Turecko potvrdilo, že součástí výměny vězňů mezi Ruskem a několika západními zeměmi včetně USA, kterou pomáhalo dojednávat, jsou dopisovatel deníku The Wall Street Journal Evan Gershkovich a bývalý příslušník americké námořní pěchoty Paul Whelan. Výměna se týká 26 lidí ze sedmi zemí, uvedl podle agentury Reuters úřad tureckého prezidenta. USA měly podle turecké strany převzít tři vězně, Německo třináct dalších a Rusko deset. Podle médií se jedná o největší takovou výměnnou akci mezi Ruskem a západními zeměmi od konce studené války.
Do výměny byly podle Ankary zapojeny také Bělorusko, Polsko, Slovinsko a Norsko. Oznámila to turecká zpravodajská služba MIT, která má prý proces koordinovat, spolu s kanceláří tureckého prezidenta. O velké výměně vězňů se spekuluje už několik dní. „MIT provedla v Ankaře operaci výměny vězňů, která patří k nejdůležitějším za poslední dobu,“ cituje agentura AFP z prohlášení služby. To uvádí mimo jiné, že se výměna týká 26 lidí ze sedmi států – USA, Ruska, Běloruska, Německa, Slovinska, Polska a Norska.
„Vězni byli dopraveni do Turecka sedmi letadly,“ uvedly dále turecké úřady, podle kterých USA převzaly tři vězně, Německo třináct a Rusko deset.
Bílý dům výměnu vězňů potvrdil. „Dojednali jsme propuštění celkem šestnácti lidí z Ruska – včetně pěti německých a sedmi ruských občanů, kteří byli politickými vězni ve své vlastní zemi,“ uvedl Bílý dům. Někteří z propuštěných strávili ve vězení roky. „Dnes (ve čtvrtek, pozn. red.) jejich utrpení skončilo,“ stojí dále v prohlášení amerického prezidenta Joea Bidena.
Biden v prohlášení také poukázal na to, že se mu podařilo během jeho vlády dosáhnout propuštění 70 Američanů, kteří byli zadržováni či vězněni v zahraničí. Na tiskové konferenci posléze uvedl, že s propuštěnými Američany už mluvil, do USA se prý vrátí během několika hodin.
Dosud zadržované Američany mají na letišti v Marylandu osobně vítat i prezident Spojených států Biden se svou viceprezidentkou Kamalou Harrisovou, připojil zpravodaj ČT ve Washingtonu Bohumil Vostal.
Role Berlína
Výměnu vězňů s Ruskem ve večerních hodinách potvrdil i německý kancléř Olaf Scholz.
Podle zpravodaje ČT v Německu Pavla Poláka přitom sehrál Berlín při zprostředkování jednání poměrně zásadní roli. Americké straně prý záleželo na tom, aby byl propuštěn novinář WSJ Gershkovich, ruský vládce Putin naopak propuštění podmiňoval tím, že Berlín propustí Vadima Krasikova.
Ten si odpykával doživotí za vraždu Čečence s gruzínským pasem spáchanou v roce 2019 v centru Berlína. Další jména turecké prohlášení nezmiňuje, píše agentura AFP.
Z informací z bezpečnostních kruhů také vyplývá, že do Berlína jezdili vyjednavači z Washingtonu a snažili se zjišťovat pozici německé strany, jestli by byl Berlín ochoten zapojit Krasikova do výměny. Spolková republika si ovšem kladla podmínku, aby do výměny byl zapojen i ruský opozičník Alexej Navalnyj, který ovšem v únoru tohoto roku zemřel v ruském vězení. Německo nakonec i tak s výměnou souhlasilo.
To později potvrdil i poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan. „Pracovali jsme s našimi partnery na dohodě, která by zahrnovala Alexeje Navalného,“ citoval Sullivanova slova zpravodajský web Axios. Sullivan podotkl, že zrovna v den Navalného smrti se bavil s rodiči Ruskem vězněného dopisovatele listu WSJ Gerskoviche, kterým řekl, že prezident Biden je připraven dotáhnout dohodu o výměně vězňů přes tragickou zprávu o Navalném.
Putinova „milost“
Ruská tajná služba FSB později uvedla, že v rámci výměny vězňů převzalo Rusko osm svých občanů a dvě děti, píše agentura AFP. „Ruští občané byli vyměněni za skupinu osob, které jednaly v zájmu cizích vlád a na úkor bezpečnosti Ruské federace,“ uvedla v prohlášení tajná služba FSB. Neuvedla jména Rusů, kteří se v rámci výměny vrátili do země.
V Moskvě už přistálo letadlo s vězni, které propustily západní země, informovaly tiskové agentury. Na letišti propuštěné přivítal i ruský vládce Putin.
