Spojenci se přou o dodávky F-16 Ukrajině. Zatímco se čeká na stanovisko Američanů, vzniká „stíhačková koalice“

Centrem nejnovější zbraňové rozmíšky mezi západními spojenci se staly americké stíhačky F-16. Část zemí by je na Ukrajinu poslala (zejména Nizozemsko), jiné jsou skeptické (Německo) nebo dokonce odmítavé (Spojené státy). Někteří pozorovatelé však soudí, že dodávky letadel jsou jen otázkou času, podobně jako tomu bylo v minulosti například u dohadů o zaslání samohybných houfnic PzH 2000, tanků Leopard 2, tanků Abrams či systému protivzdušné obrany Patriot, které nakonec na Ukrajinu zamířily.

Nejnovějšími hybateli ve věci stíhaček F-16 pro Ukrajinu jsou zejména Nizozemsko a také Velká Británie, přestože jimi nedisponuje. 

Nizozemský premiér Mark Rutte počátkem května řekl, že jeho země nyní jedná s Dánskem a Británií o dodávkách bojových letounů Ukrajině. Dodávky stíhaček F-16 nejsou tabu, ujistil Rutte. Připustil ovšem, že dohody v tomto ohledu ještě nebylo dosaženo.

„Británie se nechystá poslat na Ukrajinu stíhačky,“ uvedl pak tento týden britský ministr obrany Ben Wallace. Poznamenal, že Ukrajina chce stroje F-16, které Británie nemá. „Umožníme ale ostatním, kteří by chtěli, aby stíhačky Ukrajině dali,“ dodal však.

Znamená to, že Británie pracuje na vzniku „stíhačkové koalice“, k níž se už hlásí kupříkladu Belgie či Francie. Tato koalice se chce postarat rovněž o výcvik ukrajinských pilotů. Wallace zároveň zdůraznil, že je na Bílém domě, aby rozhodl, zda chce tuto technologii uvolnit.

Ukrajina potřebuje něco jiného, soudí Německo

Německý ministr obrany Boris Pistorius o stíhačkové koalici řekl, že nyní je třeba se soustředit na to, co Ukrajina skutečně potřebuje, což je protivzdušná obrana a munice. Německo podle něj nemá výcvikové kapacity, aby mohlo být aktivním členem koalice. O záležitosti se navíc podle něj nerozhoduje v Berlíně. „Pokud je mi známo, tak je na Bílém domě, aby rozhodl, zda je možné dodat stíhací letadla F-16,“ uvedl Pistorius.

Stíhačky F-16 neposkytne Ukrajině ani Polsko. Polský prezident Andrzej Duda na nedávném summitu v Reykjavíku uvedl, že Varšava je Kyjevu dát nemůže, neboť sama nemá dostatek moderních bojových letounů.

Proč chce Kyjev stíhačky?

Náčelník generálního štábu ukrajinské armády Valerij Zalužnyj koncem března zopakoval, že ukrajinská armáda potřebuje americké stíhačky F-16. Sestřelit řízenou střelu nebo dron Šáhed ze sovětské stíhačky MiG-29, které mají nyní Ukrajinci k dispozici, je složité, vysvětlovali ve videu zveřejněném Zalužným na sociálních sítích ukrajinští letci.

„V době, kdy MiG-29 vznikal, nebyl určen k boji s takovýmito bezpilotními letouny,“ uvedl velitel brigády taktického letectva Oleksij Maňuškin. Stíhačky F-16 také na rozdíl od stroje MiG-29 mohou nést veškeré typy zbraní, které jsou ve výzbroji členských států NATO, zdůraznil. Například efektivita protiradarových střel HARM, jimiž Ukrajina útočí na ruskou protivzdušnou obranu, se ve spojení se stíhačkou F-16 podle něj výrazně zvýší. 

Přísun strojů MiG-29 také dává smysl

Americká stanice CNN poznamenala, že stroje F-16 by znamenaly podstatnou modernizaci současné ukrajinské vzdušné flotily, která má buď vlastní letouny ze sovětské éry, nebo stroje, které jí věnovaly některé evropské státy. Například od Polska a Slovenska obdržel Kyjev stíhačky MiG-29.

