Lídři unijní sedmadvacítky v Sibiu v deklaraci uvedli, že zůstanou jednotní v dobrém i zlém, budou hledat společná řešení a zajistí občanům zemí EU ochranu. Osm zemí žádá, aby Unie kladla větší důraz na ochranu klimatu. Premiér Andrej Babiš (ANO) ale před odletem na summit prohlásil, že chránit se musí klima i průmysl. Elektrické automobily přitom označil za „krok k začátku konce automobilového průmyslu v Evropě“.
„My všichni, všechny země EU věříme, že bez ohledu na naše politické rozdíly je lepší postupovat společně,“ řekla novinářům při příchodu například německá kancléřka Angela Merkelová. Připomněla i symbolický význam setkání, které se koná 9. května, tedy na „Den Evropy“.
Podobně se vyjádřil například i slovenský premiér Peter Pellegrini, který připomněl, že „cesta do Sibiu“ vlastně začala na summitu v Bratislavě v září 2016. Tam se za slovenského předsednictví lídři 27 zemí poprvé sešli k debatě o tom, kam míří EU dál po referendu, v němž Britové rozhodli o odchodu své země z Unie.
Francouzský prezident Emmanuel Macron při příchodu zmínil nejen význam nadcházejících voleb do Evropského parlamentu, ale také tři klíčové oblasti, na které by se měla EU v příštích letech zaměřit. Podle něj jde o otázky ochrany klimatu, bezpečnosti občanů a ochrany hranic Unie a také rozvoj evropského hospodářského i sociálního modelu tak, aby EU byla připravená na budoucnost.
Upozornil také na to, že Evropa by podle něj měla mít vlastní obranné kapacity, aby byla schopna prosazovat své strategické zájmy.
Boj s oteplováním jednou z priorit
Větší důraz na téma ochrany klimatu žádalo osm států – Francie, Belgie, Dánsko, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Španělsko a Švédsko. Evropská unie by se podle nich v příštích pěti letech měla daleko výrazněji zaměřit na boj s klimatickými změnami a této prioritě přizpůsobit své plány v řadě oblastí.
Nejpozději v roce 2050 by měla být Unie neutrální z hlediska vypouštění skleníkových plynů a v příštím dlouhodobém rozpočtu Unie do roku 2027 by měla být čtvrtina výdajů vyčleněna právě na nejrůznější věci s touto problematikou spojené, uvedla tato skupina států.
Několik bodů týkajících se ochrany klimatu sepsal pro čtvrteční schůzku také šéf unijních summitů Donald Tusk. Zmíněný je například „postup směrem k uhlíkové neutralitě“ či podpora přechodu k udržitelným zdrojům energií. Podklady vyzdvihují i ekonomické plusy, které taková změna může znamenat. Finální text strategické agendy plánuje Tusk po diskusích předložit na počátku června.
Osmička unijních zemí ve společném stanovisku také připomíná, že přechod k bezemisní ekonomice je příležitostí pro evropské firmy, které by mohly být na špičce modernizací a mohly se stát významnými světovými dodavateli technologií i služeb. Peníze z evropské pokladny by podle nich měly mířit hlavně na podporu výzkumu, vývoje a inovačních projektů. Jako příklady jsou v textu uvedeny výroba bezemisních automobilů, nové typy baterií a „udržitelná mobilita“, tedy elektromobily.
„Česká republika dělá maximum pro to, aby ochránila naši planetu, ale nemůže to být tím způsobem, že zničíme náš průmysl. Elektroauta jsou jednoznačně krokem k začátku konce automobilového průmyslu v Evropě,“ je přesvědčen Babiš.
Petzl: Elektromobilita pomůže k lepšímu životnímu prostředí
Vývoj elektromobility je podle ředitele českého Sdružení automobilového průmyslu Zdeňka Petzla jedním z hlavních směrů vedoucích k čisté mobilitě a lepší ochraně životního prostředí, což EU potvrdila schválením nařízení stanovujícím emisní normy CO2 pro následující dekádu.
