Západ v rámci výměny vězňů pustil na svobodu i osoby spojované s ruskými tajnými službami včetně Vadima Krasikova, který dostal v Německu doživotní trest za vraždu. Kreml v pátek přiznal, že Krasikov byl příslušníkem Federální bezpečnostní služby (FSB). Propuštěné novináře Evana Gershkoviche a Alsu Kurmaševovou a bývalého příslušníka americké námořní pěchoty Paula Whelana přivítali v USA šéf Bílého domu Joe Biden a viceprezidentka Kamala Harrisová. Německý kancléř Olaf Scholz označil setkání se skupinou lidí, z nichž někteří strávili v ruských věznicích i několik let, za velmi emotivní. Někteří se podle něj báli o život.
Biden objímal propuštěné vězně. Putin vítal ruského agenta odsouzeného za vraždu
Události: Výměna vězňů mezi Ruskem a některými západními zeměmi je završena (zdroj: ČT24)
Biden s Harrisovou uvítali trojici na marylandské vojenské základně Andrews. Poté se Gershkovich, Kurmaševová a Whelan radostně shledali se svými rodinami. Osvobození Američané se podle agentury AP zdržovali na letištní ploše a vychutnávali si okamžik svého návratu do země. Pořizovali si selfie s rodinnými příslušníky a přáteli, objímali se i s Bidenem a Harrisovou a zasypávali své blízké polibky.
Gershkovichova rodina před novinářovým příletem prozradila, že se nemůže dočkat, až ho co nejvíc obejme a uvidí zblízka „jeho milý a statečný úsměv“. „Zatímco jsme čekali na tento významný den, byli jsme odhodláni být co nejhlasitější v Evanův prospěch. Jsme velmi vděční za všechny hlasy, které se ozvaly, když ten jeho mlčel. Konečně můžeme unisono říct: ,Vítej doma, Evane,‘“ napsala šéfredaktorka listu The Wall Street Journal Emma Tuckerová.
Prezidentův blízký vztah s příbuznými
Biden zařadil zajištění propuštění Američanů neprávem zadržovaných v zahraničí mezi hlavní body svého zahraničněpolitického programu pro šest měsíců, které zbývají do konce jeho funkčního období.
Ve čtvrtek prezident v jednu chvíli chytil za ruku Whelanovu sestru Elizabeth a řekl, že prakticky žila v Bílém domě, zatímco se jeho administrativa snažila Paula osvobodit. Poté pokynul dceři Kurmaševové Miriam, aby přistoupila blíže, a vzal ji za ruku a řekl lidem v místnosti, že má třinácté narozeniny. Požádal všechny, aby dojaté dívce zazpívali, popsala agentura AP.
V rámci výměny vězňů zprostředkované Ankarou zamířilo z Ruska na západ celkem šestnáct lidí, opačným směrem deset. Někteří z nich přitom byli napojení na ruské tajné služby. NATO nebývalou akci označilo za příklad spolupráce mezi spojenci v Alianci.
„Dnešek je mocnou ukázkou toho, proč je ve světě důležité mít přátele,“ prohlásil šéf Bílého domu. Zvláště ocenil Berlín, který předal Moskvě usvědčeného vraha Vadima Krasikova. Ten si v německém vězení odpykával doživotní trest za vraždu Čečence s gruzínským občanstvím, jenž byl odpůrcem ruského režimu. Zelimchan Changošvili byl v roce 2019 zastřelen za bílého dne zblízka při jízdě na kole v berlínském parku Tiergarten.
Deník Wall Street Journal (WSJ), pro který Gershkovich pracuje, ve svém pátečním vydání mimo jiné připomněl, že na světě jsou dál zadržovány a neprávem vězněny další stovky novinářů. Zpravodaj ČT ve Spojených státech Bohumil Vostal připomněl, že WSJ, který se řadí mezi pravicové a konzervativní listy, poděkoval demokratickému prezidentovi Joe Bidenovi.
Část americké politické scény však upozorňuje na to, že by takové kroky a takové výměny mohly motivovat ruského vládce Putina, aby vsazoval do vězení „nevinné lidi a používal je jako vyjednávací páku v jednání se Spojenými státy“. Podle Vostala je v současné chvíli – 94 dní před prezidentskými volbami v USA – toto téma „vysoce politické“.
