Spojenci se přou o dodávky F-16 Ukrajině. Zatímco se čeká na stanovisko Američanů, vzniká „stíhačková koalice“

Centrem nejnovější zbraňové rozmíšky mezi západními spojenci se staly americké stíhačky F-16. Část zemí by je na Ukrajinu poslala (zejména Nizozemsko), jiné jsou skeptické (Německo) nebo dokonce odmítavé (Spojené státy). Někteří pozorovatelé však soudí, že dodávky letadel jsou jen otázkou času, podobně jako tomu bylo v minulosti například u dohadů o zaslání samohybných houfnic PzH 2000, tanků Leopard 2, tanků Abrams či systému protivzdušné obrany Patriot, které nakonec na Ukrajinu zamířily.

Nejnovějšími hybateli ve věci stíhaček F-16 pro Ukrajinu jsou zejména Nizozemsko a také Velká Británie, přestože jimi nedisponuje. 

Nizozemský premiér Mark Rutte počátkem května řekl, že jeho země nyní jedná s Dánskem a Británií o dodávkách bojových letounů Ukrajině. Dodávky stíhaček F-16 nejsou tabu, ujistil Rutte. Připustil ovšem, že dohody v tomto ohledu ještě nebylo dosaženo.

„Británie se nechystá poslat na Ukrajinu stíhačky,“ uvedl pak tento týden britský ministr obrany Ben Wallace. Poznamenal, že Ukrajina chce stroje F-16, které Británie nemá. „Umožníme ale ostatním, kteří by chtěli, aby stíhačky Ukrajině dali,“ dodal však.

Znamená to, že Británie pracuje na vzniku „stíhačkové koalice“, k níž se už hlásí kupříkladu Belgie či Francie. Tato koalice se chce postarat rovněž o výcvik ukrajinských pilotů. Wallace zároveň zdůraznil, že je na Bílém domě, aby rozhodl, zda chce tuto technologii uvolnit.

Ukrajina potřebuje něco jiného, soudí Německo

Německý ministr obrany Boris Pistorius o stíhačkové koalici řekl, že nyní je třeba se soustředit na to, co Ukrajina skutečně potřebuje, což je protivzdušná obrana a munice. Německo podle něj nemá výcvikové kapacity, aby mohlo být aktivním členem koalice. O záležitosti se navíc podle něj nerozhoduje v Berlíně. „Pokud je mi známo, tak je na Bílém domě, aby rozhodl, zda je možné dodat stíhací letadla F-16,“ uvedl Pistorius.

Stíhačky F-16 neposkytne Ukrajině ani Polsko. Polský prezident Andrzej Duda na nedávném summitu v Reykjavíku uvedl, že Varšava je Kyjevu dát nemůže, neboť sama nemá dostatek moderních bojových letounů.

Proč chce Kyjev stíhačky?

Náčelník generálního štábu ukrajinské armády Valerij Zalužnyj koncem března zopakoval, že ukrajinská armáda potřebuje americké stíhačky F-16. Sestřelit řízenou střelu nebo dron Šáhed ze sovětské stíhačky MiG-29, které mají nyní Ukrajinci k dispozici, je složité, vysvětlovali ve videu zveřejněném Zalužným na sociálních sítích ukrajinští letci.

„V době, kdy MiG-29 vznikal, nebyl určen k boji s takovýmito bezpilotními letouny,“ uvedl velitel brigády taktického letectva Oleksij Maňuškin. Stíhačky F-16 také na rozdíl od stroje MiG-29 mohou nést veškeré typy zbraní, které jsou ve výzbroji členských států NATO, zdůraznil. Například efektivita protiradarových střel HARM, jimiž Ukrajina útočí na ruskou protivzdušnou obranu, se ve spojení se stíhačkou F-16 podle něj výrazně zvýší. 

Přísun strojů MiG-29 také dává smysl

Americká stanice CNN poznamenala, že stroje F-16 by znamenaly podstatnou modernizaci současné ukrajinské vzdušné flotily, která má buď vlastní letouny ze sovětské éry, nebo stroje, které jí věnovaly některé evropské státy. Například od Polska a Slovenska obdržel Kyjev stíhačky MiG-29.

Podle západních představitelů dávají dodávky těchto strojů smysl vzhledem k tomu, že Ukrajina už tyto stíhačky ve výzbroji má, a proto s nimi ukrajinští piloti umějí dobře zacházet a v zemi pro ně existuje logistické zázemí.