Podle západních představitelů dávají dodávky těchto strojů smysl vzhledem k tomu, že Ukrajina už tyto stíhačky ve výzbroji má, a proto s nimi ukrajinští piloti umějí dobře zacházet a v zemi pro ně existuje logistické zázemí.

Washington je zatím proti

Na začátku ruské agrese vůči Ukrajině se Spojené státy domnívaly, že dodáním nových stíhacích letounů Kyjevu by riskovaly eskalaci mezi NATO a Ruskem, připomněla CNN. Později američtí a další spojenečtí představitelé uváděli, že stíhačky by byly nepraktické, protože vyžadují značný výcvik a Rusko má rozsáhlé protiletadlové systémy, které by je mohly snadno sestřelit.

Jakýkoli přesun F-16 na Ukrajinu by přitom souhlas USA vyžadoval a americký prezident Joe Biden na začátku tohoto roku řekl, že Kyjev stíhací letouny nepotřebuje. Samotná CNN ale v březnu uvedla, že USA spolupracují ve Spojených státech s ukrajinskými piloty, aby zjistily, jak dlouho by výcvik Ukrajinců pro létání s F-16 trval.

  • F-16 Fighting Falcon je jednomotorový, víceúčelový, stíhací letoun čtvrté generace, který existuje v jednomístné i dvoumístné verzi, uvádí Wikipedie. Letoun doplnil stíhací letouny F-15 Eagle, které jsou určené k vybojování vzdušné nadvlády. Dále F-16 Fighting Falcon nahradil předchozí generaci letounů a u evropských letectev většinou F-104 Starfighter. Podle výrobce stíhaček F-16 firmy Lockheed Martin je na světě ve službě kolem tří tisíc kusů těchto strojů, a to v 25 zemích včetně USA.

Nejnovějšímu zákulisnímu dění se věnoval též americký list The New York Times. Také on připomněl, že Bidenova administrativa, která musí schvalovat veškeré transfery letadel americké výroby, zůstává nepřesvědčena, že Ukrajina potřebuje tyto drahé tryskáče. Navíc Američané nechtějí, aby toto letadlo případně padlo do nepřátelských rukou. 

Skepse Washingtonu je však podle The New York Times natolik hluboká, že kyjevští piloti v současné době nesmějí na F-16 ani cvičit. List to uvedl s odkazem na vysokého ukrajinského činitele, který pod podmínkou anonymity otevřeně hovořil o citlivé diplomatické otázce. Piloti se údajně věnují taktických lekcím, aniž by se F-16 vůbec dotkli. 

Americká administrativa se tedy zatím věnuje dodávkám jiných zbraní, které by se zapojily do chystané ukrajinské protiofenzivy. Někteří dotázaní činitelé ovšem nevylučují možnost, že Američané nakonec umožní evropským spojencům převézt jejich F-16 na Ukrajinu. 

Britský think tank Mezinárodní institut pro strategická studia soudí, že potenciálně by bylo možné poskytnout nejméně 125 strojů F-16. Vedle Nizozemska, Dánska a Belgie je zřejmě připraveno i Norsko. Kyjev prý – v současné době – žádá 24 až 36 letounů. 

Výcvik pilotů a dodání letadel by trvalo měsíce

Vojenský expert Douglas Barrie řekl NYT, že ukrajinští stíhací piloti, kteří už mají zkušenosti se stíhačkami ze sovětské éry, by mohli být vycvičeni k létání s F-16 spíše za „měsíce než za týdny, ale potenciálně ne za tolik měsíců.“ Upozornil však, že jakýkoli intenzivní výcvik v blízké budoucnosti by mohl piloty od války „odtáhnout“ v době, kdy Ukrajina potřebuje co nejvíce svého letectva připraveného k letu.

