Při minus třiceti nám vypínali topení, popsala ruskou vazbu Kurmaševová

Nahrávám video
Události, komentáře: Alsu Kurmaševová o věznění v Rusku
Zdroj: ČT24

„Zima byla (...) brutální. Vypínali nám topení, když bylo venku minus třicet,“ popsala v pořadu Události, komentáře podmínky v ruské vazbě rusko-americká novinářka Alsu Kurmaševová. Moskva ji odsoudila na šest a půl roku vězení za „šíření falešných zpráv o ruské armádě“, po vynesení rozsudku se však dostala na svobodu v rámci výměny vězňů mezi Ruskem a Západem. Kurmaševová upozornila, že řadu jejích kolegů Moskva stále vězní.

Před vynesením rozsudku strávila Kurmaševová ve vazbě řadu měsíců. „Byla jsem nemocná, bezmocná, neměla jsem naději – to slovo, nebo myšlenka výměny, tam ještě vůbec nebyla. Byly to hodiny výslechů a vyšetřování,“ přiblížila, co zažívala loni v prosinci a letos v lednu.

„Zima byla krutá, byla brutální. Vypínali nám topení, když bylo venku minus třicet, byli jsme všichni nemocní,“ popsala podmínky v ruské vazbě.

Kurmaševová do Ruska odcestovala loni v květnu z rodinných důvodů. V červnu téhož roku ji před zpátečním letem zadrželi na letišti v Kazani a úřady jí zabavily americký i ruský pas. Novinářka poté v Rusku čekala na vrácení cestovních dokladů. V říjnu ji úřady obvinily z porušení zákona o zahraničních agentech, konkrétně z toho, že se sama nepřihlásila úřadům jako takzvaná zahraniční agentka.

Ruská justice obvinila reportérku také z šíření falešných zpráv o armádě a v červenci ji odsoudila k šesti a půl letům vězení. Za lživé označují ruské úřady a soudy veškeré informace, které jsou v rozporu s oficiální interpretací Moskvy ohledně ruské války proti sousední Ukrajině.

Věznění novináři Svobodné Evropy

Zatímco Kurmaševová se v rámci velké výměny vězňů mezi Moskvou a Západem dostala v srpnu na svobodu, v ruském vězení zůstává řada jejích kolegů z rádia Svobodná Evropa.

„Máme novinářku Niku Novak, která spolupracovala se Svobodnou Evropou, a teď je odsouzena na čtyři roky. Máme na Krymu Vladyslava Jesypenka, už je tam tři roky ve vazbě. Máme Farida Mehralizadu v Ázerbájdžánu. Jemu se narodila holčička, první dítě, a on ji ještě neviděl, je tam sedm měsíců. Máme dva kolegy (vězněné) v Bělorusku (Andreje Kuznečyka a Ihara Losika, pozn. red.).“

„Momentálně nejsem v roli, abych je odrazovala nebo doporučovala tam cestovat,“ odpověděla na otázku, zda by doporučila novinářům do Ruska vůbec cestovat. „Každé médium, které tam posílá kolegy, nebo ten, kdo tam pracuje – oni si musejí sami vyhodnotit rizika.“

„Samozřejmě pro novináře to je profesionální, pracovat z toho místa, ale myslím, že ruská média v exilu dělají skvělou práci. Právě ta práce je velmi důležitá pro lidi v Rusku, protože oni nemají celý přehled o tom, co se děje v zemi a ve světě, a tím pádem nemohou přijmout správná rozhodnutí pro sebe a pro budoucnost,“ upozornila novinářka.

„A naše organizace Svobodná Evropa má zkušenost, bohatou historii – slavíme 75 let příští rok a třicet let v Praze – a má důvěru, takže má tam svoje posluchače a diváky,“ připomněla Kurmaševová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko spustilo další velký denní nálet na Ukrajinu

Rusko opět spustilo velký denní dronový nálet na Ukrajinu, útočí i raketami, uvedlo ukrajinské letectvo. Útok zabil nejméně jednoho člověka v Kyjevské oblasti. Polská armáda oznámila, že kvůli náletu odstartovaly její stíhačky. Denní ruský úder je pokračováním nočních a ranních útoků, které na Ukrajině zabily nejméně jednoho člověka a další lidi zranily.
před 1 hhodinou

USA začnou v Íránu ničit elektrárny a mosty, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump pohrozil, že síly Spojených států začnou v Íránu ničit mosty a elektrárny. Šéf Bílého domu to uvedl v pátek nad ránem SELČ na sociální síti s tím, že íránské vedení podle něj ví, co má dělat, aby takovému vývoji zabránilo. Írán mezitím pokračuje v útocích v regionu.
06:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Maďarsku se před volbami vyhrocuje nálada

Předvolební atmosféra v Maďarsku houstne. Ke střetu hlasivek došlo například na mítinku strany premiéra Viktora Orbána v Györu. K jeho účastníkům se totiž chtěli dostat kritici vlády a skandovat hesla proti premiérovi. Naopak vybraná skupina jeho příznivců se jim v tom snažila zabránit.
před 3 hhodinami

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 6 hhodinami

Kubánské úřady propustí přes dva tisíce vězňů

Kuba propustí z tamních věznic 2010 vězňů, oznámila v noci na pátek SELČ tamní vláda. Rozsáhlou amnestii označila za humanitární a suverénní gesto u příležitosti oslav velikonočních svátků. Tiskové agentury ovšem krok dávají do souvislosti s mimořádným tlakem, který na ostrovní režim v poslední době vyvíjejí Spojené státy.
04:02Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth odvolal náčelníka armádního štábu, píše Reuters

Americký ministr obrany Pete Hegseth odvolal náčelník štábu americké armády Randyho George. S odvoláním na tři představitele Pentagonu o tom napsala agentura Reuters. Hegseth jej ve čtvrtek večer SELČ vyzval k rezignaci. Současný ministr pokračuje v personálních obměnách na resortu, od loňského nástupu do funkce už odvolal více než desítku generálů a admirálů.
před 9 hhodinami

Komise ve Washingtonu schválila přístavbu Bílého domu

Prezident USA Donald Trump obdržel souhlas národní plánovací komise hlavního města Washingtonu pro výstavbu tanečního sálu v Bílém domě, informuje agentura AP. Souhlas dvanáctičlenné komise, která zodpovídá za schvalování výstavby na federálních pozemcích, přichází nedlouho po rozhodnutí federálního soudu. Ten nařídil stavební práce pozastavit, dokud přístavbu neschválí Kongres.
před 13 hhodinami

Ruští vojáci se dostávají do státní správy. Časovaná bomba, míní tamní historik

Současný režim v Rusku se pokouší dosadit některé bývalé vojáky z ukrajinské fronty na vysoké posty – mimo jiné i ve státní správě. Podle ruského spisovatele a historika Borise Akunina, žijícího ve Velké Británii, se tyto snahy Vladimiru Putinovi vymstí, protože velká část vojáků trpí psychickými a jinými problémy. Akunin patří mezi nejznámější ruské autory beletrie. Podrobně se ale věnuje i dějinám. V Česku mu teď vychází kniha o historii ruského státu v době Vladimira Iljiče Lenina a Josifa Vissarionoviče Stalina. V Rusku jsou jeho díla zakázaná. Hrozí mu tam patnáct let vězení. Rozhovor s historikem vedla redaktorka ČT Dominika Vřešťálová.
před 14 hhodinami
Načítání...