Letouny F-16 pro Ukrajinu se zřejmě blíží. Kdy a kdo je dodá, se podle Bidena rozhodne v příštích měsících

3 minuty
Horizont ČT24: Blíží se dodání stíhaček F-16 Ukrajině?
Zdroj: ČT24

Ukrajinské piloty lze podle interního dokumentu amerického vojenského letectva (USAF) naučit létat s americkými stíhačkami F-16 už za čtyři měsíce, uvedl server Yahoo News. Dosud se odhadovalo, že potřebný čas se pohybuje kolem osmnácti měsíců. Podle amerického prezidenta Joea Bidena se o tom, kdy a kdo letouny Ukrajině dodá, rozhodne v příštích měsících. CNN předtím uvedla, že americká administrativa, navzdory původnímu odmítání, zřejmě umožní evropským spojencům, aby Kyjevu část svých stíhaček F-16 dodaly.

Dokument vznikl na základně USAF v Arizoně, kde výcvikem procházeli dva ukrajinští vojenští piloti. Ti dosud měli zkušenosti se stíhačkami sovětské konstrukce MiG-29 a Su-27, ale nikdy nelétali s F-16, ani nepodstoupili výcvik na tomto stroji. Na základně je jen krátce seznámili s touto stíhačkou a pak jim nabídli „vyzkoušet si“ ji na leteckém simulátoru. Ukrajinští piloti tak ve virtuální realitě na simulátoru „absolvovali“ devět misí a „nalétali“ celkem 11,5 hodiny.

Počínání Ukrajinců vyhodnocovali čtyři zkušení američtí piloti, sloužící jako instruktoři. Dospěli k závěru, že ukrajinští piloti jsou schopni si celkem úspěšně poradit i s nejsložitějšími manévry, jako je přistání s vypnutým motorem, anebo útok podle parametrů zadaných během letu, a to bez výcviku na F-16 a jen po jednorázovém předvedení.

Co dělalo pilotům největší potíže

Největší potíže Ukrajincům podle instruktorů dělala složitá avionika F-16 s veškerými údaji zobrazovanými v angličtině. Ta také představovala problém, i když po dvou týdnech bylo patrné „výrazné zlepšení“ jazykových schopností obou pilotů. Ti také nebyli zvyklí létat ve formacích více letadel, protože jejich výcvik se stále opíral o taktiku ze sovětské éry.

Celkově komise dospěla k závěru, že čtyři měsíce výcviku by reálně mohly stačit, aby se ukrajinští piloti naučili létat s F-16. Tyto závěry podle Yahoo News mohou zvýšit tlak na západní spojence Ukrajiny, v prvé řadě na samotné Američany, kteří až dosud odmítali Kyjevu poskytnout moderní stíhačky. A to i kvůli přesvědčení, že piloti by se stejně nestačili vycvičit na tyto složité stroje dost rychle, aby mohli zasáhnout do nynější války Ruska proti Ukrajině.

Náměstek ministra obrany Colin Kahl v únoru řekl výboru Kongresu pro ozbrojené složky, že vycvičit ukrajinské piloty v létání se stíhačkami F-16 by trvalo rok a půl a bylo by to extrémně drahé. 

  • F-16 Fighting Falcon je jednomotorový, víceúčelový, stíhací letoun čtvrté generace, který existuje v jednomístné i dvoumístné verzi, uvádí Wikipedie. Letoun doplnil stíhací letouny F-15 Eagle, které jsou určené k vybojování vzdušné nadvlády. Dále F-16 Fighting Falcon nahradil předchozí generaci letounů a u evropských letectev většinou F-104 Starfighter. Podle výrobce stíhaček F-16 firmy Lockheed Martin je na světě ve službě kolem tří tisíc kusů těchto strojů, a to v 25 zemích včetně USA.

Biden: O dodávce F-16 se rozhodne v příštích měsících

Spojené státy podporují plán výcviku ukrajinských pilotů na stíhací letouny F-16, řekl v Hirošimě lídrům skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 americký prezident Joe Biden. O tom, kdy a kdo tyto zbraně Ukrajině dodá, se rozhodne v příštích měsících, při výcviku ukrajinských vojáků, řekl Biden podle dvou nejmenovaných zdrojů agentury AP.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj rozhodnutí přivítal jako historické, Ukrajině podle něj velmi pomůže. Podporu plánu následně vyjádřily také Dánsko, Nizozemsko a Velká Británie.

Stanice CNN už předtím uvedla, že Bidenova administrativa v minulých týdnech svým evropským spojencům naznačila, že jim nebude bránit v dodání amerických stíhaček F-16 na Ukrajinu. Ochotu k tomu projevilo například Nizozemsko, které je má k dispozici. O oficiálních žádostech spojenců zdroje CNN informace zatím nemají. Jakékoli předání Kyjevu musejí schválit Spojené státy, a to kvůli citlivé americké technologii používané v těchto letounech. 

Možnost dodat stíhačky na Ukrajinu přímo ale Washington zatím odmítá, uvedla CNN. Mluvčí Rady pro národní bezpečnost Bílého domu John Kirby takovýto scénář odmítl komentovat, uvedl ale, že Spojené státy zkoumají „budoucí možnosti“ a potřeby. Dodal, že téma stíhaček by se mohlo probírat na okraj třídenního summitu G7, který dnes začal v Japonsku. Stíhačky F-16 budou podle očekávání také na programu summitu NATO ve Vilniusu, uvedly zdroje CNN. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 17 mminutami

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 20 mminutami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 2 hhodinami

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 2 hhodinami

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 2 hhodinami
Načítání...