„Tato regulace již dnes klade velké nároky na finální výrobce i dodavatelský řetězec, český automobilový průmysl však udělá vše pro to, aby se k těmto emisním limitům v požadovaném čase přiblížil. Jedině kvalitní spolupráce vlády, firem z autoprůmyslu a dalších zainteresovaných stran rozhodne o konkurenceschopnosti a úspěchu naší ekonomiky v relativně blízké budoucnosti,“ podotkl Petzl.
- Podle údajů Eurostatu publikovaných v úterý se v loňském roce emise CO2 ze spalování fosilních paliv v EU snížily o 2,5 procenta ve srovnání s rokem předcházejícím. U ČR statistika uvádí pokles o 0,1 procenta s tím, že české emise v roce 2018 představovaly tři procenta celkových emisí CO2 v Evropské unii. Například Polsko, které se na emisích EU podílí jednou desetinou, vypustilo loni o tři procenta objemu CO2 více než o rok dříve.
Chceme Evropu silných členských států, zdůraznil Babiš
Andrej Babiš před novináři připustil, že v debatě o strategických prioritách přetrvávají mezi unijními zeměmi rozdíly. „Hlavně v migraci, hlavně co se týká klimatické změny. Některé státy by chtěly mít vyrovnanou klimatickou bilanci už za 30 let, jiné mají jiný názor… Budeme muset hledat konsenzus a určitě to nebude jednoduché,“ podotkl.
Česká vláda pokládá podle Babiše za hlavní strategické priority EU bezpečnost, otázky spojené s migrací a vztahy mezi unijními institucemi. Česko si také chce samo více rozhodovat o tom, jak naloží s penězi, které z EU dostane v rámci kohezní politiky.
„Máme permanentně problém, že programy, která nám byly de facto nadiktovány z Evropské unie na toto období, tak některé nečerpáme a na druhé straně nám chybí peníze na investice do mateřských škol, škol, nemocnic, kulturních památek a dopravní infrastruktury,“ připomněl předseda české vlády.
„Česká republika má velmi jasné představy o tom, jak by se Evropská unie měla změnit. Jde hlavně o to, aby bylo znovu jasně deklarováno, jaká je role členských států a jaká je role institucí. Dostali jsme se do fáze, kdy je Evropská komise zpolitizovaná, její členové mají neustále politické komentáře a já myslím, že jim to nepřísluší. Chceme Evropu silných členských států. Největší vliv na Evropskou unii má mít Evropská rada,“ míní Babiš.
Eurozóna podle Babiše musí projít reformou a rozpočtově nezodpovědné, zadlužené členské státy podle něj musí platit sankce. „Klíčový je pro nás vnitřní trh, který jsme nedokončili a naše firmy, dopravci, živnostníci mají problémy s přístupem na vnitřní trh, digitální trh,“ konstatoval český premiér.
Babiš mezi české priority zařadil také potřebu zohlednit specifika jednotlivých zemí z hlediska rozvoje energetiky. Třetina výroby elektřiny v Česku pochází z jaderných elektráren. „Chceme mít zásadní vliv na náš energetický mix, chceme jádro – nechápu, proč jádro, které nemá emise, se nezapočítává do závazků ohledně obnovitelných zdrojů,“ poznamenal český premiér.
Lídři přijali deklaraci, která ukáže budoucí fungování „Unie sedmadvaceti“
Unijní lídři diskutovali i o brexitu. Britská premiérka Theresa Mayová v Rumunsku chybí, podobně se už v minulých měsících na summitech neúčastnila diskusí, které se týkaly brexitu samotného a dění v EU po něm.
Přes odklad brexitu na konec října chtěli šéfové států a vlád zemí Unie využít příležitost a nabídnout před eurovolbami na konci měsíce občanům evropských zemí stručný dokument popisující, jakými principy se chce evropský blok, označený v závěru textu jako „nová Unie sedmadvaceti“, do budoucna řídit.
„Potvrzujeme své přesvědčení, že společně jsme silnější ve stále nejistějším a výzvami naplněném světě,“ stojí v preambuli textu.
