Političtí představitelé se na Pražském evropském summitu zabývají otázkami pozice Evropské unie v měnícím se světě. Podle končící místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové bude upevnění této pozice spadat na novou Evropskou komisi. Politici také například varovali před dopady války na Ukrajině a různých dalších krizí na jednotu evropské společnosti.
Na úvod summitu vystoupil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Podle něj je pro budoucnost Evropy klíčové, jak se vypořádá s brutální agresí Ruska vůči Ukrajině a stále agresivnějším postojem Moskvy vůči Západu. Evropská unie také musí mít v následujícím období ambici stát se globálním hráčem, proto je třeba rychle jednat mimo jiné v oblasti rozvoje obranného průmyslu, dodal.
Podpora Ukrajiny je podle Lipavského pro všechny nutností. „Ruské vítězství by znamenalo méně bezpečnou a nestabilnější Evropu,“ podotkl. Na tom, jak uspěje v boji s ruskou agresí, závisí bezpečnost a prosperita kontinentu, dodal.
Evropská unie a členské státy stojí po nových volbách do Evropského parlamentu podle Lipavského před složitějšími úkoly než před pěti lety. EU si podle něj musí vybudovat pozici globálního hráče, a to jak z geopolitického, tak z ekonomického hlediska. „Mezinárodní řád, jak jsme ho znali, se hroutí a my musíme reagovat,“ zdůraznil. Evropa podle něj musí mít autoritu a úspěšnou strategii, aby zůstala globálním hráčem respektovaným ostatními mocnostmi, jako jsou Spojené státy americké nebo Čína.
Jourová na summitu prohlásila, že je důležité bránit demokracii, což by mělo být jednou z priorit nové Komise. Zároveň vyzvala k větším investicím do bezpečnosti a obrany, k posunu v procesu rozšíření EU o další země, k větší spolupráci se stejně smýšlejícími partnery a k asertivnějšímu bránění svých zájmů.
Čaputová varovala před polarizací společnosti
Na summitu promluvila i odcházející prezidentka Slovenska Zuzana Čaputová, která je v Praze na poslední návštěvě před koncem ve funkci. Varovala před dopadem krizí v Evropské unii a tím, jak oslabily konsenzus mezi jejími zeměmi. Řadu zkoušek Evropa zvládla právě jen díky spolupráci, míní. Z polarizace společností těží podle ní extremistické síly.
Výsledky víkendových voleb do Evropského parlamentu jsou v tomto ohledu prý varováním. Čaputová je ráda, že demokratické strany si po nich zachovaly většinu, posílily ale podle ní i extremistické a populistické proudy. „Stačí jeden volební cyklus a v Evropě se demokratické síly mohou ocitnout v menšině. Potřebujeme proto začít aktivněji pracovat na tom, aby se scénář nenaplnil a zachovali jsme Evropu, která bude bezpečná, mírová, ale také demokratická,“ poznamenala.
Nedávný pokus o atentát na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) i další útoky na evropské politiky jsou podle Čaputové potvrzením, že nenávist šířená na sociálních sítích už nezůstává jen virtuální. „Evropská unie nepřežije, pokud tento proud nenávisti nezastavíme. Zničí to nejen demokratické síly, ale i demokracii samotnou,“ je přesvědčená.
Cesty k tomu, aby se černé scénáře nenaplnily, jsou podle Čaputové rozmanité. Nebudou však úspěšné bez konkrétních kroků. Zmínila větší demokratickou regulaci sociálních sítí, ocenila i Jourovou za kroky, které v této oblasti učinila. Další fází je podle slovenské prezidentky změna přístupu. Za kroky k oslabení polarizace a k posílení smíru mají podle ní největší odpovědnost veřejní činitelé. Zmínila například nutnost nesnažit se nositele jiného názoru porazit, nýbrž získat.
Síkela mluvil o soběstačnosti Evropy
Český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) se na summitu nechal slyšet, že prioritami nové Evropské komise by měla být ekonomická bezpečnost, pečlivější výběr obchodních partnerů a snižování závislosti ve strategických odvětvích. Omezení závislosti by podle ministra mělo být jak na úrovni surovin, jako jsou ropa, plyn, jaderné palivo či lithium, tak sofistikovaných technologií – například čipů. K tomu by využil prohlubování spolupráce s „důvěryhodnými zeměmi“ prostřednictvím obchodních dohod.
Komise se podle něj musí také zaměřit na vybudování silné pozice v moderních technologiích zaměřených na dekarbonizaci, digitalizaci či nástup umělé inteligence. „Věříme v potřebu technologické neutrality pro podporu všech nízkouhlíkových technologií včetně jádra. Jádro musí být součástí Green Dealu,“ poznamenal. O Síkelovi média hovoří jako o jednom z možných kandidátů na eurokomisaře.
Svět se podle ministra musí vyrovnat s krizemi, jako jsou ruská agrese proti Ukrajině, narušení námořních obchodních tras kvůli konfliktu na Blízkém východě či dozvuky koronavirové pandemie. „Tyto výzvy doplňují už tak velmi ambiciózní cíl dekarbonizace evropské ekonomiky. Není vhodné zpochybňovat naše klimatické cíle, ale musíme nastavit rovnováhu mezi jejich plněním a vlastní prosperitou,“ míní Síkela.
Aktuální geopolitické výzvy mohou podle ministra průmyslu vést buď k rozpadu globálního obchodu na menší regionální bloky, nebo k zachování otevřeného a propojeného mezinárodního systému, v němž bude hrát větší roli ekonomická bezpečnost. Pro Česko by byla výhodnější druhá varianta, podotkl. „Otevřený a globalizovaný obchod přináší růst, naopak fragmentace by mohla vést ke ztrátě až sedmi procent celosvětového hrubého domácího produktu,“ upozornil.
