V Praze ve čtvrtek začala mezinárodní bezpečnostní konference Globsec Forum. Třídenní program zahájil projev prezidenta Petra Pavla, podle něhož na sebe musí vzít Evropa větší zodpovědnost. On-line se připojil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který apeloval na důležitost posílení obranných kapacit a zintenzivnění výroby dronů. Vystoupil rovněž premiér Petr Fiala (ODS). Ten bezpečnostní krizi označil za „test evropské politiky“.
Silná obrana je investice do prosperity, řekl Fiala na konferenci Globsec
11 minut
Projev premiéra Petra Fialy (ODS) na bezpečnostní konferenci Globsec
„Ukázala, kdo je ochoten bránit naše hodnoty a hledat řešení. A také vidíme, kdo upřednostňuje nečinnost,“ řekl o bezpečnostní krizi Fiala, který za pozitivum pokládá, že se zrodil nový typ spolupráce. „V posledních letech Česko zahájilo důležité projekty a iniciativy se zeměmi, jako jsou Dánsko a Nizozemsko,“ připomněl. Dokazuje to podle něj, že je možné postupovat rychle a efektivně.
Středně velké země už nejsou stranou, ale s využitím unijní infrastruktury aktivně budují základní bezpečnostní strategii kontinentu, dodal Fiala. „Toto je změna, kterou jsme dlouho podceňovali: flexibilní spolupráce těch, kteří chtějí jednat, aniž by čekali na absolutní jednotu. Není to selhání politiky Evropské unie, ale posiluje ji to,“ míní.
„Společenství evropských demokracií je silnější než Rusko,“ prohlásil Fiala
Fiala také uvedl, že evropskou realitu určuje geografická blízkost Ruska. „Žijeme blízko země, která neumí řídit sama sebe, ale vždycky chtěla řídit svět,“ zdůraznil. Evropané podle něj dlouho nedokázali opustit mýtus o férovém partnerství s Moskvou, přitom plnohodnotná invaze na Ukrajinu byla jen vyvrcholením dlouhé série ruských útoků.
Vedle mýtu o partnerství se současným ruským režimem musí Evropa překonat i mýtus o své slabosti, doplnil. „Protože společenství evropských demokracií je mnohem silnější než Rusko. Ekonomicky až desetkrát. A jsme silnější také technologicky, demograficky a společensky,“ prohlásil premiér. Evropa se musí přizpůsobit nové realitě a inovovat, musí si ale při tom stanovit jasné priority.
Čím bude Evropa víc investovat do své obrany, tím lépe dokáže čelit hrozbám, sdělil dále Fiala, podle něhož je silná obrana investicí do prosperity. „Cíl dvou procent HDP na výdaje na obranu už nestačí. A extrémně důležitý summit v Haagu to s největší pravděpodobností potvrdí,“ dodal. Evropa musí pracovat na své strategické odolnosti a nezávislosti například v oblasti kritických surovin či čipů. „Pokud chce přežít, musí investovat do vlastní výroby a výzkumu, musí dosáhnout strategické autonomie,“ poznamenal.
Za třetí podmínku evropské bezpečnosti pokládá silnou a odhodlanou společnost. „Musíme dál vysvětlovat, přesvědčovat a bojovat s dezinformacemi. Nejdůležitější bitvy se mohou odehrát přímo u nás doma,“ konstatoval Fiala.
Premiér se rovněž setkal s eurokomisařem pro obranu a vesmír Andriusem Kubiliusem, prezidentkou Evropské investiční banky (EIB) Nadiou Calviňovou či chorvatským premiérem Andrejem Plenkovićem. Jednání s Kubiliusem se podle Fialy týkalo toho, co musí Evropa udělat, pokud to myslí vážně s vlastní obranou. Debata s Calviňovou byla o cestě k většímu a lepšímu zapojení českých firem a institucí do technologických a infrastrukturních projektů v Evropě. S Plenkovićem se pak zabývali posílením ekonomické spolupráce mezi Českem a Chorvatskem.
