Středobodem navrhované Evropské komise je ekologie. Důrazně se chce postavit také korporacím

Šéfka nové Evropské komise Ursula von der Leyenová oficiálně představila svůj tým. Zvolila zcela novou strukturu, která klade důraz na tři klíčová témata: ekologii, digitalizaci a skloubení tržní ekonomiky se sociálním státem. Její návrh bude schvalovat Evropský parlament.

„Ukazuje se, že von der Leyenová není žádná šedá myš. Ty kroky jsou razantní, Evropskou komisi velice proměnila,“ shrnul nominace bývalý ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Petr Kratochvíl. 

„Zároveň velmi vyvažuje. Jsou tam staří a mladí, muži a ženy. Velmi uvažuje o tom, jak zajistit, aby komisaři prošli ,grilovánímʼ v Evropském parlamentu,“ všiml si Kratochvíl. „Ta Komise je docela chytře sestavená,“ souhlasí s ním bývalý evropský komisař Pavel Telička (Hlas).

Novinkou je, že v čele zasedají tři výkonní místopředsedové s prioritními tématy: Nizozemec Frans Timmermans odpovědný za boj proti klimatickým změnám, Dánka Margrethe Vestagerová dohlížející na digitální ekonomiku a Lotyš Valdis Dombrovskis pro ekonomiku a sociální věci.

Zelený úděl

Klíčovou prioritou nové Komise má být snížení emisí skleníkových plynů. Faktickou dvojkou v týmu má proto být bruselský veterán Frans Timmermans. Kratochvíl upozorňuje, že to je částečně úlitba frakci Zelených, kteří von der Leyenovou dlouhodobě kritizují. A zřejmě se to povedlo, protože ekologické organizace jeho nominaci přivítaly, upozorňuje France 24.

Osmapadesátiletý Nizozemec bude prosazovat širokou strategii nazvanou Evropský zelený úděl (European Green Deal). Ta zahrnuje investice, daně nebo standardy v potravinářství. V dopise od šéfky dostal za úkol „prověřit výrobu energie, odblokovat soukromé investice a podpořit nové čisté technologie, zamyslet se nad dopravou, jídlem, které konzumujeme, a obaly, které vyhazujeme“.

Vyzvala ho také, aby byl ve snižování emisí ještě ambicióznější než dosavadní cíle EU na klimatickou neutralitu v roce 2050.

Timmermans se v odcházející Komisi zabýval také migrací, kde vyjednal v roce 2016 dohodu s Tureckem o přehrazení takzvané balkánské migrační cesty.

S koncerny bez skrupulí

Další prioritou bude důraz na skloubení tržní ekonomiky a sociálního státu. Na starosti to bude mít dánská politička Margrethe Vestagerová.

Ta měla v odcházející Komisi v gesci hospodářskou soutěž. Iniciovala vyšetřování několika technologických gigantů kvůli jejich snaze o vytvoření monopolů. V případě firem jako Google nebo Apple je dotáhla až k vysokým pokutám. Zamezila také třeba fúzi velkých výrobců vlaků Alstom z Francie a Siemens z Německa.

France 24 proto upozorňuje, že její nominace znamená pokračování tohoto trendu a velké nadnárodní korporace by se na to měly připravit. To by měly učinit i Spojené státy, protože pro Donalda Trumpa a jeho tým bude tvrdým partnerem ve vyjednáváních. Americký prezident už o ní jednou v rozhovoru s Jeanem-Claudem Junckerem řekl: „Vaše dáma přes daně skutečně nenávidí USA.“

Nekonečný brexit

Nová Komise se bude zabývat také odchodem Spojeného království z Unie. „Brexit není koncem, ale začátkem budoucích vztahů,“ prohlásila k tomu von der Leyenová a dodala: „Měly by to být dobré vztahy jako dosud.“

Agendu svěřila kandidátovi země, která ji vnímá nejcitlivěji – Irovi Philu Hoganovi. Ten v roli komisaře pro zemědělství a rozvoj venkova kritizoval přístup Spojeného království k vyjednávání o brexitu, připomíná BBC. Vadila mu především lehkovážnost ve vztahu k rizikům na hranici mezi Irskem a Severním Irskem v důsledku „velké propasti mezi nadějí a zkušeností“.

