Po více než deseti letech strávených za mřížemi je pětapadesátiletý Viktor But, v USA odsouzený překupník se zbraněmi s přezdívkou obchodník se smrtí, volný. Experti upozorňují, že But může mít vazby na ruské tajné služby. A jeho nynější výměna za vězněnou basketbalistku Brittney Grinerovou může být podle nich způsobem, jak Vladimir Putin uklidňuje členy ruské elity, k nimž měl But podle všeho velmi blízko.
Bývalý zpravodaj v Rusku či Afghánistánu Nick Paton Walsh ve své analýze na webu CNN poukazuje hned na několik věcí. Kvituje například to, že i když na Ukrajině stále zuří válka a rusko-americké vztahy jsou nejhorší od konce studené války, vlády obou zemí spolu i v takové situaci dokáží komunikovat a dohodnout se na takovéto výměně vězňů.
Kreml ovšem dal v pátek jasně najevo, že i když se výměnu Grinerové za Buta podařilo domluvit, rozhodně to neznamená, že by šlo o nějaké zlepšení či oteplení vztahů v této napjaté době.
„Jednání se zabývala výhradně tématem výměny. Je proto nesprávné z toho vyvozovat nějaké hypotetické závěry, že by to mohl být krok k překonání krize, která nyní v našich bilaterálních vztazích vládne,“ konstatoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Bilaterální vztahy zůstávají v žalostném stavu,“ dodal.
Plusové body pro Putina
Expert CNN dále připomíná, že But, který se podle dostupných informací domluví hned několika světovými jazyky a tvrdí o sobě, že není žádný obchodník se zbraněmi, ale pouhý nákladní pilot a majitel přepravní společnosti, si v průběhu let vybudoval v Rusku až jakousi mytickou pověst, hlavně mezi tamní elitou. Podle Walshe o něm ale slyšela i celá řada obyčejných Rusů. Moskva se o jeho vydání snaží na všech úrovních už řadu let.
Vše tak podle experta CNN nasvědčuje tomu, že But je z pohledu Kremlu zkrátka někdo, koho nelze nechat „napospas“. Jeho výměna za americkou basketbalistku přitom podle něj může ruskému diktátorovi Vladimiru Putinovi získat plusové body u ruské elity. But totiž v minulosti působil v Africe, kde se údajně sblížil s řadou vlivných Rusů. Včetně těch, ke kterým má blízko nynější vládce Kremlu. I když i tohle sám But popírá.
Walsh se rovněž pozastavuje nad tím, proč vlastně Spojené státy vynaložily tolik času, peněz a úsilí na to, aby „obchodník se smrtí“ skončil v rukou právě americké justice. Je podle něj možné, že úřady doufaly, že But po nástupu do amerického vězení přejde na druhou stranu a začne „donášet“ na své bývalé soudruhy a spolupracovníky.
„Ano, (tato výměna) je pro Putina vítězstvím. Ale za cenu toho, že odhalil svoji slabinu a potřebu udržet vojenské špičky, na něž spoléhá, spokojené,“ uzavírá analytik CNN.
Před propuštěním Buta z amerického vězení varoval už v srpnu, tedy v době, kdy se o výměně prominentních vězňů teprve spekulovalo, na portálu Foreign Policy bývalý vysoký činovník amerického Úřadu pro potírání drog (DEA) Michael Braun, který měl Butovo polapení přímo na starosti. Ruský obchodník se zbraněmi podle něj může potenciálně vážně ohrozit americkou národní bezpečnost.
I Braun upozorňuje, že But mohl být v minulosti důstojníkem ruské rozvědky GRU a že dodával zbraně i teroristickým organizacím. Včetně Talibanu, který následně jeho „zboží“ používal proti silám NATO a USA v Afghánistánu. Podle vyšetřovatelů přitom But často zbraněmi zásoboval v různých částech světa obě strany zapojené do jednotlivých konfliktů.
„Máme společného nepřítele“
Braun dodává, že předtím, než ruského zbrojaře v roce 2008 zatkla v Bangkoku thajská policie během schůzky s agenty DEA, kteří se vydávali za příslušníky kolumbijské teroristické organizace FARC, stihl se jim But pochlubit, že „se Spojenými státy bojuje už deset nebo patnáct let a že mají společného nepřítele“.
Operativcům v utajení přímo řekl, že ví, že jím dodané rakety země–vzduch a další zbraně budou použity proti Američanům. Právě za tento obchod po vydání do USA poslal Buta tamní soud za mříže na čtvrt století.
