Polské úřady pokračují v opevňování hranice s Běloruskem. Ještě počátkem května se ji snažilo denně překonat 250 ilegálních migrantů, které k ní přivezly běloruské úřady. Po instalaci plotů, žiletkového drátu a pohrození Pekingu, že Varšava uzavře jeden z klíčových železničních koridorů, přes nějž Čína vyváží zboží, se jejich počty podařilo snížit. Klesl však také počet turistů, na nichž jsou závislí mnozí místní podnikatelé.
Po tlaku Varšavy na Čínu se situace na běloruské hranici zlepšila
Události: Situace na hranici Polska a Běloruska (zdroj: ČT24)
Pokusů o nelegální překonání hranice je nyní až o dvě třetiny méně. Pomohl diplomatický tlak, který Varšava vyvinula až v tisíce kilometrů vzdáleném Pekingu. Koncem června tam polský prezident Andrzej Duda pohrozil uzavřením jednoho z klíčových železničních koridorů. Přes něj Čína vyváží zboží na polský trh a dále do EU.
Jen v prvním kvartálu letošního roku vzrostla hodnota zboží převáženého z Číny do EU po železnici o devadesát procent. Souvisí to s problémy lodní dopravy v Rudém moři po zahájení teroristických útoků tamních islamistů.
Turisté chybí
Tlak na hranici sice polevil, úplně ale neustal. Polská vláda upozorňuje, že Bělorusko a Rusko může migranty znovu začít posílat ve velkém, jakmile to bude vyhovovat zájmům Moskvy. „Migranti se do Běloruska a Ruska dostávají legálně. Dostávají běloruská a ruská víza. Jsou pak přivezeni na hranici, tam si je převezmou pašeráci lidí,“ popsal modus operandi dvou diktátorských režimů Michal Bura z polské pohraniční stráže.
Pohraniční napětí nesvědčí turisticky ještě donedávna velmi oblíbené destinaci – Bělověžskému pralesu, kde žijí jedni z posledních divokých zubrů v Evropě. „Každý se ptá, zda je tu bezpečno, nebo rovnou ruší rezervace,“ postěžoval si majitel restaurace v Bělověži Slawomir Dron.
Po covidové éře mluví místní podnikatelé už o čtvrté ztracené sezoně v pořadí. Vzdálená varšavská vláda slíbila injekce ze státního rozpočtu. Mezitím ale vyhradila dalších v přepočtu 12 miliard korun na posílení ostrahy hranice.
