Šéfy států a vlád zemí Evropské unie čeká v neděli večer v Bruselu druhý pokus o dohodu, kdo v příštích letech obsadí klíčové posty ve vedení unijních institucí. Od summitu se očekává především rozhodnutí, kdo na podzim vystřídá Jeana-Claudea Junckera v čele Evropské komise (EK).
Kdo nahradí na podzim Junckera a spol.? Chystá se druhé kolo obsazování předních postů Unie
Součástí širšího souboru pozic k debatám je i křeslo předsedy nového složení Evropského parlamentu (EP) po končícím Antoniu Tajanim či funkce šéfa Evropské rady, kterou nyní zastává Donald Tusk.
Do skládačky ale patří i místo v čele Evropské centrální banky (ECB), kterou nyní vede Mario Draghi, a také pozice šéfa unijní diplomacie po Federice Mogheriniové.
Hrozí nekoordinovaná volba šéfa europarlamentu
Prezidenti a premiéři chtějí – a chtěli už před týdnem na řádném summitu – domluvit celý soupis. Zásadní je ale nyní jméno nového šéfa Komise a funkce v čele europarlamentu, o nichž by mělo být rozhodnuto rychle.
Pokud se to na mimořádném summitu nepodaří, europarlament svého nového předsedu zřejmě příští středu zvolí sám bez koordinace – či s mizivou koordinací – s hlavními městy, a už tak komplikovanému rébusu tím přidá další úroveň složitosti.
Šéfové států a vlád zemí EU musejí při rozplétání problému zohledňovat řadu faktorů – od příslušnosti možných kandidátů k různým evropským politickým rodinám přes „geografickou spravedlnost“, tedy rozložení funkcí spravedlivě mezi různé části EU, až po snahu o co nejrovnější zastoupení mužů a žen.
Weber by mohl dostat jinou funkci
Volební matematiku při výběru šéfa Komise komplikuje to, že většinová koalice bude muset být v novém složení europarlamentu širší a jednání o ní zatím stále nejsou u konce. To dává Tuskovi a lídrům unijních zemí možnost ke kreativnější práci, jednání jsou však složitá.
Poslední summit ukázal, že Němec Manfred Weber ani žádný ze spitzenkandidátů jiných stran podporu Evropské rady nemá a francouzský prezident Emmanuel Macron rovnou celý systém vedoucích kandidátů pohřbil.
Podle posledních zpráv médií se tak rodí jiné možné řešení. Weber a Evropská lidová strana (EPP) by tak mohli dostat vedení europarlamentu a do čela Komise by lídři nominovali jiného spitzenkandidáta – socialistu a nynějšího prvního místopředsedu komise Franse Timmermanse. Francie by podle Financial Times mohla mít nárok obsadit křeslo šéfa ECB stávajícím šéfem své centrální banky Françoisem Villeroyem de Galhau.
Jak uspějí země V4?
Vše je ale otevřené a diplomaté například připomínají, že socialista Timmermans v čele komise by byl jen těžko přijatelný pro Polsko, a nejspíš i další země visegrádské skupiny (V4), hlavně kvůli svému tvrdému postupu vůči Varšavě v otázkách polské reformy soudního systému.
Po několikahodinové schůzce v Praze se svými partnery z V4, tedy z Polska, Slovenska a Maďarska, český premiér Andrej Babiš (ANO) na Twitteru napsal, že budoucí předseda Komise „nemusí být z našeho regionu, ale měl by mu rozumět a respektovat naše pozice“.
Země ze střední a východní části Evropy také žádají, aby jednu z funkcí dostal zástupce z tohoto regionu. Opakovaně bývá v souvislosti s unijní diplomacií zmiňováno jméno slovenského místopředsedy Komise Maroše Šefčoviče. Ve hře je ale třeba i Bulharka a nynější šéfka Světové banky Kristalina Georgievová či chorvatský premiér Andrej Plenković.
Z různých koutů Unie ale zaznívají i další jména. Jednání tak nejspíš nebude jednoduché a je možné, že se naplní poněkud výhrůžná poznámka v programu nedělního večerního jednání summitu, který byl zveřejněn na internetu: „Pokud to bude nutné, bude jednání pokračovat u snídaně 1. července.“