Poslanci Evropského parlamentu budou hlasovat o vyslovení nedůvěry Ursule von der Leyenové a její Evropské komisi. Lídrům europoslaneckých frakcí to sdělila předsedkyně EP Roberta Metsolová, píše agentura DPA. Poslanci kritizují šéfku Komise kvůli kauze Pfizergate týkající se utajování její komunikace se šéfem farmaceutické firmy v době rychlého shánění vakcín proti covidu-19. Šance na vyslovení nedůvěry je však minimální, napsal bruselský web Politico.
Europoslanci budou hlasovat o nedůvěře EK
Rumunský europoslanec Gheorghe Piperea z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) už předtím uvedl, že získal dost podpisů pro svůj návrh na hlasování o nedůvěře Komisi. Poslanci by měli hlasovat příští týden na plenární schůzi ve Štrasburku.
Je to poprvé od roku 2014, kdy předseda či předsedkyně Evropské komise čelí takovému kroku, poznamenal server Politico. V pondělí, kdy začíná červencové plenární zasedání ve Štrasburku, by von der Leyenová měla vystoupit v debatě týkající se jejího vedení instituce a poté by měla následovat diskuse, v níž vyjádří svůj postoj lídři politických uskupení.
Europoslanci, kteří Pipereův návrh podporují, tvrdí, že by von der Leyenová měla přijmout odpovědnost například za kauzu Pfizergate. Unijní soud v květnu rozhodl, že EK pochybila, když zamítla žádost novinářky o přístup k textovým zprávám mezi von der Leyenovou a šéfem Pfizeru Albertem Bourlou o vakcínách.
Metsolová, která ve středu spolu se šéfy klubů jednala o programu příští plenární schůze, musela před zařazením hlasování na program zjistit, zda návrh obsahuje podpisy nejméně desetiny z celkového počtu 720 europoslanců, tedy 72.
Malá šance
Při samotném hlasování, kterému bude předcházet rozprava, by musely pro vyslovení nedůvěry zvednout ruku dvě třetiny poslanců. Vzhledem ke stabilní podpoře Komise v nejsilnějších frakcích evropských lidovců, socialistů či liberálů je šance na úspěch Piperey a dalších velmi malá. Pokud by návrh na vyslovení nedůvěry prošel, vedlo by to k rezignaci celé Evropské komise a spustilo by to složitý proces jmenování nových 27 eurokomisařů, píše Politico.
Podle informací ČTK návrh nepodpoří tři čeští europoslanci za ODS, kteří jsou rovněž ve frakci ECR, ani europoslanci Luděk Niedermayer (TOP 09), Jan Farský (STAN) či Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) z nejsilnější frakce Evropské lidové strany (EPP), ke které patří von der Leyenová.
Naopak europoslanci za ANO, kteří jsou sdruženi ve frakci Patrioti pro Evropu, návrh podpoří. Europoslankyně Kateřina Konečná (Stačilo!) označila hlasování za nutné, návrh ECR podle ní vznikl spojením s návrhem jejího kolegy, českého europoslance Ondřeje Dostála (Stačilo!).
První hlasování o nedůvěře po deseti letech
Komisi může před vypršením mandátu odvolat Evropský parlament (EP), když jí vysloví nedůvěru. Zatím se tak ale nikdy nestalo. Komise ustála hlasování o vyslovení nedůvěry naposledy v listopadu 2014. Vyvolala ho tehdy skupina europoslanců kvůli daňové aféře v Lucembursku, jehož dlouholetým premiérem byl tehdejší šéf Komise Jean-Claude Juncker.
V březnu 1999 tomu předešla EK Jacquese Santera, když podala kolektivní demisi poté, co zpráva výboru nezávislých expertů přisoudila Komisi kolektivní odpovědnost za případy špatného řízení a hospodaření a za zpronevěru. Tehdy šlo o první kolektivní demisi Komise v dějinách evropské integrace.
Problémy měl také portugalský politik José Barroso, který v letech 2004 až 2014 zastával úřad předsedy dvou eurokomisí. Barroso čelil v čele EK i osobním kauzám, z nichž jedna už v roce 2005 málem vedla k hlasování europoslanců o nedůvěře Komisi.
Šéf EK z let 1999 až 2004 Romano Prodi pak čelil výzvám k demisi kvůli finančnímu skandálu ve statistickém úřadu Eurostat. Snahy poslanců EP vyslovit nedůvěru jeho EK ale ztroskotaly.
