Babiš popřel, že by V4 chtěla navrhnout Šefčoviče na předsedu Evropské komise

Premiér Andrej Babiš (ANO) popřel, že by se země visegrádské čtyřky domluvily na návrhu Maroše Sěfčoviče na předsedu Evropské komise. Řekl to před odletem do Bruselu na unijní summit. S informací o dohodě na Šefčovičově kandidatuře přišly Hospodářské noviny (HN). Slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák později dodal, že současný místopředseda EK a neúspěšný uchazeč o post slovenského prezidenta Šefčovič je společným kandidátem V4 na některou z vrcholných funkcí v EU.

Hospodářské noviny se v souvislosti se svým zjištěním odvolávaly na několik zdrojů z okolí premiéra Babiše i Evropské komise. Babiš však zprávu popřel. „Chtěl bych určitě odmítnout spekulace o tom, že by V4 navrhovala pana Šefčoviče na nějakou pozici. My jsme se bavili (na neformálním summitu EU) v Sibiu, tam zazněla různá jména, ale žádný takový návrh neexistuje,“ prohlásil předseda vlády.

Slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák později dodal, že Šefčovič je společným kandidátem V4 na některou z vrcholných funkcí v EU. „Je dohoda na úrovni visegrádské čtyřky, že společným kandidátem našeho seskupení pro některou z vrcholných pozic v nových evropských strukturách je Maroš Šefčovič. Jsme přesvědčeni o tom, že Maroš má všechny předpoklady, aby takovou pozici zastával,“ řekl Lajčák. 

Eurovolby, které skončily v neděli, přes ztrátu desítek mandátů vyhrála Evropská lidová strana (EPP). Už dala najevo, že se i letos hodlá držet systému takzvaných „vedoucích kandidátů“ a jako nástupce Jeana-Claudea Junckera v čele Evropské komise bude prosazovat svého nynějšího „spitzenkandidáta“, Němce Manfreda Webera.

Zatímco německá kancléřka Angela Merkelová tento systém podporuje, francouzský prezident Emmanuel Macron nechce, aby byl automatický. Agentura Reuters s odvoláním na zdroj z Elysejského paláce uvedla, že Macron věří, že dokáže získat na svou stranu většinu šéfů států a vlád EU, kteří se v úterý v Bruselu sejdou. Ještě před odpoledním jednáním se francouzský prezident odděleně setká například s premiéry zemí V4.

Další kandidáti na šéfování Komise

V souvislosti s postem předsedy EK se objevují také další jména. Spekuluje se o zájmu nynějšího nizozemského místopředsedy Komise Franse Timmermanse nebo španělského ministra zahraničí Josepa Borella.

O funkci se ve volbách do Evropského parlamentu ucházely například i výrazné tváře liberální frakce ALDE Guy Verhofstadt a Margrethe Vestagerová či český europoslanec Jan Zahradil, který byl lídrem konzervativní frakce ECR. Před volbami se objevovaly spekulace, že Macron bude chtít prosadit do čela Evropské komise unijního brexitového vyjednavače Michela Barniera.

Podle Hospodářských novin by státy V4 mohly nakonec podpořit právě Barniera nebo například viceprezidentku Světové banky Kristalinu Georgievovou výměnou za to, že se Šefčovič stane šéfem unijní diplomacie a vystřídá tak Federiku Mogheriniovou.

Většina frakcí chce Webera

Lídři většiny politických frakcí v Evropském parlamentu (EP) vzkázali šéfům států a vlád osmadvacítky, že by do čela nové EK měli nominovat vedoucího kandidáta vítězné frakce, tedy volebního lídra EPP Webera. Po úterním setkání lídrů politických skupin to řekl předseda dosavadního EP Antonio Tajani. 

Udo Bullman, zástupce socialistů, kteří jsou druhou největší frakcí, ale vzápětí řekl, že důležitější než konkrétní osoba je obsah toho, co bude nová Komise dělat, a že jeho frakce bude prosazovat Timmermanse. Proti byl zástupce liberální ALDE Guy Verhofstadt, jehož uskupení se hodlá spojit s koalicí Obroda francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který systém vedoucích kandidátů odmítá. 

