Rusko a několik západních zemí si vyměnily v Turecku vězně

Nahrávám video

Turecko potvrdilo, že součástí výměny vězňů mezi Ruskem a několika západními zeměmi včetně USA, kterou pomáhalo dojednávat, jsou dopisovatel deníku The Wall Street Journal Evan Gershkovich a bývalý příslušník americké námořní pěchoty Paul Whelan. Výměna se týká 26 lidí ze sedmi zemí, uvedl podle agentury Reuters úřad tureckého prezidenta. USA měly podle turecké strany převzít tři vězně, Německo třináct dalších a Rusko deset. Podle médií se jedná o největší takovou výměnnou akci mezi Ruskem a západními zeměmi od konce studené války.

Do výměny byly podle Ankary zapojeny také Bělorusko, Polsko, Slovinsko a Norsko. Oznámila to turecká zpravodajská služba MIT, která má prý proces koordinovat, spolu s kanceláří tureckého prezidenta. O velké výměně vězňů se spekuluje už několik dní. „MIT provedla v Ankaře operaci výměny vězňů, která patří k nejdůležitějším za poslední dobu,“ cituje agentura AFP z prohlášení služby. To uvádí mimo jiné, že se výměna týká 26 lidí ze sedmi států – USA, Ruska, Běloruska, Německa, Slovinska, Polska a Norska.

„Vězni byli dopraveni do Turecka sedmi letadly,“ uvedly dále turecké úřady, podle kterých USA převzaly tři vězně, Německo třináct a Rusko deset.

Bílý dům výměnu vězňů potvrdil. „Dojednali jsme propuštění celkem šestnácti lidí z Ruska – včetně pěti německých a sedmi ruských občanů, kteří byli politickými vězni ve své vlastní zemi,“ uvedl Bílý dům. Někteří z propuštěných strávili ve vězení roky. „Dnes (ve čtvrtek, pozn. red.) jejich utrpení skončilo,“ stojí dále v prohlášení amerického prezidenta Joea Bidena.

Biden v prohlášení také poukázal na to, že se mu podařilo během jeho vlády dosáhnout propuštění 70 Američanů, kteří byli zadržováni či vězněni v zahraničí. Na tiskové konferenci posléze uvedl, že s propuštěnými Američany už mluvil, do USA se prý vrátí během několika hodin.

Dosud zadržované Američany mají na letišti v Marylandu osobně vítat i prezident Spojených států Biden se svou viceprezidentkou Kamalou Harrisovou, připojil zpravodaj ČT ve Washingtonu Bohumil Vostal.

Role Berlína

Výměnu vězňů s Ruskem ve večerních hodinách potvrdil i německý kancléř Olaf Scholz.

Podle zpravodaje ČT v Německu Pavla Poláka přitom sehrál Berlín při zprostředkování jednání poměrně zásadní roli. Americké straně prý záleželo na tom, aby byl propuštěn novinář WSJ Gershkovich, ruský vládce Putin naopak propuštění podmiňoval tím, že Berlín propustí Vadima Krasikova.

Ten si odpykával doživotí za vraždu Čečence s gruzínským pasem spáchanou v roce 2019 v centru Berlína. Další jména turecké prohlášení nezmiňuje, píše agentura AFP.

Nahrávám video

Z informací z bezpečnostních kruhů také vyplývá, že do Berlína jezdili vyjednavači z Washingtonu a snažili se zjišťovat pozici německé strany, jestli by byl Berlín ochoten zapojit Krasikova do výměny. Spolková republika si ovšem kladla podmínku, aby do výměny byl zapojen i ruský opozičník Alexej Navalnyj, který ovšem v únoru tohoto roku zemřel v ruském vězení. Německo nakonec i tak s výměnou souhlasilo.

To později potvrdil i poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan. „Pracovali jsme s našimi partnery na dohodě, která by zahrnovala Alexeje Navalného,“ citoval Sullivanova slova zpravodajský web Axios. Sullivan podotkl, že zrovna v den Navalného smrti se bavil s rodiči Ruskem vězněného dopisovatele listu WSJ Gerskoviche, kterým řekl, že prezident Biden je připraven dotáhnout dohodu o výměně vězňů přes tragickou zprávu o Navalném.

Putinova „milost“

Ruská tajná služba FSB později uvedla, že v rámci výměny vězňů převzalo Rusko osm svých občanů a dvě děti, píše agentura AFP. „Ruští občané byli vyměněni za skupinu osob, které jednaly v zájmu cizích vlád a na úkor bezpečnosti Ruské federace,“ uvedla v prohlášení tajná služba FSB. Neuvedla jména Rusů, kteří se v rámci výměny vrátili do země.