Na jeho deseti závazcích se prezidenti a premiéři shodli jednomyslně. Slíbili tedy bránit jednu Evropu od východu na západ a od severu k jihu, zůstat jednotní a prokazovat si pomoc v časech potřeby. „Můžeme a budeme hovořit jedním hlasem,“ stojí v deklaraci. „Budeme dál bránit náš způsob života, demokracii a vládu práva,“ zavázali se také účastníci summitu.
„Unie je již dnes silnější, než byla včera, a my její sílu chceme dále rozvíjet s ohledem na budoucnost. Toto je náš závazek vůči příštím generacím. V tomto duchu se neslo naše jednání zde v Sibiu a v tomto duchu je také nová Unie 27 států připravena vykročit vstříc své budoucnosti jako jednotný a nedělitelný celek,“ končí dokument.
Obsazení klíčových funkcí sedmadvacítky není zatím jasné
Nové personální obsazení klíčových funkcí v institucích Evropské unie na programu čtvrtečního summitu 27 zemí EU oficiálně nebylo, přesto se podle diplomatů i francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o tématu v kuloárech hovořilo. Předseda Evropské rady Donald Tusk zatím nechtěl mluvit o konkrétních jménech, jasně ale řekl, jak si představuje další postup.
Tusk totiž potvrdil, že šéfy států a vlád unijních zemí pozval na večeři do Bruselu na 28. května, krátce po klíčových volbách do EP. Lídři by na ní měli zhodnotit, jak jsou nově rozdány karty, a začít konkrétní debatu. Tu chce mít Tusk ukončenou rychle. „Pokud se dosažení konsenzu ukáže jako složité, nebudu váhat a předložím v červnu tato rozhodnutí k hlasování,“ upozornil.
Francouzský prezident Emmanuel Macron si myslí, že v příštích týdnech by měla vzniknout agenda EU na příštích pět let. „Měl by to být ambiciózní plán, který přinese občanům pokrok,“ řekl na tiskové konferenci.
- - Budeme bránit jednu Evropu – od východu na západ, od severu k jihu. Před třiceti lety miliony lidí bojovaly za svobodu a jednotu a strhly železnou oponu. Nemáme místo na rozdíly, které pracují proti našim společným zájmům.
- - Zůstaneme jednotní v dobrém i zlém. Prokážeme si solidaritu v době potřeby a vždy budeme stát pospolu. Můžeme a budeme mluvit jedním hlasem.
- - Vždy budeme hledat společná řešení, naslouchat si navzájem s pochopením a respektem.
- - Budeme dál chránit náš způsob života, demokracii a vládu práva. Nezcizitelná práva a základní svobody všech Evropanů byly těžce vybojované a nikdy je nelze brát za zcela jisté. Budeme prosazovat naše společné hodnoty a principy zakotvené ve smlouvách.
- - Splníme to, co je nejdůležitější. Evropa bude dál velká ve velkých věcech. Budeme dál naslouchat obavám a nadějím všech Evropanů, přibližovat Unii občanům a budeme postupovat odpovídajícím způsobem, ambiciózně a rozhodně.
- - Vždy budeme dodržovat princip spravedlnosti, ať už se jedná o pracovní trh, sociální jistoty, hospodářství, nebo digitální transformaci. Budeme dál snižovat nerovnosti mezi námi a vždy pomáhat těm nejzranitelnějším v Evropě, lidé jsou důležitější než politika.
- - Zajistíme si prostředky k naplnění našich ambicí. Vybavíme Unii prostředky nutnými k dosažení jejích cílů a naplnění jejích politik.
- - Zajistíme budoucnost pro další generace Evropanů. Budeme investovat do mladých lidí a vytvoříme Unii připravenou na budoucnost, schopnou zvládnout nejtěžší výzvy 21. století.
- - Ochráníme naše občany a zajistíme jim bezpečí spoluprací s mezinárodními partnery.
- - Evropa bude odpovědný globální hráč. Výzvám dneška čelíme všichni. Budeme dál pracovat s partnery ve světě na udržení a rozvoji světového řádu založeného na společných pravidlech, abychom měli co největší přínos z obchodních možností, a na řešení globálních otázek jako je ochrana životního prostředí a boj se změnami klimatu.
- Zdroj: ČTK
