Chorvatsko chce zavést povinnou vojnu

8 minut
Horizont ČT24: Vojna v Chorvatsku
Zdroj: ČT24

Chorvatsko chce od ledna příštího roku obnovit povinnou vojenskou službu. Týkat by se měla všech mužů ve věku od osmnácti do třiceti let. Výcvik potrvá dva měsíce. Vláda odůvodňuje návrh zhoršenou bezpečnostní situací v Evropě. Podporu má i ze strany opozice a prezidenta. Čtyřmilionová země zrušila vojnu v roce 2008.

Až čtyři tisíce mladých mužů ročně plánuje chorvatská armáda odvést od příštího ledna. Během osmi týdnů se mají naučit nejen jak zacházet s klasickými zbraněmi, ale i s moderními technologiemi.

„Budou také vyškoleni jako operátoři bezpilotních letounů a dalších bezpilotních systémů,“ říká náčelník generálního štábu ozbrojených sil Chorvatska Tihomir Kundid.

Během výcviku nebudou smět odvedenci opustit kasárna. Budíček budou mít v šest ráno, večerku v deset hodin. „Branec, který absolvuje základní vojenský výcvik, má nárok na odměnu 1100 eur čistého měsíčně,“ dodává ministr obrany Chorvatska Ivan Anušič. Naopak, kdo neuposlechne povolávací rozkaz, zaplatí pokutu až 1300 eur.

Pomoci mají i při mimořádných událostech

Vláda tvrdí, že reaguje nejen na zhoršující se bezpečnostní situaci v Evropě, ale také na klimatické změny. Jejich důsledkem balkánská země čelí v posledních letech ničivým lesním požárům a povodním.

„Cílem je vycvičit brance, aby samostatně fungovali v rámci civilní ochrany v případě mimořádných událostí, závažných havárií a katastrof,“ prohlašuje ministr vnitra Chorvatska Davor Božinovič.

Podle bývalého velitele Výcvikového centra spojeneckých sil NATO Pavla Macka jsou podobné kroky vždy kontroverzní, ale reagují na měnící se bezpečnostní prostředí.

„Ne všem se to chce, ale vzhledem k proměně situace je tam faktor budování národní koheze a sounáležitosti, aby to nebylo tak, že bezpečnost a ochrana životů a zdraví občanů je jen záležitost vybrané skupiny lidí,“ sdělil v Horizontu ČT24.

Česko podobný krok zatím neplánuje

Od vpádu Rusů na Ukrajinu patří bezpečnost k hlavním politickým tématům v Chorvatsku. Minulý rok navýšil Záhřeb výdaje na obranu o více než dvacet procent. Letos o osmnáct. Poprvé tak splňuje i předepsaná dvě procenta HDP v rámci NATO.

„Do 55 let věku budou mít odvedenci povinnost být příslušníky chorvatských ozbrojených sil v záloze,“ podotkl Anušič.

Chorvatsko následuje další evropské země hlavně na severu Evropy v těsné blízkosti Ruska. Švédsko zavedlo povinnou vojnu jak pro muže, tak i ženy šest let před svým vstupem do NATO. Česko podobný krok zatím neplánuje. Místo toho připravuje výcvikové kurzy, třeba měsíční pro středoškoláky. I ti se po jeho absolvování stanou vojáky v záloze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán obvinil Izrael a USA z „odpovědnosti za oběti protestů“

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že „nesou odpovědnost“ za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní podněcuje k násilí, hledá prý záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Přes dva týdny trvající protivládní protesty si podle lidskoprávních agentur vyžádaly nejméně dva tisíce obětí. Některým zatčeným protestujícím hrozí trest smrti.
před 21 mminutami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 6 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 9 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...