V Moskvě už přistálo letadlo s vězni, které propustily západní země, informovaly tiskové agentury. Na letišti propuštěné přivítal i ruský vládce Putin.

Podle médií byli součástí výměny také agenti ruské SVR Arťom Dulcev a Anna Dulcevová, které odsoudilo za špionáž Slovinsko. Pár měl mimo jiné děti, které byly zřejmě také součástí výměny. Norsko zřejmě propustilo Rusa Michaila Mikušina, který byl podezřelý ze špionáže, a Polsko předalo údajného ruského agenta Pavla Rubcova, který se vydával za španělského novináře. Spojené státy podle stanice CNN propustily tři Rusy.

Nahrávám video

Podle agentury AFP Kreml oznámil, že ruský vůdce Vladimir Putin omilostnil celkem 13 lidí, kteří byli následovně předáni na Západ. Jsou nimi zmínění Gershkovich, Whelan, Kurmaševová, ochránce lidských práv Oleg Orlov, spolupracovníci zesnulého opozičního předáka Alexeje Navlného Vadim Ostanin, Xenija Fadějevová a Lilija Čanyševová, disidenti Vladimir Kara-Murza a Ilja Jašin.

Dále také umělkyně Alexandra Skočilenková, která si odpykávala sedmiletý trest za výměnu několika cenovek v supermarketu za protiválečné vzkazy, bývalý ředitel organizace Otevřené Rusko Andrej Pivovarov, Kevin Lick, kterého ruský soud poslal za mříže na čtyři roky za vlastizradu, a Demuri (Dieter) Voronin.

Jednání podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka probíhala několik měsíců, i když ruská strana nechtěla debaty blíže komentovat. V Rusku je prý výměna pokrývána pouze zpravodajsky. Vyjádřil se pouze někdejší ruský prezident Dmitrij Medvěděv. Ten prohlásil, že „zrádci jeho vlasti by měli hnít a zemřít ve věznicích, ale že pro Moskvu je užitečnější dostat své lidi domů“. Informovala o tom agentura Reuters.

Podle tureckého tisku výměna proběhla na mezinárodním letišti v Ankaře. MIT dále informovala, že Rusko propustilo na Západ i ruského disidenta Ilju Jašina a Bělorusko německého občana Rika Kriegera, který byl odsouzen k trestu smrti a později omilostněn.

Kara-Murza, Kurmaševová či vrah z FSB

Média dále uvádí, že Rusko opustil i opozičník Vladimir Kara-Murza. Na palubě letadla směřujícího z Ankary do Kolína nad Rýnem odletěl i ochránce lidských práv ze sdružení Memorial Oleg Orlov. Jeho propuštění podle ruskojazyčné verze BBC potvrdila i organizace Memorial. Většinu lidí, které převzalo Německo, by měli tvořit věznění kritici ruské vlády. Podle agentury Reuters se jedná o největší výměnu vězňů mezi Ruskem a Západem od konce studené války. Další velká výměna se odehrála v roce 2010 a týkala se čtrnácti vězňů.

Podle Bloombergu jsou oba Američané na cestě na místo mimo Rusko, kde se zřejmě uskuteční výměna. Nejmenovaný americký představitel řekl stanici CNN, že očekává, že američtí představitelé oba muže brzy převezmou. Není zatím jasné, koho propustí USA či jiné západní země. Whelana a Gershkoviche označilo americké ministerstvo zahraničí za protiprávně vězněné.

Podle agentury Reuters, která se odvolává na vyjádření právníků, by se výměna měla týkat i ruského opozičního politika Vladimira Kara-Murzy. Režim ruského vládce Vladimira Putina ho loni poslal na 25 let do věznice kvůli ostré kritice agrese proti Ukrajině. Jeho zdravotní stav za mřížemi se na začátku července prudce zhoršil, podle jeho manželky Jevgenije Kara-Murzové byl převezen do nemocnice.

Podle stanice CNN byl ve středu propuštěn také rusko-německý právník German Mojžes (německy German Moyzhes), který pomáhal ruským občanům získávat povolení k pobytu v Evropě a ruské úřady ho obvinily z vlastizrady. Na svobodě je podle CNN také politolog Demuri (Dieter) Voronin, obviněný ze spolupráce s novinářem Ivanem Safronovem, nebo ruská umělkyně Alexandra Skočilenková, která si odpykávala sedmiletý trest za výměnu několika cenovek v supermarketu za protiválečné vzkazy.

Rusko propustilo i Andreje Pivovarova, bývalého ředitele organizace Otevřené Rusko založené kritikem Kremlu Michailem Chodorkovským.

