Kritické oteplování planety zastavíme jen rychlými změnami, varují klimatologové

Cíle Pařížské klimatické dohody z roku 2015 lze nyní naplnit už jen pomocí rychlých a dalekosáhlých změn ve všech oblastech společnosti. Uvádí to zpráva, kterou na závěr zasedání v jihokorejském Inčchonu zveřejnil Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC).

Video Horizont ČT24
video

Horizont ČT24: Klimatické změny vyžadují rychlou změnu

Pařížská dohoda uzavřená v roce 2015 si klade za cíl udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Vědci ve zprávě upozorňují na to, že už oteplení o 1,5 stupně by mělo závažné následky, oteplení o dva stupně by mohlo být v mnoha oblastech katastrofální.

„Není možné zpomalit oteplování, aniž bychom přestali využívat uhlí.“

Drew Shindell

klimatolog, Duke University

„Omezit globální oteplování na 1,5 stupně vyžaduje rychlé, dalekosáhlé a bezprecedentní změny ve všech oblastech společnosti,“ uvádí zpráva zveřejněná dva měsíce před klimatickým summitem v Katovicích.

Aby se podařilo dosáhnout klimatických cílů Pařížské dohody, museli by lidé podle zprávy IPCC začít měnit své chování mimo jiné v oblasti energetiky, průmyslu, stavebnictví či dopravy. Podle pozorovatelů je zpráva „politickým budíčkem“, neboť za současného vývoje svět směřuje k oteplení o tři až čtyři stupně.

„Zveřejněná zpráva potvrzuje závěry IPCC z roku 2014, že udržení zvýšení globální teploty pod dvěma stupni Celsia oproti předindustriální době znamená radikální celosvětové snižování emisí skleníkových plynů už před rokem 2030. Podle aktuální zprávy by pro udržení zvýšení pod uvedenou hranicí musel následovat rychlý pokles emisí na čistou nulu do poloviny století,“ uvedl zástupce Česka při IPCC Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu.

„Součástí Pařížské dohody podepsané v roce 2015 jsou národní závazky snižování emisí, jejichž výše k těmto cílům zatím nevede. Teoretický optimismus aktuální zprávy IPCC, že lze udržet růst globální teploty na hranici 1,5 °C, osobně nesdílím,“ dodává Tolasz.

Jaký scénář je reálný?

Výzkum devíti desítek vědců dospěl k závěru, že od předindustriální éry teplota stoupla o jeden stupeň a s ohledem na současnou politiku se do konce století zvýší o další dva stupně.

To by bylo v rozporu s cíli Pařížské dohody o klimatu, ve které se více než 180 zemí zavázalo, že globální oteplování udrží „výrazně pod úrovní“ dvou stupňů. Co reálně znamená obrat „výrazně pod“, dohoda neupřesňuje, píše list Financial Times. Pokud možno by průměrná globální teplota měla podle dohody vzrůst o pouhých 1,5 stupně ve srovnání s předindustriální dobou.

„Záleží na každém malém oteplení. Oteplení o 1,5 stupně či vyšší zvyšuje riziko spojené s dlouhotrvajícími nebo nezvratnými změnami,“ uvedl Hans-Otto Pörtner, spolupředseda pracovní skupiny IPCC pro dopady změny klimatu.

Vědci ve zprávě varují před následky oteplení o 1,5 stupně a dodávají, že oteplení o dva stupně by mělo ještě mnohem horší dopady na planetu. Při oteplení o dva stupně by podle nich zcela zanikly korálové útesy, při 1,5 stupně by ale některé přežily. Kdyby se Země oteplila o dva, a ne o 1,5 stupně Celsia, vlnám vedra by bylo vystaveno o 420 milionů lidí více a o deset milionů lidí víc by bylo postiženo zvyšování hladiny světových moří.

Oceán bez ledu

Situace, kdy by byl Severní ledový oceán bez ledu, by v případě oteplení o 1,5 stupně nastala jednou za sto let, v případě oteplení o dva stupně ale už „nejméně jednou za desetiletí“.

