Europoslanci ocenili Junckerovu Komisi za sociální politiku. Kritizovali přístup k migraci

Evropští poslanci chválili končící Evropskou komisi za budování sociálního pilíře Evropské unie. Kritizovali ji za postup v oblasti migrace a někteří také za nedostatečnou ochranu životního prostředí. Předsedu Jeana-Claudea Junckera na závěr ocenili potleskem vestoje.

Juncker europoslancům řekl, že jeho mandát provázely úspěchy i zklamání. Nepodařilo se podle něj například vyřešit otázku znovusjednocení Kypru, uzavřít se Švýcarskem dohodu o vzájemných vztazích nebo ustavit bankovní unii. Komise naopak podle něj dokázala posílit sociální dimenzi společenství. „To byla nejdřív taková Popelka,“ prohlásil Juncker. Připomněl například nová unijní pravidla vysílání pracovníků, která přinesla princip stejné odměny za stejnou práci na stejném místě.

Jeho Komise, která se funkce ujala v roce 2014, podle Junckera čile komunikovala s občany i národními parlamenty a také přišla s podstatně menším množstvím návrhů unijních předpisů než dřívější unijní exekutiva. Za úspěch odcházející předseda považuje také pomoc Řecku v době dluhové krize, ačkoli mnoho členských států bylo proti.

Kritika od euroskeptiků

Junckera ve Štrasburku kritizovali především představitelé protintegrační frakce Identita a demokracie (ID), jejíž součástí je česká SPD, a skupina konzervativců a reformistů (ECR) sdružující mimo jiné českou ODS.

„Předáváte Evropu v daleko horším stavu, než byla. Je to Evropa rozdělená, oslabená a nemocná, která není schopna reagovat na současné výzvy,“ řekl lídr ID Marco Zanni. Komise podle něj nedokázala vyřešit migraci, vnitřní bezpečnost a rovněž pokud jde o hospodářský růst, ztrácí EU půdu pod nohama.

Spolupředseda ECR Ryszard Legutko prohlásil, že Komisi se spousta věcí podařila, například posílení vnitřního trhu, zajištění lepších dodávek energie a podobně. Za zklamání ale označil odchod Velké Británie z bloku, za který podle něj Juncker nese částečně odpovědnost. Podle poslance rovněž uplatňovala vůči členským zemím dvojí standardy. „Vaše Komise byla první, která udělala více pro to, aby k sobě měli lidé v Evropě dále než blíže,“ uzavřel Legutko.

Junckerův tým vystřídá nová Komise pod vedením Ursuly von der Leyenové. Kvůli potížím navržených komisařů ze tří členských zemí v nominačním řízení se tak ale stane nejdříve 1. prosince.

Brexit

Velká část debaty se věnovala také výsledkům Evropské rady ze 17. a 18. října, která se soustředila na brexit. „Jedna věc je jistá. Brexit bez dohody nebude nikdy naše rozhodnutí,“ řekl šéf rady Donald Tusk plénu, které toto prohlášení ocenilo potleskem.

Juncker připomněl, že poslední slovo při ratifikaci brexitové dohody bude mít právě Evropský parlament. Zdůraznil, že úmluvu o rozluce ale musí nejprve schválit britští poslanci a lordi. Evropská unie udělala podle Junckera pro uzavření dohody všechno a nyní je potřeba sledovat vývoj ve Westminsteru.

Upravenou brexitovou dohodu, kterou dojednali britští a unijní vyjednavači minulý týden, nyní zkoumá výbor Evropského parlamentu pro ústavní záležitosti. Ve čtvrtek se k tématu sejde předseda parlamentu David Sassoli s šéfy jednotlivých politických skupin. Už v pondělí potvrdili, že se k brexitové dohodě vysloví až jako poslední.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 14 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Na druhý pokus schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 23 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
13:39Aktualizovánopřed 42 mminutami

Ukrajinská expremiérka Tymošenková odmítá obvinění z korupce

Ukrajinské úřady obvinily bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou z korupce a prohledaly ústředí její strany v Kyjevě. Opoziční politička obvinění odmítla a počínání úřadů označila za předvolební čistku, informují média. Vyšetřování korupce nedávno zasáhlo i nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 4 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 6 hhodinami
Načítání...