Švédsko a Finsko oficiálně podaly žádost o vstup do NATO

Švédsko a Finsko učinily klíčový krok na cestě do Severoatlantické aliance. Zástupci obou zemí předali v Bruselu generálnímu tajemníkovi Aliance Jensi Stoltenbergovi žádosti o přijetí do NATO. Šéf Aliance jejich rozhodnutí přivítal a prohlásil, že skandinávské země posílí společnou bezpečnost spojenců.

Dlouhodobě neutrální Stockholm a Helsinky změnily svůj pohled na členství v Alianci pod vlivem ruské invaze na Ukrajinu.

„Jste naši nejbližší partneři a vaše členství posílí naši společnou bezpečnost,“ řekl Stoltenberg, podle něhož bude nyní Aliance rychle pracovat na dokončení přijímacího procesu. Ten může zabrat několik měsíců.

Aby mohly oba státy řady třicetičlenné vojenské organizace rozšířit, musí nejprve přihlášku schválit zástupci všech stávajících členských zemí a poté ratifikovat jejich parlamenty. Většina členů NATO dává najevo, že hodlá toto rozšíření rychle podpořit, kriticky se k němu naopak staví turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

O zahájení vstupní procedury ve středu jednali v Bruselu velvyslanci členských zemí, podle diplomatů však nedospěli k potřebnému jednomyslnému souhlasu. „Neříkáme, že se nemohou stát členy… Ale chceme dosáhnout dohody,“ citoval list Financial Times nejmenovaného tureckého činitele, podle něhož Ankara neumožnila shodu ambasadorů. Erdogan ve středu prohlásil, že Turecko žádalo skandinávské země o vydání 30 lidí, které označuje za teroristy, ale neuspělo. Podle prezidenta obě země na svém území nechávají působit lidi spojené s kurdskými organizacemi, jež Ankara považuje za teroristické.

Podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana obě země drží ochrannou ruku nad skupinami, které Ankara považuje za teroristické. Turecko označuje za teroristickou organizaci Stranu kurdských pracujících (PKK) a další skupiny usilující o samostatný Kurdistán.

Například Kanada ale vzkázala, že ratifikaci přihlášky zvládne za několik dní od jejího obdržení. „Podporuji rychlý vstupní proces. My v Estonsku splníme svůj úkol rychle,“ napsala zase na Twitteru estonská premiérka Kaja Kallasová. Vstup Finska a Švédska do Aliance již dříve podpořily i další pobaltské země.

„Těším se, až přivítáme Finsko a Švédsko do rodiny NATO,“ napsal britský premiér Boris Johnson. Ministr zahraničí České republiky Jan Lipavský označil zájem o vstup severských zemí do Aliance za historický milník. „Česko bude vnitrostátně usilovat o co nejrychlejší dokončení ratifikačního procesu jejich přistoupení,“ dodal.

Švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová řekla, že přístup obou zemí bude rychlejší také díky tomu, že podaly přihlášky společně. „To, že jdou Švédsko a Finsko ruku v ruce, je jejich síla,“ řekla švédské agentuře TT.

Moskva nese rozšiřování ke svým hranicím nelibě a již dříve pohrozila odvetnými kroky. Na oba státy se začne pravidlo kolektivní obrany vztahovat až po vstupu do NATO. Stoltenberg ve středu ale připomněl, že některé členské země již slíbily pomoci Finsku a Švédsku v případě nepřátelských akcí.

Švédsko a Finsko se budou muset kromě závazku ke kolektivní obraně přidat k financování rozpočtu Aliance, který činí asi 2,5 miliardy dolarů ročně (necelých 59 miliard korun).

Německo už vstup zemí do NATO odsouhlasilo

Německá vláda kancléře Olafa Scholze už začlenění Finska a Švédska do NATO odsouhlasila na středečním zasedání. Německo tak učinilo ihned poté, co zástupci obou severských zemí předali v Bruselu generálnímu tajemníkovi Aliance Jensi Stoltenbergovi žádosti o přijetí do Severoatlantické aliance. Vstup obou zemí musí v Německu ještě ratifikovat parlament, což je považováno za formalitu. 

„Jsem si jist, že mezi členskými státy včetně Turecka se rychle podaří získat souhlas se vstupem Švédska a Finska do NATO,“ řekl v úterý kancléř Scholz.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková v posledních dnech opakovaně ujistila, že Německo bezvýhradně podporuje přičlenění Finska a Švédska do NATO. V úterý řekla, že Německo svou podporu demonstruje rychlou ratifikací rozšíření Aliance.

