Spojenci se přou o dodávky F-16 Ukrajině. Zatímco se čeká na stanovisko Američanů, vzniká „stíhačková koalice“

Centrem nejnovější zbraňové rozmíšky mezi západními spojenci se staly americké stíhačky F-16. Část zemí by je na Ukrajinu poslala (zejména Nizozemsko), jiné jsou skeptické (Německo) nebo dokonce odmítavé (Spojené státy). Někteří pozorovatelé však soudí, že dodávky letadel jsou jen otázkou času, podobně jako tomu bylo v minulosti například u dohadů o zaslání samohybných houfnic PzH 2000, tanků Leopard 2, tanků Abrams či systému protivzdušné obrany Patriot, které nakonec na Ukrajinu zamířily.

Nejnovějšími hybateli ve věci stíhaček F-16 pro Ukrajinu jsou zejména Nizozemsko a také Velká Británie, přestože jimi nedisponuje. 

Nizozemský premiér Mark Rutte počátkem května řekl, že jeho země nyní jedná s Dánskem a Británií o dodávkách bojových letounů Ukrajině. Dodávky stíhaček F-16 nejsou tabu, ujistil Rutte. Připustil ovšem, že dohody v tomto ohledu ještě nebylo dosaženo.

„Británie se nechystá poslat na Ukrajinu stíhačky,“ uvedl pak tento týden britský ministr obrany Ben Wallace. Poznamenal, že Ukrajina chce stroje F-16, které Británie nemá. „Umožníme ale ostatním, kteří by chtěli, aby stíhačky Ukrajině dali,“ dodal však.

Znamená to, že Británie pracuje na vzniku „stíhačkové koalice“, k níž se už hlásí kupříkladu Belgie či Francie. Tato koalice se chce postarat rovněž o výcvik ukrajinských pilotů. Wallace zároveň zdůraznil, že je na Bílém domě, aby rozhodl, zda chce tuto technologii uvolnit.

Ukrajina potřebuje něco jiného, soudí Německo

Německý ministr obrany Boris Pistorius o stíhačkové koalici řekl, že nyní je třeba se soustředit na to, co Ukrajina skutečně potřebuje, což je protivzdušná obrana a munice. Německo podle něj nemá výcvikové kapacity, aby mohlo být aktivním členem koalice. O záležitosti se navíc podle něj nerozhoduje v Berlíně. „Pokud je mi známo, tak je na Bílém domě, aby rozhodl, zda je možné dodat stíhací letadla F-16,“ uvedl Pistorius.

Stíhačky F-16 neposkytne Ukrajině ani Polsko. Polský prezident Andrzej Duda na nedávném summitu v Reykjavíku uvedl, že Varšava je Kyjevu dát nemůže, neboť sama nemá dostatek moderních bojových letounů.

Proč chce Kyjev stíhačky?

Náčelník generálního štábu ukrajinské armády Valerij Zalužnyj koncem března zopakoval, že ukrajinská armáda potřebuje americké stíhačky F-16. Sestřelit řízenou střelu nebo dron Šáhed ze sovětské stíhačky MiG-29, které mají nyní Ukrajinci k dispozici, je složité, vysvětlovali ve videu zveřejněném Zalužným na sociálních sítích ukrajinští letci.

„V době, kdy MiG-29 vznikal, nebyl určen k boji s takovýmito bezpilotními letouny,“ uvedl velitel brigády taktického letectva Oleksij Maňuškin. Stíhačky F-16 také na rozdíl od stroje MiG-29 mohou nést veškeré typy zbraní, které jsou ve výzbroji členských států NATO, zdůraznil. Například efektivita protiradarových střel HARM, jimiž Ukrajina útočí na ruskou protivzdušnou obranu, se ve spojení se stíhačkou F-16 podle něj výrazně zvýší. 

