Dolní komora britského parlamentu v noci na úterý odmítla návrh premiéra Borise Johnsona na uspořádání předčasných voleb. Pro volby hlasovalo 293 poslanců, potřeba bylo 434 hlasů. V předchozí částí jednání v pondělí večer schválili usnesení, kterým se dožadují zveřejnění všech plánů současné vlády ke scénáři brexitu bez dohody. Královna Alžběta II. potvrdila zákon, který má zabránit brexitu bez dohody, čímž vstoupil v platnost. Další schůzi parlamentu pak zahájí královna 14. října.
Královna potvrdila zákon proti brexitu bez dohody. Poslanci znovu odmítli předčasné volby
Události: Britský parlament zažil poslední bouřlivou noc před pauzou (zdroj: ČT24)
Dolní sněmovna jednala až do noci na úterý. V závěru jednání hlasovala o návrhu na vypsání předčasných voleb, který předložila Johnsonova vláda. Ten znovu neuspěl poté, co poslanci již minulý týden obdobný návrh odmítli. Před volbami chce opozice vyloučit to, že by Spojené království opustilo Evropskou unii 31. října bez dohody s Bruselem.
Johnson navrhoval, aby se předčasné volby uskutečnily 15. října. Reagoval tak na předchozí krok poslanců, kteří schválili návrh zákona, jehož cílem je zabránit neřízenému odchodu země z Evropské unie bez dohody s Bruselem. Johnson prosazuje brexit k 31. říjnu, ať již bez dohody či s ní.
Horizont ČT24: Královna potvrdila zákon proti brexitu bez dohody (zdroj: ČT24)
„Všichni lídři se shodli, že nepodpoří trik Borise Johnsona, který chce upřít lidu možnost rozhodnout se a chce nás vyvést neřízeně z EU bez dohody během předvolební kampaně,“ uvedl už před hlasováním po pondělním jednání opozičních stran lídr labouristů Jeremy Corbyn.
Britský premiér v reakci na hlasování v noci na úterý slíbil zajistit rozvodovou dohodu s EU na summitu, který se koná 17. října. „Půjdu na tento rozhodující summit 17. října a bez ohledu na to, kolik způsobu tento parlament vymýšlí, aby mi svázal ruce, budu se snažit dosáhnout dohody, která bude v národním zájmu. Tato vláda už brexit dále nezpozdí,“ prohlásil Johnson.
„Jedinou cestou pro všechny strany jsou předčasné volby. Parlament ale není ochoten dát ani ten mandát k předčasným volbám. To otevírá spekulace, že premiér Johnson má ještě jednu cestu, a to během parlamentní přestávky, nebo na jejím konci, rezignovat,“ zaspekuloval bývalý velvyslanec ve Spojeném království Michael Žantovský, který byl hostem Událostí, komentářů.
Události, komentáře ČT24: Parlament se sám pustil do vládnutí, všiml si Žantovský (zdroj: ČT24)
„V takovém případě musí parlament do čtrnácti dnů sestavit vládu, která dostane důvěru, a pokud ne, nastávají předčasné volby i bez hlasování parlamentu,“ nastínil.
„Další možnost je,“ připomněl Žantovský, „že dojde k nějaké dohodě mezi EU a Velkou Británií, nebo že jedna ze sedmadvaceti zemí EU bude vetovat další prodloužení brexitu, čímž by umožnila vystoupení Británie bez dohody“.
Odkryjte karty, vyzvali vládu poslanci
Dolní komora britského parlamentu také v pondělí večer schválila usnesení, kterým se dožaduje zveřejnění všech plánů současné vlády ke scénáři brexitu bez dohody. Poslanci dále žádají publikaci komunikace mezi vládními pracovníky, která se týká rozhodnutí přerušit na několik nadcházejících týdnů zasedání parlamentu. Podle agentury Reuters je krok Dolní sněmovny pro vládu závazný.
Hlasování o tomto usnesení přineslo vládě premiéra Borise Johnsona už pátou porážku, když opatření podpořilo 311 zákonodárců, zatímco proti jich bylo jen 302. Poslanci tak uložili vládě do dvou dnů předložit aktuální materiály vypracované v rámci Operation Yellowhammer (Operace strnad), což je označení pro plánování kolem scénáře brexitu bez dohody.