Podle médií byli součástí výměny také agenti ruské SVR Arťom Dulcev a Anna Dulcevová, které odsoudilo za špionáž Slovinsko. Pár měl mimo jiné děti, které byly zřejmě také součástí výměny. Norsko zřejmě propustilo Rusa Michaila Mikušina, který byl podezřelý ze špionáže, a Polsko předalo údajného ruského agenta Pavla Rubcova, který se vydával za španělského novináře. Spojené státy podle stanice CNN propustily tři Rusy.
Podle agentury AFP Kreml oznámil, že ruský vůdce Vladimir Putin omilostnil celkem 13 lidí, kteří byli následovně předáni na Západ. Jsou nimi zmínění Gershkovich, Whelan, Kurmaševová, ochránce lidských práv Oleg Orlov, spolupracovníci zesnulého opozičního předáka Alexeje Navlného Vadim Ostanin, Xenija Fadějevová a Lilija Čanyševová, disidenti Vladimir Kara-Murza a Ilja Jašin.
Dále také umělkyně Alexandra Skočilenková, která si odpykávala sedmiletý trest za výměnu několika cenovek v supermarketu za protiválečné vzkazy, bývalý ředitel organizace Otevřené Rusko Andrej Pivovarov, Kevin Lick, kterého ruský soud poslal za mříže na čtyři roky za vlastizradu, a Demuri (Dieter) Voronin.
Jednání podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka probíhala několik měsíců, i když ruská strana nechtěla debaty blíže komentovat. V Rusku je prý výměna pokrývána pouze zpravodajsky. Vyjádřil se pouze někdejší ruský prezident Dmitrij Medvěděv. Ten prohlásil, že „zrádci jeho vlasti by měli hnít a zemřít ve věznicích, ale že pro Moskvu je užitečnější dostat své lidi domů“. Informovala o tom agentura Reuters.
Podle tureckého tisku výměna proběhla na mezinárodním letišti v Ankaře. MIT dále informovala, že Rusko propustilo na Západ i ruského disidenta Ilju Jašina a Bělorusko německého občana Rika Kriegera, který byl odsouzen k trestu smrti a později omilostněn.
Kara-Murza, Kurmaševová či vrah z FSB
Média dále uvádí, že Rusko opustil i opozičník Vladimir Kara-Murza. Na palubě letadla směřujícího z Ankary do Kolína nad Rýnem odletěl i ochránce lidských práv ze sdružení Memorial Oleg Orlov. Jeho propuštění podle ruskojazyčné verze BBC potvrdila i organizace Memorial. Většinu lidí, které převzalo Německo, by měli tvořit věznění kritici ruské vlády. Podle agentury Reuters se jedná o největší výměnu vězňů mezi Ruskem a Západem od konce studené války. Další velká výměna se odehrála v roce 2010 a týkala se čtrnácti vězňů.
Podle Bloombergu jsou oba Američané na cestě na místo mimo Rusko, kde se zřejmě uskuteční výměna. Nejmenovaný americký představitel řekl stanici CNN, že očekává, že američtí představitelé oba muže brzy převezmou. Není zatím jasné, koho propustí USA či jiné západní země. Whelana a Gershkoviche označilo americké ministerstvo zahraničí za protiprávně vězněné.
Podle agentury Reuters, která se odvolává na vyjádření právníků, by se výměna měla týkat i ruského opozičního politika Vladimira Kara-Murzy. Režim ruského vládce Vladimira Putina ho loni poslal na 25 let do věznice kvůli ostré kritice agrese proti Ukrajině. Jeho zdravotní stav za mřížemi se na začátku července prudce zhoršil, podle jeho manželky Jevgenije Kara-Murzové byl převezen do nemocnice.
Podle stanice CNN byl ve středu propuštěn také rusko-německý právník German Mojžes (německy German Moyzhes), který pomáhal ruským občanům získávat povolení k pobytu v Evropě a ruské úřady ho obvinily z vlastizrady. Na svobodě je podle CNN také politolog Demuri (Dieter) Voronin, obviněný ze spolupráce s novinářem Ivanem Safronovem, nebo ruská umělkyně Alexandra Skočilenková, která si odpykávala sedmiletý trest za výměnu několika cenovek v supermarketu za protiválečné vzkazy.
Rusko propustilo i Andreje Pivovarova, bývalého ředitele organizace Otevřené Rusko založené kritikem Kremlu Michailem Chodorkovským.
Součástí rozsáhlé výměny vězňů je podle informací britské stanice BBC i rusko-americká novinářka Alsu Kurmaševová, která žila před zadržením v Česku a pracovala pro Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda.
Gershkovich, Whelan a Kurmaševová jsou americkými občany, Kara-Murza má v USA povolení k pobytu, takzvanou zelenou kartu, uvádí stanice CNN.
Reuters dále informoval o „nepotvrzených zprávách ruských médií“, podle nichž byl ze sibiřského vězení propuštěn další disident – opoziční aktivista Vadim Ostanin.