Braun navíc tvrdí, že neexistuje nic takového jako bývalý tajný agent, a míní, že But čas od času vzal nějakou práci od svých bývalých nadřízených. To podle něj může stát za tím, proč se Moskva dlouhá léta snažila obchodníka se zbraněmi dostat z vězení. Nyní ho prý může využít k různým podvratným misím a dalším zpravodajským operacím.
Agentura Reuters upozornila na zajímavý detail. But měl při pobytu v americké káznici ve státě Illinois podle spoluvězňů v cele Putinovu fotografii a nechával se slyšet, že podle jeho názoru by Ukrajina neměla existovat jako samostatný stát. To by mohlo dokládat blízké vazby Buta na Putinovo okolí, o nichž se píše mimo jiné ve výše zmíněné analýze CNN.
Tím, že se But nyní dostal z amerického vězení, došlo na slova jeho advokáta z roku 2011. Tehdy „obchodník se smrtí“ prostřednictvím svého právního zástupce vzkázal, že „věří, že tohle není konec“.
Portál New York Times píše, že není zřejmé, zda úspěšná výměna Buta za Grinerovou nepovede Rusko k tomu, aby častěji zatýkalo občany ze Západu, které by později mohlo podobně vyměnit. Moskva popírá, že by prováděla takováto úmyslná zatčení.
Ruský novinář Andrej Soldatov nicméně upozorňuje, že v amerických vězeních si tresty především za hackerské útoky odpykává řada Rusů. Moskva se podle něj naučila zajišťovat si „rukojmí do zásoby“ během čečenské války a podle Soldatova tak dává z ruského úhlu pohledu „dokonalý smysl“ používat nyní tuto taktiku vůči Spojeným státům.
- V minulosti šlo většinou o více vyvážené dohody – špion za špiona nebo disidenta.
- V šedesátých letech dvacátého století Sovětský svaz a USA vyměnily agenta SSSR Rudolfa Abela za pilota amerického špionážního letounu Francise Garyho Powerse. Tato dohoda inspirovala režiséra Stevena Spielberga k natočení historického dramatu Most špionů z roku 2015.
- Během studené války proběhla výměna třikrát, při poslední se vyměnilo devět lidí. Mezi nimi byli i tři Čechoslováci, na západ putoval například syn tenisty Jiřího Javorského – Jaroslav. Na východ naopak vykročili agenti KGB, českoslovenští občané žijící v USA, Karel Köcher a jeho žena Hana.
- Köcher měl za úkol, aby pronikl do CIA – a podařilo se mu to. Pracoval pro Ústřední zpravodajskou službu téměř celé desetiletí. Na začátku osmdesátých let jej ale odhalila FBI a Moskva jej vyměnila za sovětského disidenta Anatolije Ščaranského, který byl podle Západu z vyzvědačství obviněn ve vykonstruovaném politickém procesu.
- Známá je také kauza ruských špionů z přelomu první dekády tohoto století. Nejznámější z nich je Anna Chapmanová, kterou USA v roce 2010 spolu s dalšími devíti vyzvědači vyměnily s Ruskem za čtyři své lidi, které Moskva považovala za vyzvědače. Byl mezi nimi také třeba Sergej Skripal, který před čtyřmi lety v Británii přežil pokus o otravu – podle Spojeného království za útokem stála právě Moskva.
Podle bývalého velvyslance v USA a Rusku Petra Koláře byla výměna výhodná především pro Rusko, nicméně zmínil, že před Vánoci chtěl prezident USA Joe Biden zřejmě udělat gesto pro své domácí publikum. „Upřímně řečeno, Viktor But, přezdívaný také obchodník se smrtí, je číslo jedna ve své kategorii, a když víme, že zároveň v Rusku zůstává Paul Whelan, tak si říkám: proč, když už ta výměna měla proběhnout za takové eso, jakým je But, nevyměnili oba,“ vyjádřil Kolář nepochopení americké strany.
„Když se chce, tak to jde. To se ukázalo, když proběhla výměna obránců Mariupolu a velitele pluku Azov za jednoho ruského oligarchu a dalších 55 proruských aktivistů. Nepoměr je zřejmý a tehdy na tom vydělala Ukrajina, respektive obránci Azovstalu,“ konstatoval ve vysílání Horizontu ČT24.