Přísun strojů MiG-29 také dává smysl

Americká stanice CNN poznamenala, že stroje F-16 by znamenaly podstatnou modernizaci současné ukrajinské vzdušné flotily, která má buď vlastní letouny ze sovětské éry, nebo stroje, které jí věnovaly některé evropské státy. Například od Polska a Slovenska obdržel Kyjev stíhačky MiG-29.

Podle západních představitelů dávají dodávky těchto strojů smysl vzhledem k tomu, že Ukrajina už tyto stíhačky ve výzbroji má, a proto s nimi ukrajinští piloti umějí dobře zacházet a v zemi pro ně existuje logistické zázemí.

Washington je zatím proti

Na začátku ruské agrese vůči Ukrajině se Spojené státy domnívaly, že dodáním nových stíhacích letounů Kyjevu by riskovaly eskalaci mezi NATO a Ruskem, připomněla CNN. Později američtí a další spojenečtí představitelé uváděli, že stíhačky by byly nepraktické, protože vyžadují značný výcvik a Rusko má rozsáhlé protiletadlové systémy, které by je mohly snadno sestřelit.

Jakýkoli přesun F-16 na Ukrajinu by přitom souhlas USA vyžadoval a americký prezident Joe Biden na začátku tohoto roku řekl, že Kyjev stíhací letouny nepotřebuje. Samotná CNN ale v březnu uvedla, že USA spolupracují ve Spojených státech s ukrajinskými piloty, aby zjistily, jak dlouho by výcvik Ukrajinců pro létání s F-16 trval.

  • F-16 Fighting Falcon je jednomotorový, víceúčelový, stíhací letoun čtvrté generace, který existuje v jednomístné i dvoumístné verzi, uvádí Wikipedie. Letoun doplnil stíhací letouny F-15 Eagle, které jsou určené k vybojování vzdušné nadvlády. Dále F-16 Fighting Falcon nahradil předchozí generaci letounů a u evropských letectev většinou F-104 Starfighter. Podle výrobce stíhaček F-16 firmy Lockheed Martin je na světě ve službě kolem tří tisíc kusů těchto strojů, a to v 25 zemích včetně USA.

Nejnovějšímu zákulisnímu dění se věnoval též americký list The New York Times. Také on připomněl, že Bidenova administrativa, která musí schvalovat veškeré transfery letadel americké výroby, zůstává nepřesvědčena, že Ukrajina potřebuje tyto drahé tryskáče. Navíc Američané nechtějí, aby toto letadlo případně padlo do nepřátelských rukou. 

Skepse Washingtonu je však podle The New York Times natolik hluboká, že kyjevští piloti v současné době nesmějí na F-16 ani cvičit. List to uvedl s odkazem na vysokého ukrajinského činitele, který pod podmínkou anonymity otevřeně hovořil o citlivé diplomatické otázce. Piloti se údajně věnují taktických lekcím, aniž by se F-16 vůbec dotkli. 

Americká administrativa se tedy zatím věnuje dodávkám jiných zbraní, které by se zapojily do chystané ukrajinské protiofenzivy. Někteří dotázaní činitelé ovšem nevylučují možnost, že Američané nakonec umožní evropským spojencům převézt jejich F-16 na Ukrajinu. 

Britský think tank Mezinárodní institut pro strategická studia soudí, že potenciálně by bylo možné poskytnout nejméně 125 strojů F-16. Vedle Nizozemska, Dánska a Belgie je zřejmě připraveno i Norsko. Kyjev prý – v současné době – žádá 24 až 36 letounů. 

Výcvik pilotů a dodání letadel by trvalo měsíce

Vojenský expert Douglas Barrie řekl NYT, že ukrajinští stíhací piloti, kteří už mají zkušenosti se stíhačkami ze sovětské éry, by mohli být vycvičeni k létání s F-16 spíše za „měsíce než za týdny, ale potenciálně ne za tolik měsíců.“ Upozornil však, že jakýkoli intenzivní výcvik v blízké budoucnosti by mohl piloty od války „odtáhnout“ v době, kdy Ukrajina potřebuje co nejvíce svého letectva připraveného k letu.