Von der Leyenová také dodala, že pokud se brexit odloží, budou Britové muset navrhnout svého člena Komise.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Meloniová prohrála referendum o justiční reformě

Italská premiérka Giorgia Meloniová uznala porážku v referendu, ve kterém Italové v pondělí a v neděli hlasovali o vládní reformě soudnictví. Návrh měl za cíl rozdělit na dvě samostatné skupiny italský justiční stav, který nyní dohromady tvoří soudci a státní zástupci. Podle předběžných výsledků po sečtení 94 procent hlasů se proti změně vyslovilo zhruba 54 procent hlasujících. K urnám přišlo téměř 60 procent voličů, což italská média považují za vysokou účast.
před 46 mminutami

Izrael zasáhl v Libanonu další most, podle místního deníku chce region odříznout

Izraelská armáda se nadále snaží odříznout jižní část Libanonu v oblasti řeky Lítání od zbytku země, píše deník L'Orient-Le Jour (OLJ). Izrael při vzdušných útocích na Libanon znovu cílil na jeden z klíčových mostů přes Lítání, který spojuje oblast Bint Džbajl a Nabatíja. Jeho zničení přerušilo spojení mezi těmito dvěma regiony. V noci na pondělí Izrael bombardoval údolí Bikáa a oblast Baalbek na východě země. V oblasti Súr na jihu země izraelská armáda zabila dva lidi. Pozdě večer izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na bejrútské předměstí Dahíja s tím, že cílí na proíránské hnutí Hizballáh.
17:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na newyorském letišti se srazilo letadlo s hasičským vozem. Zemřeli dva piloti

Na newyorském letišti LaGuardia se v pondělí ráno SEČ srazilo letadlo společnosti Air Canada s hasičským vozem. O život přitom přišli pilot a druhý pilot a přes čtyřicet dalších lidí utrpělo zranění. Informaci přinesl web NBC News, podle něhož bylo na palubě letadla 72 cestujících a čtyři členové posádky. Ve 14:00 místního času (19:00 SEČ) letiště opět otevřelo jednu ranvej, zároveň upozornilo cestující, že nadále lze očekávat zpoždění a rušení letů.
08:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Armádní letoun s vojáky na palubě se zřítil na jihu Kolumbie

Armádní transportní letoun C-130 Hercules v pondělí krátce po vzletu havaroval na jihu Kolumbie. Agentura Reuters napsala s odkazem na představitele kolumbijských ozbrojených sil, že v letadle bylo 125 lidí. Tamní prezident Gustavo Petro na síti X uvedl, že zahynul jeden člověk, 77 bylo zraněno a převezeno do nemocnice. Osud 43 lidí je podle prezidenta dosud neznámý. Agentura AFP dříve s odvoláním na armádu uvedla, že zahynulo kolem osmdesáti vojáků.
18:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael znovu zaútočil na Teherán

Izraelská armáda uvedla, že zahájila rozsáhlou vlnu úderů na infrastrukturu v Teheránu, píše stanice Al-Džazíra. V centrální části a také v okolí íránské metropole se ozývaly silné exploze a obyvatelé hlásili výpadky proudu. Izraelská armáda také zaútočila na město Karadž západně od Teheránu. Izraelsko-americké vzdušné útoky zabily v pondělí šest lidí ve městě Tabríz na severozápadě země, uvedla agentura Fars. Írán v reakci útočil na země v regionu.
07:47Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
12:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Protikorupční protesty v Albánii vyústily ve střet s policií

Policie použila v albánské Tiraně vodní kanony proti opozičním demonstrantům požadujícím rezignaci tamní vlády. Reagovali tak na některé protestující, kteří házeli zápalné lahve na kancelář předsedy vlády. Děje se tak poté, co byla místopředsedkyně Belinda Ballukuová obviněna z ovlivňování veřejných tendrů na velké infrastrukturní zakázky ve prospěch některých společností, což Ballukuová odmítá. Boj proti korupci a organizovanému zločinu je pro Albánii zásadní, protože usiluje o vstup do Evropské unie, píše Reuters.
před 2 hhodinami

Maďarsko a Rusko se snažily pomáhat slovenskému Smeru ve volbách, dokazuje podle novináře odposlech

Maďarsko v roce 2020 pomáhalo zajistit tehdejšímu slovenskému premiérovi Peteru Pellegrinimu přijetí u ruského premiéra Michaila Mišustina; Budapešť si od toho slibovala volební vítězství Smeru – sociální demokracie (Smer–SD) nynějšího slovenského ministerského předsedy Roberta Fica. Tvrdí to maďarský investigativní novinář Szabolcs Panyi, který v pondělí zveřejnil údajný přepis odposlechu telefonátu maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa s jeho ruským protějškem Sergejem Lavrovem.
19:51Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...