Ukrajina je připravena zvýšit výrobu dronů, řekl Zelenskyj
Během úvodního dne konference vystoupil také ukrajinský prezident Zelenskyj, podle něhož je Ukrajina připravena zvýšit výrobu dronů. Továrny mají podle ukrajinské hlavy státu už letos kapacitu na zvýšení produkce, avšak chybí financování. Zelenskyj rovněž vyzval ostatní státy, aby dronům věnovaly stejnou pozornost jako Kyjev. Žádná země si nemůže dovolit zůstat pozadu v technologickém rozvoji, pokud jde o bezpečnost, uvedl s odkazem na nedávný ukrajinský dronový útok s krycím názvem Pavučina na ruské letouny.
3 minuty
Události: Ukrajina a Globsec
Ukrajinská operace podle Zelenského zasáhla 41 ruských letadel. Kyjev dříve uvedl, že útok zasáhl třetinu ruského strategického letectva. Ukrajina v rámci operace vypustila na různých místech v Rusku 117 bezpilotních letounů. „Ukazuje to, že se technologie války mění, před deseti lety by byl takový zásah nepředstavitelný,“ podotkl ve čtvrtek Zelenskyj.
Rusko se podle ukrajinského prezidenta nestará o lidské životy, počet zraněných a zabitých na ruské straně podle něj dosáhl více než milionu. „To je cena, kterou jsou (ruský vládce Vladimir) Putin a jemu podobní ochotní zaplatit za své choré geopolitické fantazie,“ řekl Zelenskyj.
Moskva podle ukrajinské hlavy státu neusiluje o zastavení války a nestará se o lidské ztráty. „Dokonce ignoruje Spojené státy, (amerického) prezidenta (Donalda) Trumpa, který opakovaně vyzval k příměří,“ konstatoval. To, co Rusko ohrožuje, jsou sankce, dodal a vyzval k jejich zvýšení. Putin se podle něj stará o peníze, ale také o politickou izolaci a prestiž v mezinárodní politice.
Evropa a Spojené státy musí podle Zelenského pochopit, že ve válce, kterou Moskva rozpoutala proti civilizovanému světu, není jen Kyjev. „Ale Ukrajina je v první linii, a pokud tato linie selže, Putin půjde dál,“ prohlásil ukrajinský prezident. Důležité je podle něj také striktní dodržování pravidel nejen od evropských zemí, ale také států globálního Jihu, Číny, Brazílie nebo Indie. Země by podle něj neměly udržovat s Ruskem ekonomické vztahy a měly by ho tlačit k příměří. „Takový tlak teď od těchto zemí nevidím,“ doplnil.
Zelenskyj v projevu poděkoval za českou muniční iniciativu a vyzval, aby země věnovaly pozornost výrobě dronů. Požádal také o podporu zemí, které usilují o přístup do Evropské unie a Severoatlantické aliance, ať už jde o Ukrajinu, Moldavsko nebo balkánské státy.
9 minut
Projev ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na bezpečnostní konferenci Globsec
Podle Pavla není cílem vytvořit alternativu k NATO
Pavel na úvod konference prohlásil, že nová americká administrativa pohnula s transatlantickými vztahy a donutila Evropu čelit strategickým otázkám, které nelze odložit. Dle hlavy státu je zapotřebí zvýšit své úsilí v navýšení evropských obranných kapacit a posílit obranný průmysl na kontinentu. Zaměření se na vlastní bezpečnost ale podle Pavla neznamená, že by se Evropa měla od USA odpojit. Prezident naopak považuje za důležité udržovat intenzivnější dialog než dříve, ne pouze s okolím prezidenta Trumpa, ale s co nejširším okruhem lidí.
Cílem není vytvořit alternativu k NATO, ale posílit evropský pilíř Aliance, zopakoval Pavel. „Je to volání po tom zajistit, že budeme schopni bránit naše vlastní zájmy i bez aktivní americké podpory, pokud to bude třeba,“ podotkl.
8 minut
Prezident Petr Pavel na bezpečnostní konferenci Globsec Forum v Praze
Nadcházející summit NATO by měl podle Pavla vyslat jasný signál jednoty. Měl by být možností k dohodě na ambiciózních, avšak realistických závazcích. „Musíme být svižní a koordinovaní v reakci na vyvíjející se bezpečnostní potřeby,“ poznamenal.
