Ilja Jašin

Vladimir Kara-Murza a Andrej Pivovarov, dva ruští aktivisté, propuštění v rámci výměny vězňů vyzvali při páteční tiskové konferenci v Německu svět, aby rozlišoval mezi ruským lidem a Vladimirem Putinem. Poděkovali také všem, kteří pomohli zajistit jejich čtvrteční propuštění. Ruský opoziční politik Ilja Jašin, který byl rovněž součástí výměny, však řekl, že jeho cílem je návrat do Ruska. Informovala o tom agentura Reuters.

Západ v rámci výměny vězňů pustil na svobodu i osoby spojované s ruskými tajnými službami včetně Vadima Krasikova, který dostal v Německu doživotní trest za vraždu. Kreml v pátek přiznal, že Krasikov byl příslušníkem Federální bezpečnostní služby (FSB). Propuštěné novináře Evana Gershkoviche a Alsu Kurmaševovou a bývalého příslušníka americké námořní pěchoty Paula Whelana přivítali v USA šéf Bílého domu Joe Biden a viceprezidentka Kamala Harrisová. Německý kancléř Olaf Scholz označil setkání se skupinou lidí, z nichž někteří strávili v ruských věznicích i několik let, za velmi emotivní. Někteří se podle něj báli o život.

Turecko potvrdilo, že součástí výměny vězňů mezi Ruskem a několika západními zeměmi včetně USA, kterou pomáhalo dojednávat, jsou dopisovatel deníku The Wall Street Journal Evan Gershkovich a bývalý příslušník americké námořní pěchoty Paul Whelan. Výměna se týká 26 lidí ze sedmi zemí, uvedl podle agentury Reuters úřad tureckého prezidenta. USA měly podle turecké strany převzít tři vězně, Německo třináct dalších a Rusko deset. Podle médií se jedná o největší takovou výměnnou akci mezi Ruskem a západními zeměmi od konce studené války.

Někteří uvěznění ruští politici v pondělí drží jednodenní hladovku. Informovaly o tom Rádio Svoboda nebo list Novaja gazeta Evropa. Pod iniciativou je podepsaný například opoziční předák Alexej Navalnyj, opoziční politici Vladimir Kara-Murza a Ilja Jašin nebo Navalného bývalá spolupracovnice Lilija Čanyševová. V Rusku je Den památky obětí politických represí, iniciátoři hladovky ale chtějí tomuto dni vrátit název „Den politického vězně“, je podle nich opět aktuální.

Přesně 565 lidí je v současné době podle údajů lidskoprávní organizace Memorial v Rusku za mřížemi z politických důvodů. Mezi nimi jsou i desítky protiválečných aktivistů, kteří byli odsouzeni po ruské agresi na Ukrajinu hlavně za paragraf nazvaný „diskreditace ruské armády“, který trestá sdílení jiných informací než těch oficiálních. Dostali různé tresty od jednoho roku až po pětadvacet let vězení. Jedním z mála míst, kde lze proti válce něco říct, je sídlo strany Jabloko.

Moskevský soud poslal na osm let do vězení známého televizního novináře Alexandra Něvzorova za zveřejnění zpráv, že ruští vojáci úmyslně ostřelovali porodnici v tehdy obléhaném ukrajinském Mariupolu. Ruské úřady tvrdí, že jsou to lži. Jiný ruský soud udělil tři roky vězení za „opakovanou diskreditaci“ ruské armády a pohrdání soudem Vladislavu Nikitěnkovi. Důvodem jsou jeho protiválečná vyjádření na Facebooku. Nikitěnko také už dříve podal trestní oznámení na vůdce Vladimira Putina za rozpoutání agresivní války.

I tito Rusové jsou oběťmi ruské agrese proti Ukrajině. Sice nebyli povoláni na frontu, ale čelí nejrůznějším postihům a šikaně, skončili ve vězení, nebo přímo zmizeli – protiváleční aktivisté, opoziční politici či běžní lidé, kteří nedodrželi nové, válečné zákony. Zprávy o jejich osudech bývají často kusé, někdy protichůdné. Šance, že budou jejich příběhy plně objasněny, zůstává většinou malá.

Soud v Moskvě shledal vinným ruského opozičního politika Ilju Jašina, obžalovaného z šíření lživých informací o ruské armádě během války na Ukrajině. Jašin za trestný čin, který ruské úřady zavedly po letošní masivní invazi na Ukrajinu, dostal 8,5 roku vězení. Prokuratura požadovala devítiletý trest vězení, Jašinovi právní zástupci žádali osvobození.

V Moskvě začal soud s opozičním zastupitelem tohoto města Iljou Jašinem, který šířil informace o vraždění civilistů v ukrajinské Buče během ruské okupace. Obžalovaný je z trestného činu diskreditace armády, kde je sazba až patnáct let ve vězení.

Ruská policie rozpustila v Moskvě setkání představitelů místní opozice a zadržela všechny jeho účastníky. Z místa o tom informovala televize Dožď. Na dvoudenní fórum organizované projektem Sjednocení demokraté přijelo kolem 150 lidí z celé země. Videa zadržených, mezi nimiž jsou i opoziční politici Vladimir Kara-Murza a výkonný ředitel organizace Otevřené Rusko Andrej Pivovarov, odvážených v policejních autech, zveřejnili Sjednocení demokraté na sociální síti Telegram.

Početná skupina obyvatel Moskvy se vydala na nepovolený pochod městem, aby protestovala proti vyškrtnutí opozičních kandidátů z voleb do městského zastupitelstva. Po pochodu centrem se dav rozdělil do několika skupin. Na akci dohlíželi policejní těžkooděnci, kteří nezasáhli.

Tisíce Rusů demonstrovaly na Sacharovově třídě v Moskvě proti podvodům při registraci kandidátů do zářijových voleb zastupitelstva hlavního města. Lokální volební komise do nich totiž nepustily řadu opozičních politiků s odůvodněním, že podpisy nutné pro jejich registraci jsou falešné. Internet vzápětí zaplavila řada vyjádření autorů podpisů potvrzujících jejich pravost. Mezi nimi se ozvali i lidé, které volební komise prohlásila za mrtvé.