Ruský soud poslal Safronova za spolupráci s Čechy na 22 let do vězení

Soud v Moskvě v pondělí poslal na 22 let do vězení se zvýšenou ostrahou ruského novináře Ivana Safronova, který byl obžalován kvůli údajné spolupráci s českou rozvědkou. Podle FSB předával tajné informace o dodávkách ruských zbraní postsovětským státům, na Blízký východ a do Afriky. Informovala o tom agentura TASS, podle níž jde v Rusku o nejpřísnější verdikt udělený za trestný čin vlastizrady za poslední roky. Obhajoba se proti rozsudku odvolá. Podle ruské tajné služby Safronova zverbovala česká rozvědka. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) tvrzení v pondělí označil za nesmysl a trest označil za šokující.

Safronov od počátku jakoukoliv vinu odmítá. Zdůrazňuje, že se věnoval jen žurnalistice a neměl přístup ke státnímu tajemství. Obvinění přičítá snaze tajné služby o výrobu špionů, když ty skutečné je těžké dopadnout.

Kromě trestu 22 let, které si má Safronov odpykat v trestanecké kolonii s přísným režimem, soud bývalému poradci ruské vesmírné agentury Roskosmos a dopisovateli deníků Kommersant a Vedomosti vyměřil pokutu 500 tisíc rublů (asi 204 tisíc korun).

Obhajoba 32letého Safronova, která původně žádala zproštění viny, ruským agenturám sdělila, že se proti verdiktu odvolá. „Trváme na Safronovově nevině,“ citoval TASS advokáta Dmitrije Katčeva. Podle něj Safronov dostal trest za to, že dělal svou práci. „Každý novinář v Rusku by si měl nyní rozmyslet, zda má zůstat u této profese,“ dodal Katčev.

Prokuratura žádala 24 let vězení. Podle zdrojů agentury TASS z prostředí ruské justice byly Safronovovi započítány do trestu dva roky, které strávil ve vazbě. Podmínečně propuštěn bude moci být nejdříve po odpykání dvou třetin trestu, což je přibližně za 14 let. Minulý měsíc Safronov odmítl přistoupit na dohodu s vyšetřovateli, podle níž by si měl odpykat 12letý trest odnětí svobody.

Příznivci v soudní síni Safronovi zatleskali

Safronov se podle agentury Interfax po vynesení rozsudku obrátil k veřejnosti v soudní síni a zvolal: „Miluji vás!“ Přítomní novináři, příbuzní a přátelé Safronova odměnili potleskem.

Ještě před pondělním soudním líčením vyzvalo několik nezávislých ruských médií k propuštění Safronova, informoval Reuters. Ve svém prohlášení uvedly, že je „zřejmé“, že Safronov byl potrestán za své reportáže o ruských vojenských zakázkách, které popudily ministerstvo obrany.

Vysoký trest pro Safronova, vyšší než ruské soudy obvykle udělují za vraždy, je považován za úder na ruská média v souvislosti se zesíleným tlakem Kremlu na svobodu slova od únorové invaze na Ukrajinu, uvedl Reuters.

Safronova zatkla v červenci 2020 ruská tajná služba FSB a obvinila ho z vlastizrady. Tajná služba tvrdí, že novináře v roce 2012 zverbovala česká rozvědka. Safronov podle FSB předával tajné informace o dodávkách ruských zbraní postsovětským státům, na Blízký východ, do Afriky a na Balkán a tyto informace by prý státy NATO mohly použít proti bezpečnosti Ruska.

Podle vyšetřovatelů měl novinář také předávat informace o působení ruských vojáků v Sýrii politologovi Demurimu Voroninovi, který je prý dále přeposílal německé tajné službě. Voronin podle vyšetřovacího spisu údajně platil Safronovovi za poskytnuté údaje 248 dolarů (asi šest tisíc korun). Podle prokuratury se novinář dopouštěl trestných činů kvůli odměně.

Lipavský rozsudek přirovnal k politickým procesům v Československu

Podle českého ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (Piráti) je 22letý trest moskevského soudu šokující. Tvrzení o Safronově spolupráci s českou rozvědkou je asi stejně důvěryhodné jako tvrzení, že Rusko osvobozuje Ukrajinu, řekl ČT a ČTK. „Jsou to nesmysly. Ten trest je šokující, u nás se to dělalo v 50. letech pod kuratelou sovětských poradců, dnes to znova dělá (prezident Vladimir) Putin v Rusku,“ uvedl.

Obviňování a odsuzovaní nezávislých novinářů kritických vůči režimu je charakteristickým znakem totalit včetně dnešního Ruska, doplnil Lipavský ve vyjádření zaslaném ČTK. „Putin se nezávislé žurnalistiky bojí do té míry, že je schopen vykonstruovat proces, který skončí odsouzením za vlastizradu,“ uvedl.

K rozsudku se vyjádřil také právník a obhájce lidských práv Pavel Čikov. Podle agentury Reuters jej označil za „brutální a demonstrativně krutý trest, který odpovídá současnému stavu Ruska“. Uvedl, že si nevybavuje žádný jiný soudní případ vlastizrady, který by vedl k tak dlouhému trestu, natož s novinářem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...