Chorvatsko chce zavést povinnou vojnu

8 minut
Horizont ČT24: Vojna v Chorvatsku
Zdroj: ČT24

Chorvatsko chce od ledna příštího roku obnovit povinnou vojenskou službu. Týkat by se měla všech mužů ve věku od osmnácti do třiceti let. Výcvik potrvá dva měsíce. Vláda odůvodňuje návrh zhoršenou bezpečnostní situací v Evropě. Podporu má i ze strany opozice a prezidenta. Čtyřmilionová země zrušila vojnu v roce 2008.

Až čtyři tisíce mladých mužů ročně plánuje chorvatská armáda odvést od příštího ledna. Během osmi týdnů se mají naučit nejen jak zacházet s klasickými zbraněmi, ale i s moderními technologiemi.

„Budou také vyškoleni jako operátoři bezpilotních letounů a dalších bezpilotních systémů,“ říká náčelník generálního štábu ozbrojených sil Chorvatska Tihomir Kundid.

Během výcviku nebudou smět odvedenci opustit kasárna. Budíček budou mít v šest ráno, večerku v deset hodin. „Branec, který absolvuje základní vojenský výcvik, má nárok na odměnu 1100 eur čistého měsíčně,“ dodává ministr obrany Chorvatska Ivan Anušič. Naopak, kdo neuposlechne povolávací rozkaz, zaplatí pokutu až 1300 eur.

Pomoci mají i při mimořádných událostech

Vláda tvrdí, že reaguje nejen na zhoršující se bezpečnostní situaci v Evropě, ale také na klimatické změny. Jejich důsledkem balkánská země čelí v posledních letech ničivým lesním požárům a povodním.

„Cílem je vycvičit brance, aby samostatně fungovali v rámci civilní ochrany v případě mimořádných událostí, závažných havárií a katastrof,“ prohlašuje ministr vnitra Chorvatska Davor Božinovič.

Podle bývalého velitele Výcvikového centra spojeneckých sil NATO Pavla Macka jsou podobné kroky vždy kontroverzní, ale reagují na měnící se bezpečnostní prostředí.

„Ne všem se to chce, ale vzhledem k proměně situace je tam faktor budování národní koheze a sounáležitosti, aby to nebylo tak, že bezpečnost a ochrana životů a zdraví občanů je jen záležitost vybrané skupiny lidí,“ sdělil v Horizontu ČT24.

Česko podobný krok zatím neplánuje

Od vpádu Rusů na Ukrajinu patří bezpečnost k hlavním politickým tématům v Chorvatsku. Minulý rok navýšil Záhřeb výdaje na obranu o více než dvacet procent. Letos o osmnáct. Poprvé tak splňuje i předepsaná dvě procenta HDP v rámci NATO.

„Do 55 let věku budou mít odvedenci povinnost být příslušníky chorvatských ozbrojených sil v záloze,“ podotkl Anušič.

Chorvatsko následuje další evropské země hlavně na severu Evropy v těsné blízkosti Ruska. Švédsko zavedlo povinnou vojnu jak pro muže, tak i ženy šest let před svým vstupem do NATO. Česko podobný krok zatím neplánuje. Místo toho připravuje výcvikové kurzy, třeba měsíční pro středoškoláky. I ti se po jeho absolvování stanou vojáky v záloze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína tvrdí, že prodej amerických zbraní Tchaj-wanu přibližuje hrozbu války

Čína opět tvrdě kritizovala nejnovější dohodu o prodeji amerických zbraní Tchaj-wanu, informuje agentura Reuters s odvoláním na čínské ministerstvo obrany. Takový krok podle Pekingu urychluje hrozbu válečného konfliktu v Tchajwanském průlivu.
před 20 mminutami

Po nehodě vrtulníku zemřeli poblíž Kilimandžára dva Češi

Poblíž Kilimandžára zemřeli ve středu dva čeští občané. Informaci místních médií potvrdil mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake. Podle serveru Tanzania Times u nejvyšší africké hory havaroval vrtulník, nehodu nepřežil nikdo z pasažérů.
10:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Papež vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce

Papež Lev XIV. ve svém prvním vánočním požehnání a poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce a k zastavení dalších ozbrojených konfliktů a násilností ve světě. Vyzval rovněž k solidaritě s migranty či s lidmi trpícími přírodními katastrofami. Už ve vánočním kázání uvedl, že odmítání pomoci chudým a cizincům je rovnocenné odmítání samotného Boha. Kritizoval také tvrdý postup amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči imigrantům.
11:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Země vyzvaly Izrael, aby nerozšiřoval osady na Západním břehu. Ten to odmítl

Skupina čtrnácti zemí, mezi nimi i Británie, Francie, Itálie, Německo či Kanada, odsuzuje rozhodnutí Izraele schválit dalších devatenáct osad na okupovaném Západním břehu. Vládu premiéra Benjamina Netanjahua proto žádá, aby rozhodnutí z minulého týdne zrušila. Počet izraelských osad na tomto okupovaném palestinském území se za tři roky zvýšil na 69. Jeruzalém výzvu odmítl a označil ji za morálně chybnou.
08:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Americké úřady nalezly milion dokumentů souvisejících s Epsteinem, tvrdí ministerstvo

Americké ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že zpracovává zhruba milion dokumentů, které by mohly souviset s případem sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ve středu večer to napsaly agentury Reuters a AP. Americký Kongres nařídil ministerstvu zveřejnit dokumenty související s Epsteinem do pátku 19. prosince. Resort zopakoval, že kvůli velkému množství materiálů bude zveřejňování trvat ještě několik dalších týdnů.
před 6 hhodinami

Prezidentem Hondurasu se podle úřadů stane Asfura podporovaný Trumpem

Po sečtení sporných okrsků se stal vítězem prezidentských voleb v Hondurasu konzervativní kandidát Nasry Asfura, uvedly podle agentur AP a Reuters volební úřady. Asfuru dříve podpořil americký prezident Donald Trump, který čelil kritice, že nevhodně zasáhl do voleb. Asfura uvedl, že je připraven převzít vládu. Středopravicový politik Salvador Nasralla, který skončil druhý, hovoří o volebních podvodech a vyzval k přepočtu všech hlasů, porážku odmítl uznat.
před 6 hhodinami

KLDR údajně otestovala novou raketu

Severokorejský vůdce Kim Čong-un se údajně zúčastnil testu nové rakety. Ve čtvrtek ráno to napsala severokorejská státní média, která citovaly agentury AFP a Reuters. Kim ve středu navštívil i doky, kde KLDR podle státních médií staví svou jadernou ponorku.
před 6 hhodinami

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami
Načítání...