Úřad evropského veřejného ochránce práv obvinil Evropskou komisi (EK) z pochybení kvůli tomu, že nezveřejnila textové zprávy mezi předsedkyní EK Ursulou von der Leyenovou a šéfem farmaceutické společnosti Pfizer Albertem Bourlou, které si vyměnili při vyjednávání obří dohody o nákupu vakcín proti covidu-19. O komunikaci informovala loni v dubnu von der Leyenová, Komise však po žádosti novinářů tvrdila, že o zprávách nezbyl žádný záznam. EK odmítla věc komentovat, úřad však podle mluvčího odpoví ombudsmance Emily O’Reillyové v řádném termínu.
Evropská ombudsmanka kritizuje Komisi za neuveřejnění komunikace s šéfem Pfizeru
„K žádosti veřejnosti o informace se přistupovalo omezeně, což znamenalo, že nedošlo k pokusu zjistit, zda nějaké takové textové zprávy existují,“ konstatovala O’Reillyová. „Ombudsmanka došla k závěru, že se jednalo o nesprávný úřední postup,“ pokračuje její vyjádření, podle nějž se má Komise po požadovaných zprávách znovu poohlédnout a poslat svou odpověď do 26. dubna.
Doporučení evropského ombudsmana nejsou pro Komisi závazná, většinou však vedou k zesílenému zájmu o problematiku od Evropského parlamentu, poznamenává agentura Reuters.
EK: Podobné zprávy nemusíme archivovat
Komise vedla za Evropskou unii vyjednávání s farmaceutickými firmami ohledně nákupu vakcín proti covidu-19. List The New York Times přišel v dubnu 2021 s článkem, v němž von der Leyenová i Bourla uvedli, že vyjednávání vedli mimo jiné skrze telefonické hovory a SMS zprávy.
Novináři následně požádali Komisi o přístup k těmto zprávám, úřad jim však zaslal tři dokumenty, mezi nimiž žádné SMS zprávy nebyly. Zdůvodnil to tím, že podle stávajících pravidel ohledně transparentnosti nemá povinnost tento typ zpráv archivovat.
Ombudsmanka O’Reillyová tvrdí, že pracovníci EK ani nepožádali kancelář von der Leyenové o případné vydání zmíněných SMS zpráv, ale rovnou požadovali jen zaslání dokumentů, které má úřad povinnost ukládat. Tím se podle ní dopustili pochybení, jež ombudsmanka doporučuje napravit.
Europoslankyně: EK se vychyluje od demokracie
Dohoda, kterou von der Leyenová vyjednala s Bourlou, byla největší svého druhu na světě a EU na jejím základě pořídila 900 milionů dávek vakcíny proti covidu-19 s možností nákupu dalších 900 milionů. EU již předtím koupila od Pfizeru a jeho partnera BioNTech 600 milionů dávek na základě dvou dřívějších smluv. Klíčové podrobnosti obřího kontraktu, včetně ceny za dávku, nejsou veřejně známy, což již delší dobu kritizují někteří europoslanci i nevládní organizace.
„Evropská komise se stala méně transparentní, méně odpovědná Evropskému parlamentu a upřímně, vychyluje se od evropské demokracie,“ zdůraznila europoslankyně Sophie in 't Veldová z liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe).
Úřad evropského veřejného ochránce práv zavedla Maastrichtská smlouva, která začala platit v listopadu 1993. Ombudsman může reagovat na stížnosti od občanů nebo jednat z vlastní iniciativy, přičemž vyšetřuje podezření z nesprávného úředního postupu ze strany institucí, orgánů, úřadů a agentur Evropské unie.