Prezidenti a premiéři 28 zemí EU v Bruselu začali debatu o tom, kdo by měl od listopadu nahradit Jeana-Claudea Junckera v čele Evropské komise. Šéf summitu Donald Tusk po jednání zdůraznil, že se nehovořilo o možných jménech, ale o způsobu, jak je najít. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona se politici shodli na tom, že šéfem Komise by se neměl automaticky stávat vedoucí kandidát frakce, která získala nejvíc křesel v Evropském parlamentu.
Evropští politici vybírají nové šéfy unijních institucí. Na první schůzce hledali způsoby výběru
Události ČT: V Bruselu začalo hledání nástupce Junckera a dalších unijních špiček (zdroj: ČT24)
Macron, který je dlouhodobě odpůrcem systému vedoucích kandidátů, zdůraznil, že podle smluv o EU není rolí Parlamentu navrhovat šéfa Evropské komise. Podle německé kancléřky Angely Merkelové, která naopak tento systém podporuje, se diskuse nejspíš přímo či nepřímo rozšíří na čtyři vrcholné posty: kromě šéfa Komise i na šéfa diplomacie, Parlamentu a Rady.
Merkelová před novináři doplnila, že důležitá bude také debata o konkrétních prioritách budoucí Komise, tedy o tom, co bude nový předseda a jeho tým dělat. Lídři EU chtějí mít jméno nového šéfa Evropské komise na summitu 20. a 21. června, řekla. Tusk bude věc konzultovat se zástupci členských zemí i s europoslanci.
Český premiér Andrej Babiš (ANO) z jednání summitu prozradil, že obsazování vrcholných postů by mělo být domluveno najednou. Více států podle něj podpořilo systém vedoucích kandidátů, další včetně Česka však byly proti. Zdůraznil, že Visegrádská skupina chce zastoupení na některém z vedoucích postů. Státy Beneluxu zase podle něj prosazují genderovou vyváženost. Ta by měla být i politická.
Souboj Parlamentu s členskými státy o vliv
Budoucího šéfa Komise navrhuje Evropská rada, tedy prezidenti nebo premiéři členských států. Pak ho musí schválit nový europarlament. A stejně jako v roce 2014 je i nyní významná část poslanců přesvědčena, že je to opravňuje ovlivnit už samotný návrh.
Právě to je jádrem systému vedoucích kandidátů, pro který se vžilo německé označení „spitzenkandidat“. Před pěti lety se dvě frakce sdružující většinu poslanců dohodly, že jejich podporu nedostane nikdo jiný než právě spitzenkandidát nominovaný tou vítěznou z nich. Systém však není součástí smluv o EU.
V roce 2014 tento model uspěl a šéfem Komise se stal kandidát Evropské lidové strany (EPP) a někdejší lucemburský premiér Jean-Claude Juncker. Proti podobnému posílení europarlamentu na úkor členských zemí tehdy protestovali jen premiéři Británie a Maďarska David Cameron a Viktor Orbán.
Roztříštěnější Parlament
Nyní to tak jednoznačné není. Vítěznou politickou rodinou je opět EPP a ta prosazuje svého spitzenkandidáta Manfreda Webera, podporu mu v úterý při příchodu vyslovila i německá kancléřka Angela Merkelová.
Ztráty EPP a středolevého Pokrokového spojenectví socialistů a demokratů (S&D) v nynějších eurovolbách ale znamenají, že obě strany ztratily společnou většinu. Potřeba hledat třetího partnera či více partnerů pak nyní S&D vede k tomu, že sice podporuje systém vedoucích kandidátů, ale interpretuje jej v tom smyslu, že summit by měl navrhnout jen toho uchazeče, který bude mít za sebou nadpoloviční většinu potřebnou ke schválení.
Vedoucí kandidát za S&D a nynější první místopředseda Komise Frans Timmermans se tak zřejmě pokusí najít alternativní levicovo-zelenou většinovou koalici a Webera tak ze hry vyšachovat.
Třetí strana, která princip vedoucího kandidáta zcela odmítá, má nejvýraznějšího představitele ve francouzském prezidentu Emmanuelu Macronovi. Ten v úterý uvedl několik jmen podle něj vhodných do čela Komise – vyjednavače pro brexit Michela Barniera, Timmermanse i dánskou komisařku pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerovou, ale Webera vynechal. V europarlamentu má Macron spojence v liberální frakci ALDE (Aliance liberálů a demokratů pro Evropu), která se chce spojit s jeho hnutím Obroda.
Jména pro pět vrcholných postů
Podle Macrona – i některých dalších premiérů a prezidentů – má ale nyní před debatou o jménech přednost diskuse o tom, co by měla budoucí Komise dělat. Hovoří se o ochraně klimatu, hospodářství a sociální oblasti i o bezpečnosti. Teprve poté, až se tyto okruhy ujasní, by prý měl být nalezen vhodný kandidát.
Součástí diskuse, kterou chce mít šéf Evropské rady Donald Tusk uzavřenou na řádném červnovém summitu, jsou také posty v čele unijní diplomacie, ve vedení Evropské centrální banky, funkce předsedy samotného europarlamentu a také před koncem roku i Tuskovo vlastní místo. Zohlednit bude třeba nejen zájmy různých politických směrů, ale rovněž skupin zemí z různých částí Unie či snahu zajistit rovné zastoupení mužů a žen.