„Ukrajina dává světu najevo, že není tak obtížné zaujmout nebo prostě obsadit část i ruského území, pak ho třeba vyměnit,“ říká vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Odkazoval se tak na nedávný ukrajinský útok v Bělgorodské oblasti. V Interview ČT24 připomněl také jednání o dalším sankčním balíčku. Zmínil i postoje Západu k investicím v rámci poválečné obnovy Ukrajiny.
Kopečný ocenil poslední týdny bojů na Ukrajině, v jejichž průběhu už Ukrajinci podle Mychajla Podoljaka, poradce ukrajinského prezidenta zahájili protiofenzivu. „Byli jsme svědky doposud bezprecedentního průlomu svobodných ruských jednotek přímo do Bělgorodské oblasti. To, co vidíme, je vlastně setrvalý pohyb směrem k okupaci těch území, která ruští agresoři stále okupují,“ uvedl Kopečný.
„Zároveň platí, že vidíme větší a větší násun techniky a vojenské pomoci směrem k ukrajinským obráncům,“ dodává Kopečný. Úspěchy ruské armády, například u Bachmutu, označil za parciální.
Kopečný v souvislosti s diskutovaným dodáním stíhaček F-16 na Ukrajinu připomněl, že nejde jen o samotné fyzické předání těchto strojů, ale že delší dobu pak bude trvat ještě jejich plná integrace do ukrajinského systému velení, do systému řízení palby a příprava potřebné logistické základny.
Vládní zmocněnec také připomněl důležitost informační války, kterou vede Kreml proti Ukrajině a kterou se napadený stát snaží dementovat. „Ukrajinci dlouhodobě pracují na tom, aby předávali pravdivé informace ruskému obyvatelstvu, které je odstřiženo od nějaké diverzity informačních zdrojů. A upozorňovali na to, že ruská propaganda vykresluje Ukrajince nebo i další západní státy jako krvelačné bestie, které tam provozují satanistické rituály, nosí neonacistické symboly,“ popisuje.
V informačním prostoru se podle něj snaží Ukrajinci i další západní partneři tyto lži ze strany Kremlu narovnávat.
Unie se zatím nemůže shodnout na dalších protiruských sankcích
EU už proti agresorovi zavedla deset sankčních balíčků, v jednáních je zatím jedenácté zpřísnění. To má cílit především na státy, díky nimž Kreml evropská nařízení obchází. „Evropské statistiky poukazují na naprosto konkrétní země Střední Asie, ale taky Turecka a Kavkazu, kde se najednou skokově navýšily exporty určitých typů položek. Bavíme se o položkách, které jsou nenápadné,“ upřesňuje. Takových „sledovatelných“ položek je podle něj 700.
Kopečný dále zmínil potřebu jednat s Ukrajinou, hlavně pak s firmami, které by se na její obnově měly podílet, například vytvářením nových pracovních míst. „Společenská obnova totiž úzce souvisí s tím, jestli privátní aktéři budou ochotni investovat do té země, jestli tam budou vidět svůj byznys v budoucnu.“
„Ukrajinská vláda a státní správa vlastně pokračuje v centralizaci a digitalizaci veškerých poznatků. To je klíčové ze dvou důvodů – abychom věděli, na co se připravovat, jaké produkty a techniku si připravit a odhadnout, kolik to bude stát. Za druhé, abychom se začali zajímat o financování z hlediska třeba zabavených ruských aktiv, protože k tomu směřuje i určitá odnož sankční politiky,“ komentoval.
„Z českých peněz jde na obnovu Ukrajiny 500 milionů korun ročně s tím, že polovina toho jde na zdravotnické věci,“ uvedl Kopečný. Příspěvek se podle něj soustředí také na energetiku, dopravu a dekontaminaci.
