Zdraví vězněného ruského disidenta Orlova se zhoršuje. „Začal ztrácet sluch“

Nahrávám video

Zdravotní stav ruského ochránce lidských práv Olega Orlova, který je ve vězení za kritiku vedení Kremlu kvůli vojenské invazi na Ukrajinu, se zhoršuje. Blízcí sedmdesátiletého aktivisty i nevládní organizace Memorial viní ruské vězeňské orgány z nelidského zacházení.

Orlova odsoudil ruský soud v únoru ke 2,5 roku vězení za protiválečný článek, ve kterém označil režim prezidenta Vladimira Putina za fašistický. Proti rozsudku se Orlov odvolal.

Zdravotní stav ochránce lidských práv se zhoršuje z několika důvodů. „Podle jeho právníků je nemocný a začal ztrácet sluch. Přesně nevědí, proč se tak děje, protože k němu nemá přístup lékař,“ přiblížil zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek. Podle informací organizace Memorial trpí Orlov zejména denními převozy mezi vazební věznicí a soudem, kde se seznamuje s materiály pro odvolací řízení.

„Podmínky ve vězení nejsou podle jeho právníků zdaleka ideální. Neustále je mu zima a samozřejmě pro něj není příjemná ani strava, protože dostává suchou stravu zalitou horkou vodou. A ideální není ani jednání s právníky, která jsou možná jen v omezené míře – pod kontrolou a kamerou,“ doplnil Rožánek.

„Zítra mu bude 71 let. Už to není žádný mladík. Organismus je organismus, má svoje léta. Přežil několik válek – Moldavsko, obě čečenské války, Severní Osetii, byl i v Náhorním Karabachu,“ připomněla Orlovova manželka Taťána.

K režimu svého chotě dodala. „Odvezou ho před snídaní a přivezou ho po večerce, takže v podstatě nemá teplé jídlo. Na jednání soudu se nebude moci dobře připravit. Je to fyzicky nemožné. Bojím se, aby ho to nezlomilo.“

Emigrace nepřicházela v úvahu

Orlov je spjat s nevládní organizací Memorial, která dostala Nobelovu cenu za mír za rok 2022 a kterou o rok dříve ruské úřady zakázaly. Zatímco většina Putinových odpůrců byla uvězněna či emigrovala, Orlov odmítal odejít do exilu, protože pokládal za důležité, aby v Rusku neumlkly kritické hlasy.

„Měl jsem možnost s Olegem Orlovem i jeho manželkou několikrát natáčet a pokaždé říkali, že Rusko je jejich vlast. Milují sice Evropu a Českou republiku, ale jinde by žít nedokázali. Chtějí ukázat, že v Rusku se najdou i Rusové, kteří dokážou otevřeně říkat pravdu, kritizovat válku na Ukrajině a otevřeně i prezidenta Vladimira Putina a jeho politiku,“ vysvětlil Rožánek.

Ke snížení zmíněného trestu ale zřejmě nedojde. „Jeho právníci doufají, že ho odvolací soud osvobodí, ale vzhledem k politickému tlaku zřejmě k osvobozujícímu verdiktu nedojde. Trest 2,5 let vězení je podle nich nicméně až příliš velký za to, že napsal článek v zemi, kde ústava garantuje svobodu slova,“ dodal zpravodaj ČT.

Orlovova obhájkyně Natalija Sekretarevová se šance nevzdává, ale zároveň zůstává realistkou. „Pokud existuje spravedlnost, soud musí Orlova osvobodit. To se ale zřejmě nestane. Věříme alespoň ve snížení trestu,“ prohlásila v rozhovoru pro Českou televizi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je dle informací AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, který měl přijít o oko. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy. Premiér Keir Starmer násilnosti označil za nepřijatelné.
01:35AktualizovánoPrávě teď

Ruští zbrojaři využívají oxid hlinitý z Irska. Sankcím EU zatím jeho vývoz nepodléhá

Irsko se ocitlo pod palbou kritiky kvůli pokračujícímu prodeji oxidu hlinitého Rusku, kde se tato látka následně používá k výrobě hliníku, který poté slouží ruskému zbrojnímu průmyslu. Podle agentury AFP ovšem oxid hlinitý nepodléhá sankcím EU uvaleným na Rusko. V úterý Irsko navštívila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. „Žádné evropské produkty by neměly skončit v dronech a raketách, které zabíjejí ukrajinské civilisty,“ řekla po boku irské ministryně zahraničí Helen McEnteeové a naznačila, že by situaci mohl změnit další balík sankcí.
před 44 mminutami

Ukrajina by s gripeny mohla získat účinnou zbraň proti ruským klouzavým pumám

Švédsko nedávno oznámilo svůj dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině. Jeho součástí má být i předání šestnácti starších typů stíhaček Gripen a dodávky munice. Švédské stroje mají podle expertů pro Kyjev řadu výhod. Pokud by s nimi Ukrajina dostala i střely Meteor, jak obě strany přinejmenším naznačují, mohlo by jí to výrazně pomoci s obranou proti ruským klouzavým leteckým pumám.
před 1 hhodinou

Trosky místo domů. Jih Filipín se potýká s následky ničivého zemětřesení

Silné zemětřesení, které v pondělí 8. června zasáhlo jih Filipín, si vyžádalo nejméně 37 obětí a více než 200 lidí utrpělo zranění. Snímky z postižených oblastí ukazují rozsah zkázy – zřícené budovy, popraskané silnice, zavalená vozidla i obyvatele odklízející trosky a zachraňující majetek ze zničených domů.
před 1 hhodinou

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. V noci na středu to na síti X oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina udeřila na závod a rafinerii v Rusku. Moskva hovoří o zásahu muzea

Ukrajinská armáda v noci na středu zasáhla vojenský závod v ruském městě Čeboksary a Kujbyševskou ropnou rafinerii v Samaře, potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko zároveň tvrdí, že v důsledku ukrajinského útoku na Sevastopol vypukl v tamním historickém muzeu požár. Moskva podnikla v noci na středu 26 úderů na ukrajinský Charkov, terčem útoků se stala i Oděsa či Cherson.
08:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 5 hhodinami

Dalekonosnou střelbu rychle nenahradíme, říká expert ke stahování Američanů z Evropy

Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.
před 7 hhodinami
Načítání...