Chorvatsko chce zavést povinnou vojnu

8 minut
Horizont ČT24: Vojna v Chorvatsku
Zdroj: ČT24

Chorvatsko chce od ledna příštího roku obnovit povinnou vojenskou službu. Týkat by se měla všech mužů ve věku od osmnácti do třiceti let. Výcvik potrvá dva měsíce. Vláda odůvodňuje návrh zhoršenou bezpečnostní situací v Evropě. Podporu má i ze strany opozice a prezidenta. Čtyřmilionová země zrušila vojnu v roce 2008.

Až čtyři tisíce mladých mužů ročně plánuje chorvatská armáda odvést od příštího ledna. Během osmi týdnů se mají naučit nejen jak zacházet s klasickými zbraněmi, ale i s moderními technologiemi.

„Budou také vyškoleni jako operátoři bezpilotních letounů a dalších bezpilotních systémů,“ říká náčelník generálního štábu ozbrojených sil Chorvatska Tihomir Kundid.

Během výcviku nebudou smět odvedenci opustit kasárna. Budíček budou mít v šest ráno, večerku v deset hodin. „Branec, který absolvuje základní vojenský výcvik, má nárok na odměnu 1100 eur čistého měsíčně,“ dodává ministr obrany Chorvatska Ivan Anušič. Naopak, kdo neuposlechne povolávací rozkaz, zaplatí pokutu až 1300 eur.

Pomoci mají i při mimořádných událostech

Vláda tvrdí, že reaguje nejen na zhoršující se bezpečnostní situaci v Evropě, ale také na klimatické změny. Jejich důsledkem balkánská země čelí v posledních letech ničivým lesním požárům a povodním.

„Cílem je vycvičit brance, aby samostatně fungovali v rámci civilní ochrany v případě mimořádných událostí, závažných havárií a katastrof,“ prohlašuje ministr vnitra Chorvatska Davor Božinovič.

Podle bývalého velitele Výcvikového centra spojeneckých sil NATO Pavla Macka jsou podobné kroky vždy kontroverzní, ale reagují na měnící se bezpečnostní prostředí.

„Ne všem se to chce, ale vzhledem k proměně situace je tam faktor budování národní koheze a sounáležitosti, aby to nebylo tak, že bezpečnost a ochrana životů a zdraví občanů je jen záležitost vybrané skupiny lidí,“ sdělil v Horizontu ČT24.

Česko podobný krok zatím neplánuje

Od vpádu Rusů na Ukrajinu patří bezpečnost k hlavním politickým tématům v Chorvatsku. Minulý rok navýšil Záhřeb výdaje na obranu o více než dvacet procent. Letos o osmnáct. Poprvé tak splňuje i předepsaná dvě procenta HDP v rámci NATO.

„Do 55 let věku budou mít odvedenci povinnost být příslušníky chorvatských ozbrojených sil v záloze,“ podotkl Anušič.

Chorvatsko následuje další evropské země hlavně na severu Evropy v těsné blízkosti Ruska. Švédsko zavedlo povinnou vojnu jak pro muže, tak i ženy šest let před svým vstupem do NATO. Česko podobný krok zatím neplánuje. Místo toho připravuje výcvikové kurzy, třeba měsíční pro středoškoláky. I ti se po jeho absolvování stanou vojáky v záloze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 1 mminutou

Volodymyr Zelenskyj udělil Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za zásluhy o Ukrajinu. Pavel řekl, že česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem ze Lvova do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
08:08Aktualizovánopřed 33 mminutami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný.
11:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do jihoamerické země posílá letadlo.
09:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jihokorejští hasiči likvidovali požár v Soulu

Rozsáhlý požár, který v pátek brzy ráno vypukl v zanedbané části luxusní soulské čtvrti Gangnam, se podařilo jihokorejským hasičům dostat pod kontrolu a o osm hodin později zcela uhasit. Ačkoli nebyly hlášeny žádné oběti, záchranáři evakuovali na dvě stě padesát lidí z okolních oblastí. Na místě zasahovalo tři sta hasičů a stovka vozidel. Příčiny požáru se budou prošetřovat.
před 2 hhodinami

Americké úřady zveřejnily přepisy volání na tísňovou linku po zastřelení Goodové

Americké úřady zveřejnily v noci na pátek SEČ přepisy telefonátů s policií a záchrannou službou související se zastřelením 37leté Renee Goodové agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu 7. ledna. Informuje o tom deník The New York Times (NYT), podle něhož dokumenty ukazují šok svědků i to, jak v krizi, kterou nezpůsobila, postupovala minnesotská policie.
před 2 hhodinami

Litva viní ruskou GRU z pokusu o žhářský útok, pokusila se o něj prý i v Česku

Za pokusem o podpálení litevského podniku dodávajícího rádiové skenery ukrajinské armádě byla v roce 2024 ruská vojenská rozvědka GRU, oznámili podle agentury Reuters litevští činitelé. Stejná skupina spojená s GRU se podle nich pokoušela o žhářské útoky také v Česku, Rumunsku a Polsku.
před 3 hhodinami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 6 hhodinami
Načítání...