Republikánský kandidát na prezidenta Donald Trump už prohlásil, že „chce vědět, zda za propuštěním stojí peníze, které Američané dali Rusům“. Poradce pro národní bezpečnost současného amerického prezidenta Jake Sullivan toto však odmítl.
Zpravodaj ČT v USA Bohumil Vostal o okolnostech propuštění vězňů mezi Západem a Ruskem (zdroj: ČT24)
Znovunabytá svoboda
Třináct lidí propuštěných Moskvou přiletělo na německé letiště Kolín–Bonn, kde je v noci na pátek přivítal Scholz, který kvůli tomu přerušil dovolenou. „Měl jsem možnost mluvit s těmi, kteří se vrátili z ruského vězení. Bylo to velmi dojemné. Mnozí nečekali, že se to stane právě teď, a jsou stále plní pocitů spojených s tím, že jsou najednou svobodní. Mnozí z nich se obávali o své zdraví, a dokonce i o život,“ řekl Scholz novinářům.
Propuštění vězňů označil za mimořádný okamžik. „Pro mě to je jedinečný moment. Moment, který zcela jistě znovu umocnil přátelství mezi USA a Německem,“ konstatoval kancléř.
Za Krasikova měl být propuštěn Navalnyj
Propuštění odsouzeného vraha Krasikova označil Berlín za nesnadné. „Věřím, že je to správné rozhodnutí. A pokud existují nějaké pochyby, pak je rozptýlí rozhovor s těmi, kteří jsou nyní na svobodě. Jsme společnost, která je utvářena humanismem, myšlenkou osobní svobody a také demokracií,“ zdůraznil Scholz. Dodal, že Německo se bude nadále zasazovat o demokracii a svobodu.
„Naléhání na spolkovou vládu, aby Krasikova propustila, ten tlak tam nebyl jen z Moskvy, ale samozřejmě na tom měl zájem i Washington, protože věděl, že Vladimir Putin podmiňuje jakoukoli dohodu právě tím, že součástí skupiny lidí, kteří budou propuštěni ze Západu směrem do Ruska, bude i Krasikov,“ prohlásil zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák.
Horizont ČT24: Největší výměna vězňů mezi Ruskem a Západem od studené války (zdroj: ČT24)
„Vztahy mezi Moskvou a Berlínem jsou dlouhodobě napjaté, a to nejen kvůli rusko-ukrajinské válce, ale právě i kvůli případu Krasikova. To, že k výměně došlo, nelze vnímat tak, že by se vztahy zlepšovaly a umožňovaly tyto výměny, spíše to ukazuje, jak nesmiřitelné ty postoje jsou, protože tato výměna vznikla navzdory špatným vztahům a v žádném případě to neznamená, že by se teď Berlín více přibližoval Moskvě, Německo stále trvá na podpoře Ukrajiny,“ dodal zpravodaj.
Podle listu The New York Times Scholz na propuštění Krasikova přistoupil s podmínkou, že výměnou za něj bude osvobozen ruský opozičník Alexej Navalnyj. Krátce po kancléřově souhlasném stanovisku však Navalnyj zemřel za nevyjasněných okolností v trestanecké kolonii na Sibiři.
Příbuzní Čečence Changošviliho, kterého Krasikov zavraždil, jsou vývojem zklamaní. Jejich právní zástupkyně Inga Schulzová řekla agentuře DPA, že to byla pro rodinu zdrcující zpráva. „Na jednu stranu jsme šťastní, že se někomu podařilo zachránit život. Zároveň jsme ale velmi zklamaní, že ve světě očividně neplatí žádné zákony, a to ani v zemích, kde je právo označováno za nejvyšší instanci,“ citovala Schulzová postoj pozůstalých.
Přísně tajný proces
Vše je pod kuratelou tajných služeb, upozornil v pořadu Interview ČT24 bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza z katedry mezinárodních vztahů na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle něj ve věci nehraje zásadní roli ani diplomacie – snad s výjimkou diplomatických kanálů. „Úředníci ministerstev zahraničí komunikují s úředníky ministerstev zahraničí ostatních států, aby dojednali schůzky, případně telefonáty či šifrované hovory mezi jednotlivými tajnými službami,“ popsal.