Washington je zatím proti

Na začátku ruské agrese vůči Ukrajině se Spojené státy domnívaly, že dodáním nových stíhacích letounů Kyjevu by riskovaly eskalaci mezi NATO a Ruskem, připomněla CNN. Později američtí a další spojenečtí představitelé uváděli, že stíhačky by byly nepraktické, protože vyžadují značný výcvik a Rusko má rozsáhlé protiletadlové systémy, které by je mohly snadno sestřelit.

Jakýkoli přesun F-16 na Ukrajinu by přitom souhlas USA vyžadoval a americký prezident Joe Biden na začátku tohoto roku řekl, že Kyjev stíhací letouny nepotřebuje. Samotná CNN ale v březnu uvedla, že USA spolupracují ve Spojených státech s ukrajinskými piloty, aby zjistily, jak dlouho by výcvik Ukrajinců pro létání s F-16 trval.

  • F-16 Fighting Falcon je jednomotorový, víceúčelový, stíhací letoun čtvrté generace, který existuje v jednomístné i dvoumístné verzi, uvádí Wikipedie. Letoun doplnil stíhací letouny F-15 Eagle, které jsou určené k vybojování vzdušné nadvlády. Dále F-16 Fighting Falcon nahradil předchozí generaci letounů a u evropských letectev většinou F-104 Starfighter. Podle výrobce stíhaček F-16 firmy Lockheed Martin je na světě ve službě kolem tří tisíc kusů těchto strojů, a to v 25 zemích včetně USA.

Nejnovějšímu zákulisnímu dění se věnoval též americký list The New York Times. Také on připomněl, že Bidenova administrativa, která musí schvalovat veškeré transfery letadel americké výroby, zůstává nepřesvědčena, že Ukrajina potřebuje tyto drahé tryskáče. Navíc Američané nechtějí, aby toto letadlo případně padlo do nepřátelských rukou. 

Skepse Washingtonu je však podle The New York Times natolik hluboká, že kyjevští piloti v současné době nesmějí na F-16 ani cvičit. List to uvedl s odkazem na vysokého ukrajinského činitele, který pod podmínkou anonymity otevřeně hovořil o citlivé diplomatické otázce. Piloti se údajně věnují taktických lekcím, aniž by se F-16 vůbec dotkli. 

Americká administrativa se tedy zatím věnuje dodávkám jiných zbraní, které by se zapojily do chystané ukrajinské protiofenzivy. Někteří dotázaní činitelé ovšem nevylučují možnost, že Američané nakonec umožní evropským spojencům převézt jejich F-16 na Ukrajinu. 

Britský think tank Mezinárodní institut pro strategická studia soudí, že potenciálně by bylo možné poskytnout nejméně 125 strojů F-16. Vedle Nizozemska, Dánska a Belgie je zřejmě připraveno i Norsko. Kyjev prý – v současné době – žádá 24 až 36 letounů. 

Výcvik pilotů a dodání letadel by trvalo měsíce

Vojenský expert Douglas Barrie řekl NYT, že ukrajinští stíhací piloti, kteří už mají zkušenosti se stíhačkami ze sovětské éry, by mohli být vycvičeni k létání s F-16 spíše za „měsíce než za týdny, ale potenciálně ne za tolik měsíců.“ Upozornil však, že jakýkoli intenzivní výcvik v blízké budoucnosti by mohl piloty od války „odtáhnout“ v době, kdy Ukrajina potřebuje co nejvíce svého letectva připraveného k letu.

Agentura Reuters k tomu uvedla, že američtí činitelé odhadují nejkratší čas potřebný pro výcvik pilotů a dodání F-16 na osmnáct měsíců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejméně 27 lidí zahynulo při požáru, který zachvátil bar v Bangkoku, píše AP

Nejméně 27 lidí zahynulo při požáru, který zachvátil bar v thajské metropoli Bangkoku. S odvoláním na místní úřady to napsala agentura AP. Podle premiéra Anutina Čánvirakuna několik dalších lidí převezli záchranáři do nemocnice, městská správa následně podle agentury Reuters sdělila, že zraněných je 63 lidí. Stav 22 zraněných je podle guvernéra Bangkoku kritický. Podle některých místních médií se řada lidí stále pohřešuje, uvedla stanice BBC News. Městská správa nicméně bilanci považuje za konečnou. Příčina požáru zatím není jasná.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Americká armáda oznámila další vlnu úderů proti íránským útočným kapacitám

