje dostatečně tvrdě proti organizacím, které Ankara považuje za teroristické. Jedná se například o kurdské milice YPG či Stranu kurdských pracujících. Švédsko kvůli tomu zpřísnilo své protiteroristické zákony a tvrdí, že turecké požadavky splnilo.

Změnu uznali v parlamentní debatě i zástupci AKP. „Kruhy spojené s PKK mají ve Švédsku menší manévrovací prostor než v minulosti,“ prohlásil poslanec za Erdoganovu stranu Fuat Oktay.

Vedle zpřísnění zákona proti terorismu Finsko a Švédsko odvolaly zákaz vývozu zbraní do Turecka. Podobný krok udělalo podle agentur i Nizozemsko. Kanada slíbila, že bude jednat o zrušení či uvolnění zákazu prodeje součástek pro bezpilotní prostředky tureckým firmám.

Turečtí politici také kritizovali švédské úřady, že umožňují veřejné pálení koránu, který je pro muslimy posvátnou knihou.

Čeká se na rozhodnutí Budapešti

Aby se Švédsko stalo 32. členem NATO, bude po turecké ratifikaci zapotřebí ještě souhlas Maďarska. Zbývající země Aliance už švédskou žádost schválily.

Ratifikace švédského vstupu ovšem čeká na schválení maďarským parlamentem už déle než rok. Vládnoucí nacionalisté premiéra Viktora Orbána tvrdí, že bezpečnost Švédska není ohrožena, a odvolávají se na podle nich neoprávněné švédské obvinění, že v Maďarsku podkopali demokracii, napsala před několika dny agentura Reuters.

V úterý pozval Orbán předsedu švédské vlády Ulfa Kristerssona do Budapešti, aby spolu o vstupu této severské země do Aliance jednali. Mluvčí švédského ministerského předsedy ale agentuře Reuters řekl, že Stockholm se ještě nerozhodl, jak na pozvání reaguje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruské útoky mají oběti v Kyjevě, Chersonu či Záporožské oblasti

Ruský dronový útok na Kyjev zabil ženu a několik dalších lidí zranil, informovaly ve čtvrtek tamní úřady. Moskva na Kyjev udeřila také balistickými raketami. Na zranění utrpěná při ruském dronovém útoku zemřela také žena v Chersonu. V Záporožské oblasti zabily letecké pumy KAB ženu a zranily dítě. Útoky poškodily i energetickou a civilní infrastrukturu v Rivnenské oblasti na severozápadě Ukrajiny, uvedly tamní úřady. Rusko tvrdí, že sestřelilo několik dronů mířících na Moskvu.
09:29Aktualizovánopřed 27 mminutami

Ukrajina se opět potýká s omezováním satelitního systému Starshield, řekl Zelenskyj

Ukrajinská armáda se už několik dní opět potýká se systematickým omezováním satelitního systému Starshield, upozornil ve čtvrtek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zásadně to komplikuje zachycování ruských dronů, což Rusku umožňuje zabíjet více Ukrajinců, zdůraznil. Starshield je vojenskou verzí satelitního systému Starlink. Oba provozuje společnost SpaceX miliardáře Elona Muska.
10:42Aktualizovánopřed 57 mminutami

V Srbsku stále není jasno, kdo bude premiérem

Od přelomových voleb, ve kterých studentské hnutí převálcovalo autoritářského hegemona srbské politiky Aleksandara Vučiče, uplynuly už více než dva týdny. Hnutí sice zveřejňuje různá prohlášení ohledně směřování domácí či zahraniční politiky, stále však neoznámilo, kdo bude zasedat v nové vládě.
před 1 hhodinou

Egypt měsíce tajně posílá vojáky a stíhačky Saúdům, píše MEE

Egypt vyslal do Saúdské Arábie na pomoc při obraně proti útokům hútíů vojáky, stíhačky Rafale, vrtulníky i transportní letouny dlouho předtím, než to v říjnu oficiálně slíbil prezident Abdal Fattáh Sísí a následně vojenskou podporu odsouhlasil parlament. Egyptské vojenské zdroje to sdělily serveru Middle East Eye (MEE). Ohledně role Káhiry v konfliktu podle nich mezi armádními špičkami „panují značné neshody“. Vojenskou podporu poskytují Saúdům i Pákistán a Turecko v rámci nové dohody z Mekky.
před 3 hhodinami

VideoVzdušný prostor pobaltských zemí dlouhodobě narušují drony

Několik neznámých dronů v noci narušilo vzdušný prostor hned tří zemí NATO – Litvy, Lotyšska a Estonska. NATO kvůli jednomu z nich vyslalo do vzduchu stíhačky. Ukrajinské i ruské drony narušují vzdušný prostor tří pobaltských států dlouhodobě. Rusové navíc překračují hranice NATO i svými vojenskými letadly. Loni kvůli tomu Estonsko aktivovalo článek 4 Severoatlantické smlouvy a spolu s Litvou posílilo od října své hranice s Ruskem za pomoci protitankových zábran. V Lotyšsku začala na začátku listopadu cvičit dosud nejpočetnější mnohonárodní brigáda NATO.
před 5 hhodinami

Francie hledá Macronova nástupce, průzkumům dominují politické okraje

Francii na jaře čekají klíčové volby. Druhá největší ekonomika Evropské unie a zároveň její zakládající člen hledá nástupce nepopulárního prezidenta Emmanuela Macrona, jemuž končí druhý pětiletý mandát a o post se tak již nemůže ucházet. Současnými favority v polarizované a protesty zmítané zemi jsou podle predikcí představitelé politických okrajů – Marine Le Penová a Jean-Luc Mélenchon. Výsledky voleb mohou mít zásadní dopad nejen na fungování Francie, ale i na její roli v EU a NATO.
před 6 hhodinami

Při zřícení budovy v Brooklynu zemřeli dva lidé, další jsou zranění

Při zřícení třípatrové budovy v newyorském Brooklynu zemřeli nejméně dva lidé. Nejméně sedmnáct osob utrpělo zranění, z toho čtyři lidé jsou raněni vážně. Není jasné, kolik lidí může být uvězněno v troskách a kolik se jich pohřešuje, uvedl v noci na čtvrtek podle stanice CNN představitel newyorské policie. Zástupce místního hasičského sboru předtím informoval o jednom pohřešovaném. Příčiny zřícení stavby zatím zůstávají nejasné.
00:31Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Colom bude prvním afroamerickým senátorem v Mississippi od občanské války

Demokratický kandidát Scott Colom dle projekce CNN porazil v těsném souboji republikánskou senátorku Cindy Hydeovou-Smythovou a získal tak křeslo v americkém Senátu za stát Mississippi. Vítězství mu zajistilo zdlouhavé sčítání hlasů, uvedla v noci na čtvrtek agentura AP. Mississippi tak bude mít prvního afroamerického senátora od období rekonstrukce po občanské válce.
00:52Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.