Největší složitost na celé operaci podle něj spočívala v tom, že se muselo koordinovat několik tajných služeb najednou. „Co víme, je jistota, že to trvalo déle než rok,“ pokračoval. Délku procesu podle něj ovlivňuje hlavně dohoda mezi stranami, které osoby budou vyměněny.
Interview ČT24: Bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza (zdroj: ČT24)
Myslí si, že v tomto případu hrál roli i zemřelý ruský opozičník Alexej Navalnyj, který měl být součástí dohody a jehož propuštění požadovala německá strana.
Bříza by prý jako majitel „západního pasu“ do Ruska v následujících měsících či letech nejel – z toho důvodu, že Moskva si podle něj bude chtít udělat „zásoby obyvatel západní Evropy, respektive západního světa – především pak Spojených států. Opět to je podle priorit – kteří potom budou určeni k tomu, aby byli směněni,“ dodal.
Kritika a výhrady
Výhrady mají ale i německá média a političtí představitelé. Kritické hlasy zaznívají z řad opozice i vládních stran. „Rusko je teroristický stát, který se cíleně pokouší nastolit diplomacii s rukojmími a učinit z ní obchodní model,“ vysvětlil poslanec a zahraničněpolitický expert Křesťanskodemokratické unie (CDU) Roderich Kiesewetter. Propuštění Krasikova může podle něj vytvořit precedens, který by odporoval německým právním zásadám. „Neboť by posílil teroristický stát Rusko,“ dodal.
Podobné obavy vyslovil také poslanec vládních liberálních svobodných demokratů (FDP) Marcus Faber, který je rovněž předsedou obranného výboru Spolkového sněmu. Na síti X napsal, že nyní musí být každému jasné, že Putinův režim svévolně vězní lidi, kteří pak slouží diktátorovi jako zástava.
Poslanec Scholzovy sociální demokracie (SPD) a předseda zahraničního výboru Spolkového sněmu Michael Roth ke kritice výměny uvedl, že je zcela oprávněná. Rozhodnutí Berlína ale obhajuje, zároveň však volá po větší podpoře Ukrajiny. „Občas je třeba se z důvodů lidskosti dohodnout s ďáblem,“ poznamenal.
Zpravodaj ČT Polák k německým reakcím na výměnu vězňů s Ruskem (zdroj: ČT24)
Výměnu později ostře zkritizoval i republikánský kandidát na amerického prezidenta Donald Trump. Označil ji za „Putinovo vítězství“, které prý vytváří nebezpečný precedens. S odkazem na ruského prezidenta Vladimira Putina to Trump prohlásil v rozhovoru pro televizní stanici Fox Business. Současný republikánský kandidát na hlavu státu také řekl, že jeho administrativa by dokázala uzavřít lepší dohodu.
„Jako obvykle to bylo vítězství pro Putina... Ale dostali jsme někoho zpátky. Takže to nikdy zpochybňovat nebudu. (Ale) za nás by se to nestalo. My bychom nemuseli pustit na svobodu některé z největších zabijáků světa,“ tvrdil Trump.
Osvobození agentů prioritou Kremlu
Němečtí soudci při vynesení verdiktu v roce 2021 uvedli, že Krasikov jednal na příkaz ruských úřadů, které mu daly falešnou identitu, pas a prostředky k provedení vraždy. Podle nich sloužil v jednotce speciálních sil, která spadá pod Federální bezpečnostní službu (FSB).
Kreml tehdy obvinění odmítl. Případ odstartoval velkou diplomatickou rozepři mezi Ruskem a Německem, včetně vlny vzájemného vyhošťování diplomatů, připomíná agentura AP.
Ruský vládce Vladimir Putin nyní osobně přivítal Krasikova na letišti u Moskvy a Kreml v pátek oficiálně přiznal, že muž byl členem FSB. Putinův mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov konkrétně uvedl, že Krasikov sloužil u elitní jednotky Alfa. Peskov také zdůraznil, že jednání ohledně výměny vězňů nijak nesouvisí s hovory o urovnání konfliktu na Ukrajině.