Zákonodárci žádají všechny analýzy vytvořené od 23. července, tedy od nástupu Johnsona do premiérské funkce. Britská vláda podle deníku Financial Times část těchto materiálů plánovala zveřejnit minulý týden, nakonec si to ale rozmyslela.
Johnson a jeho kolegové z kabinetu trvají na tom, že dopady brexitu bez dohody by pro Brity nebyly příliš dramatické, britská média ale opakovaně informují o pesimistických interních analýzách. Podle srpnových zjištění listu The Sunday Times by Británie mohla čelit nedostatku potravin, léků i paliva.
Členové Dolní sněmovny dále chtějí, aby vláda odhalila pozadí svého rozhodnutí přerušit od tohoto týdne až do 14. října zasedání parlamentu. Poslancům má být předána korespondence klíčových vládních poradců na toto téma, a to opět do středy. Řada politiků vládu obviňuje z toho, že parlamentní přestávku nařídila ve snaze zabránit zákonodárcům, aby zasahovali do brexitového procesu. Podle deníku The Guardian se nicméně nejeví jako pravděpodobné, že by vláda přání poslanců vyhověla.
Záležitost komplikuje i to, že od úterka už parlament nebude zasedat. Mluvčí kabinetu v reakci na rozhodnutí Dolní sněmovny uvedl, že vláda hodlá zveřejňovat „přiměřené informace“, aktuální požadavek ale považuje za „nepřiměřený a bezprecedentní“. „Zvážíme důsledky tohoto hlasování a v patřičném čase na něj odpovíme,“ uvádí oficiální prohlášení.
Bercow na konci října skončí ve funkci
Předseda Dolní sněmovny John Bercow v parlamentu oznámil, že k 31. říjnu odstoupí. Pokud poslanci schválí předčasné volby, odstoupí s volbami a už v nich nebude kandidovat. 56letý politik uvedl, že to při posledních volbách v roce 2017 slíbil své manželce a svým třem dětem.
„Sloužím jako člen parlamentu 22 let a posledních deset jako předseda (Dolní sněmovny). Je to, abych to řekl otevřeně, největší privilegium a pocta mého profesního života a budu za ni navždy vděčný,“ řekl Bercow v emotivní promluvě. Na rozdíl od reakce z opozičních lavic mu potleskem vyjádřila uznání jen hrstka zástupců vládní Konzervativní strany, ačkoli Bercow byl jejím členem až do svého zvolení do čela sněmovny.
Bercow je veřejnosti známý především svérázným vystupováním při zasedáních, za aktuální patové situace kolem britského odchodu z EU ale do politického vývoje zasahoval i jinými způsoby. Kvůli svým krokům z posledních měsíců byl terčem kritiky ze strany euroskeptických konzervativců, kteří za jeho jednáním viděli snahu zkomplikovat či zablokovat brexit.
Vládní konzervativci dali v neděli najevo, že by usilovali o jeho sesazení, když oznámili, že hodlají v příštích parlamentních volbách postavit kandidáta, který by se s Bercowem utkal o poslaneckou funkci. Ministryně obchodu Andrea Leadsomová Bercowa obvinila z „nehorázného zneužití“ pravomocí. Podle ní zklamal, když umožnil mimořádnou debatu dolní komory, díky které mohli poslanci schválit návrh zákona blokujícího brexit bez dohody.
Stížnosti na přerušení parlamentu řeší soudy
Za běžné situace je přerušení práce parlamentu rutinní součástí britského politického systému. Pobouření ovšem vyvolalo načasování tohoto kroku. Do termínu odchodu Británie z Evropské unie zbývá 52 dní. Neobvyklá je rovněž délka přestávky, podle agentury Reuters v posledních letech takovéto pauzy trvaly od pěti do 20 dní. Aktuální pauza bude dlouhá pět týdnů.
Úmysl ukončit aktuální zasedání oznámil Johnson na konci července, královna Alžběta II., která jedná na doporučení předsedy vlády, s tím souhlasila.
Proti vynucené přestávce podali kritici stížnosti k soudům v Edinburghu, Londýně a Belfastu. Ve Skotsku a v hlavním městě již soudci uvedli, že je přerušení zasedání v souladu se zákonem. V obou případech ale bude ještě rozhodovat odvolací instance. Nejvyšší britský soud by se měl stížností na sporné ukončení schůze parlamentu zabývat 17. září.