Součástí rozsáhlé výměny vězňů je podle informací britské stanice BBC i rusko-americká novinářka Alsu Kurmaševová, která žila před zadržením v Česku a pracovala pro Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda.

Gershkovich, Whelan a Kurmaševová jsou americkými občany, Kara-Murza má v USA povolení k pobytu, takzvanou zelenou kartu, uvádí stanice CNN.

Reuters dále informoval o „nepotvrzených zprávách ruských médií“, podle nichž byl ze sibiřského vězení propuštěn další disident – opoziční aktivista Vadim Ostanin.

Potvrzení z Berlína

Propuštění patnácti „nespravedlivě vězněných z ruských věznic“ v rámci velké výměny vězňů mezi Západem a Ruskem potvrdilo i Německo. Rozhodnutí o propuštění usvědčeného vraha Vadima Krasikova z německého vězení nebylo snadné, uvedl mluvčí německé vlády v prohlášení. Rozhodnutí bylo podle něj motivováno povinností chránit německé občany a solidaritou se Spojenými státy.

Berlín dále vyzval Moskvu, ale také Minsk, k propuštění „všech ostatních politických vězňů“. Podpořil všechny, kteří jsou v Rusku vězněni za to, že „vyjádřili své názory a řekli pravdu o útočné válce (ruského vládce Vladimira) Putina proti Ukrajině“. „Vaše odvaha musí být příkladem pro všechny demokraty,“ uvedl Berlín.

O možné výměně vězňů v posledních dnech média hojně spekulovala. Nasvědčovaly tomu přesuny některých vězňů v Rusku. Podle médií by se výměna mohla týkat i Rusa Vadima Krasikova, který si v Německu odpykává doživotí za vraždu Čečence s gruzínským pasem spáchanou v roce 2019 v centru Berlína. Sama Moskva výměnu vězňů v minulosti nevylučovala. Zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek uvedl, že Krasikov je členem ruské služby FSB. Hodnotí to jako vzkaz ruského vůdce Vladimira Putina dovnitř této zpravodajské komunity, že Rusko své zpravodajce neopouští.

Nahrávám video

Výměna vězňů mezi Ruskem a Spojenými státy je pozitivní signál, že jsou spolu obě země schopny komunikovat, komentoval proces prezident Petr Pavel. „Já bych neřekl, že to bude znamenat nějaký zásadní zahraničněpolitický průlom, ale je to určitě pozitivní signál, že ty dvě země jsou schopny spolu komunikovat,“ řekl.

Osvobození několika lidí vězněných „z politických důvodů“ uvítal i ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). „Mám radost, že se Alsu (Kurmaševová) shledá s rodinou. Způsob, kterým Rusko zachází s nezávislými novináři, je opravdu nepřijatelný. Česká diplomacie bude nadále pracovat na tom, aby se politickým vězňům dostalo spravedlnosti a svobody,“ sdělil. O propuštění vězněné novinářky se tuzemská diplomacie dlouhodobě zasazovala.

Komentáře ruských médií k výměně vězňů jsou zatím zdrženlivé, uvedl ve vysílání ČT24 komentátor Českého rozhlasu Plus Libor Dvořák. „Výměna visela ve vzduchu už nejméně rok. Jak se zdá podle čísel (…), bude to patrně největší výměna tohoto typu po skončení studené války,“ připomněl.

Nepřímé signály o výměně podle něj přicházely poslední tři dny. Někteří vězni podle něj z míst výkonu trestů zmizeli „neznámým směrem“. „Nikdo nevěděl, kam je úřady převezly. To byl patrně hlavní signál. Včera přišel ještě jeden – (…) do Kaliningradské oblasti zamířil letoun, který se nedávno podílel na podobné výměně Viktora Buta,“ dodal.

„Výhodné pro obě strany“

Samotnou výměnu prý dokáží obě strany „vnitropoliticky zobchodovat“, uvedl ve vysílání ČT24 analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul v Rusku Vladimír Votápek (Piráti).

Podobné výměny vězňů jsou podle něj „tradiční“. Je prý zjevné, že tyto procesy vyhovují jak ruskému vládci Putinovi, tak i Bidenovi. Americký prezident navíc prý podle Votápka „potřebuje nahnat vnitropolitické body pro svou prezidentku“.

Turecko se v současné chvíli snaží prezentovat jako „klíčový mediátor“, uvedla ve vysílání ČT24 analytička z Asociace pro mezinárodní otázky Karolína Lahučká, která zároveň působí na katedře Blízkého východu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Ankara si podle ní nadále udržuje pozici, kterou praktikuje posledních třicet let – vyvažovací politika, ze které pravděpodobně do budoucna neustoupí. Pokud podle Lahučké skutečně nedojde do fáze, kdy nebude na výběr jednoznačný příklon k jedné ze stran, nyní je pro ni výhodnější fungovat na dvě strany.