Očekávání od summitu jsou podle Pavla na jednu stranu vysoká, zejména pokud se jedná o požadavek na výdaje na obranu, na druhou stranu ale celkem omezená, a to hlavně kvůli přístupu americké administrativy. Generální tajemník NATO Mark Rutte podle něj chce zúžit obsah summitu na nezbytné minimum, aby se vyhnul jakýmkoli neshodám a nejistotě.
„Nenechat Ukrajinu padnout“
Stejně důležité jako investovat více do obrany je podle hlavy státu nenechat Ukrajinu padnout. Země podle něj pokračuje v odvážném boji za svoji svobodu, nezávislost a bezpečnost celé Evropy. „Její odhodlání a inovativní přístup je zdrojem inspirace pro nás všechny,“ zdůraznil Pavel. Naopak neexistují žádné znaky toho, že by ruské záměry vedly k ukončení agrese, podotkl.
Evropa sama nemá podle Pavla moc dotlačit ruského vládce Putina k jednacímu stolu, jsou k tomu potřeba zejména Spojené státy. Aktuálně vidí finanční a ekonomické nástroje možná jako důležitější než vojenské. Je potřeba nadále Ukrajině poskytovat vojenský materiál, ale zároveň jsou nutné striktnější sankce.
Prezident neočekává, že by v závěrečné deklaraci summitu NATO vyplynuly silné závěry ohledně Ukrajiny, zůstávají ale platné výsledky předchozích vrcholných jednání. Věří ovšem, že bude společná vůle dosáhnout do roku 2032 výdajů na „tvrdou“ obranu ve výši 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a dalších 1,5 procenta na další výdaje na infrastrukturu či logistiku. Není jisté, že všechny evropské země jsou na tak razantní zvýšení připraveny, ale je nutné být realističtí a uvědomovat si ruskou hrozbu, míní Pavel.
Rekonstrukce Ukrajiny
Prezident také zdůraznil důležitost obnovy Ukrajiny. V červenci chce na konferenci k obnově napadené země v Itálii hovořit o představě o aktuálním Marshallově plánu pro Ukrajinu, který by zahrnoval mimo jiné to, že investoři musejí zemi vidět jako příležitost, nikoli riziko. „Klíčová cesta k prosperitě vede skrze hlubší integraci do evropského obchodu,“ míní. „Integrace do Evropské unie zůstává nejsilnější garancí trvalé bezpečnosti a prosperity pro Ukrajinu,“ dodal.
Vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný pak v panelu zaměřeném na rekonstrukci Ruskem napadené země sdělil, že nejvíce podfinancovanou a nejméně pochopenou částí obnovy Ukrajiny je duševní zdraví. O lidech, kteří se budou po konci války vracet na pracovní trh, se podle něj přemýšlí jako o schopných okamžitého návratu do práce, většina ale bude potřebovat psychologickou pomoc.
Ukrajinský náměstek ministra financí Oleksandr Kava v panelu řekl, že za jeden z hlavních úkolů vlády považuje přivést zpět do země ukrajinské občany. Zhruba osm milionů Ukrajinců podle něj žije a pracuje v zemích Evropské unie nebo na okupovaných územích.
Pomoci by podle něj měly programy, které budou lidi k návratu motivovat, například výhodnější půjčky podporující zakládání malých podniků. Podpora by měla cílit také na mladé Ukrajince, aby se mohli bez problémů vrátit na ukrajinské univerzity. K rekonstrukci ale bude potřeba více lidí, než kolik se pravděpodobně vrátí, zmínil také Kava.
21 minut
Události, komentáře: Radek Vondráček a Marek Ženíšek o konferenci Globsec
Evropské hospodářství musí stát na silném soukromém sektoru, říká Havlíček
Konference se v rámci jednoho z panelů účastní také místopředseda opozičního hnutí ANO Karel Havlíček, podle něhož musí evropské hospodářství stát na silném soukromém sektoru. Evropa se musí posunout od slov k akci, obecné fráze o udržitelnosti, konkurenceschopnosti a transformaci nezajistí výkon soukromých společností, zdůraznil. Pokud se firmy přesunou do Asie či Spojených států, může Evropa zapomenout na posilování bezpečnosti, míní.