Ministryně také uvedla, že spolková vláda o rychlé ratifikaci již jednala se všemi demokratickými stranami ve Spolkovém sněmu. Do tohoto výčtu vláda nepočítá protiimigrační Alternativu pro Německo (AfD), která je označována jako populistická až krajně pravicová a se kterou vládní strany odmítají spolupracovat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Dal k dispozici talent a pracoval neúnavně.“ Trump se rozloučil s Muskem

Podnikatel Elon Musk podle amerického prezidenta Donalda Trumpa přinesl „kolosální změnu do způsobu, jak se dělají věci ve Washingtonu“. Dal k dispozici svůj talent a pracoval neúnavně, ocenil ho na tiskové konferenci u příležitosti Muskova konce v čele úřadu pro efektivitu státní správy (DOGE), jehož cílem je výrazně zredukovat státní správu. Tiskovou konferenci jsme přinesli v původním znění.
19:57Aktualizovánopřed 38 mminutami

Velká Británie od června zakáže jednorázová vapovací zařízení

Velká Británie se rozhodla zasáhnout proti kouření mladých. Konkrétně proti vapování, tedy vdechování páry z elektronického zařízení. Od prvního června bude prodej těchto jednorázových zařízení zakázaný. V poslední době se jejich popularita mezi dospívajícími v Británii ztrojnásobila a kouří je téměř každé desáté dítě ve věku mezi jedenácti a patnácti lety. Podle odborníků jsou přitom právě tato zařízení těmi startovacími, která u uživatelů způsobí závislost na nikotinu. Někteří výrobci ale míní, že jejich zákaz může část zákazníků nasměřovat zpět k tabáku. Policie pak upozorňuje, že ti, kteří přesto touží po jednorázovém zařízení, se nejspíš obrátí na černý trh.
před 1 hhodinou

Poláci vyberou prezidenta, čeká se těsný výsledek

Rozhodující druhé kolo polských prezidentských voleb, které se uskuteční tuto neděli, bude překvapivě napínavé. V prvním kole sice podle očekávání vyhrál Rafal Trzaskowski z vládní Občanské koalice (KO), ale jeho náskok před kandidátem opozičního Práva a spravedlnosti (PiS) Karolem Nawrockým byl těsný. Podobně vyrovnané zůstávají i průzkumy před druhým kolem hlasování.
11:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Režim na českých hranicích bude odpovídat mezinárodnímu právu, řekl Rakušan

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v pátek jednal se svým německým protějškem Alexanderem Dobrindtem o kontrolách na hranicích, které Berlín zpřísnil na začátku května po nástupu nové vlády. Rakušan po schůzce prohlásil, že mezinárodní bezpečnostní situace není jednoduchá, a tak německé kroky chápe. V zájmu Česka však podle něj je, aby byl zachován schengenský prostor. Obě země podle něj budou postupy na hranicích ladit. Po 7. červnu se setkají a opatření na další týdny či měsíce vyhodnotí.
14:54Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Nový plán příměří je nadějí pro blízké unesených Izraelců

Možné příměří v Pásmu Gazy nabývá jasnějších obrysů. Nejnovější americký plán předpokládá dvouměsíční klid zbraní a propuštění zhruba poloviny žijících rukojmí. Izrael údajně souhlasí, Hamás má ale k návrhu výhrady a požaduje trvalé příměří. Rodinám, které už přes šest set dnů čekají na návrat unesených blízkých, ale přeci jen vzrostla naděje.
před 3 hhodinami

Obyvatelé z okolí zavalené švýcarské vesnice se obávají záplav

Švýcarské úřady připravují obyvatele z okolí zavalené vesnice Blatten na možné evakuace. Po sesuvu půdy a ledu, které přehradily tamní řeku Lonza, hrozí v této části Bernských Alp záplavy. Trosky z přehrazené řeky záchranáři s podporou armády odstranit nemohou, masa je totiž nestabilní. I kvůli tomu úřady zastavily pátrání po dosud pohřešovaném muži, který byl v oblasti navzdory varování ještě před sesuvem. Podle předběžných odhadů by zřícenina mohla naplnit přes 36 tisíc nákladních železničních vagónů.
před 3 hhodinami

Trumpova administrativa může zrušit ochranu migrantů ze čtyř zemí, rozhodl soud

Americký nejvyšší soud v pátek rozhodl, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa může zrušit dočasnou ochranu migrantů ze čtyř amerických zemí. Týká se to půl milionu lidí z Venezuely, Kuby, Haiti a Nikaraguy, píší agentury Reuters a AP. Mnohým z nich tak může hrozit deportace ze Spojených států.
před 6 hhodinami

WP popsal, jak Írán pomohl Rusku zasypat Ukrajinu drony

Rusko mělo dříve problémy s vývojem vlastních dronů s dlouhým doletem. Platilo to ale jen do doby, než mu Írán prodal příslušnou technologii. Partnerství na výrobě dronů íránské konstrukce na ruské půdě výrazně posílilo dronový průmysl Moskvy, uvádí zpráva, na kterou upozornil The Washington Post (WP). Výsledkem je, že na Ukrajinu v poslední době útočí stovky ruských bezpilotních strojů denně.
před 7 hhodinami
Načítání...