Předsedu Evropské komise Evropskému parlamentu navrhují premiéři a prezidenti členských zemí „s přihlédnutím k výsledkům voleb do EP“. Večer se v Bruselu sejdou šéfové států a vlád 28 zemí EU, kteří by měli dát mandát předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi k vyjednávání o obsazení vrcholných unijních funkcí.

Konkrétní jedno jméno nového předsedy Komise by měl europarlamentu navrhnout řádný unijní summit, který se koná 20. a 21. června. Tusk chce mít do tohoto termínu otázku předsedy EK vyřešenou. Na plenárním zasedání europarlamentu ve Štrasburku v polovině července by pak mohl být nový předseda Evropské komise zvolen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oznámil uzavření ropné dohody s Venezuelou

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. Oznámil to v noci na sobotu SELČ americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii.
01:29Aktualizovánopřed 58 mminutami

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj nařídil armádě, aby více než ztrojnásobila dronové údery na Rusko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil armádě, aby zvýšila počet úderů dronů dlouhého doletu na cíle na ruském území na tisíc denně ze současných zhruba 300. S odvoláním na vyjádření Zelenského o tom informovala agentura Reuters. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské agresi, v posledních měsících zintenzivnila údery často hluboko v ruském vnitrozemí, kde se zaměřuje hlavně na rafinerie či logistické sklady s proklamovaným cílem oslabit schopnost Moskvy vést válku a přenést její dopady na Rusko.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Všechno bylo pryč, po povodni zůstala jen řeka, popisují přeživší v Nepálu

Dvacet sekund na únik před povodňovou vlnou či dva dny čekání na záchranu. Někteří z těch, kteří přežili přívalovou povodeň, která ve středu zasáhla himálajské pohraničí Nepálu a čínského Tibetu, se agentuře AFP svěřili se svými prožitky. Reuters pak přinesl příběh šťastného shledání matky se svým ztraceným synem. Přírodní katastrofa si k pátečnímu večeru vyžádala téměř 600 obětí, dva a půl tisíce osob se pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Nepálu a Tibetu hrozí další povodeň, jezero vytvořené sesuvem přetéká

Jezero, které se vytvořilo po sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, začalo přetékat, varovala čínská televize CCTV s tím, že hrozí další povodeň. Záchranáři kvůli tomu na několik hodin přerušili práce. Obnovili je poté, co vyhodnotili riziko jako „zvládnutelné“. Později Nepál oznámil, že monitoruje dvě jezera. Počet obětí povodní v Nepálu se podle místních úřadů zvýšil na 579, píše AFP. Nejméně pět obětí oznámila Čína, uvádí Reuters. Záchranáři obou zemí dál pátrají po téměř dvou a půl tisících pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti států.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 6 hhodinami

VideoIsland v referendu rozhodne o obnovení přístupových rozhovorů s EU

Zbývá den do referenda na Islandu, které má rozhodnout o obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií (EU). Výsledek bude pravděpodobně velmi těsný. Země podala žádost o vstup už v roce 2009, o čtyři roky později ale tehdejší vláda jednání ukončila – především kvůli ostrému sporu ohledně práv na rybolov. Ten hraje hlavní roli v rozhodování i nyní, představuje totiž pilíř tamní ekonomiky. EU se k možnosti obnovení přístupových jednání staví vstřícně. Eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová označuje přijímání dalších členů za strategickou a bezpečnostní nutnost.
před 6 hhodinami

Válečný zločinec Mladić bude mít státní pohřeb, oznámilo Srbsko

Někdejší velitel vojsk bosenských Srbů, generál Ratko Mladić, odsouzený za válečné zločiny, bude pohřben s nejvyššími vojenskými a státními poctami, oznámil podle médií srbský ministr spravedlnosti Nenad Vujić. O tom, kde bude pohřben, rozhodnou pozůstalí, řekl ministr srbské rozhlasové stanici K1 s tím, že vláda je v kontaktu s Mladičovou rodinou. Převoz těla závisí na vyřízení byrokratických záležitostí v Haagu, dodal podle portálu deníku NIN.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.