Turecký parlament schválil vstup Švédska do NATO

Turecký parlament po více než čtyřhodinové debatě schválil vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Přístupový dokument nyní dostane k podpisu turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ankara blokovala vstup severské země do vojenského paktu přes rok. Švédský premiér Ulf Kristersson uvedl, že Švédsko je nyní plnému členství v NATO o krok blíž. Pro rozšíření Severoatlantické aliance chybí ještě souhlas Maďarska.

Ratifikaci projednal a schválil na konci prosince zahraniční výbor turecké sněmovny. Záležitostí se tedy už zabývalo jen plénum jednokomorového parlamentu.

Pro vstup Švédska do NATO hlasovali Erdoganova strana AKP, její spojenci z nacionalistické strany MHP a největší opoziční strana CHP. Islamistické, další nacionalistické a levicové strany byly z různých důvodů proti. Skoro polovina poslanců se hlasování vůbec nezúčastnila.

Nyní dostane dokument k podpisu prezident Recep Tayyip Erdogan, který parlamentu ratifikaci předložil v říjnu. Očekává se, že Erdogan dokument podepíše během několika dní.

Stoltenberg rozhodnutí Turecka vítá, stejné čeká i od Maďarska

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg rozhodnutí tureckého parlamentu uvítal a vyzval Maďarsko, aby následovalo jeho příkladu. „Počítám s tím, že Maďarsko dokončí svou národní ratifikaci co nejdříve,“ uvedl v úterý pozdě večer. Německá vláda považuje rozhodnutí tureckých poslanců za „správné a důležité“.

„Švédové jsou rádi, zároveň tady ale ještě nebouchá šampaňské. Posledních dvacet měsíců, které uběhly (od podání přihlášky do NATO), bylo dramatických. Cesta nebyla tak hladká, jak si Švédové představovali. Podle tureckých zákonů má prezident Erdogan nyní patnáct dní na to, aby ratifikaci podepsal, ale zároveň není vyřešeno Maďarsko,“ podotkla v Událostech, komentářích česká velvyslankyně ve Švédsku Anita Grmelová.

Nahrávám video

Ratifikace za americké F-16?

V uplynulých týdnech prezident Erdogan vyzval americké vládní představitele, aby v Kongresu zajistili schválení prodeje bojových letounů F-16 Turecku a aby tak učinili souběžně se schválením švédské žádosti v tureckém parlamentu. Podle agentury AP mnoho členů Kongresu uvedlo, že obchod neschválí, dokud Turecko švédský vstup do NATO neratifikuje.

Přihlášku do NATO Švédsko podalo v květnu roku 2022 spolu s Finskem. Obě země tak učinily v reakci na plnohodnotnou ruskou invazi na Ukrajině.

Turecko od té doby vyjadřovalo své výhrady proti členství obou zemí v NATO. Finskou žádost však nakonec Ankara ratifikovala loni na jaře a severská země vstoupila do Aliance v dubnu.

Vůči Stockholmu mezi tureckými představiteli přetrvávaly výhrady, že Švédsko nepostupuje dostatečně tvrdě proti organizacím, které Ankara považuje za teroristické. Jedná se například o kurdské milice YPG či Stranu kurdských pracujících. Švédsko kvůli tomu zpřísnilo své protiteroristické zákony a tvrdí, že turecké požadavky splnilo.

Změnu uznali v parlamentní debatě i zástupci AKP. „Kruhy spojené s PKK mají ve Švédsku menší manévrovací prostor než v minulosti,“ prohlásil poslanec za Erdoganovu stranu Fuat Oktay.

Vedle zpřísnění zákona proti terorismu Finsko a Švédsko odvolaly zákaz vývozu zbraní do Turecka. Podobný krok udělalo podle agentur i Nizozemsko. Kanada slíbila, že bude jednat o zrušení či uvolnění zákazu prodeje součástek pro bezpilotní prostředky tureckým firmám.

Turečtí politici také kritizovali švédské úřady, že umožňují veřejné pálení koránu, který je pro muslimy posvátnou knihou.

Čeká se na rozhodnutí Budapešti

Aby se Švédsko stalo 32. členem NATO, bude po turecké ratifikaci zapotřebí ještě souhlas Maďarska. Zbývající země Aliance už švédskou žádost schválily.

Ratifikace švédského vstupu ovšem čeká na schválení maďarským parlamentem už déle než rok. Vládnoucí nacionalisté premiéra Viktora Orbána tvrdí, že bezpečnost Švédska není ohrožena, a odvolávají se na podle nich neoprávněné švédské obvinění, že v Maďarsku podkopali demokracii, napsala před několika dny agentura Reuters.

V úterý pozval Orbán předsedu švédské vlády Ulfa Kristerssona do Budapešti, aby spolu o vstupu této severské země do Aliance jednali. Mluvčí švédského ministerského předsedy ale agentuře Reuters řekl, že Stockholm se ještě nerozhodl, jak na pozvání reaguje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů více než dvacet lidí, přes osmdesát dalších utrpělo zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 21 mminutami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 1 hhodinou

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 2 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 2 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 2 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 2 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
10:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled