Vyšetřováním obvinění, která souvisejí s vyjednáváním mezi šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a šéfem farmaceutické společnosti Pfizer Albertem Bourlou o vakcínách proti covidu-19, se začal zabývat Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), informoval server Politico s odvoláním na mluvčího prokuratury v belgickém Lutychu. Úřad případ v posledních měsících převzal od belgických žalobců, kteří šéfku EK vyšetřovali kvůli „zasahování do veřejných funkcí, ničení SMS, korupci a střetu zájmů“, vyplývá z právních dokumentů.
Úřad EPPO, který má silné vyšetřovací pravomoci, již dříve prozradil, že nákup vakcín zkoumá, nikdy se ale nevyjádřil k tomu, zda se zabývá právě i šéfkou Evropské komise. V souvislosti s případem zatím nikdo nebyl obviněn.
Otázky kolem toho, jak byla smlouva s Pfizerem vyjednána, pronásledují šéfku Evropské komise od chvíle, kdy již více než před rokem list The New York Times (NYT) uvedl, že si vyměňovala zprávy se šéfem této farmaceutické firmy v době přípravy obřího kontraktu z května 2021. Vakcín si EU od Pfizeru objednala stovky milionů a dvojice si podle NYT volala a vyměňovala zprávy asi měsíc, přičemž tato „osobní diplomacie sehrála v dohodě velkou roli“.
Vyšetřování případu původně zahájily belgické úřady v Lutychu na začátku roku 2023 po trestním oznámení podaném místním lobbistou Frédéricem Baldanem. Později se k němu připojily maďarská a polská vláda, Varšava svou stížnost ale loni stáhla poté, co po volbách vznikl proevropský kabinet vedený Donaldem Tuskem.
Baldanovo trestní oznámení se týkalo právě údajné výměny textových zpráv mezi von der Leyenovou a Bourlou v období před uzavřením kontraktu o vakcínách; aféra získala název Pfizergate. Vakcíny měly mít hodnotu přes dvacet miliard eur (505,5 miliard korun).
Fakt, že se vyšetřováním začal zabývat hlavní evropský žalobce, může podle bruselských médií znamenat pro šéfku EK komplikaci při jejích snahách získat po volbách do europarlamentu druhý mandát v čele unijní exekutivy.
Nákupy v nejisté době
Loni v prosinci server Politico s odkazem na vlastní analýzu napsal, že unijní země vyhodily nejméně 215 milionů dávek vakcín proti nemoci covid-19, což daňové poplatníky stálo zhruba čtyři miliardy eur (přes 98 miliard korun). Mnoho těchto vakcín bylo zakoupeno na vrcholu pandemie v roce 2021, právě když EU uzavřela svůj největší jednorázový kontrakt na nákup 1,1 miliardy dávek od společností Pfizer/BioNTech.
Server v této souvislosti podotkl, že je snadné zapomenout, jak nejistá byla situace v roce 2021, kdy byla dohoda o vakcínách vychvalována. Její velikost i načasování se ale podle něj ukázaly být problematické. Země byly vázány nákupem dávek i v době, kdy pandemie ustupovala, zatímco snahy darovat přebytečné injekce třetím zemím byly zmařeny klesající poptávkou i logistickými problémy.
EPPO vede celoevropská vyšetřování finančních zločinů a teoreticky může zabavit i telefony a další relevantní materiály z kanceláří Evropské komise nebo i v jiných zemích, jako je například von der Leyenové rodné Německo, poznamenalo Politico. Komise zatím odmítla potvrdit existenci textových zpráv či prozradit jejich obsah. „Vše potřebné už bylo řečeno. Budeme čekat na výsledky,“ komentovala kauzu Pfizergate již dříve šéfka EK. Maďarská vláda na žádost o komentář neodpověděla a Pfizer a EPPO případ nechtějí komentovat, dodalo Politico.
