Zatímco země Evropské unie zvyšují vojenské výdaje, podpora veřejnosti napříč kontinentem zůstává nerovnoměrná. Ačkoli rusko-ukrajinská válka, rostoucí hybridní hrozby ze strany Ruska a nejistota ohledně závazků USA vůči NATO vyburcovaly politiky, průzkumy veřejného mínění odhalují složitější obraz nálad veřejnosti a národních priorit. Toto je Evropská perspektiva* v pohledu na obranu v Evropě.
Evropská obrana: Napětí roste, rozpočty se zvyšují, podpora je nerovnoměrná
Na interaktivní mapě najdete zprávy z evropských veřejnoprávních médií.
„Měli jsme lépe naslouchat střední a východní Evropě,“ přiznala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu na bezpečnostní konferenci Globsec v Praze v srpnu 2024. Bylo to přiznání slepé skvrny v evropské bezpečnostní strategii – skvrny, kterou se nyní mnohé země usilovně snaží napravit.
Podle nejnovější zprávy Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI) je Evropa včetně Ruska regionem světa, kde se vojenské výdaje v roce 2024 zvýší nejvíce, a to o 17 procent, čímž překonají úroveň z konce studené války. V rámci Evropské unie dosáhly výdaje na obranu v roce 2024 odhadem 326 miliard eur, což představuje přibližně 1,9 procenta HDP Unie.
Jedná se o desátý rok růstu v řadě, přičemž v porovnání s rokem 2021 došlo k výraznému nárůstu o více než třicet procent. Pozoruhodné je, že 23 z 32 členských států NATO v roce 2024 splnilo nebo překročilo alianční směrnici, podle níž mají být na obranné výdaje vyčleněna alespoň dvě procenta HDP. S rostoucím napětím na východním křídle NATO Spojené státy znovu vyzvaly spojence, aby zvýšili výdaje na obranu na pět procent HDP – tento požadavek by měl být hlavním bodem summitu NATO v Haagu letos v červnu.
Načítání...
Vlády pobaltských zemí již vyjádřily tomuto návrhu podporu a Estonsko, Lotyšsko a Litva se zavázaly, že v nadcházejících letech zvýší výdaje na obranu na pět procent HDP, uvádí LSM.
Polsko přitom již v roce 2024 vyčlenilo na obranu více než čtyři procenta HDP. Francie, která v současné době vyčleňuje na obranu 2,1 procenta HDP, očekává v rámci plánu vojenských výdajů na období 2024–2030 nárůst o více než tři miliardy eur ročně. Německé vojenské výdaje se v roce 2024 zvýšily o 28 procent a kancléř Merz ve svém prvním vládním prohlášení slíbil, že Bundeswehr bude nejsilnější konvenční armádou v Evropě. Finsko zahájilo výstavbu kovové bariéry podél své 1340 kilometrů dlouhé hranice s Ruskem a Španělsko plánuje věnovat 14 miliard eur na zlepšení vybavení a pracovních podmínek svých obranných sil.
Vojenské síly NATO při statické ukázce po cvičení „Steadfast Dart 2025“ ve výcvikovém prostoru ve Smardanu na jihovýchodě Rumunska 19. února 2025
Jak na tento celosvětový trend reaguje občanská společnost? Podle průzkumu Standard Eurobarometer z podzimu 2024 se 33 procent občanů EU domnívá, že bezpečnost a obrana by měly být v příštích pěti letech hlavní prioritou EU, a řadí je před migraci (29 procent) a hospodářské otázky (28 procent). Toto procento však zakrývá značné rozdíly mezi jednotlivými státy.
Nerovnoměrné reakce veřejnosti
V zemích na přední linii, jako je Litva (49 procent), Finsko (48 procent) a Polsko (46 procent), převažuje zájem veřejnosti o bezpečnost a obranu. Naproti tomu pouze 12 procent obyvatel Španělska a 19 procent v Řecku dává přednost obraně a místo toho se zaměřuje na zaměstnanost, migraci a změnu klimatu.
Podle Félixe Arteagy z Královského institutu Elcano formovala španělská historická neutralita a izolace za studené války kulturu, která se obává vojenských investic. Ačkoli se vnímání ozbrojených sil veřejností od konce diktatury generála Francisca Franca zlepšilo, vojenské výdaje zůstávají v prioritách veřejnosti nízko. Na začátku roku 2025 premiér Pedro Sánchez slíbil, že do roku 2029 dosáhne dvouprocentního cíle NATO – ale „ne na úkor sociální politiky“, jak řekl a zdůraznil: „Nehodláme vstoupit do závodů ve zbrojení.“
Načítání...
Podobně i ve Francii, která je dlouhodobě některými analytiky považována za ústřední součást evropské obrany, roste znepokojení veřejnosti, jak ukázala nedávná výměna názorů čtenářů serveru Franceinfo. „Nesmíme obětovat svůj sociální model ve jménu bezpečnosti,“ varoval premiér François Bayrou při nedávných konzultacích o důchodové reformě. Oznámení prezidenta Macrona o zvýšení výdajů na obranu vyvolalo znepokojení mezi opozičními stranami, které varovaly před škrty v ostatních veřejných rozpočtech a požadovaly větší transparentnost.