Agentura Reuters k tomu uvedla, že američtí činitelé odhadují nejkratší čas potřebný pro výcvik pilotů a dodání F-16 na osmnáct měsíců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán podle USA souhlasil s jadernými inspekcemi. Teherán to popírá

Írán souhlasil s návratem inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), prohlásil americký viceprezident JD Vance a poté i prezident Donald Trump. Jednání o působení inspektorů začne již tento týden, dodal Vance s tím, že půjde o první krok k trvalému ukončení íránského programu vývoje jaderných zbraní. Mluvčí íránské diplomacie popřel, že by Teherán ve Švýcarsku přijal nové závazky. Írán opakovaně odmítá, že by o atomovou zbraň usiloval, naopak tvrdí, že obě strany dohodly rozmrazení některých fondů a komunikační linku o Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoRozhněvaní Albánci zničili stavební buňky u plánovaného resortu Trumpovy rodiny

Tisíce lidí v Albánii o víkendu znovu vyšly do ulic protestovat proti tamní vládě a plánu Američanů postavit luxusní resort kolem chráněné laguny Narta. Demonstranti požadují konec kabinetu Ediho Ramy i přes to, že slibuje, že identifikuje všechny body, které nesplňují kritéria a standardy EU. Záměr firmy, za kterou stojí rodina prezidenta USA Donalda Trumpa – dcera Ivanka a zeť Jared Kushner –, albánská vláda podporuje. Protestům se začalo říkat Plameňáková revoluce – podle vzácné fauny v laguně.
před 2 hhodinami

Zemřel Clive Davis. Producent, jenž formoval dekády moderní hudby

Ve věku 94 let zemřel americký hudební producent Clive Davis, informovala agentura AP. Pomohl nastartovat kariéru zpěvačkám jako Whitney Houstonová či Alicia Keys, ale spolupracoval i s řadou dalších hvězd.
před 5 hhodinami

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusko zasáhlo tureckou nákladní loď, Ukrajina ruskou továrnu na raketové součástky

Ruský dronový útok zasáhl tureckou nákladní loď plující pod vlajkou Panamy, na plavidle vypukl rozsáhlý požár, uvedlo ukrajinské námořnictvo. Podle vicepremiéra Oleksije Kuleby noční ruský útok jednoho člena posádky zabil, dalších osm námořníků se evakuovalo. Moskva se zatím nevyjádřila. Ruské útoky byly zaznamenány i v ukrajinské Sumské a Oděské oblasti a Záporoží, hlášeny jsou oběti. Ukrajinské drony udeřily v Moskvě a jejím okolí a ve Voroněži, kde zasáhly továrnu na výrobu součástek pro rakety.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po střelbách v Chicagu zvažuje Trump vojenskou intervenci

Série střeleb v Chicagu si od pátečního večera místního času vyžádala sedm mrtvých a třicet osm zraněných, uvedla podle agentury AP tamní městská policie. Americký prezident Donald Trump naznačil, že uvažuje o vojenské intervenci v tomto městě ve státě Illinois, píše AP.
před 10 hhodinami

Gruzie usiluje o přísnější dohled nad studenty z ciziny a nad pobyty získanými sňatkem

Náměstek ministra vnitra Gruzie Aleksandre Darachvelidze oznámil, že parlamentu byl předložen rozsáhlý balíček legislativních změn zaměřených na nelegální migraci.
před 10 hhodinami

Ukrajina představila databázi, která „odhaluje tajemství ruské armády“

Nástroj vyvinutý ukrajinským ministerstvem obrany shrnuje poznatky, které ukrajinské ozbrojené síly získaly ohledně zbraní používaných Ruskem na ukrajinském území od začátku plnohodnotné války v únoru 2022.
před 10 hhodinami
Načítání...