Nastartování evropské ekonomiky nebude podle Havlíčka záviset na vládách či Evropské komisi, ale právě na silném soukromém sektoru. Úkolem vlád je vytvořit k tomu předvídatelné prostředí, což se nyní neděje. „Kvůli nerealistickým dekarbonizačním požadavkům jsme naopak vytvořili absolutně nekonkurenceschopné prostředí,“ poznamenal. Zmínil vysoké ceny energií a přeregulovanost.
Chorvatsko souhlasí s nutností zvyšovat výdaje na obranu
Chorvatský premiér Plenković prohlásil, že Záhřeb chce do roku 2030 dosáhnout tříprocentních výdajů na obranu. Země podle něj bude schopna dosáhnout i vyšších cílů ze summitu NATO, kde předpokládá shodu na výdajích až pět procent HDP.
Plenković na konferenci hovořil o stejném rozdělení nákladů na obranu, jako dříve nastínil generální tajemník Aliance Rutte a ve čtvrtek na konferenci také Pavel. Tedy 3,5 procenta HDP na „tvrdou obranu“ a dalších 1,5 procenta HDP na jiné výdaje typu infrastruktury či logistiky, a to do roku 2032. Každý ze členských států NATO si podle chorvatského premiéra po téměř třech a půl letech ruské agrese proti Ukrajině uvědomuje, že je nutné výdaje navýšit.
Chorvatský premiér také zdůraznil jasnou podporu své země vůči Ukrajině, a to i v jejím vstupu do EU. „Ukrajina potřebuje podporu Západu, není o tom pochyb, potřebuje další mezinárodní partnery. Odolávat agresi Putina po tři roky a téměř čtyři měsíce, to je podle mě neuvěřitelný výsledek,“ sdělil Plenković.
Téměř dva tisíce hostů
Pořadatelé na akci očekávají více než 1800 hostů z téměř osmdesáti zemí. Mezi hlavní témata patří podpora Ukrajiny, posilování Evropy, ekonomická či energetická bezpečnost, ochrana infrastruktury i nové technologie. V Česku se konference koná podruhé, loni ji Praha hostila na přelomu srpna a září.
Přesun z Bratislavy oznámila pořádající nezisková organizace Globsec v březnu 2024. Po nástupu vlády slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) v roce 2023 čelila organizace se sídlem v Bratislavě od slovenských vládních politiků kritice. Změnu místa konání akce loni označila za výsledek dlouhodobé snahy o rozšíření svých aktivit napříč střední Evropou.
Policie ve čtvrtek informovala o tom, že na zajištění hladkého konání konference spolupracuje její ochranná služba s kolegy z pražské policie. „Zajišťujeme ochranu sedmnácti chráněným osobám, kdy Českou republiku navštíví prezidenti dvou zahraničních států, dva premiéři, několik ministrů zahraničních věcí a další ústavní činitelé,“ uvedla policie.
Podle odborníka Evropa nekoná tak rychle, jak by bylo potřeba
Generálporučík ve výslužbě a bývalý velitel Výcvikového centra Spojeneckých sil NATO Pavel Macko sdělil, že konference má několik hlavních motivů. Cílem je podle něho najít odpovědi na otázky, jak reagovat na novou americkou administrativu a jak posílit Evropu z hlediska bezpečnosti. Třetím nosným tématem pak podle Macka je, jak zabezpečit bezpečnost ve světě, která se podle něho zhoršuje všude.
15 minut
Pavel Macko o bezpečnostní konferenci Globsec
„Musíme se podívat také na to, aby Evropa zůstala konkurenceschopná, protože globální soutěž se zostřuje,“ doplnil s tím, že kontinent je sice probuzený, ale nekoná tak rychle, jak by bylo potřeba. Podle Macka má Evropa ambiciózní plány, ale „všechno jde strašně pomalu“.
„Takováto konference není jen střetnutím politických elit, ale i expertů z různých akademických a výzkumných institucí nebo také představitelů průmyslu,“ sdělil dále Macko, podle něhož se na akci kromě veřejných diskusí vedou i uzavřené menší debaty. „Potom jsou tam bilaterální či multilaterální jednání. Je to unikátní příležitost, kdy v krátkém čase na jednom místě máte velké spektrum reprezentantů od nejvyšších politických špiček až po kapitány obranného průmyslu,“ dodal.