Americká armáda oznámila další salvu úderů proti Íránu. Informovaly o tom v noci na pondělí světové tiskové agentury. Exploze byly slyšet opět z ostrova Kešm, západně od přístavního města Bandar Abbás, ale také v přístavu Džásk, poblíž rovněž přímořského Siriku a v částech provincie Búšehr, informovala s odvoláním na íránská média agentura Reuters. Na vojenské cíle v Íránu útočila americká armáda už v neděli. Teherán podle agentury AFP prohlásil, že americké údery zmařily diplomatické úsilí posledních měsíců.
před 4 hhodinami

Zemřel vlivný republikánský senátor Lindsey Graham

Zemřel americký senátor Lindsey Graham, uvedla agentura Reuters s odkazem na politikovu kancelář. Jednasedmdesátiletý republikán patřil k nejvlivnějším členům Kongresu, a to hlavně v zahraniční politice. V posledních letech podporoval Ukrajinu a její boj proti ruské agresi. Americký prezident Donald Trump označil Grahama za jednoho z nejlepších zákonodárců a skutečného amerického vlastence. Bude hodně chybět, dodal. Grahama ocenili rovněž izraelští a evropští politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA rozporují tvrzení Teheránu o uzavření Hormuzu. Írán čelil dalším útokům

Íránské revoluční gardy v noci na neděli SELČ oznámily uzavření Hormuzského průlivu až do odvolání. Stalo se tak poté, co střílely na loď plující „nepovolenou trasou“, informovala média. Vláda i armáda Spojených států tvrzení o uzavření úžiny rozporují. Krátce po úderu na loď plavící se Hormuzským průlivem oznámilo velitelství amerických sil v oblasti další vlnu útoků proti Íránu. Teherán v odvetě za americké nálety odpálil rakety a drony proti svým sousedům v Perském zálivu. Írán následně informoval, že čelil další vlně útoků.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

České firmy by mohly získat zpět už zaplacená americká cla. Jde o miliardy

Tuzemské firmy by mohly získat zpět zhruba 650 milionů dolarů – tedy 14 miliard korun – z už zaplacených amerických cel. Jde o platby za takzvané reciproční taxy, které loni zavedl prezident Donald Trump. Nejvyšší soud USA je ale letos v únoru zrušil. Americká administrativa tak na žádost firem musí peníze vrátit.
před 8 hhodinami

Rusové útočili na Charkov, Cherson a Kryvyj Rih, ukrajinské drony na rafinerii

Při ruských útocích na ukrajinskou Dněpropetrovskou oblast zahynuli podle místních úřadů tři lidé, v Chersonu jeden. Ruské úřady hovoří o čtyřech mrtvých v okupované části ukrajinské Záporožské oblasti a jednom v ruské Samarské oblasti, kde ukrajinské drony dle zpráv z médií a sociálních sítí opět zasáhly rafinerii ve městě Syzraň. Nejméně dva zraněné včetně šestnáctileté dívky si vyžádal nálet ruských dronů na Charkov, oznámil šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ve Francii odstavili ve vedrech tři jaderné reaktory, u dalších snížili výkon

Vysoké teploty mají ve Francii dopad i na výrobu elektřiny. Francouzská společnost EDF podle médií oznámila, že kvůli meteorologickým podmínkám nechala odstavit tři reaktory jaderných elektráren. U dalších osmi pak nechala snížit výkon. Podobná situace nastala již v minulých letech. Francie nyní čelí třetí vlně veder od začátku roku.
před 11 hhodinami

Zelenskyj avizoval změny ve vládě, premiérce nabídl novou roli

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil změnu politické strategie země a avizoval změny ve vládě. Premiérce Juliji Svyrydenkové na síti X poděkoval za práci a uvedl, že jí nabídl možnost vést novou oblast vztahů s klíčovým partnerem. Více podrobností k její případné nové roli neposkytl. Agentura Reuters nebo portál RBK-Ukrajina si jeho slova vyložily jako návrh nebo rozhodnutí ministerskou předsedkyni odvolat. Média spekulují o kandidátech, kteří by ji mohli nahradit.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.