Agentura Reuters k tomu uvedla, že američtí činitelé odhadují nejkratší čas potřebný pro výcvik pilotů a dodání F-16 na osmnáct měsíců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Udělali jsme chybu, jdeme dál,“ řekl Waltz k úniku vojenských plánů

Americký poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz řekl v televizi Fox News, že přejímá plnou zodpovědnost za přidání novináře Jeffreyho Goldberga do chatovací skupiny, ve které se nejvyšší američtí činitelé bavili o plánovaných úderech proti jemenským povstalcům hútíům. Krok označil za chybu, ale zároveň uvedl, že „jdeme dále,“ a nevybíravě se do Goldberga pustil. Prezident Donald Trump řekl, že Waltz ve své funkci kvůli incidentu neskončí, a skandál nazval „jediným zádrhelem za dva měsíce“.
05:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Stovky Palestinců protestovaly v Pásmu Gazy proti Hamásu

Stovky Palestinců demonstrovaly v úterý na severu Pásma Gazy za ukončení války a proti teroristické skupině Hamás. Šlo o vzácný projev nesouhlasu s teroristickým hnutím, které v pásmu vládne. Podle deníku The Guardian byla tato demonstrace patrně největší od začátku izraelské ofenzivy zahájené po přeshraničním útoku Hamásu a jeho spojenců na Izrael 7. října 2023.
před 1 hhodinou

Požáry v Jižní Koreji mají oběti a ničí staleté památky

Více než dvě desítky lidí zemřely při přírodních požárech, které sužují část Jižní Koreje, další lidé byli zraněni. Agentury AP a Reuters požáry popisují jako jedny z nejhorších v historii země. Stanice BBC je označila jako dosud nejsmrtelnější v Jižní Koreji. Jednou z obětí je pilot helikoptéry nasazené do boje s ohněm. Požáry se kvůli silnému větru a suchu od soboty šíří na jihovýchodě země.
06:51Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Snahu ukončit financování Svobodné Evropy pozastavil soud

Americký soud vydal předběžné opatření, kterým pozastavil snahu americké administrativy ukončit financování Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) sídlící v Praze. Rádio je přesvědčené, že nemůže přijít o peníze, které pro něj vyčlenil Kongres, protože by to porušilo federální zákony, a proto postup administrativy Donalda Trumpa napadlo soudně.
před 4 hhodinami

Od skutečného příměří jsme ještě velice daleko, míní Šedivý

„V zásadě je to dobrá zpráva v tom smyslu, že došlo k určitým dohodám,“ okomentoval v pořadu Interview ČT24 výsledky jednání v Rijádu ředitel Evropské obranné agentury a bývalý velvyslanec České republiky při NATO Jiří Šedivý. Zároveň ale varoval před tím, že Moskva si začíná diktovat podmínky. Za asi nejlepší zprávu z jednání považuje repatriaci unesených ukrajinských dětí z Ruska. „Jsme ale ještě velice daleko od skutečného příměří,“ míní.
před 7 hhodinami

Trump podepsal výnos, kterým chce výrazně pozměnit organizaci voleb

Americký prezident Donald Trump podepsal výnos, který výrazně pozmění organizaci federálních voleb. Dokument zveřejněný na webu Bílého domu mimo jiné požaduje úřední doklad o občanství pro registraci voličů či hrozí právními kroky proti státům USA, které do sčítání zahrnou i hlasy dodané po volebním dni. Agentura AP očekává, že nařízení soudně napadnou mnohé organizace hájící stávající podobu volebních práv.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Trump o chatovací skupině prý nevěděl. Demokraté volají po vyšetřování

„O ničem nevím,“ řekl americký prezident Donald Trump k pondělní zprávě, že se vrcholní představitelé národní bezpečnosti „podělili“ s šéfredaktorem časopisu The Atlantic Jeffreym Goldbergem o citlivé vojenské plány k chystaným úderům na jemenské povstalce. Šéfové tajných služeb, kteří byli součástí skupiny, tvrdí, že američtí činitelé v chatu utajované informace nesdíleli. Z řad demokratů se ozývá kritika a volání po vyšetřování. Negativně věc vnímají ale i někteří republikáni.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Ukrajina souhlasí s příměřím v Černém moři, Rusko si klade podmínky

Spojené státy v úterý oznámily, že uzavřely dvě samostatné dohody s Ukrajinou a Ruskem o zastavení bojů v Černém moři. Smlouvy umožní obnovení bezpečnosti plavby, a zřejmě i ukončení úderů na energetická zařízení v obou zemích. Spor je o platnost příměří. Platí okamžitě, uvedl k tomu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kreml naopak informoval, že se tak stane až po zrušení sankcí.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...