Západní státy jsou z hlediska vydaných vězňů v početní výhodě, podotkla ve vysílání ČT24 novinářka z deníku N Petra Procházková. „Je tam jedno velké ale – velká část vyměněných, kteří získali svobodu a ocitli se v západních, svobodných zemích, jsou ruští občané. Rusové zásadně měnili pouze své občany, zatímco západní země měnily jednak své občany – Američany a Němce – ale potom také ruské politické vězně,“ pokračovala.

„Jestli vůbec mluvit o výhodnosti, skoro to zní jako obchod. Ale určitě je to výměna, která si zaslouží chválu pro ty, kteří ji organizovali,“ dodala.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropská komise navrhla novou půjčku pro Ukrajinu ve výši 45 miliard eur

Evropská komise (EK) navrhla novou půjčku pro Ukrajinu ve výši 45 miliard eur (1,1 bilionu korun) na rok 2027, oznámila v Bruselu předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. Půjčka má doplnit již schválený unijní úvěr ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027. Podle šéfky EK má být nových 25 miliard eur určeno na obranné potřeby Ukrajiny a pro vojenský průmysl a 20 miliard eur má směřovat na rozpočtovou pomoc a fungování země.
před 9 mminutami

Německo sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na paliva

Německo od příštího roku sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Při nočním jednání se na tom dohodly strany německé vládní koalice – konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie SPD. Obě opatření mají být dočasná. Snížení daně z elektřiny, které prosazoval kancléř Friedrich Merz, má platit zatím rok, nejvyšší povolené ceny pohonných hmot bude vláda určovat prozatím tři měsíce.
před 3 hhodinami

Spojené státy přišly o status země bez spalniček

Spojené státy po více než čtvrtstoletí ztratily status země bez výskytu spalniček. Rozhodla o tom Panamerická zdravotnická organizace (PAHO) kvůli tomu, že tato vysoce nakažlivá nemoc se po USA nepřerušeně šíří déle než rok.
před 3 hhodinami

Výpadky, které postihly USA, mezi sebou nesouvisí, uvedl Rubio

Výpadky, které postihly v USA letectví či banky, mezi sebou nesouvisí, uvedl v noci na středu ministr zahraničí Marco Rubio. Podle něj technické problémy nebyly vyvolány záměrně aktéry se zlými úmysly. Podle agentury AP administrativa prezidenta Donalda Trumpa čelí kritice, že skrývá informace o výpadcích, které zasáhly některé důležité sektory americké ekonomiky. Naposledy americká Národní bezpečnostní agentura (NSA) uvedla, že její síť postihl výpadek v době běžné údržby.
před 3 hhodinami

Rusko a Čína chtějí spolupracovat na vytvoření multipolárního světa, řekli Putin a Si

Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu na bilaterální schůzi jednal se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Oba uvedli, že chtějí spolupracovat na vytvoření multipolárního světa. Čínský prezident ve středu zahájil dvoudenní summit Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), který země hostí. Ve čtvrtek se uskuteční další jednání Sia a Putina, jeho součástí bude i americký prezident Donald Trump, který již dorazil na summit.
před 4 hhodinami

V Senátu USA budou mít demokraté 56 mandátů, podle odhadů získali i Aljašku

Demokratka Mary Peltolaová získala senátorský mandát na Aljašce, uvedly v noci na středu agentura AP a stanice CNN na základě svých odhadů. Pro demokraty to znamená, že budou po volbách v horní komoře disponovat většinou 56 mandátů, republikáni pak budou mít 44 křesel. Aljaška byl poslední senátorský obvod, kde se čekalo na výsledek.
05:59Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Policie při podzimních protestech ve Francii zadržela na 15 tisíc lidí

Francouzská policie při podzimních protestech zadržela zhruba 15 000 lidí. Podle agentury AFP to uvedl v úterý ministr spravedlnosti Gérald Darmanin. Zhruba polovina zadržených připadá na víkendové protesty proti zdražování.
před 9 hhodinami

Novým předsedou Knesetu se stal Eisenkotův spojenec Kahana

Novým předsedou izraelského parlamentu se stal Matan Kahana ze středové strany Jašar. Je spojencem Gadiho Eisenkota, kterého izraelský prezident pověřil sestavením vlády. Kahana získal 66 hlasů, zatímco jeho protikandidát Ofir Kac ze strany Likud premiéra Benjamina Netanjahua obdržel 52 hlasů, informují tiskové agentury.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.