Potvrzení z Berlína
Propuštění patnácti „nespravedlivě vězněných z ruských věznic“ v rámci velké výměny vězňů mezi Západem a Ruskem potvrdilo i Německo. Rozhodnutí o propuštění usvědčeného vraha Vadima Krasikova z německého vězení nebylo snadné, uvedl mluvčí německé vlády v prohlášení. Rozhodnutí bylo podle něj motivováno povinností chránit německé občany a solidaritou se Spojenými státy.
Berlín dále vyzval Moskvu, ale také Minsk, k propuštění „všech ostatních politických vězňů“. Podpořil všechny, kteří jsou v Rusku vězněni za to, že „vyjádřili své názory a řekli pravdu o útočné válce (ruského vládce Vladimira) Putina proti Ukrajině“. „Vaše odvaha musí být příkladem pro všechny demokraty,“ uvedl Berlín.
O možné výměně vězňů v posledních dnech média hojně spekulovala. Nasvědčovaly tomu přesuny některých vězňů v Rusku. Podle médií by se výměna mohla týkat i Rusa Vadima Krasikova, který si v Německu odpykává doživotí za vraždu Čečence s gruzínským pasem spáchanou v roce 2019 v centru Berlína. Sama Moskva výměnu vězňů v minulosti nevylučovala. Zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek uvedl, že Krasikov je členem ruské služby FSB. Hodnotí to jako vzkaz ruského vůdce Vladimira Putina dovnitř této zpravodajské komunity, že Rusko své zpravodajce neopouští.
Výměna vězňů mezi Ruskem a Spojenými státy je pozitivní signál, že jsou spolu obě země schopny komunikovat, komentoval proces prezident Petr Pavel. „Já bych neřekl, že to bude znamenat nějaký zásadní zahraničněpolitický průlom, ale je to určitě pozitivní signál, že ty dvě země jsou schopny spolu komunikovat,“ řekl.
Osvobození několika lidí vězněných „z politických důvodů“ uvítal i ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). „Mám radost, že se Alsu (Kurmaševová) shledá s rodinou. Způsob, kterým Rusko zachází s nezávislými novináři, je opravdu nepřijatelný. Česká diplomacie bude nadále pracovat na tom, aby se politickým vězňům dostalo spravedlnosti a svobody,“ sdělil. O propuštění vězněné novinářky se tuzemská diplomacie dlouhodobě zasazovala.
Komentáře ruských médií k výměně vězňů jsou zatím zdrženlivé, uvedl ve vysílání ČT24 komentátor Českého rozhlasu Plus Libor Dvořák. „Výměna visela ve vzduchu už nejméně rok. Jak se zdá podle čísel (…), bude to patrně největší výměna tohoto typu po skončení studené války,“ připomněl.
Nepřímé signály o výměně podle něj přicházely poslední tři dny. Někteří vězni podle něj z míst výkonu trestů zmizeli „neznámým směrem“. „Nikdo nevěděl, kam je úřady převezly. To byl patrně hlavní signál. Včera přišel ještě jeden – (…) do Kaliningradské oblasti zamířil letoun, který se nedávno podílel na podobné výměně Viktora Buta,“ dodal.
„Výhodné pro obě strany“
Samotnou výměnu prý dokáží obě strany „vnitropoliticky zobchodovat“, uvedl ve vysílání ČT24 analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul v Rusku Vladimír Votápek (Piráti).
Podobné výměny vězňů jsou podle něj „tradiční“. Je prý zjevné, že tyto procesy vyhovují jak ruskému vládci Putinovi, tak i Bidenovi. Americký prezident navíc prý podle Votápka „potřebuje nahnat vnitropolitické body pro svou prezidentku“.
Turecko se v současné chvíli snaží prezentovat jako „klíčový mediátor“, uvedla ve vysílání ČT24 analytička z Asociace pro mezinárodní otázky Karolína Lahučká, která zároveň působí na katedře Blízkého východu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Ankara si podle ní nadále udržuje pozici, kterou praktikuje posledních třicet let – vyvažovací politika, ze které pravděpodobně do budoucna neustoupí. Pokud podle Lahučké skutečně nedojde do fáze, kdy nebude na výběr jednoznačný příklon k jedné ze stran, nyní je pro ni výhodnější fungovat na dvě strany.
Západní státy jsou z hlediska vydaných vězňů v početní výhodě, podotkla ve vysílání ČT24 novinářka z deníku N Petra Procházková. „Je tam jedno velké ale – velká část vyměněných, kteří získali svobodu a ocitli se v západních, svobodných zemích, jsou ruští občané. Rusové zásadně měnili pouze své občany, zatímco západní země měnily jednak své občany – Američany a Němce – ale potom také ruské politické vězně,“ pokračovala.
„Jestli vůbec mluvit o výhodnosti, skoro to zní jako obchod. Ale určitě je to výměna, která si zaslouží chválu pro ty, kteří ji organizovali,“ dodala.
