Chorvatsko chce zavést povinnou vojnu

Nahrávám video

Chorvatsko chce od ledna příštího roku obnovit povinnou vojenskou službu. Týkat by se měla všech mužů ve věku od osmnácti do třiceti let. Výcvik potrvá dva měsíce. Vláda odůvodňuje návrh zhoršenou bezpečnostní situací v Evropě. Podporu má i ze strany opozice a prezidenta. Čtyřmilionová země zrušila vojnu v roce 2008.

Až čtyři tisíce mladých mužů ročně plánuje chorvatská armáda odvést od příštího ledna. Během osmi týdnů se mají naučit nejen jak zacházet s klasickými zbraněmi, ale i s moderními technologiemi.

„Budou také vyškoleni jako operátoři bezpilotních letounů a dalších bezpilotních systémů,“ říká náčelník generálního štábu ozbrojených sil Chorvatska Tihomir Kundid.

Během výcviku nebudou smět odvedenci opustit kasárna. Budíček budou mít v šest ráno, večerku v deset hodin. „Branec, který absolvuje základní vojenský výcvik, má nárok na odměnu 1100 eur čistého měsíčně,“ dodává ministr obrany Chorvatska Ivan Anušič. Naopak, kdo neuposlechne povolávací rozkaz, zaplatí pokutu až 1300 eur.

Pomoci mají i při mimořádných událostech

Vláda tvrdí, že reaguje nejen na zhoršující se bezpečnostní situaci v Evropě, ale také na klimatické změny. Jejich důsledkem balkánská země čelí v posledních letech ničivým lesním požárům a povodním.

„Cílem je vycvičit brance, aby samostatně fungovali v rámci civilní ochrany v případě mimořádných událostí, závažných havárií a katastrof,“ prohlašuje ministr vnitra Chorvatska Davor Božinovič.

Podle bývalého velitele Výcvikového centra spojeneckých sil NATO Pavla Macka jsou podobné kroky vždy kontroverzní, ale reagují na měnící se bezpečnostní prostředí.

„Ne všem se to chce, ale vzhledem k proměně situace je tam faktor budování národní koheze a sounáležitosti, aby to nebylo tak, že bezpečnost a ochrana životů a zdraví občanů je jen záležitost vybrané skupiny lidí,“ sdělil v Horizontu ČT24.

Česko podobný krok zatím neplánuje

Od vpádu Rusů na Ukrajinu patří bezpečnost k hlavním politickým tématům v Chorvatsku. Minulý rok navýšil Záhřeb výdaje na obranu o více než dvacet procent. Letos o osmnáct. Poprvé tak splňuje i předepsaná dvě procenta HDP v rámci NATO.

„Do 55 let věku budou mít odvedenci povinnost být příslušníky chorvatských ozbrojených sil v záloze,“ podotkl Anušič.

Chorvatsko následuje další evropské země hlavně na severu Evropy v těsné blízkosti Ruska. Švédsko zavedlo povinnou vojnu jak pro muže, tak i ženy šest let před svým vstupem do NATO. Česko podobný krok zatím neplánuje. Místo toho připravuje výcvikové kurzy, třeba měsíční pro středoškoláky. I ti se po jeho absolvování stanou vojáky v záloze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
Právě teď

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 7 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 10 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 12 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 14 hhodinami
Načítání...