Ruský soud poslal Safronova za spolupráci s Čechy na 22 let do vězení

Soud v Moskvě v pondělí poslal na 22 let do vězení se zvýšenou ostrahou ruského novináře Ivana Safronova, který byl obžalován kvůli údajné spolupráci s českou rozvědkou. Podle FSB předával tajné informace o dodávkách ruských zbraní postsovětským státům, na Blízký východ a do Afriky. Informovala o tom agentura TASS, podle níž jde v Rusku o nejpřísnější verdikt udělený za trestný čin vlastizrady za poslední roky. Obhajoba se proti rozsudku odvolá. Podle ruské tajné služby Safronova zverbovala česká rozvědka. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) tvrzení v pondělí označil za nesmysl a trest označil za šokující.

Safronov od počátku jakoukoliv vinu odmítá. Zdůrazňuje, že se věnoval jen žurnalistice a neměl přístup ke státnímu tajemství. Obvinění přičítá snaze tajné služby o výrobu špionů, když ty skutečné je těžké dopadnout.

Kromě trestu 22 let, které si má Safronov odpykat v trestanecké kolonii s přísným režimem, soud bývalému poradci ruské vesmírné agentury Roskosmos a dopisovateli deníků Kommersant a Vedomosti vyměřil pokutu 500 tisíc rublů (asi 204 tisíc korun).

Obhajoba 32letého Safronova, která původně žádala zproštění viny, ruským agenturám sdělila, že se proti verdiktu odvolá. „Trváme na Safronovově nevině,“ citoval TASS advokáta Dmitrije Katčeva. Podle něj Safronov dostal trest za to, že dělal svou práci. „Každý novinář v Rusku by si měl nyní rozmyslet, zda má zůstat u této profese,“ dodal Katčev.

Prokuratura žádala 24 let vězení. Podle zdrojů agentury TASS z prostředí ruské justice byly Safronovovi započítány do trestu dva roky, které strávil ve vazbě. Podmínečně propuštěn bude moci být nejdříve po odpykání dvou třetin trestu, což je přibližně za 14 let. Minulý měsíc Safronov odmítl přistoupit na dohodu s vyšetřovateli, podle níž by si měl odpykat 12letý trest odnětí svobody.

Příznivci v soudní síni Safronovi zatleskali

Safronov se podle agentury Interfax po vynesení rozsudku obrátil k veřejnosti v soudní síni a zvolal: „Miluji vás!“ Přítomní novináři, příbuzní a přátelé Safronova odměnili potleskem.

Ještě před pondělním soudním líčením vyzvalo několik nezávislých ruských médií k propuštění Safronova, informoval Reuters. Ve svém prohlášení uvedly, že je „zřejmé“, že Safronov byl potrestán za své reportáže o ruských vojenských zakázkách, které popudily ministerstvo obrany.

Vysoký trest pro Safronova, vyšší než ruské soudy obvykle udělují za vraždy, je považován za úder na ruská média v souvislosti se zesíleným tlakem Kremlu na svobodu slova od únorové invaze na Ukrajinu, uvedl Reuters.

Safronova zatkla v červenci 2020 ruská tajná služba FSB a obvinila ho z vlastizrady. Tajná služba tvrdí, že novináře v roce 2012 zverbovala česká rozvědka. Safronov podle FSB předával tajné informace o dodávkách ruských zbraní postsovětským státům, na Blízký východ, do Afriky a na Balkán a tyto informace by prý státy NATO mohly použít proti bezpečnosti Ruska.

Podle vyšetřovatelů měl novinář také předávat informace o působení ruských vojáků v Sýrii politologovi Demurimu Voroninovi, který je prý dále přeposílal německé tajné službě. Voronin podle vyšetřovacího spisu údajně platil Safronovovi za poskytnuté údaje 248 dolarů (asi šest tisíc korun). Podle prokuratury se novinář dopouštěl trestných činů kvůli odměně.

Lipavský rozsudek přirovnal k politickým procesům v Československu

Podle českého ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (Piráti) je 22letý trest moskevského soudu šokující. Tvrzení o Safronově spolupráci s českou rozvědkou je asi stejně důvěryhodné jako tvrzení, že Rusko osvobozuje Ukrajinu, řekl ČT a ČTK. „Jsou to nesmysly. Ten trest je šokující, u nás se to dělalo v 50. letech pod kuratelou sovětských poradců, dnes to znova dělá (prezident Vladimir) Putin v Rusku,“ uvedl.

Obviňování a odsuzovaní nezávislých novinářů kritických vůči režimu je charakteristickým znakem totalit včetně dnešního Ruska, doplnil Lipavský ve vyjádření zaslaném ČTK. „Putin se nezávislé žurnalistiky bojí do té míry, že je schopen vykonstruovat proces, který skončí odsouzením za vlastizradu,“ uvedl.

K rozsudku se vyjádřil také právník a obhájce lidských práv Pavel Čikov. Podle agentury Reuters jej označil za „brutální a demonstrativně krutý trest, který odpovídá současnému stavu Ruska“. Uvedl, že si nevybavuje žádný jiný soudní případ vlastizrady, který by vedl k tak dlouhému trestu, natož s novinářem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 20 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...