Aby se podařilo omezit oteplování na 1,5 stupně, musely by se podle zprávy do roku 2030 snížit emise oxidu uhličitého způsobené člověkem o 45 procent. Do roku 2050 by pak bylo nutné dosáhnout nulových emisí. Množství oxidu uhličitého vypuštěného do ovzduší člověkem by tedy nesmělo převyšovat množství, které z atmosféry sám odčerpá nebo které z ní zmizí přírodními procesy. Docílit by toho bylo možné jen odstraněním stovek miliard tun oxidu uhličitého z atmosféry například pomocí opětovného zalesňování.

„Hromadí se důkazy, že sucho, povodně a vlny horka nastupují dřív, než se původně předpokládalo,“ říká výkonný ředitel postupimského institutu pro výzkum klimatických vlivů Ottmar Edenhofer.

Ředitelka Greenpeace International Jennifer Morganová popsala vývoj klimatu jako alarmující. „Zpráva nastínila plán toho, co by svět mohl udělat – je to skutečně záchranný plán,“ řekla. „Zpráva vysílá politikům jasný signál: jednejte teď, neboť už je skoro pozdě,“ komentoval zprávu IPCC Niklas Höhne z nizozemské univerzity ve Wageningenu.

Lze udržet oteplování pod hranicí 1,5 stupně?

Na otázku, zda je udržení globálního oteplování na 1,5 °C reálné, není podle zprávy jednoduchá odpověď. Dosažení cíle je totiž závislé na řadě podmínek v oblasti politických opatření a jejich financování, kapacit institucí, změn v lidském chování a životním stylu, technologických inovacích a dalších.

Video Události, komentáře na téma změny kliamtu
video

Události, komentáře na téma změna klimatu

Pokud ovšem dojde v příštích dvou desetiletích k rychlému a podstatnému snížení globálních emisí skleníkových plynů, je ještě možné cíle 1,5 °C dosáhnout. Zpráva uvažuje také o možnosti tzv. overshootu, kdy nejprve dojde k vyššímu nárůstu teploty než 1,5 °C, pak
ale koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře a spolu s ní i teplotu opět snížíme díky metodám odstraňování CO2 z atmosféry. Některé změny jsou však v tomto případě nevratné (např. roztátý led již znovu nezamrzne) a dopady overshootu nejsou dostatečně dobře zmapovány, proto se nejedná o ideální řešení.

A co Česká republika?

„ČR očekává, že se výstupy nové zprávy IPCC odrazí i v návrhu dlouhodobé strategie EU pro snižování emisí skleníkových plynů, kterou má Evropská komise vydat ještě před summitem COP24 v Katovicích,“ uvedl ředitel Odboru energetiky a ochrany klimatu na ministerstvu životního prostředí Pavel Zámyslický.

„V příštím roce nás pak čeká podrobná debata o této strategii a jejích scénářích s tím, že po schválení se stane hlavním dokumentem EU pro naplňování cílů Pařížské dohody s milníky a dílčími podcíli pro jednotlivé sektory do roku 2050. Výsledná podoba strategie a její cíle se pak jistě promítnou i do plánování národních politik a opatření na úrovni jednotlivých členských států, tedy i ČR,“ předpokládá Zámyslický.

První reakce ze světa

Evropská komise v reakci na zveřejnění zprávy uvedla, že bude proti klimatickým změnám bojovat a očekává to i od ostatních. „Všichni zúčastnění musí zvýšit úsilí ve vztahu k příslibům učiněným v pařížské dohodě,“ uvedli příslušní eurokomisaři Miguel Arias Caňete a Carlos Moedas. „Jelikož neexistuje žádná planeta B, záchrana naší planety Země by měla být prvořadou misí,“ dodali a připomněli, že komise hodlá v listopadu představit strategii, jejímž cílem bude snížení emisí oxidu uhličitého.

K větším ambicím v boji se změnami klimatu Evropskou komisi v reakci na zprávu OSN vyzvala ekologická organizace Climate Action Network (CAN). „Zraky všech se nyní upírají na ministry životního prostředí EU,“ uvedla CAN. Ministři se v úterý sejdou v Lucemburku. Jednat budou mimo jiné o nadcházejícím klimatickém summitu v Polsku.

Zpřísňování cílů v oblasti ochrany klimatu odmítá v EU například Německo. Ministryně životního prostředí Svenja Schulzeová dnes nicméně uvedla, že v boji s oteplováním Země nelze ztrácet čas. „Následující roky jsou rozhodující, aby se naše planeta nedostala z rovnováhy,“ uvedla.