Podle AP je pro Putina jako veterána KGB osvobození ruských agentů prioritou. V minulosti o Krasikovovi ruský vládce mluvil jako o „vlastenci“ uvězněném v „zemi spojené s USA“ za „likvidaci bandity“, který zabil ruské vojáky během bojů na Kavkaze.
Vladimir Putin vítá Vadima Krasikova v Rusku
Polsko ve čtvrtek propustilo Pavla Rubcova, údajného důstojníka ruské tajné vojenské služby GRU vydávajícího se za španělského novináře, jehož úřady zadržely v roce 2022.
Náměstek polského ministra zahraničí Andrzej Szejna k výměně doplnil, že jde o strategický krok, který se může ukázat pro Polsko jako výhodný, když by potřebovalo podporu od Spojených států. „Získali jsme to, že jsme loajálním členem NATO, loajálním spojencem USA a toto je možná hodnotou samou o sobě,“ prohlásil Szejna pro veřejnoprávní televizi TVP. Dodal, že šlo o akci Spojených států, při níž Američané Polsko poprosili, aby k ní „přispělo svojí troškou do mlýna“.
Zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek ve vysílání ČT24 informoval, že na výměnu již ve čtvrtek reagoval bývalý ruský prezident Dmitrij Medvěděv. Ten podle zpravodaje řekl, že do Ruska se vrací hrdinové, kteří byli vyměněni za zrádce.
Zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek o výměně vězňů, kterou zprostředkovalo Turecko (zdroj: ČT24)
„Velmi emotivní bylo přijetí ruského páru ze Slovinska – manželů Anny a Arťoma Dulcevových s dětmi. Tito lidé byli ve Slovinsku odsouzeni za spolupráci s rozvědkou SVR,“ sdělil Rožánek s tím, že Dulcevová při vystupování na letišti v Moskvě plakala. „Vladimir Putin ji políbil a dal jí a její dceři květiny,“ dodal.
Dulcevovy ve středu během procesu v utajeném režimu soud uznal vinnými ze špionáže a falšování dokumentů a nařídil jejich vyhoštění ze země.
Zpravodajským cílem dvojice byla podle vyšetřovatelů Agentura EU pro spolupráci energetických regulačních úřadů se sídlem ve slovinském hlavní městě. Slovinsko rovněž využívali jako základnu pro cesty do Itálie, Chorvatska a dalších evropských zemí, kde tamním ruským agentům předávali pokyny z Moskvy.
Peskov v pátek uvedl, že děti Dulcevových „zjistily, že jsou Rusové, až když letadlo odstartovalo z Ankary“, řekl mluvčí Kremlu. Dodal, že si děti myslely, že jsou Argentinci a nemluví rusky.
Ruský diktátor při proslovu k propuštěným vězňům nepřímo přiznal, že všichni tito lidé jsou agenti, protože řekl, že chce hlavně poděkovat vojákům v činné službě za to, že splnili svoji přísahu a povinnost a pracovali ve prospěch Ruska. „Zároveň řekl, že všichni od něj dostanou vysoké státní vyznamenání, a že na ně Rusko ani na minutu nezapomnělo,“ popsal přílet osvobozených vězňů Rožánek.
Největší výměna od studené války
Z Ruska se v rámci výměny dostala například rusko-americká novinářka dříve žijící v Česku Alsu Kurmaševová, političtí oponenti režimu vládce Vladimira Putina Vladimir Kara-Murza a Ilja Jašin, ochránce lidských práv ze sdružení Memorial Oleg Orlov či několik spolupracovníků zesnulého opozičního předáka Alexeje Navalného.
„Je to velká spokojenost a pocit úlevy pro jejich rodiny. Podle mě jde o podstatu toho, kým jako země jsme. Je to o rodině, o přístupu k lidem, které máte rádi a na kterých vám záleží. Představte si, jak byste se všichni cítili, kdybyste byli nespravedlivě v zajetí a doma by na vás čekaly děti. Představte si to,“ prohlásil americký prezident.
Po největší výměně od konce studené války ale zůstávají v Rusku další vězni, které se západní země snaží dostat zpátky. Mezi nimi je třeba novinář Ivan Safronov, který dostal vysoký trest za údajnou špionáž pro Česko.