V tradičně neutrálním Švýcarsku by si téměř polovina obyvatel přála, aby se na armádu vydávalo více peněz, než kolik jich v současnosti vyčleňuje parlament, uvádí SRF. V Česku ČT zdůraznila, že více než třetina respondentů považuje dvě procenta HDP ročně za ideální pro výdaje na obranu, přičemž podobný podíl je ochoten investovat více. Myšlenku vyčlenit na obranu pět procent HDP však podporuje pouze každý dvacátý občan Česka.
Načítání...
O tisíc kilometrů blíže k ruským hranicím má stejná iniciativa mnohem širší podporu. Litevský průzkum, který provedla společnost Vilmorus na objednávku tiskové agentury BNS, ukázal, že 44 procent respondentů schvaluje plán investovat pět procent HDP do obrany, uvádí LRT.
Hadja Lahbibová, komisařka EU pro připravenost, krizové řízení a rovnost, se v rozhovoru pro RTBF v rámci A European Perspective zabývala těmito regionálními rozdíly: „Španělský občan se může obávat vln veder a požárů, někdo ve Finsku myslí na hybridní hrozby a sabotáže na plynovodech. Vnímání se liší, ale všechna jsou platná.“ Tvrdila, že odolnost v celé EU – ať už vůči kybernetickým útokům nebo přírodním katastrofám – vyžaduje koordinované investice. „Předcházet katastrofám je desetkrát levnější než na ně reagovat,“ řekla Lahbibová.
4 minuty
Rozhovor s Evropskou komisařkou pro humanitární pomoc a řešení krizí Hadjou Lahbibovou
Ukázat jednotný postoj
Zatímco společná armáda EU je stále mimo hru, Evropská komise ve své Bílé knize o evropské obraně, vydané v březnu 2025, uvedla svůj záměr společné obrany hranic EU s Ruskem a Běloruskem.
Generál Robert Brieger, předseda Vojenského výboru Evropské unie, zdůraznil, že je naléhavě nutné snížit závislost Evropy na USA v oblasti bezpečnosti: V rozhovoru pro ORF uvedl: „V evropské obraně existují mezery v kapacitách, kterým je třeba věnovat naléhavou pozornost – vzdušná obrana, obrana pomocí dronů, strategická doprava, přesné zbraně“. „Evropa dosáhla pokroku, ale v několika klíčových oblastech je stále silně závislá na podpoře USA. Ambicí je být do roku 2030 plně připravena na obranu.“
3 minuty
Rozhovor s předsedou Vojenského výboru Evropské unie Robertem Briegerem
Načítání...
Hlasy pacifistů
V souvislosti s trendem militarizace však sílí i pacifistické hlasy. Politické osobnosti a aktivisté napříč kontinentem vyjadřují obavy, že zvyšování počtu zbraní by mohlo posílit extremistická hnutí a destabilizovat samotný evropský projekt.
„Tlak na nákup dalších zbraní jen posílí krajní pravici, což by mohlo vést k rozpadu Evropské unie nebo alespoň její myšlenky. V levici k tomu máme jasný postoj – ještě více zbraní a hromadění vojenské techniky nepovede ke stabilizaci a míru ve světě,“ řekl Matej T. Vatovec ze slovinské levice, kterého citovala RTVSLO. S tímto názorem souhlasí i Vincent von Siebenthal, předseda organizace Levicoví křesťané ve frankofonním Švýcarsku, jenž tvrdí, že o mír je třeba usilovat prostřednictvím obchodu a dialogu, nikoliv závodem ve zbrojení, uvádí SRF.
Demonstrant drží plakát s nápisem „Žádná militarizace v německé ústavě“ během protestu proti zvýšení výdajů na obranu před Bundestagem (dolní komora parlamentu) 18. března 2025 v Berlíně
V Německu se mezitím desítky tisíc lidí zúčastnily tradičních dubnových velikonočních pochodů za mír. I přes tuto účast však někteří vidí známky poklesu širšího vlivu hnutí.
Načítání...
Profesor filozofie na Humboldtově univerzitě v Berlíně Olaf Müller v rozhovoru pro DW vyjádřil obavy, že pacifistické hnutí v zemi je na jednom z nejnižších stupňů za poslední desetiletí, což naznačuje, že pacifistické hlasy v Německu mají problém. „Myslím, že pacifistické hnutí je demoralizované, a jedním z důvodů je, že pokud nyní vyjdete do ulic proti militarismu, jste automaticky podezíráni z toho, že hrajete Putinovu hru.“
V Nizozemsku mezitím podle NOS prudce vzrostl počet členů Nového mírového hnutí. Skupina pořádá v souvislosti s červnovým summitem NATO v Haagu protisummit, jehož cílem je nabídnout platformu pro hlasy kritické k současné obranné dráze Evropy.
Načítání...