Zákon proti tvrdému brexitu potvrdila královna
V pondělí vstoupil v platnost zákon, který za určitých podmínek nutí premiéra požádat EU o odklad brexitu do 31. ledna příštího roku. Učinit by tak musel, pokud by se nepodařilo vyjednat do 19. října dohodu nebo přesvědčit parlament, aby s odchodem bez dohody souhlasil, což je však nyní krajně nepravděpodobné. Návrh zákona schválila Dolní sněmovna i Sněmovna lordů a v pondělí ho potvrdila i královna, čímž vstoupil v platnost.
Premiér Johnson však odmítá o další odklad brexitu žádat. Spekuluje se proto o tom, že by se vláda mohla pokusit najít skulinu, jak zákon obejít, nebo ho přímo ignorovat. Podle zdrojů listu The Sunday Times bude kabinet jakýkoliv odklad sabotovat a Johnson je připraven odstranit všechny překážky, které mu budou stát v cestě k brexitu koncem října.
V tom případě se však poslanci obrátí na soud. „Pokud se vláda pokusí obejít zákon, který dnes (v pondělí) vstoupí v platnost, a který říká velmi jasně, co má udělat, pak musí zasáhnout soud. Pokud vláda neudělá to, co je nutné, musí ji k tomu přimět soud,“ žádá poslanec opoziční Labouristické strany Hillary Benn.
Případné jednání Nejvyššího soudu by se ale konalo nejspíš v týdnu od 21. října. Rozhodnutí by pak měli v rukou soudci, podle zdrojů v Downing Street by ale justice byla v časové tísni a rozhodnutí by mohlo přijít pozdě na to, aby ještě bylo možné případný brexit bez dohody 31. října zvrátit.
Johnson řekl v Irsku, že stále věří v dohodu s EU (zdroj: ČT24)
Johnsonovo jednání v Irsku posun nepřineslo
Ještě před večerním hlasováním v parlamentu absolvoval Johnson v Dublinu jednání s irským premiérem Leem Varadkarem. Hlavním tématem byla takzvaná irská pojistka, což je z pohledu britské vlády hlavní sporný bod dohody o brexitu uzavřené s EU. Podle Bruselu má pojistka předejít vzniku hranice mezi Irskem a Severním Irskem, Londýn se však obává, že kvůli ní zůstane po brexitu „uvězněn“ ve vnitřních strukturách EU.
Před jednáním premiér Johnson řekl, že Británie stále může s Bruselem vyjednat brexitovou dohodu a opustit Evropskou unii k 31. říjnu. Irský premiér zdůraznil, že irská pojistka je klíčovou součástí brexitové dohody. Alternativní návrhy, čím ji v dohodě nahradit, podle něj EU zatím od Británie nedostala.
Johnson uvedl, že na schůzku přinesl několik návrhů, jak zabránit brexitu bez dohody. Podle pozdějšího vyjádření jeho mluvčího se týkaly irské pojistky. Průlom v rozhovorech schůzka podle očekávání nepřinesla, ve společném prohlášení zveřejněném po setkání obou premiérů se píše o přetrvávajících neshodách.
Podle předsedy irské vlády je nyní většina zemí evropské sedmadvacítky proti dalšímu odkladu brexitového termínu. Kdyby Británie poskytla „dobrý důvod“, jsou podle něj ale ochotny o tom uvažovat.
Hynek Melichar z katedry politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého připomněl, že Irsko se snaží chránit si svou pozici v rámci jednotného trhu a celní unie, což by v případě odchodu Británie z EU bez dohody pravděpodobně vedlo k zavedení kontrol, či dokonce pevné hranice mezi Irskem a britským Severním Irskem.
„Ale dokud se neví, jak to s Británií bude z hlediska participace na celní unii, je velmi těžké říct, jakou podobu by ta hranice měla,“ dodává Melichar.
Kvůli přetrvávající nejistotě ohledně podoby odchodu Spojeného království z EU a jeho následků by Irsko souhlasilo s odkladem data brexitu za 31. říjen. Irský ministr financí Paschal Donohoe doufá, že by další prostor pro jednání pomohl ochránit irskou ekonomiku a odvrátit rizika pro irský mírový proces.
Melichar: Ve Velkopáteční dohodě není dané, že hranice mezi Irsky nesmí být (zdroj: ČT24)