Chorvatsko chce zavést povinnou vojnu

Nahrávám video
Horizont ČT24: Vojna v Chorvatsku
Zdroj: ČT24

Chorvatsko chce od ledna příštího roku obnovit povinnou vojenskou službu. Týkat by se měla všech mužů ve věku od osmnácti do třiceti let. Výcvik potrvá dva měsíce. Vláda odůvodňuje návrh zhoršenou bezpečnostní situací v Evropě. Podporu má i ze strany opozice a prezidenta. Čtyřmilionová země zrušila vojnu v roce 2008.

Až čtyři tisíce mladých mužů ročně plánuje chorvatská armáda odvést od příštího ledna. Během osmi týdnů se mají naučit nejen jak zacházet s klasickými zbraněmi, ale i s moderními technologiemi.

„Budou také vyškoleni jako operátoři bezpilotních letounů a dalších bezpilotních systémů,“ říká náčelník generálního štábu ozbrojených sil Chorvatska Tihomir Kundid.

Během výcviku nebudou smět odvedenci opustit kasárna. Budíček budou mít v šest ráno, večerku v deset hodin. „Branec, který absolvuje základní vojenský výcvik, má nárok na odměnu 1100 eur čistého měsíčně,“ dodává ministr obrany Chorvatska Ivan Anušič. Naopak, kdo neuposlechne povolávací rozkaz, zaplatí pokutu až 1300 eur.

Pomoci mají i při mimořádných událostech

Vláda tvrdí, že reaguje nejen na zhoršující se bezpečnostní situaci v Evropě, ale také na klimatické změny. Jejich důsledkem balkánská země čelí v posledních letech ničivým lesním požárům a povodním.

„Cílem je vycvičit brance, aby samostatně fungovali v rámci civilní ochrany v případě mimořádných událostí, závažných havárií a katastrof,“ prohlašuje ministr vnitra Chorvatska Davor Božinovič.

Podle bývalého velitele Výcvikového centra spojeneckých sil NATO Pavla Macka jsou podobné kroky vždy kontroverzní, ale reagují na měnící se bezpečnostní prostředí.

„Ne všem se to chce, ale vzhledem k proměně situace je tam faktor budování národní koheze a sounáležitosti, aby to nebylo tak, že bezpečnost a ochrana životů a zdraví občanů je jen záležitost vybrané skupiny lidí,“ sdělil v Horizontu ČT24.

Česko podobný krok zatím neplánuje

Od vpádu Rusů na Ukrajinu patří bezpečnost k hlavním politickým tématům v Chorvatsku. Minulý rok navýšil Záhřeb výdaje na obranu o více než dvacet procent. Letos o osmnáct. Poprvé tak splňuje i předepsaná dvě procenta HDP v rámci NATO.

„Do 55 let věku budou mít odvedenci povinnost být příslušníky chorvatských ozbrojených sil v záloze,“ podotkl Anušič.

Chorvatsko následuje další evropské země hlavně na severu Evropy v těsné blízkosti Ruska. Švédsko zavedlo povinnou vojnu jak pro muže, tak i ženy šest let před svým vstupem do NATO. Česko podobný krok zatím neplánuje. Místo toho připravuje výcvikové kurzy, třeba měsíční pro středoškoláky. I ti se po jeho absolvování stanou vojáky v záloze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
18:06Aktualizovánopřed 36 mminutami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 50 mminutami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
16:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
15:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ruské drony zabily několik lidí v Sumské oblasti, ve Lvově zasáhly sídlo tajné služby

Rusko při útocích na ukrajinskou Sumskou oblast zabilo tři lidi, z toho dva bratry, uvedla agentura AFP s odvoláním na ukrajinské úřady. Ruské drony v noci na čtvrtek zasáhly i obytné domy v jihoukrajinské Oděse. Tři lidé utrpěli zranění. V západoukrajinském Lvově ruský bezpilotní letoun ve středu večer zaútočil na sídlo vedení tajné služby SBU. Ze Sevastopolu na Ruskem okupovaném Krymu je po ukrajinském dronovém útoku údajně hlášen jeden mrtvý. Ukrajinské letectvo ráno na síti Telegram oznámilo, že v noci zaútočilo Rusko 133 drony, z nichž více než sto obrana zlikvidovala.
03:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
10:02Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Exšéfa protiteroristického střediska, který rezignoval kvůli Íránu, vyšetřuje FBI

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) vyšetřuje Joea Kenta, jehož rezignace na post šéfa Národního protiteroristického střediska (NCTC) na protest proti válce v Íránu tento týden rozezlila prezidenta USA Donalda Trumpa, napsal deník The New York Times (NYT). FBI začal Kenta vyšetřovat ještě před jeho odstoupením, a to kvůli možnému úniku utajovaných informací, sdělily NYT zasvěcené zdroje.
před 4 hhodinami
Načítání...