Události: Věra Jourová míří do místopředsednictví Evropské komise
„Dnešní nominace na místopředsedkyni Evropské komise je pro mě velká čest. Je to poprvé, kdy má Česko takto vysoký post,“ uvedla Jourová v první reakci.
Zároveň dodala, že jako místopředsedkyně bude mít možnost mimo své hlavní kompetence „zasahovat do průřezových témat a ovlivňovat také ekonomická rozhodnutí“. Nyní se hodlá soustředit na slyšení v Evropském parlamentu, který musí komisaře na jejich nových postech potvrdit.
Čtyři místopředsedové z postkomunistických zemí
Do Komise, v níž má být 14 mužů a 13 žen, vyslaly své zástupce vlády všech členských zemí kromě odcházející Velké Británie. Komise bude mít celkem osm místopředsedů. Výkonnými místopředsedy budou Frans Timmermans (Nizozemsko), Margrethe Vestagerová (Dánsko) a Valdis Dombrovskis (Lotyšsko).
Podle von der Leyenové budou prioritami Komise směřování k ekologicky odpovědnější EU, ekonomika prospěšná pro obyvatele a přizpůsobení Unie digitálnímu věku. První téma bude mít na starosti Timmermans, druhé Dombrovskis, který má být zároveň komisařem pro finanční služby, a třetí Vestagerová, do jejíž kompetence má spadat i hospodářská soutěž.
Řadovými místopředsedy pak mají být kromě Jourové i slovenský eurokomisař Maroš Šefčovič, Josep Borrell (Španělsko), Margaritis Schinas (Řecko) a Dubravka Šuicaová (Chorvatsko). Šefčovič se má starat o vztahy mezi unijními institucemi, Borrell byl už dříve nominován do funkce nového šéfa unijní diplomacie. Někdejší hlavní mluvčí Komise Schinas se má starat o ochranu evropského způsobu života, do jeho portfolia patří i migrace.
O dohled nad právním státem se bude Jourová dělit
Věra Jourová by měla mít jako místopředsedkyně EK pro hodnoty a transparentnost na starosti například boj proti dezinformacím, zlepšení volebního systému při hlasování v eurovolbách nebo dohled nad právním státem. V dopise jí to napsala von der Leyenová, která zdůraznila, že péče o demokratické hodnoty a dodržování práva je pro Unii jedním z nejdůležitějších úkolů vůbec.
O tom, že by Jourová mohla mít v nové Komisi dohled nad dodržováním principů demokratického a právního státu, se spekulovalo ještě předtím, než von der Leyenová náplň práce svých komisařů zveřejnila.
Ačkoli Jourová se o kompetence v této oblasti bude dělit s Belgičanem Didierem Reyndersem, který je komisařem pro spravedlnost, lze rozhodnutí šéfky EK chápat jako vstřícný krok vůči zemím visegrádské čtyřky, tedy Česku, Slovensku, Polsku a Maďarsku.
Někteří politici z této části Evropy si v minulosti stěžovali na to, že končící Evropská komise a zejména její místopředseda Frans Timmermans nespravedlivě pranýřovali stav právního státu v tomto regionu. Kritiku si v uplynulých letech vysloužily Varšava a Budapešť.
Analytik: Reálná pravomoc Jourové bude celkem nízká
Ředitel Institutu pro evropskou politiku Europeum Vladimír Bartovic vysvětluje, že právní stát bude mít na starosti komisař pro spravedlnost Reynders. „Dopis říká, že Věra Jourová bude koordinovat snahy Evropské komise v oblasti právního státu,“ upřesnil ve vysílání ČT24.
„Ale když se podíváme do dopisu pro pana Reynderse, tak tam právě leží konkrétní pravomoci, to znamená celý mechanismus, který Evropská unie vytvořila na monitorování dodržování evropských hodnot, právního státu v jednotlivých evropských zemích, a také zodpovědnost za případné zahájení sankčních řízení s jednotlivými evropskými zeměmi pro porušování evropské legislativy,“ dodal Bartovic.
Jourová bude řešit i svobodu médií nebo systém spitzenkandidátů
Podle nástinu okruhů budoucí činnosti se má Jourová mimo jiné zabývat bojem proti ovlivňování voleb, svobodou a pluralitou médií či ustavením nového orgánu, který by dohlížel na etiku v evropských institucích.
Kromě toho má pomoci zlepšit systém občanských iniciativ, v jehož rámci mohou za určitých podmínek navrhovat změny v evropských pravidlech přímo občané. Česká eurokomisařka bude také zodpovědná za monitoring dodržování listiny základních práv nebo za dialog s církvemi a náboženskými komunitami.
Čeká ji rovněž debata o případných změnách takzvaného systému spitzenkandidátů, tedy volebních lídrů jednotlivých evropských politických frakcí, kteří jsou podle dosavadní praxe v případě vítězství ve volbách do Evropského parlamentu zároveň kandidáty na předsedu Evropské komise.
Tento systém ale řada zemí kritizuje a letos ho při vyjednávání o novém vedení institucí členské země porušily, když do čela Komise vybraly bývalou německou ministryni obrany, která ve volbách do EP vůbec nekandidovala. Jourová má změny navrhnout nejpozději do příštího léta.
Von der Leyenová: O nezávislosti Jourové nepochybuji
Šéfka Evropské komise během úterní tiskové konference, při níž představila svůj tým, odpovídala i na dotaz, zda je volba Jourové vhodná vzhledem k probíhajícímu auditu Evropské komise zkoumajícímu možný střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) při čerpání unijních dotací. „Není žádných pochyb o kompetentnosti a nezávislosti Věry Jourové,“ řekla von der Leyenová.
Německá politička zdůraznila, že Jourová předvedla „excelentní práci“ už v nynější Komisi, kde má na starosti ochranu spotřebitelů a spravedlnost. Pro dohled na dodržování principů demokracie a vlády práva je podle ní skvělou volbou.
