Ruskému vůdci Vladimiru Putinovi nelze věřit, když říká, že nemá nic proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie – myslí si, že Unie je jen dočasný projekt, který se rozpadne. A proto ji musíme udržet silnou, říká v exkluzivním rozhovoru pro ČT bývalý polský prezident v letech 1995 až 2005 Aleksander Kwaśniewski. Míní, že dokud má Putin pocit, že se jeho agrese daří, nebude chtít vyjednávat.
Kwaśniewski pro ČT: Putin si myslí, že Unie je dočasný projekt, proto ji musíme udržet silnou
27 minut
Aleksander Kwaśniewski v Interview ČT24
Před dvaceti lety došlo k zásadnímu rozšíření Evropské unie – mimo jiné o Česko nebo Polsko. Varšavu přitom do Unie přivedl právě Kwaśniewski. Země je podle něj dnes v dobrém stavu, ačkoliv podmínky jsou velmi složité. „Myslím, že Polsko své období transformace od roku 1989, 1990 využilo velmi dobře. Dvacet let v Evropské unii – to je úspěch. Měli jsme své vlastní politické problémy, ale volby loni 15. října nás přivedly zpět na správnou cestu,“ věří.
Od té doby, co je Polsko součástí Evropské unie, se podle něj například změnila infrastruktura v zemi. Vyzdvihl kvalitu tamních silnic, investice ve městech a vesnicích, nebo také spolupráci v oblasti školství.
Členství v Unii ale podle něj Polsku také pomohlo v boji se změnami, které chtěla v posledních osmi letech provést vláda strany Jaroslawa Kaczyńského. „Existovalo riziko, že Polsko bude autoritářskou zemí, ve které nebude respektováno právo. Ale protože Unie byla v klíčových otázkách zásadová, tak úpadek demokracie nebyl tak hluboký, jak mohl být,“ říká.
Rozšíření EU v roce 2004 považuje dodnes za velký úspěch. „Rozšíření Unie bylo podle mě úspěchem pro Východ i Západ, celé Evropy. Od té doby máme větší potenciál, jsme silnější,“ hodnotí. Tehdejší „velký třesk“ vnímá jako zatím poslední velkou optimistickou pozitivní událost, která se na Západě stala.
Další evropské vítězství
Kwaśniewski upozornil, že Evropa a celý demokratický Západ jsou nyní ve větších obtížích, než byly tehdy. „Ale já si myslím, že pokud společnými silami podpoříme Ukrajinu, zadržíme ruský imperialismus, začleníme Ukrajinu do Evropské unie a v delší perspektivě do NATO, pokud se rozšíříme o západní Balkán a vyřešíme vnitřní problémy s migrací a konkurenceschopností, pak budeme jednou moci hovořit o dalším takovém evropském vítězství,“ věří.
Připomněl, že vztah ruského vůdce Putina k Evropské unii je velmi negativní. „On si myslí, že Unie je jen dočasný projekt, který se rozpadne – a čím dříve by se to stalo, tím spokojenější by byl. A právě a hlavně proto musíme dělat vše, abychom Unii udrželi silnou,“ zdůrazňuje.
Podle něj nelze Putinovi věřit, když říká, že nemá nic proti vstupu Ukrajiny do EU. „On chce ne čtvrtinu, ne polovinu, ne pouze Donbas nebo Krym, on chce mít celou Ukrajinu v ruské sféře vlivu. Cílem Putina je znovu vybudovat ‚velké Rusko‘ a to nikdy nevznikne bez Ukrajiny,“ dodává.
Putin podle něj nechce Ukrajinu okupovat. „Chce změnit situaci tak, aby západní spojence z Ukrajiny vytlačil a celou zemi měl pod svým vlivem,“ míní.
„Západ reagoval správně, vše jde ale pomalu“
Dokud bude Putin chtít celou Ukrajinu, nebude podle Kwaśniewského možné vyjednávat o mírové dohodě a konci války. „Jediným argumentem, kterému Putin rozumí, je síla. Pokud by se ukázalo, že s pomocí Západu je ukrajinská armáda schopna nejen zastavit ruskou ofenzivu, ale agresory i zatlačit k mezinárodně uznaným hranicím z roku 2014, tak to by mohl být pro Putina a jeho okolí signál, že je potřeba něco udělat, protože by se mohlo stát, že by tu válku prohrál,“ nastiňuje s tím, že dokud Putin má pocit, že se jeho agrese daří, vyjednávat nebude chtít.
Kwaśniewski se domnívá že Západ od začátku situaci dobře analyzoval, reagoval správně politicky a humanitární, vojenskou i finanční podporou. „Tou jedinou chybou je, že vše jde hrozně pomalu. Některá rozhodnutí padají s velkým zpožděním,“ podotýká. Právě z těchto chyb přitom podle něj Putin těží. „On ví, že čím déle tu válku povede, tím více se Západ unaví,“ říká Kwaśniewski.
V4 jako „podivná struktura“
Kwaśniewski se v rozhovoru také vyjádřil k aktuální situaci ve Visegrádské skupině. Podle něj jde o „podivnou strukturu,“ která se různí v hlavních otázkách. „Například v tom, jak nahlíží na politiku Vladimira Putina. To, jak se vyjadřují polští politici – (Donald) Tusk nebo (Andrzej) Duda a jak se vyjadřuje Viktor Orbán, to jsou dva jiné světy,“ upozorňuje. Domnívá se, že při tak velkých rozdílech v pohledu na zásadní strategické otázky je politická váha V4 malá.
Visegrádská skupina má podle něj nicméně jiné možnosti spolupráce, jako je kulturní výměna, posílení turistiky nebo spolupráce vysokých škol. „V těchto otázkách je pro Visegrádskou čtyřku potenciál, politickým hráčem ale není,“ dodává.
V4 podle něj může také nadále sloužit jako bezpečnostní pojistka, „kterou máme schovanou v kapse – nepotřebujeme ji, ale když se něco stane, je dobré ji mít.“
