Zdraví vězněného ruského disidenta Orlova se zhoršuje. „Začal ztrácet sluch“

Nahrávám video
Události: Zdravotní stav ruského ochránce lidských práv Orlova se zhoršuje
Zdroj: ČT24

Zdravotní stav ruského ochránce lidských práv Olega Orlova, který je ve vězení za kritiku vedení Kremlu kvůli vojenské invazi na Ukrajinu, se zhoršuje. Blízcí sedmdesátiletého aktivisty i nevládní organizace Memorial viní ruské vězeňské orgány z nelidského zacházení.

Orlova odsoudil ruský soud v únoru ke 2,5 roku vězení za protiválečný článek, ve kterém označil režim prezidenta Vladimira Putina za fašistický. Proti rozsudku se Orlov odvolal.

Zdravotní stav ochránce lidských práv se zhoršuje z několika důvodů. „Podle jeho právníků je nemocný a začal ztrácet sluch. Přesně nevědí, proč se tak děje, protože k němu nemá přístup lékař,“ přiblížil zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek. Podle informací organizace Memorial trpí Orlov zejména denními převozy mezi vazební věznicí a soudem, kde se seznamuje s materiály pro odvolací řízení.

„Podmínky ve vězení nejsou podle jeho právníků zdaleka ideální. Neustále je mu zima a samozřejmě pro něj není příjemná ani strava, protože dostává suchou stravu zalitou horkou vodou. A ideální není ani jednání s právníky, která jsou možná jen v omezené míře – pod kontrolou a kamerou,“ doplnil Rožánek.

„Zítra mu bude 71 let. Už to není žádný mladík. Organismus je organismus, má svoje léta. Přežil několik válek – Moldavsko, obě čečenské války, Severní Osetii, byl i v Náhorním Karabachu,“ připomněla Orlovova manželka Taťána.

K režimu svého chotě dodala. „Odvezou ho před snídaní a přivezou ho po večerce, takže v podstatě nemá teplé jídlo. Na jednání soudu se nebude moci dobře připravit. Je to fyzicky nemožné. Bojím se, aby ho to nezlomilo.“

Emigrace nepřicházela v úvahu

Orlov je spjat s nevládní organizací Memorial, která dostala Nobelovu cenu za mír za rok 2022 a kterou o rok dříve ruské úřady zakázaly. Zatímco většina Putinových odpůrců byla uvězněna či emigrovala, Orlov odmítal odejít do exilu, protože pokládal za důležité, aby v Rusku neumlkly kritické hlasy.

„Měl jsem možnost s Olegem Orlovem i jeho manželkou několikrát natáčet a pokaždé říkali, že Rusko je jejich vlast. Milují sice Evropu a Českou republiku, ale jinde by žít nedokázali. Chtějí ukázat, že v Rusku se najdou i Rusové, kteří dokážou otevřeně říkat pravdu, kritizovat válku na Ukrajině a otevřeně i prezidenta Vladimira Putina a jeho politiku,“ vysvětlil Rožánek.

Ke snížení zmíněného trestu ale zřejmě nedojde. „Jeho právníci doufají, že ho odvolací soud osvobodí, ale vzhledem k politickému tlaku zřejmě k osvobozujícímu verdiktu nedojde. Trest 2,5 let vězení je podle nich nicméně až příliš velký za to, že napsal článek v zemi, kde ústava garantuje svobodu slova,“ dodal zpravodaj ČT.

Orlovova obhájkyně Natalija Sekretarevová se šance nevzdává, ale zároveň zůstává realistkou. „Pokud existuje spravedlnost, soud musí Orlova osvobodit. To se ale zřejmě nestane. Věříme alespoň ve snížení trestu,“ prohlásila v rozhovoru pro Českou televizi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...