Polské úřady pokračují v opevňování hranice s Běloruskem. Ještě počátkem května se ji snažilo denně překonat 250 ilegálních migrantů, které k ní přivezly běloruské úřady. Po instalaci plotů, žiletkového drátu a pohrození Pekingu, že Varšava uzavře jeden z klíčových železničních koridorů, přes nějž Čína vyváží zboží, se jejich počty podařilo snížit. Klesl však také počet turistů, na nichž jsou závislí mnozí místní podnikatelé.
Pokusů o nelegální překonání hranice je nyní až o dvě třetiny méně. Pomohl diplomatický tlak, který Varšava vyvinula až v tisíce kilometrů vzdáleném Pekingu. Koncem června tam polský prezident Andrzej Duda pohrozil uzavřením jednoho z klíčových železničních koridorů. Přes něj Čína vyváží zboží na polský trh a dále do EU.
Jen v prvním kvartálu letošního roku vzrostla hodnota zboží převáženého z Číny do EU po železnici o devadesát procent. Souvisí to s problémy lodní dopravy v Rudém moři po zahájení teroristických útoků tamních islamistů.
Turisté chybí
Tlak na hranici sice polevil, úplně ale neustal. Polská vláda upozorňuje, že Bělorusko a Rusko může migranty znovu začít posílat ve velkém, jakmile to bude vyhovovat zájmům Moskvy. „Migranti se do Běloruska a Ruska dostávají legálně. Dostávají běloruská a ruská víza. Jsou pak přivezeni na hranici, tam si je převezmou pašeráci lidí,“ popsal modus operandi dvou diktátorských režimů Michal Bura z polské pohraniční stráže.
Pohraniční napětí nesvědčí turisticky ještě donedávna velmi oblíbené destinaci – Bělověžskému pralesu, kde žijí jedni z posledních divokých zubrů v Evropě. „Každý se ptá, zda je tu bezpečno, nebo rovnou ruší rezervace,“ postěžoval si majitel restaurace v Bělověži Slawomir Dron.
Po covidové éře mluví místní podnikatelé už o čtvrté ztracené sezoně v pořadí. Vzdálená varšavská vláda slíbila injekce ze státního rozpočtu. Mezitím ale vyhradila dalších v přepočtu 12 miliard korun na posílení ostrahy hranice.
