Ruský soud poslal Safronova za spolupráci s Čechy na 22 let do vězení

Soud v Moskvě v pondělí poslal na 22 let do vězení se zvýšenou ostrahou ruského novináře Ivana Safronova, který byl obžalován kvůli údajné spolupráci s českou rozvědkou. Podle FSB předával tajné informace o dodávkách ruských zbraní postsovětským státům, na Blízký východ a do Afriky. Informovala o tom agentura TASS, podle níž jde v Rusku o nejpřísnější verdikt udělený za trestný čin vlastizrady za poslední roky. Obhajoba se proti rozsudku odvolá. Podle ruské tajné služby Safronova zverbovala česká rozvědka. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) tvrzení v pondělí označil za nesmysl a trest označil za šokující.

Safronov od počátku jakoukoliv vinu odmítá. Zdůrazňuje, že se věnoval jen žurnalistice a neměl přístup ke státnímu tajemství. Obvinění přičítá snaze tajné služby o výrobu špionů, když ty skutečné je těžké dopadnout.

Kromě trestu 22 let, které si má Safronov odpykat v trestanecké kolonii s přísným režimem, soud bývalému poradci ruské vesmírné agentury Roskosmos a dopisovateli deníků Kommersant a Vedomosti vyměřil pokutu 500 tisíc rublů (asi 204 tisíc korun).

Obhajoba 32letého Safronova, která původně žádala zproštění viny, ruským agenturám sdělila, že se proti verdiktu odvolá. „Trváme na Safronovově nevině,“ citoval TASS advokáta Dmitrije Katčeva. Podle něj Safronov dostal trest za to, že dělal svou práci. „Každý novinář v Rusku by si měl nyní rozmyslet, zda má zůstat u této profese,“ dodal Katčev.

Prokuratura žádala 24 let vězení. Podle zdrojů agentury TASS z prostředí ruské justice byly Safronovovi započítány do trestu dva roky, které strávil ve vazbě. Podmínečně propuštěn bude moci být nejdříve po odpykání dvou třetin trestu, což je přibližně za 14 let. Minulý měsíc Safronov odmítl přistoupit na dohodu s vyšetřovateli, podle níž by si měl odpykat 12letý trest odnětí svobody.

Příznivci v soudní síni Safronovi zatleskali

Safronov se podle agentury Interfax po vynesení rozsudku obrátil k veřejnosti v soudní síni a zvolal: „Miluji vás!“ Přítomní novináři, příbuzní a přátelé Safronova odměnili potleskem.

Ještě před pondělním soudním líčením vyzvalo několik nezávislých ruských médií k propuštění Safronova, informoval Reuters. Ve svém prohlášení uvedly, že je „zřejmé“, že Safronov byl potrestán za své reportáže o ruských vojenských zakázkách, které popudily ministerstvo obrany.

Vysoký trest pro Safronova, vyšší než ruské soudy obvykle udělují za vraždy, je považován za úder na ruská média v souvislosti se zesíleným tlakem Kremlu na svobodu slova od únorové invaze na Ukrajinu, uvedl Reuters.

Safronova zatkla v červenci 2020 ruská tajná služba FSB a obvinila ho z vlastizrady. Tajná služba tvrdí, že novináře v roce 2012 zverbovala česká rozvědka. Safronov podle FSB předával tajné informace o dodávkách ruských zbraní postsovětským státům, na Blízký východ, do Afriky a na Balkán a tyto informace by prý státy NATO mohly použít proti bezpečnosti Ruska.

Podle vyšetřovatelů měl novinář také předávat informace o působení ruských vojáků v Sýrii politologovi Demurimu Voroninovi, který je prý dále přeposílal německé tajné službě. Voronin podle vyšetřovacího spisu údajně platil Safronovovi za poskytnuté údaje 248 dolarů (asi šest tisíc korun). Podle prokuratury se novinář dopouštěl trestných činů kvůli odměně.

Lipavský rozsudek přirovnal k politickým procesům v Československu

Podle českého ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (Piráti) je 22letý trest moskevského soudu šokující. Tvrzení o Safronově spolupráci s českou rozvědkou je asi stejně důvěryhodné jako tvrzení, že Rusko osvobozuje Ukrajinu, řekl ČT a ČTK. „Jsou to nesmysly. Ten trest je šokující, u nás se to dělalo v 50. letech pod kuratelou sovětských poradců, dnes to znova dělá (prezident Vladimir) Putin v Rusku,“ uvedl.

Obviňování a odsuzovaní nezávislých novinářů kritických vůči režimu je charakteristickým znakem totalit včetně dnešního Ruska, doplnil Lipavský ve vyjádření zaslaném ČTK. „Putin se nezávislé žurnalistiky bojí do té míry, že je schopen vykonstruovat proces, který skončí odsouzením za vlastizradu,“ uvedl.

K rozsudku se vyjádřil také právník a obhájce lidských práv Pavel Čikov. Podle agentury Reuters jej označil za „brutální a demonstrativně krutý trest, který odpovídá současnému stavu Ruska“. Uvedl, že si nevybavuje žádný jiný soudní případ vlastizrady, který by vedl k tak dlouhému trestu, natož s novinářem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 8 mminutami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 1 hhodinou

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 1 hhodinou

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 1 hhodinou

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu, odstraní většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.
před 4 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 6 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...